|
|
Expresionismus v dramatu Ševci Stanisława Ignacyho Witkiewicze
Logunova, Maria ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Jana (oponent)
Cílem této bakalářské práce Expresionismus v dramatu Ševci Stanisźawa Ignacyho Witkiewicze je najít expresionistické prvky v dramatu Ševci polského spisovatele, teoretika a malíře Stanisźawa Ignacyho Witkiewicze. Za tímto účelem byl nastíněn vývoj expresionismu v Evropě a hlavně v Polsku. Také byl naznačen vztah Witkiewicze k umění a popsána jeho teorie pro uměleckou tvorbu, Teorie čisté formy. Expresionistické a formistické prostředky použité ve hře Ševci byly znázorněny při její interpretaci.
|
|
| |
|
|
Židovská mystika v próze Bruna Schulze
Benešová, Michala ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce Židovská mystika v próze Bruna Schulze se věnuje vztahu Schulze, polského autora meziválečného období, ke kabale, tedy židovské mystické tradici. Je pokusem analyzovat vybrané aspekty Schulzovy prózy ve světle kabalistických představ. Hlavní tematické okruhy tvoří jednak textualizace světa a metafora světa jako textu, včetně symbolu Knihy, jednak otázka (s)tvoření a obrazy, s jejichž pomocí Schulz buduje svůj literární svět. Součástí práce je rovněž stručný přehled dosavadního stavu bádání týkajícího se daného tématu, představení metodologických východisek a krátké shrnutí vztahu Bruna Schulze nejen ke kabale, ale k židovství obecně.
|
|
|
Hledání "řádu světa" v tvorbě Gustava Herlinga-Grudzińského
Petránková, Michaela ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
v českém jazyce Literární tvorba 20. a 21. století vyžaduje vysvětlení, odkud se bere příběh, jenž je právě čten. Jde především o odůvodnění jeho platnosti v dnešním světě, který je ovládám trhem a fascinací. Herling-Grudziński si ve své tvorbě odpovídá právě na tuto základní otázku soudobé literatury. Příběhy, které vypráví, tady byly od nepaměti. Jsou přepisem starých kronik a textů komentátorů historických událostí, jsou ukryty na obrazech významných evropských malířů a v literatuře. Vynořují se prostřednictvím konkrétních událostí v jiném čase ale stejném prostoru. Prostorová paměť ovlivňuje i způsob vnímání prostoru vypravěčem. Tato práce popisuje proces obnovy příběhů jako výstavbu povídkového textu, tedy metodu konstrukce časoprostoru v povídkách Gustawa Herlinga-Grudzińského.
|
|
|
Deník spisovatele jako žánr (Deníky polských spisovatelů Jarosława Iwaszkiewicze, Leopolda Tyrmanda a Witolda Gombrowicze z roku 1954)
Kněžourková, Lucie ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Diplomová práce se soustřeďuje na deníky Jarosława Iwaszkiewicze, Leopolda Tyrmanda a Witolda Gombrowicze z roku 1954 a pokouší se představit jejich vznik a strukturu. V prvním oddílu se dotýká otázek spojených s teorií deníkové a autobiografické literatury - vztahem autora empirického a autorského subjektu a kategoriemi vypravěče a hrdiny. Ve druhé části stručně představuje situaci vybraných autorů zejména v titulním roce, funkci autorských a editorských peritextů v publikovaných deníkových záznamech a věnuje se problému dvou verzí deníku Leopolda Tyrmanda. V závěrečném oddílu se soustřeďuje na analýzu samotných textů deníků, v nichž se hlouběji věnuje konstrukci textu, obrazu deníkového hrdiny a způsobu reflexe deníkového záznamu. Základem práce je porovnání tří rozdílných textů a poukázání na odlišné přístupy k literární tradici a samotnému žánru deníku.
|
|
|
Obraz venkovanství v české a polské próze 60. let 20. století (interpretace vybraných literárních děl)
Bramborová, Marcela ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Předmětem této diplomové práce je představení typologie venkovské obraznosti na základě tematologické a interpretační analýzy polských a českých literárních textů z 60. let 20. století, se zřetelem k pokračujícím přeměnám tradiční koncepce venkovského románu. Analýza jednotlivých děl (Sekyry Ludvíka Vaculíka, Smuteční slavnosti Evy Kantůrkové, Času kopřiv Josefa Knapa a z polských textů novely Opadaný sad Wiesława Myśliwského, románů Na slunci Juliana Kawalce a Až budeš králem, až budeš katem Tadeusze Nowaka) umožňuje vytvořit základní rejstřík prvků venkovské narativity, na něž je však v české a polské literatuře nahlíženo rozdílně. Pomocí této dichotomie jsou představeny typické narativy obsažené v českém a polském venkovském románu daného období. Následná interpretační analýza textů využívá podnětů současné naratologie, pozornost je zaměřena zejména na kategorii vypravěče a času a následně na usouvztažnění těchto kategorií s dílčími motivy, symboly a topoi.
|
|
|
Ve světle kabaly: Židovská mystika v polské literatuře meziválečného období.
Benešová, Michala ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent) ; Sobotková, Marie (oponent)
Disertační práce Ve světle kabaly: Židovská mystika v polské literatuře meziválečného období mapuje způsoby reflexe židovské religiózní, respektive mystické tradice v polské meziválečné literatuře, a to na příkladu tří autorů, kteří reprezentují odlišné způsoby jak vnímání vlastních židovských kořenů, tak zpracování tradičních motivů vycházejících z tradice židovské mystiky. Prvotně futurista Aleksander Wat se vůči židovské religiózní tradici kriticky vymezuje - a přesto nedokáže vlastnímu "židovství" uniknout; prozaik Bruno Schulz předestírá čtenářům svébytnou vizi kosmogonie i eschatologie upomínající mimo jiné na vybrané koncepty kabaly; básník Bolesław Leśmian má k této tradici nejdále a motivy interpretovatelné v kontextu židovské religiózní tradice podrobuje originálnímu přepracování. Tvorbou všech tří - jako dědiců "národa Knihy" - se přitom prolíná specifický vztah k jazyku a psanému slovu. Vedle tohoto motivu je v práci věnována pozornost např. motivu golema, stvoření světa či představě Boha. Takto zaměřeným analytickým kapitolám předchází teoreticko-metodologický úvod vycházející z tradic literární hermeneutiky, avšak přihlížející i k vybraným konceptům tradiční židovské mystické hermeneutiky. V českém kontextu je práce rovněž příspěvkem k bližšímu poznání jak autorů známých a...
|
|
|
Inovace venkovské prózy v díle Edwarda Redlińského
Komínová, Marcela ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Jana (oponent)
Tato práce je zaměřena na analýzu prostředků a postupů, jimiž Edward Redliński (představitel tzv. venkovského proudu v polské literatuře 60. a 70. let 20. století) inovuje tradiční koncept žánru venkovského románu. Tyto prostředky a postupy jsou charakterizovány na základě interpretace Dopisů z Rabarbaru, Konopičky a Vzestupu, tedy povídek a románů s venkovskou tematikou. Pozornost je věnována originálnímu přístupu Edwarda Redlińského ke klasickému venkovskému románu a následně představení jeho specifické variety, kterou autor vytváří. Rovněž je představen způsob, jímž Edward Redliński variuje tradiční motivy či symboly. V závěru práce je autorův inovativní přístup srovnán se specifiky autorských výpovědí dalších představitelů tzv. venkovského proudu.
|
|
|
Hledání "řádu světa" v tvorbě Gustava Herlinga-Grudzińského
Petránková, Michaela ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
v českém jazyce Literární tvorba 20. a 21. století vyžaduje vysvětlení, odkud se bere příběh, jenž je právě čten. Jde především o odůvodnění jeho platnosti v dnešním světě, který je ovládám trhem a fascinací. Herling-Grudziński si ve své tvorbě odpovídá právě na tuto základní otázku soudobé literatury. Příběhy, které vypráví, tady byly od nepaměti. Jsou přepisem starých kronik a textů komentátorů historických událostí, jsou ukryty na obrazech významných evropských malířů a v literatuře. Vynořují se prostřednictvím konkrétních událostí v jiném čase ale stejném prostoru. Prostorová paměť ovlivňuje i způsob vnímání prostoru vypravěčem. Tato práce popisuje proces obnovy příběhů jako výstavbu povídkového textu, tedy metodu konstrukce časoprostoru v povídkách Gustawa Herlinga-Grudzińského.
|
|
|
Obraz regionu v dílech spisovatelů Těšínského Slezska ve vybraných dílech Jana Kubisze
Kurová, Jana ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Jana (oponent)
Cílem této bakalářské práce Obraz regionu v dílech spisovatelů Těšínského Slezska ve vybraných dílech Jana Kubisze je přiblížení celkové tvorby Jana Kubisze, spisovatele, učitele a aktivního činitele, širší veřejnosti, a také zobrazení faktorů, ovlivňujících jeho tvorbu a formují totožnost obyvatel z Těšínska. Za tímto účelem byl nastíněn historický vývoj na Těšínském Slezsku, který se viditelně odrážel v Kubiszově tvorbě, zejména v Pamiętniku starego nauczyciela. Zobrazila jsem také celkové literární pozadí na Těšínském Slezsku, aby byly patrné některé jevy, které jsou charakteristické pro tento literární region. Také byl naznačen postoj Kubisze ke germanizačním vlivům a národnostním otázkám. O pokusu předání jeho odkazu dalším generacím pojednávám v analýze těšínské hymny. Pro lepší orientaci v termínech, které používám v textu, jsem vytvořila jednu zvláštní kapitolu, která se věnuje této problematice. Abych mohla vyjádřit vliv tvorby Kubisze na regionální identitu lidí, uvádím na konci této bakalářské práce studii a interpretuji jednotlivé výsledky výzkumu. Klíčová slova Těšínské Slezsko, Region, Kubisz, Národnostní otázka, Památník, Totožnost
|
host ::
RSS.