|
|
Srebrenický masakr v kontextu etnických problémů v Bosně a Hercegovině
Mehić, Sabina ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vlainić, Sandra (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je zaměření se na etnické problémy v Bosně a Hercegovině (BaH) ve druhé polovině 20. století, a zejména na důvody, které vedly k masakru ve Srebrenici. Cílem práce je analyzovat důležité příčiny v etnických proměnách BaH, které vedly až ke genocidě ve Srebrenici. V první části bakalářské práce bych chtěla seznámit s historickým kontextem a se základními daty, které jsou důležité pro pochopení pozdějších problémů. Důraz je kladen na počátek a průběh občanské války v Bosně a Hercegovině v 90. letech 20. století. V druhé části bakalářské práce bych se chtěla zaměřit přímo na události ve Srebrenici, především na okolnosti, které se podílely na jednom z největších masakrů v Evropě po roce 1945. Na tuto událost existuje mnoho různých pohledů a cílem této práce bude se v této situaci zorientovat a pokusit se vše co možná nejobjektivněji zhodnotit.
|
|
|
Vliv středoevropské modernity na srbskou postmoderní literaturu
Janečková, Tereza ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce) ; Vlainić, Sandra (oponent)
Celá práce se zabývá vztahem mezi středoevropské literatury a srbské postmoderní literatury. V první části je na pozadí definice západoevropské moderní prózy charakterizována modernita střední Evropy. Jako základní témata této literatury jsou určující zánik doposud pevného světa, existence paralelního fikčního světa, který hrdinu postupně pohlcuje, tematizace psaní a viny a fragmetarizace nebo rozpad celé fabule. Tuto první část doplňuje základní náčrt srbské moderny a avantgardy. V druhé části je teoreticky definována postmoderna . Po krátké charakteristice obou hlavních srbských postmoderních autorů, Milorada Paviće a Dragana Velikiće, jsou tato témata vyhledána a aplikována na jejich tvorbu. Některá, jako paralelní svět či tematizace psaní, se podařilo nalézt u obou autorů, byť v poněkud pozměněné podobě. Jiná naopak u postmodernistů téměř chybí. Druhá část je doplněna charakteristikou základních postmoderních proudů v Bulharsku a Chorvatsku jako hlavních zástupcích ostatních balkánských zemí.
|
|
|
Vliv turbofolku na formování a modifikaci identity v diasporálních komunitách původem z bývalé Jugoslávie na příkladu postjugoslávských komunit v Rakousku
Šťastná, Petra ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vlainić, Sandra (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání fenoménu turbofolku v diasporách původem ze zemí bývalé Jugoslávie. Turbofolkem je myšlen druh populární hudby s národní (lidovou) příměsí, který vzniká na území bývalé Jugoslávie, a jenž nachází své obdoby i v dalších evropských i mimoevropskýchj zemích. Osoby s migračním pozadím, které žijí v diaspoře, mají k tomuto hudebnímu stylu určitý vztah, jež se může odlišovat od konzumentů v domovských zemích. Zvláště u mladých posluchačů a návštěvníků turbofolkových akcí lze vysledovat určité společné tendence. Výstup by měl zodpovědět základní otázky přístupu osob v ex-jugoslávských diasporách k turbofolku. Měl by popsat turbofolkovou scénu v diaspoře a poukázat na její rozsáhlost. Důkladněji by se měl zaměřit na situaci v Rakousku, přičemž důraz je dán na praktikování turbofolku a poukázání na prvky, které s tímto hudebním stylem souvisí. Zároveň by se měl zaměřit na stav současné identifikace s turbofolkem u konzumentů a blíže ho popsat. Klíčová slova turbofolk, diaspora, Jugoslávie, identita, Rakousko
|
|
|
Mezijazyková homonymie u sloves v češtině a srbštině
Červenková, Anděla ; Jirásek, Karel (vedoucí práce) ; Vlainić, Sandra (oponent)
Tématem bakalářské práce je mezijazyková homonymie u sloves v češtině a v srbštině. Práce se zaměřuje především na slovesné prefixy a jejich vliv na změnu významu slovesa. Součástí práce je slovník česko-srbských homonym. První kapitola objasňuje problematiku lingvistických jevů, vydělení lexikologie a její disciplíny, významovou stránku slova a významové vztahy lexikálních jednotek. Z významových vztahů lexikálních jednotek jsou podrobněji popsány homonymie a polysémie. Pozornost je věnována vymezení těchto dvou pojmů, dále pak homonymii vnitrojazykové a mezijazykové. Vysvětlen je původ homonym a slovotvorba se zaměřením na prefixaci u sloves. V praktické části jsou již konkrétně analyzovány a vzájemně porovnány významy jednotlivých českých a srbských prefixů. Slovník česko-srbských homonym u sloves obsahuje 101 homonymních párů a 3 homonymní trojice. Slovník je obousměrný, obsahuje překlady na straně české i srbské.
|
|
|
Impresionismus v Srbsku
Chlebovská, Markéta ; Vlainić, Sandra (vedoucí práce) ; Jensterle Doležal, Alenka (oponent)
Tato práce se zabývá srbským malířstvím na počátku 20. století, konkrétně impresionismem. Je zde nastíněna situace srbského malířství na konci 19. století a obecné tendence umělcům uchylovat se k velkolepým historickým tématům. Dále jsou zde zachyceny podněty, které vedly k přerodu srbského malířství ze zastaralého historismu do moderního malířství evropské úrovně. Za bod zlomu je označeno otevření malířské školy v Bělehradě a studia mladých malířů v evropských městech. Období srbského impresionismu je rozděleno do několika fází, úvodní fáze je hledání a vytváření základních charakteristik impresionismu, další je fáze, kdy si jsou malíři svým stylem jistí a tvoří díla jednoznačně impresionistická a nakonec vrcholná fáze impresionismu, období, ve kterém mimo srbské území tvoří Kosta Miličević a Milan Milovanović svoje nejlepší díla. Následuje rozbor toho, jak se k impresionismu stavěla veřejnost i odborníci po jeho završení. V závěru práce je pozornost věnována kontaktu mezi českým prostředím a srbským impresionismem, zvláště osobě Cyrila Kutlíka, českého zakladatele malířské školy v Srbsku a Kostovi Miličevićovi studujícímu a formovanému Prahou.
|
|
|
Expressive Language of Marko Vidojković
Olejárová, Radana ; Vlainić, Sandra (vedoucí práce) ; Jirásek, Karel (oponent)
(česky): Práce se zabývá expresivními jazykovými prostředky v díle současného srbského spisovatele Marka Vidojkoviće. Z několika jeho románů jsou k stylistické analýze vybrány "Kandže" a "Sve crvenkape su iste". Při analýze je kladen důraz na jeho dosud nejúspěšnější dílo "Kandže". Závěrečná práce je rozdělená na část teoretickou a praktickou. V první části jsou přiblížené základní pojmy týkající se stylistiky. Druhá část je věnovaná samotné analýze. Román "Kandže" je rozdělen na jednotlivé postavy. Sledovaná je jejich řeč a jsou zaznamenané nejzajímavější momenty. Jsou uvedené konkrétní příklady z knihy v srbském jazyce, které jsou následně přeloženy do slovenštiny. Nápomocnými byly překladové a výkladové slovníky. Vzhledem k tomu, že díla Marka Vidojkoviće jsou v jazykové rovině velmi podobná, v druhé analyzované knize jsou vystiženy jevy, které se v předešlé knize neobjevili. Zachyceny jsou dvě základní odlišnosti. V druhém románu se objevily neologizmy a zaznamenána je i zvýšená frekvence hypokoristik. Hlavním cílem práce bylo určit podíl jednotlivých expresivních a stylisticky zabarvených jazykových prostředků. Ukázalo se, že nejpočetnějšími byly vulgarizmy a hned za nimi se nejvíc objevovaly slangové výrazy. Svědčí to mimo jiné také o bohatosti srbského jazyka na tyto výrazové prostředky.
|
|
|
Vliv turbofolku na formování a modifikaci identity v diasporálních komunitách původem z bývalé Jugoslávie na příkladu postjugoslávských komunit v Rakousku
Šťastná, Petra ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Vlainić, Sandra (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání fenoménu turbofolku v diasporách původem ze zemí bývalé Jugoslávie. Turbofolkem je myšlen druh populární hudby s národní (lidovou) příměsí, který vzniká na území bývalé Jugoslávie, a jenž nachází své obdoby i v dalších evropských i mimoevropskýchj zemích. Osoby s migračním pozadím, které žijí v diaspoře, mají k tomuto hudebnímu stylu určitý vztah, jež se může odlišovat od konzumentů v domovských zemích. Zvláště u mladých posluchačů a návštěvníků turbofolkových akcí lze vysledovat určité společné tendence. Výstup by měl zodpovědět základní otázky přístupu osob v ex-jugoslávských diasporách k turbofolku. Měl by popsat turbofolkovou scénu v diaspoře a poukázat na její rozsáhlost. Důkladněji by se měl zaměřit na situaci v Rakousku, přičemž důraz je dán na praktikování turbofolku a poukázání na prvky, které s tímto hudebním stylem souvisí. Zároveň by se měl zaměřit na stav současné identifikace s turbofolkem u konzumentů a blíže ho popsat. Klíčová slova turbofolk, diaspora, Jugoslávie, identita, Rakousko
|
|
|
Mezijazyková homonymie u sloves v češtině a srbštině
Červenková, Anděla ; Jirásek, Karel (vedoucí práce) ; Vlainić, Sandra (oponent)
Tématem bakalářské práce je mezijazyková homonymie u sloves v češtině a v srbštině. Práce se zaměřuje především na slovesné prefixy a jejich vliv na změnu významu slovesa. Součástí práce je slovník česko-srbských homonym. První kapitola objasňuje problematiku lingvistických jevů, vydělení lexikologie a její disciplíny, významovou stránku slova a významové vztahy lexikálních jednotek. Z významových vztahů lexikálních jednotek jsou podrobněji popsány homonymie a polysémie. Pozornost je věnována vymezení těchto dvou pojmů, dále pak homonymii vnitrojazykové a mezijazykové. Vysvětlen je původ homonym a slovotvorba se zaměřením na prefixaci u sloves. V praktické části jsou již konkrétně analyzovány a vzájemně porovnány významy jednotlivých českých a srbských prefixů. Slovník česko-srbských homonym u sloves obsahuje 101 homonymních párů a 3 homonymní trojice. Slovník je obousměrný, obsahuje překlady na straně české i srbské.
|
|
|
Similarity of Serbian and Slovak Language Concerning Substantives
Stojanovičová, Zorica ; Vlainić, Sandra (vedoucí práce) ; Jirásek, Karel (oponent)
(česky): V závěřečné práci jsme se snažili porovnat srbský a slovenský jazyk z hlediska slovné zásoby u substantiv. Z důvodu obšírnosti gramatické kategorie substantiv jsme se rozhodli vymezit práci jen na terminologii rodiny a příbuzenstva. Při porovnávání jsme používali jak překladové a výkladové slovníky, tak i etymologické, které pro nás byli hlavním ukazovatelem, jestli mají termíny srbského a slovenského jazyka společný původ. Ukázalo se, že kořeny obou indoevropských jazyků sahají do praslovanštiny. Dokud v srbštině se mnoho starých příbuzenských názvů zachovalo až do dnešní doby, v slovenštině při nich můžeme pozorovat postupný zánik. Jeden z důvodů zániku uvádíme vliv nového způsobu života, stěhování z místa původného bydliště a z toho vyplývající omezené stýkání se s rodinou a příbuznými. Práci jsme rozdělili na dvě části. V první části se věnujeme obecným termínům, které se týkají rodiny a příbuzenstva. Druhá část už pojednává konkrétně o příbuzenské terminologii, kterou jsme rozčlenili na poměnování členů rodiny na základě pokrvného příbuzenstva, poměnování členů rodiny na základě nového vztahu, který vznikl ženitbou nebo provdáním a duchovné příbuzenstvo.
|
|
|
Současná srbská frazeologie ve srovnání s češtinou
Altmanová, Kristýna ; Jirásek, Karel (vedoucí práce) ; Vlainić, Sandra (oponent)
Tato práce pojednává o srbské frazeologii, konkrétněji o průzkumu znalosti a používání vybraných srbských frazeologických přirovnání. Podává stručný souhrn historie frazeografie a frazeologie a idiomatiky v českém, srbském a chorvatském prostředí. Dále podává teoretický popis oblasti frazeologie, z níž se podrobněji zaměřuje na frazeologická přirovnání. Zabývá se průzkumem znalosti a míry užívání některých srbských frazeologických přirovnání uskutečněným na základě dotazníkové ankety. Věnuje se i vnějším faktorům ovlivňujícím míru znalosti a používání vybrané skupiny přirovnání. Obsahuje rozsahově nevelký dílčí srbsko- český slovníček frazémů použitých v dotazníku. Klíčová slova: frazeologie - přirovnání - srbský jazyk - anketa
|
host ::
RSS.