|
|
Emerging Voices: The Portrayal of Minorities in the Work of Willa Cather
Plicková, Michaela ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Záměrem této práce je prozkoumat portrét odlišných a pro svou jinakost upozaďovaných jedinců v beletristickém díle Willy Catherové. Text se soustředí především na román Moje Antonie (My Ántonia, 1917) napsaný v ich-formě. Komplementárními primárními zdroji jsou autorčiny dva zbývající prérijní romány - Ó Pionýři! (O Pioneers!, 1913, překlad můj) a Skřivánčí píseň (The Song of the Lark, 1915, překlad můj) - a dvě knihy z autorčiny pozdější tvorby - Smrt si jde pro arcibiskupa (Death Comes for the Archbishop, 1927) a Safíra a otrokyně (Sapphira and the Slave Girl, 1940, překlad můj). První dvě knihy jsou využity k předběžnému mapování témat, která Catherová později rozvinula v Mojí Antonii, druhé dvě představují autorčiny pozdější reflexe tématu jinakosti. Práce se zaměřuje na neutuchající zájem Catherové o zkoumání toho, jak v kontextu moderního Amerického národa působí bílý, mužský, heteronormativní diskurz. Svým "queer" psaním míní odhalit a rozvrátit mechanismy společenského nátlaku a dát hlas těm, kteří byli zatlačeni do pozadí projektu povstávajícího ekonomického impéria: etničtí "druzí" (Afro-Američané, Indiáni, evropští imigranti) a genderoví a sexuální "druzí" (ženy, homosexuálové a lesby) Identita moderní americké společnosti se opírá o konstrukci společenského "druhého" a umělou kategorie...
|
|
|
The Quest for Identity within the Reality of Plantation Memory in Eudora Welty's Short Fiction
Plicková, Michaela ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Matthews, John Thomas (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá povídkami Eudory Weltyové a jejich vztahem k plantážnické paměti. Pojem plantážnické paměti je definován v úvodní kapitole jako soubor normativních binárních opozic, mytologií, které pokřivují obraz skutečnosti předválečného Jihu, jazykové a fenomenální evidence útisku a subverzivních schopností textu a autora, které umožňují rozložit oficiální narativ a osvobodit umlčené hlasy utiskovaných jednotlivců. Práce se pokouší o interdisciplinární zkoumání procesů, s nimiž se jednotlivé subjekty v rámci plantážnického společenského řádu musejí potýkat a jejichž prostřednictvím se ustavuje jejich identita, ať už tím, že jim vzdorují, nebo tím, že se jim podřídí. Tři analytické kapitoly této práce se zabývají devíti povídkami vybranými z knihy The Collected Stories of Eudora Welty, a to na základě typologie a kritérií, které jsou vyloženy v úvodu. Text práce se - bez nároku na úplnou reprezentaci celého literárního díla Weltyové - pokouší ukázat obecné tendence a narativní strategie, jež Weltyová ve svých povídkách užívá, když píše o - a v rámci - plantážnické paměti. Výběr byl veden snahou o co největší rozmanitost a každá kapitola obsahuje tři povídky a tři příběhy jejich protagonistů; témata jednotlivých kapitol odpovídají třem kategoriím určeným typologií výběru. První...
|
|
|
Emerging Voices: The Portrayal of Minorities in the Work of Willa Cather
Plicková, Michaela ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Záměrem této práce je prozkoumat portrét odlišných a pro svou jinakost upozaďovaných jedinců v beletristickém díle Willy Catherové. Text se soustředí především na román Moje Antonie (My Ántonia, 1917) napsaný v ich-formě. Komplementárními primárními zdroji jsou autorčiny dva zbývající prérijní romány - Ó Pionýři! (O Pioneers!, 1913, překlad můj) a Skřivánčí píseň (The Song of the Lark, 1915, překlad můj) - a dvě knihy z autorčiny pozdější tvorby - Smrt si jde pro arcibiskupa (Death Comes for the Archbishop, 1927) a Safíra a otrokyně (Sapphira and the Slave Girl, 1940, překlad můj). První dvě knihy jsou využity k předběžnému mapování témat, která Catherová později rozvinula v Mojí Antonii, druhé dvě představují autorčiny pozdější reflexe tématu jinakosti. Práce se zaměřuje na neutuchající zájem Catherové o zkoumání toho, jak v kontextu moderního Amerického národa působí bílý, mužský, heteronormativní diskurz. Svým "queer" psaním míní odhalit a rozvrátit mechanismy společenského nátlaku a dát hlas těm, kteří byli zatlačeni do pozadí projektu povstávajícího ekonomického impéria: etničtí "druzí" (Afro-Američané, Indiáni, evropští imigranti) a genderoví a sexuální "druzí" (ženy, homosexuálové a lesby) Identita moderní americké společnosti se opírá o konstrukci společenského "druhého" a umělou kategorie...
|
host ::
RSS.