|
|
Vězeňská literatura v Rumunsku (1944-1989)
Rokoská, Jana ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Záměrem této práce Je přiblížit a charakterizovat rumunskou literaturu zaznamenávající existenci komunistických detenčních zařízení v Rumunsku v letech 1944 až 1989 a posílit zájem o toto téma. Po druhé světové válce se Rumunsko ocitlo na více než čtyři desetiletí pod komunistickou nadvládou, která postupně cíleně likvidovala vš,echny své skutečné domnělé odpůrce. Metastázemi vznikl v zemi systém represivních zařízení (věznice, pracovní tábory, psychiatrické léčebny), do nichž byly postupem času uvrženy statisíce nevinných lidí. Ostatní vzpurné či nepohodlné obyvatelstvo bylo deportováno do zapomenutých kraj ů a státostrana dala likvidaci časem rozměr genocidy. F orm)' a rozsah politických represí proti společnosti se měnily spolu se změna.mi uvnitř politického systému a údaje z nedávno otevřených archivů rumunské tajné policie Securitate a komunistické strany a svědectví těch, kteří zařízeními prošli, potvrdily, že největším rozmachem koncentráčnického systému se vyznačuje začátek padesátých let a následné desetiletí. Zločinecký systém si byl dobře vědom skutečnosti, že tužka je nástroj em paměti, jímž se přesně zachytí myšlenka nebo pocit, který z mozku časem vymizí, a tudíž v rumunské literární historii nenajdeme písemnosti zaznamenané politickými oběťmi pnmo ve vězeňském prostředí. Do pádu...
|
|
|
Specifika rumunské pohádky
Broučková, Sonia ; Našinec, Jiří (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Cílem této práce Je přiblížit rumunskou pohádku v širších souvislostech se zaměřením na problematiku překladu. Kořeny rumunské pohádky se výrazně liší od té naší. Vycházejí sice ze společného indoevropského prazákladu, ale z úplně odlišného kulturního, sociálního a historického prostředí. Mají tedy hodně společných znaků, ale zároveň mnoho specifik. Jednotlivé tradiční postavy rumunských pohádek napovídají mnohé o národní mentalitě a jejich rozbor je zajímavý nejen z tohoto hlediska, nýbrž i z pohledu překladatelského. Morfologie pohádky má svá schémata, která na jedné straně fascinují svou pevnou strukturou a stereotypními formami, ale na straně druhé nesčetným množstvím variant a variací. Rumunské pohádky jsou úžasnou syntézou řady rozličných vlivů (kulturních, sociologických, historických, geografických atd.) a určitě si zaslouží hlubší zkoumání.
|
|
|
Eugen Ionescu/Eugène Ionesco - život a dílo
Našincová, Klára ; Horáková, Jarmila (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Cílem diplomové práce je prokázat autorovu hlubokou zakotvenost v rumunské literární tradici (Urmuz, I. L. Caragiale), pokusit se dovodit, že poetika jeho slavných her je v jádru obsažena už v tvorbě z 30. let a ozvuky osobních i uměleckých zkušeností z Rumunska se dají vysledovat i v jeho francouzském, vyzrálém tvůrčím období. Ionescovo dílo tak bude u nás poprvé nahlédnuto v jeho celistvosti, protože čeští i západní vykladači a komentátoři autorovo rumunské období vesměs zcela opomíjeli. Klíčová slova Eugen Ionescu, Eugène Ionesco, rumunská literatura XX. století, francouzská literatura XX. století, meziválečné období, absurdní divadlo, exilová literatura
|
|
|
Reformace v Sedmihradsku a její ohlasy v rumunském prostředí
Plíšková, Dora ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Lutherská větev reformace do Sedmihradska pronikala v šestnáctém století prostřednictvím saského obyvatelstva, kalvínská prostřednictím maďarského. V roce 1566 bylo v Sedmihradsku založeno tzv. rumunské kalvinistické biskupství, jehož cílem bylo šířit reformovanou víru mezi místní rumunské obyvatelstvo, a to dosažením vysluhování mší v rumunštině (místo církevní slovanštiny), podporou tisku rumunskojazyčných náboženských knih, zvyšováním vzdělanostní úrovně kněží a administrativní reorganizací církve. Po období vlády knížat z rodu Báthoryů se reformace v Sedmihradsku opět prosazuje zhruba od třicátých let sedmnáctého století, v letech čtyřicátých získává pod vedením kalvinistického superintendenta Istvána Gelejiho Katony značně netolerantní charakter. Metropolita sedmihradské pravoslavné církve musí před svým zvolením podepsat body tzv. kalvinizačního programu. Z doktrinárního hlediska však reformace, jejíž šíření mezi sedmihradskými Rumuny definitivně končí se vznikem řeckokatolické církve (r. 1700), nezanechala v rumunském prostředí žádné stopy kromě prosazení rumunštiny jako liturgického jazyka - to se v Sedmihradsku podařilo zhruba s náskokem půldruhého století oproti Valašsku a Moldavsku. Pozoruhodné je soužití reformované a pravoslavné dogmatiky v rumunských dílech připisovaných vlivu...
|
|
|
Eminescu's poetry in Slovak and Czech translation
Němečková, Lucia ; Vajdová, Libuša (vedoucí práce) ; Valentová, Libuše (oponent)
Mihai Eminescu je známy nielen v rumunskom a svetovom literárnom prostredí, ale i v ceskom a slovenskom kontexte ako najvýznamnejší rumunský básnik. Vo svojej diplomovej práci som sa ho snažila priblížit pomocou vybraných básní, ktoré boli z jeho diela preložené do slovenciny a ceštiny. Porovnaním jeho básní s analyzovanými prekladmi by som chcela podat aspon scasti ucelený pohlad na spôsob, akým sa jeho básne prekladali. Pretože preklady vznikli v rôznom case, ponúka sa nám vzácna príležitost porovnat básne, ktoré boli napísané v rôznych casových etapách s prekladmi z rôznych období. Eminescu je jeden z prvých rumunských básnikov, ktorý bol preložený do slovenciny. V slovenskej literatúre vyšli v roku 1956 knižne preklady Ivana Kraska, významného slovenského básnika pod názvom Tiene na obraze casu. Vztah k rumunskej literatúre a Rumunsku vôbec nadobudol Ivan Krasko už pocas štúdii v Sibiu (na nemeckom gymnáziu) a v Brašove, kde maturoval. Krasko sa vo svojom výbere zameral najmä na básne, ktoré zodpovedali jeho vlastnej básnickej tvorbe. K celkovému súladu básni prispel aj Kraskov cit pre zvuovú stránku poézie, kontrast motívov a celkové porozumenie prekladaného diela. Vo výbere básní Karola Strmena sa objavujú tie Eminescove básne, ktoré sa viacej orientujú na romantizmus a vystihujú výrazne romantické...
|
|
|
Rumunská divadelní tvorba po roce 1989
Fiedlerová, Elisabeta ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Tématem této diplomové práce je rumunská dramatická tvorba, která vznikla po roce 1989. Pro nastínění současné situace jsem si vybrala patnáct stále ještě tvořících dramatiků: Liu Bugnar, Ştefana Caramana, Gianinu Cărbunariu, Nicoletu Esinencu, Bogdana Georgesca, Mihaie Ignata, Veru Ion, Mariu Manolescu, Mihaelu Michailov, Alinu Nelegu, Ştefana Pecu, Ioana Petera, Gabriela Pintileie, Savianu Stănescu a Carmen Vioreanu. Jmenovaní autoři patří k rumunské "nové vlně", která se částečně inspirovala rumunskou meziválečnou avantgardou a tvorbou britských a skandinávských dramatiků první poloviny devadesátých let, česky označovanou jako cool drama a výstižněji polsky nový brutalismus. První, kteří se insirovali tímto směrem, byli Nelega, Stănescu a Caraman, generace porevolučních dramatiků, ale opravdový brutalismus předvedli až mladší tvůrci, nazývaní "Generace 2000", a to především Peca Ştefan. Jemu, M. Ignatovi, A. Neleze, G. Cărbunariu a L. Bugnar jsem věnovala ve své práci největší prostor, u každého z nich jsem si vybrala tři hry. Pětici jmenovaných autorů spojuje "divadlo sociálních témat", tedy dramata inspirovaná každodenní rumunskou realitou s jejímy stereotypy a předsudky, a smysl pro humor, který ve svých dílech uplatňují při konstatovaní nebo kritice společenského řádu, ale odlišují se stylem psaní. K...
|
|
|
Romové v rumunské literatuře.
Severýn, Adam ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Postavy Romů se v rumunské literatuře vyskytují poměrně hojně a oproti jiným literaturám jsou nazírány často ze zajímavých úhlů (např. Rom Răzvan na knížecím stolci, obraz "dobrého Cikána" v literatuře bojující proti otroctví). Je to logický důsledek dlouhodobé přítomnosti romského etnika na rumunském území. Od svého příchodu až do současnosti jsou jednou z největších národnostních menšin v rumunské populaci a jejich procentuální zastoupení je jedno z nejvyšších i ve srovnání s jinými evropskými zeměmi. Romové tak značně ovlivnili i rumunskou kulturu, zejména folklor. Většinová společnost byla jednoduše nucena se vypořádat s jejich kulturní a sociální odlišností. Proto je překvapivé, že fenomén Romů v rumunské krásné literatuře nebyl uspokojivě popsán v žádné rozsáhlejší a obecně dostupné práci. To se ale netýká jen Rumunska, i v jiných zemích patří toto téma mezi opomíjená. V první polovině 19. století byl na základě filologických zkoumání obecně přijat názor o původu Romů z Indie. Po prvotním zájmu o romský jazyk se začaly v Evropě objevovat studie zabývající se jejich historií, způsobem života a také folklorem. V Rumunsku se zájem o Romy zvýšil zvláště ve druhé třetině 19. století v souvislosti s bojem proti společensky a politicky již dále neudržitelnému otroctví. Ve 20. století se pak zajímají o romské...
|
|
|
Rumunská dramatická tvorba 60. a 70. let 20. století
Mendlová, Petra ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Tématem této diplomové práce je rumunská dramatická tvorba v 60. a 70. letech xx. století. Pro svou práci jsem si zvolila čtyři dramatiky: lona Baie~a, Teodora Mazila, Dumitra Rada Popesca a Marina Soresca. Autoři se v tomto období pokoušeli dohnat ztracený čas z minulých let, kdy byli omezováni vládnoucím režimem a nemohli tvořit podle vlastního vkusu a přesvědčení. V šedesátých a sedmdesátých letech spisovatelé začínají objevovat nové postupy a zpracovávat i jiné náměty, než jen ty, které byly povoleny v předchozím desetiletí. Zajímají se především o vnitřní svět svých hrdinů. Popisují chování, myšlenkové pochody a duševní stavy protagonistů v různých situacích. Zejména se však soustřeďují na celkové vyznění a poselství díla. Velký důraz je kladen i na výstavbu dialogů, vyjadřování a způsob mluvy postav. Jejich řeč je plná metafor a narážek na současnou politickou situaci. Někdy má hra spíše filozofický ráz, jindy jde o satiru nepřímo kritizující totalitní režim. Vznikají i dramata inspirovaná absurdním divadlem. Od každého ze zvolených autorů jsem vybrala jeho pět her, které napsal vobdobí 60. a 70. let. Všichni autoři zpracovávali určitou látku, např. historii, mezilidské vztahy svým osobitým a zároveň inovačním způsobem. Každý z nich kladl důraz na něco jiného a pohlížel na daný problém či situaci ze...
|
|
|
Eugen Ionescu/Eugène Ionesco - život a dílo
Našincová, Klára ; Horáková, Jarmila (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Cílem diplomové práce je prokázat autorovu hlubokou zakotvenost v rumunské literární tradici (Urmuz, I. L. Caragiale), pokusit se dovodit, že poetika jeho slavných her je v jádru obsažena už v tvorbě z 30. let a ozvuky osobních i uměleckých zkušeností z Rumunska se dají vysledovat i v jeho francouzském, vyzrálém tvůrčím období. Ionescovo dílo tak bude u nás poprvé nahlédnuto v jeho celistvosti, protože čeští i západní vykladači a komentátoři autorovo rumunské období vesměs zcela opomíjeli. Klíčová slova Eugen Ionescu, Eugène Ionesco, rumunská literatura XX. století, francouzská literatura XX. století, meziválečné období, absurdní divadlo, exilová literatura
|
|
|
Mircea Eliade - Narrator - Initiator. The Initiation Dimension of His Fantastic Prose
Mikulová, Tamara ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Naša práca sa venuje tzv. fantastickým prózam rumunského spisovateľa a vedca Mirceu Eliadeho. Ich špecifickosť nachádzame v rozprávaní organizovanom podľa iniciačnej štruktúry a odrážajúcom mytologické vedomie, ktoré autor považuje za východisko z historického relativizmu. Ako analytickú metódu uplatňujeme hermeneutiku, ktorú považujeme za adekvátnu pre skúmanie Eliadeho próz. Z hľadiska hermeneutického výkladu sa ukazuje, že autor-rozprávač preberá na seba funkciu zasvätiteľa, ktorý je držiteľom vízie sveta a je jej poslom. Iniciovaný autor je schopný vidieť iný, možný svet, ktorý presahuje materiálny, a dokáže túto víziu, nezachytiteľnú slovami, čitateľovi priblížiť. Čítanie a analýza takéhoto textu potom dostáva modalitu postupného zasväcovania sa do tajov bytia cez jeho ezoterickú dimenziu. Ambíciou Eliadeho fantastických próz je ukázať, že aj v desakralizovanom svete je posvätné ukryté v čomkoľvek a pre človeka je stále možné kedykoľvek ho odhaliť. Kľúčové slová: Eliade, iniciácia, rozprávač, symbol, zmysel, hermeneutika, predstavivosť, vnútorná a vonkajšia tvár literatúry, posvätné, profánne, realita, iniciačná smrť, divadelné predstavenie, spása, iniciačná schéma, "stred", mýtus
|
host ::
RSS.