|
|
Identita zasluhujícího a její konstruování příjemci sociálních dávek
Šafářová, Adéla ; Ripka, Štěpán (vedoucí práce) ; Mitrenga, David (oponent)
Bakalářská práce "Identita zasluhujícího a její konstruování příjemci sociálních dávek" se zabývá způsobem, jakým dosahují příjemci sociálních dávek zásluhovosti (deservingness). Zatímco veřejný diskurs prezentuje uživatele dávek jako neaktivní lidi, kteří zneužívají sociální pomoc, příjemci dávek svou pozici vnímají jinak. Zásluhovost hraje ve vztahu instituce-žadatel roli mocenského nástroje, pomocí kterého úředníci rozlišují mezi zasluhujícími a nezasluhujícími uživateli sociálních dávek, a vůči němuž se žadatelé musejí vymezovat. Identity zasluhujícího se přitom snaží dosahovat různými způsoby, jež na jedné straně odrážejí veřejný diskurs sociální podpory, na druhé straně neúspěch při vyjednávání této identity a v důsledku toho alternativní prezentace zásluhovosti. Výzkum byl empiricky zaměřený, kvalitativní rozhovory užité pro analýzu byly inspirovány principy kolaborativního dialogu [Anderson 2009], jenž umožňuje ono vyjednávání identity zachytit v situovanosti [Goffman 1999] informátorů. Ti na jedné straně aktivitou, hledáním práce či dobrým finančním hospodařením odpovídají na všeobecnou představu o ideálním žadateli [např. Howe 1990], na druhé straně vlivem neúspěchu takto prezentované zásluhovosti argumentují novými atributy zasluhujícího, jako např. zásadami životního stylu či osobní...
|
|
|
Vliv turbofolku na formování a modifikaci identity v diasporálních komunitách původem z bývalé Jugoslávie na příkladu postjugoslávských komunit v Rakousku
Šťastná, Petra ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vlainić, Sandra (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání fenoménu turbofolku v diasporách původem ze zemí bývalé Jugoslávie. Turbofolkem je myšlen druh populární hudby s národní (lidovou) příměsí, který vzniká na území bývalé Jugoslávie, a jenž nachází své obdoby i v dalších evropských i mimoevropskýchj zemích. Osoby s migračním pozadím, které žijí v diaspoře, mají k tomuto hudebnímu stylu určitý vztah, jež se může odlišovat od konzumentů v domovských zemích. Zvláště u mladých posluchačů a návštěvníků turbofolkových akcí lze vysledovat určité společné tendence. Výstup by měl zodpovědět základní otázky přístupu osob v ex-jugoslávských diasporách k turbofolku. Měl by popsat turbofolkovou scénu v diaspoře a poukázat na její rozsáhlost. Důkladněji by se měl zaměřit na situaci v Rakousku, přičemž důraz je dán na praktikování turbofolku a poukázání na prvky, které s tímto hudebním stylem souvisí. Zároveň by se měl zaměřit na stav současné identifikace s turbofolkem u konzumentů a blíže ho popsat. Klíčová slova turbofolk, diaspora, Jugoslávie, identita, Rakousko
|
|
|
The Quest for Identity within the Reality of Plantation Memory in Eudora Welty's Short Fiction
Plicková, Michaela ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Matthews, John Thomas (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá povídkami Eudory Weltyové a jejich vztahem k plantážnické paměti. Pojem plantážnické paměti je definován v úvodní kapitole jako soubor normativních binárních opozic, mytologií, které pokřivují obraz skutečnosti předválečného Jihu, jazykové a fenomenální evidence útisku a subverzivních schopností textu a autora, které umožňují rozložit oficiální narativ a osvobodit umlčené hlasy utiskovaných jednotlivců. Práce se pokouší o interdisciplinární zkoumání procesů, s nimiž se jednotlivé subjekty v rámci plantážnického společenského řádu musejí potýkat a jejichž prostřednictvím se ustavuje jejich identita, ať už tím, že jim vzdorují, nebo tím, že se jim podřídí. Tři analytické kapitoly této práce se zabývají devíti povídkami vybranými z knihy The Collected Stories of Eudora Welty, a to na základě typologie a kritérií, které jsou vyloženy v úvodu. Text práce se - bez nároku na úplnou reprezentaci celého literárního díla Weltyové - pokouší ukázat obecné tendence a narativní strategie, jež Weltyová ve svých povídkách užívá, když píše o - a v rámci - plantážnické paměti. Výběr byl veden snahou o co největší rozmanitost a každá kapitola obsahuje tři povídky a tři příběhy jejich protagonistů; témata jednotlivých kapitol odpovídají třem kategoriím určeným typologií výběru. První...
|
|
|
Poetika vybrané povídkové tvorby Pere Calderse
Kroupová, Alžběta ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Marešová, Jaroslava (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá vybranými povídkami ze sbírky Cròniques de la veritat oculta katalánského spisovatele Pere Calderse. Klade si za cíl analyzovat poetiku typickou pro tohoto autora, pomocí rozboru často se opakujících témat, symbolů a míst, na kterých se děj odehrává. Srovnává Caldersovu povídkovou tvorbu s díly autorů téhož žánru používajících obdobné vypravěčské postupy. Důraz je kladen především na porovnání s tvorbou Franze Kafky.
|
|
|
Identita nedoslýchavých lidí
Havelková, Pavlína ; Zbořilová, Radka (vedoucí práce) ; Hudáková, Andrea (oponent)
Bakalářská práce pojednává o identitě nedoslýchavých lidí. Tato práce vychází z příslušné odborné literatury a je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Obsahem teoretické části je identita, charakteristika a klasifikace faktorů ovlivňujících identitu člověka obecně. Práce se podrobněji zaměřuje na formování identity u nedoslýchavých osob. Autorka též popisuje problematiku subkultur, konkrétně subkulturu nedoslýchavých. Praktická část na základě výzkumného šetření verifikuje faktory ovlivňující identitu u nedoslýchavých lidí, uvedené v teoretické části. Závěrem autorka shrnuje poznatky z literatury i z výzkumu a formuluje doporučení, která navrhují, jak minimalizovat negativní faktory při formování identity a jak podporovat zdravý vývoj identity nedoslýchavého jedince.
|
|
| |
|
|
Konstrukce genderové identity v seriálu Dokonalý svět
Mlynářová, Martina ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Baslarová, Iva (oponent)
Práce analyzuje prostředky reprodukce genderových stereotypů a konstrukce genderové identity v českém seriálu Dokonalý svět. Je mediální sdělení rodově určené, s jakými prostředky reprodukce genderových stereotypů a konstrukce identity je divák/divačka konfrontován/a v daném seriálu, na jakých úrovních se s těmito jevy setkává? Pro detailnější prozkoumání těchto mechanismů a jejich formy využívám zejména teorie sociální konstrukce reality, teorie optických skel či samotné povahy a narativní struktury seriálu (soap opery). Na druhé straně se práce věnuje také faktu, že Dokonalý svět stereotypy pouze nereprodukuje. Seriál je totiž v určitých případech také nabourává a svým až komediálním charakterem narušuje zaběhnuté genderové pořádky. Některé genderové stereotypy zesměšňuje a tím otřásá jejich pozicí ve společnosti.
|
|
| |
|
|
Exil jako tvůrčí proces. Kapitoly z rumunské exilové literatury ve Francii.
Chojnacka, Olga ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Exil hrál v dějinách rumunského národa vždy významnou úlohu. Z tohoto důvodu představuje rumunská literatura psaná v exilu po roce 1945 důležitou součást rumunské literatury jako celku. Francie se díky jazykové a kulturní spřízněnosti stala jednou z hlavních cílových zemí rumunských exilových spisovatelů. Úvodní kapitola je věnována popisu, klasifikaci a historii tohoto jevu v rumunském kontextu; dále se zabývá postavením exilové literatury a její recepcí v Rumunsku. V práci jsou podle data odchodu do exilu zastoupeni autoři starší (Mircea Eliade, Virgil Ierunca, Monica Lovinescu) i mladší (Paul Goma, Bujor Nedelcovici, Dumitru Ţepeneag) exilové generace. Skrze vybraná díla získáváme představu o tvorbě a životě jednotlivých spisovatelů během procesu integrace v nových podmínkách a zároveň jsme konfrontováni s reáliemi tehdejšího komunistického Rumunska - hlavním tématem autorů, kteří jsou představení jako zástupci exilové generace a jejichž prostřednictvím bylo možné načrtnout základní obraz tohoto jevu v rumunské literatuře.
|
|
|
Selected conceptions of interpretation in intercultural dialogue
Platzner, Alexander ; Hrubec, Marek (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Predkladaná diplomová práca v nadväznosti na kriticko-hermeneutický prístup Hansa- Herberta Köglera identifikuje ako zásadný predpoklad pre realizáciu interkultúrneho dialógu akt interpretácie. Práca je rozdelená na dve časti. Prvá časť je diskusiou nad kľúčovými konceptmi ako dialóg, identita, komunikácia a uznanie. Možno ju tiež chápať ako pokus o zachytenie vývoja myšlienky interkultúrneho dialógu v historickej perspektíve, pričom interkulturalita je tu definovaná ako étos. Druhá časť potom predstavuje konkrétne hermeneuticky orientované koncepcie interkultúrneho dialógu. Ide o koncepcie Raimona Panikkara, Rama Adhara Malla, Vincenta Shena, Franza Martina Wimmera a Hansa-Herberta Köglera. Súčasný posun v metodológii interkultúrneho dialógu je charakteristický splynutím paradigiem komunikácie a uznania, ktorý identifikujeme práve v integrujúcom prístupe Hansa-Herberta Köglera.
|
host ::
RSS.