|
|
Pohled na období stalinismu jako třecí plocha mezi ruským státem a hnutím Memorial
Černoušek, Štěpán ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Pohled na období stalinismu jako třecí plocha mezi ruským státem a hnutím Memorial sleduje proměny ve výkladu sovětských represí (především z období stalinismu) od konce 80. let 20. století do konce roku 2016. Na jedné straně sleduje postoj ruského (resp. sovětského) státu, na straně druhé pak postoj nezávislého hnutí Memorial. V pěti kapitolách seřazených dle chronologického vývoje si všímá rozporů, které ve výkladu represí státu a Memorialu vznikají a snaží se je vysvětlit. Zatímco postoj Memorialu zůstává po celou dobu konzistentní a snaží se represe dávat do širšího kontextu, ze strany státu vidíme různé přístupy v dobách perestrojky, za vlády prezidenta Jelcina i v období prezidentství Vladimira Putina. Od souznějících postojů se stát pohybuje k výkladům, které jsou v rozporu s pozicí Memorialu a jsou ideologicky motivované. Práce také hledá příčiny současného tlaku ruského státu proti hnutí Memorial, který zesílil především po roce 2014. Na pozadí hlavního tématu práce představuje také stručnou historii hnutí Memorial, jeho vývoj a konkrétní projekty a postoje.
|
|
| |
|
|
Pomník jako zhmotnění paměti ve vztahu k současné generaci a roli médií
Mrázková, Simona ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Diplomová práce "Pomník jako zhmotnění paměti ve vztahu k současné generaci a roli médií" se věnuje analýze mediálního diskurzu současných pomníků. Diskurz současných pomníků je v diplomové práci reprezentován mediálními sděleními přítomnými v českých periodických tištěných médiích pojícími se k dvěma realizacím pomníků na území České republiky. Jedná se o pomník generála Pattona v Plzni a pomník československých letců RAF v Praze na Klárově. Zkoumaná mediální sdělení spojená s kauzou pomníku generála Pattona a pomníku československých letců RAF přítomná v Denících VLP, Mladé frontě DNES, Lidových novinách, Blesku, Metru, Haló novinách a Právu spadají do období: 2005, 2009, 2010, 2014, 2015. Podoba diskurzu současných pomníků byla zkoumána za pomoci více metod zahrnujících kvantitativní analýzu a kvalitativní analýzu zastoupenou ve formě textové a argumentační analýzy. Na základě kombinace jmenovaných metod byla popsána základní podoba diskurzu současných pomníků s důrazem na přítomnost sdělení souvisejících se zahraničními záležitostmi a konceptem paměti. Pro tento účel byla využita perspektiva Marshalla McLuhana, který popisuje mediální působení uměleckého ztvárnění, nebo koncept paměti, jak jej popisuje Pierre Nora. Jednotlivé aspekty ovlivňující podobu mediálního diskurzu spojeného s pomníky...
|
|
|
Vzpomínání na Easter Rising
Reiterová, Martina ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
4 Abstrakt Předložená bakalářská práce se zabývá tématem oficiální politiky vzpomínání na Velikonoční povstání v Irsku z roku 1916. Pozornost se zaměřuje na politické představitele Irského svobodného státu a Irské republiky mezi lety 1922 a 2006. Hlavní zřetel je kladen na jejich postoj vůči komemoracím Velikonočního povstání. Při zpracování se autorka opírá především o sekundární anglofonní literaturu, která je doplněna některými primárními prameny v podobě politických dokumentů či dobových videí. K jejich analýze je užito konceptu tzv. kolektivní paměti, konkrétně metody míst paměti od Pierra Nory. V práci jsou popsány základní faktory ovlivňující postoj oficiálních představitelů irského státu vůči velikonočním komemoracím. Současně jsou zde vylíčeny jejich zásahy a nástroje k ovlivnění komemoračních praktik obyvatel. Klíčová slova Velikonoční povstání, Dublin, komemorace, Irská republika, Irský svobodný stát, památník, vzpomínání, 1916
|
|
|
Kultura vzpomínání: osudy Památníku Lidice
Šonová, Kateřina ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Kultura vzpomínání: osudy Památníku Lidice primárně zpracovává historii Památníku vybudovaného na místě lidické tragédie a pokles návštěvnosti a zájmu veřejnosti o toto pietní místo po revoluci v roce 1989. Je rozdělena do čtyř výkladových kapitol. Úvodní část práce je věnována obecnější charakteristice a historii památníků a pomníků se zaměřením především na jejich funkci a využívání. Druhá část práce připomíná historii a samotný akt vyhlazení Lidic v červnu 1942 včetně dalších osudů lidických obyvatel a mezinárodní ohlas, který vyvolal tento bezprecedentní nacistický zločin. Práce se zabývá 10. červnem roku 1942 v Lidicích, zastřelením mužů, odvlečením žen a dětí do kladenského gymnázia a následným transportem do koncentračních táborů. Nadále tato kapitola nahlíží na osud původních Lidic a přeživších obyvatel po druhé světové válce. Součástí této kapitoly je zahraniční reakce bezprostředně po vyhlazení, která se opírá o dobové mediální zdroje. Třetí kapitola je věnována vlastní historii a příběhu Památníku. Připomíná, že Památník je součástí rozsáhlého pamětního areálu, který dotváří pietní území původních Lidic, Růžový sad a Pomník dětských obětí války. Cílem kapitoly je především zmapovat jeho funkce. Do jaké míry například plnil svou historickou funkci v...
|
|
|
Obraz regionu v dílech spisovatelů Těšínského Slezska ve vybraných dílech Jana Kubisze
Kurová, Jana ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Jana (oponent)
Cílem této bakalářské práce Obraz regionu v dílech spisovatelů Těšínského Slezska ve vybraných dílech Jana Kubisze je přiblížení celkové tvorby Jana Kubisze, spisovatele, učitele a aktivního činitele, širší veřejnosti, a také zobrazení faktorů, ovlivňujících jeho tvorbu a formují totožnost obyvatel z Těšínska. Za tímto účelem byl nastíněn historický vývoj na Těšínském Slezsku, který se viditelně odrážel v Kubiszově tvorbě, zejména v Pamiętniku starego nauczyciela. Zobrazila jsem také celkové literární pozadí na Těšínském Slezsku, aby byly patrné některé jevy, které jsou charakteristické pro tento literární region. Také byl naznačen postoj Kubisze ke germanizačním vlivům a národnostním otázkám. O pokusu předání jeho odkazu dalším generacím pojednávám v analýze těšínské hymny. Pro lepší orientaci v termínech, které používám v textu, jsem vytvořila jednu zvláštní kapitolu, která se věnuje této problematice. Abych mohla vyjádřit vliv tvorby Kubisze na regionální identitu lidí, uvádím na konci této bakalářské práce studii a interpretuji jednotlivé výsledky výzkumu. Klíčová slova Těšínské Slezsko, Region, Kubisz, Národnostní otázka, Památník, Totožnost
|
|
| |
|
| |
|
|
Německý dům v Brně?
Svobodová, Hana ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Cílem práce je revitalizace Moravského náměstí v Brně; oživení paměti místa, zhodnocení jeho potenciálu vyprávět. Místo mohutného městského opevnění. Součást koncepce parkové městské okružní třídy. Monumentální Německý dům obklopený městským parkem. Park s fontánou ve formě rudé hvězdy. Čím je Moravské náměstí dnes? A čím může být?
|
|
|
18 let FaVU
Rullerová, Tereza ; Šrek Bromová, Veronika (oponent) ; Stratil, Václav (vedoucí práce)
úvod: • dílo Bakalářské práce vychází z předchozích zájmů a výtvarných projevů autorky, jimiž jsou: koncept, akční umění, instalace, readymade, kulturní management, kurátoství a s nimi související dokumentace akcí konceptuální obsah díla: • zájem o tematizaci / zkoumání hranice mezi imaginací, vizualitou, formativní skutečností uměleckého světa a reakcí publika cíl: • vytvořit intermediální instalaci, pietní prostor závěr • závěrem a dosaženým cílem bude reálné výstavní místo plné pomníků FaVU, schopné být přemístěno kamkoli, například k dálnici D1 forma: intermediální instalace s multioborovým přesahem: • prvky environmentu (vytvoření speciálního místa), technologie: • pozn.: technologii zde vnímám spíše jako myšlenkový, konceptuální proces •práce najatých kameníků na žulových deskách (vybroušení a tvorba reliéfních nápisů jmen jednotlivých vedoucích ateliérů) • převoz pomníků a instalace pomníku (fotodokumentace ve výsledném katalogu)
|
host ::
RSS.