|
|
Význam módy jako prostředku k vyjádření ženské individuality
Bílková Černá, Michaela ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Paulíček, Miroslav (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá fenoménem módy a otázkou, zda ženy používají módu jako prostředek k tomu, aby sdělovaly to, kdo jsou, aby vyjádřily svou individualitu. Předmětem této práce jsou významy, které ženy v dnešní společnosti připisují módě a jejich individuální prožitá zkušenost s tímto fenoménem. Tato práce vychází z teoretických východisek Gillese Lipovetského, jehož konceptuální uchopení módy klade důraz na svobodné jednání lidských jedinců a stojí tak v opozici k názorům tradiční sociologie módy. Oblast módy bývala po dlouhou dobu spíše okrajovým tématem, ale v tomto textu je předvedena jako společensky relevantní a historicky se vyvíjející fenomén a jedinečná instituce charakteristická pro moderní společnost. Teoretickým výsledkem této práce je potvrzení toho, že móda může být jedním z prostředků používaných účastnicemi výzkumu k vyjádření jejich individuality. Účastnice výzkumu je individuální bytost prožívající svou jedinečnou zkušenost, ale na druhou stranu je její jednání, její prožívaná zkušenost, omezována vnějšími faktory a podmínkami.
|
|
|
Nové technologie ve vzdělání z fenomenologického hlediska
Novotná, Eva ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Diplomová práce popisuje propojení témat vzdělání a technologií z pohledu fenomenologie. Hypotézou této diplomové práce je myšlenka, že nové technologie mají vliv na proměnu vnímání reálného světa. Cílem práce je zhodnocení vlivu technologií na výchovně- vzdělávací proces a proměna vnímání světa u žáků, kteří nové technologie používají. Práce popisuje přístup vybraných autorů k výchově (Jan Patočka), zavádění technologií do výuky (Branislav Frk, Marc Prensky) a pohled na technologie z fenomenologického pohledu (Maurice Merleau-Ponty, Paul Virilio). Práce ukazuje, jak se proměňuje vnímání generace dnešních dětí a mládeže, které Prensky nazývá digitálními domorodci, oproti starší generaci digitálních imigrantů a jaké mohou být důsledky proměny tohoto vnímání. Práce popisuje nebezpečí, která se za užíváním technologií skrývají a jak jim lze předcházet. KLÍČOVÁ SLOVA fenomenologie, výchova, vzdělání, technologie, média, vnímání
|
|
|
Fenomén domov
Strnadová, Martina ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je fenomén domov. Práce má vést k hlubšímu zamyšlení nad problematikou domova. Cílem práce je osvětlit fenomén domova ve vztahu k dnešní době a nalézt odpovědi na otázky pojící se s domovem a s ním souvisejícím bydlením člověka na této zemi. Samotná práce je strukturována do pěti kapitol. První kapitola se zaměřuje na starořecké kořeny pojmu domov a stručně sděluje, jak na domov nahlíží jazykovědci a jak ho vymezují vybrané společenské vědy. Druhá a třetí kapitola jsou stěžejní částí práce a věnují se detailně fenoménu domova v pojetí dvou významných fenomenologických myslitelů, českého filosofa Jana Patočky a německého filosofa Martina Heideggera. Čtvrtá kapitola přibližuje problematiku domova v básnické recepci známých českých básníků. Pátá kapitola se zamýšlí nad otázkou fenoménu domova ve vztahu k současné době. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Phenomenological Conception of Space
Luhanová, Eliška ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Novotný, Karel (oponent) ; TASSIN, Étienne (oponent)
disertační práce La conception phénoménologique de l'espace Eliška Luhanová Předkládaná práce se zabývá povahou zkušenosti, kterou vnímající já činí s jinými jsoucny, a podmínkami, za jakých je takové setkávání možné. Vyzdvihuje přitom zejména roli prostorovosti, která je určujícím znakem tělesných smyslových jsoucen. Práce se řadí do proudu post-fenomenologické filosofie. V úvodní části jsou vystižena hlavní metodologická vodítka fenomenologického přístupu a zároveň je odstíněna post-fenomenologie jako typ myšlení, které se odklání od egocentrismu typického pro klasickou, zejm. husserlovskou fenomenologii. Vlastní výklad vychází od náčrtu fenomenologické teorie smyslového vnímání (kap. I) a pokračuje vystižením základních ontologických charakteristik smyslově daných jsoucen, zejména jejich transempirické povahy (kap. II). V následující kapitole se výklad krátce dotýká otázek spojených s povahou fenomenálního pole, jejž charakterizuje jako strukturu možných daností jsoucen (kap. III). Následují kapitoly, které tvoří vlastní jádro práce a týkají se prostorového způsobu bytí dávajících se jsoucen (kap. IV) a já, jež činí se jsoucny zkušenost (kap. V). Podtržena je zejména bytostná vazba jsoucna na kontext, přičemž úvaha je vedena až k zasazení jsoucna do prostorového celku světa. V případě...
|
|
|
Sebrané spisy Jana Patočky jako ediční problém.
Petruželková, Adéla ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Brabec, Jiří (oponent) ; Kosák, Michal (oponent)
V disertační práci Sebrané spisy Jana Patočky jako ediční problém se zabýváme dvojími, samizdatovými a tištěnými sebranými spisy českého filosofa Jana Patočky (1907−1977) a dalšími domácími i zahraničními edicemi jeho díla. Archivní soubor prací Jana Patočky vznikal zčásti nekoordinovaně a intuitivně, do jisté míry jako vedlejší produkt pořádání autorovy pozůstalosti v letech 1977−1989. Přesto 27 svazků této ineditní edice představuje plnohodnotný pokus o uspořádání a kritické vydání Patočkových sebraných spisů. Na konci osmdesátých let se pomýšlelo na exilové vydání, které mělo vzejít ze spolupráce domácí, exilové a zahraniční badatelské obce. Porevoluční Sebrané spisy Jana Patočky vycházejí od roku 1996 a oproti předchozí řadě představují přeuspořádanou a doplněnou edici. V naší práci sledujeme proces odborné reflexe, který vydávání Patočkových spisů provází (obě řady sestavil v zásadě týž tým editorů, Patočkových žáků). Popisujeme, jak se při pořádání sebraných spisů uplatňují tematická, chronologická a další kritéria, jak se proměňuje podoba a rozsah edičního komentáře, zvláště při zacházení s edičně problematickými oblastmi Patočkova díla, jako jsou práce psané v originále německy nebo francouzsky (mnohdy vznikající jako varianty česky psaných textů), neautorizované přednášky, jejichž znění se opírá o...
|
|
| |
|
|
Merleau-Ponty: Návrat k "přirozenému světu" prostřednictvím moderního umění
Roček, Tomáš ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Práce pojednává téma přirozeného světa u Edmunda Husserla a Maurice Merleau-Pontyho. První část přibližuje kontext vzniku pojmu přirozeného světa u E. Husserla. Ten se zrodil jako reakce na Husserlem pociťovanou krizi věd, která má charakter ztráty smyslu, protože věda nedokáže odpovídat na podstatné otázky lidské existence. Návrat k přirozenému světu pak umožňuje transcendentální epoché. Druhá část je věnována Merleau-Pontymu, pro kterého není přirozený svět říší prvotních evidencí, jako je tomu u Husserla, ale prostorem živoucí komunikace, ke kterému nás přivádí moderní umění, a to zejména malířství. Podle Merleau- Pontyho moderní umění vykazuje dvojznačnost, která spočívá v jeho neuzavřenosti a nejednostrannosti jeho možné interpretace. Práce se snaží dokázat, že tato dvojznačnost odpovídá dvojznačnosti přirozeného světa, který je konstituován pojmovou dvojicí viděné- vidoucí, podléhající nikdy nezavršené reversibilitě. Struktura přirozeného světa tak odpovídá struktuře moderního umění, jak ho chápe Merleau-Ponty.
|
|
|
Fenomenologie a daseinsanalýza
Zemánková, Markéta ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Fenomenologie byla založena Edmundem Husserlem, který nesouhlasil s přejímáním postupů přírodně orientovaných věd ve filozofii, která, jakožto věda nejvyšší, se mu zdála být paradoxně zcela nevědecká. Edmundem Husserlem se inspiroval jeho nejznámější žák Martin Heidegger, který vyvinul fundamentální ontologii a podal naprosto nový a zcela zásadní pohled na člověka a lidskou existenci vůbec. Jeho pojetí člověka dalo za vznik psychoterapeutickému směru- daseinsanalýze, který vyvinul především Medard Boss za účasti samotného Martina Heideggera.
|
|
|
Kořeny existenciální fenomenologie Simone de Beauvoir
Štěpánek, Daniel ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Bierhanzl, Jan (oponent)
Tématem této práce má být postižení základních inspiračních zdrojů francouzské myslitelky, Simone de Beauvoir. Jak se pokoušíme ukázat, byli způsoby konceptualizace lidské existence, jaké jsou vlastní dílům Georga Wilhelma Friedricha Hegela, Maurice Merleau-Pontyho a Jean-Paul Sartra hlavními ohnisky počínající myšlenkové individualizace existenciální fenomenologie Beauvoir. Proto je i náš výklad orientován na vyzvednutí právě těch motivů, které rozsah oněch inspirací ilustrovaly. K tomu se snažíme dospět výkladem první novely Beauvoir, Pozvané, v níž se domníváme spatřovat první náznaky jejích pozdějších ústředních témat.
|
|
|
Metody a principy práce s tělem pro sebereflexi a osobnostní rozvoj
Skuhrovcová, Alena ; Valenta, Josef (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
(česky) Práce se zabývá tématem vnímání vlastního těla a jeho souvislostí se sebereflexí - zejména vnímáním vlastní osobnosti, a to v kontextu školní edukace. Jedná se zejména o přehledovou studii, která představuje tzv. pedagogiku embodimentu (neboli pedagogiku vtěleného učení). Ve druhé části práce pojmenováváme hlavní principy vtěleného učení a jejich význam pro sebereflexi. Použitou metodou je umělecký výzkum, který potvrzuje význam vtěleného učení pro rozvoj osobnosti a popisuje principy, metody a přístupy, které umožňují realizovat vtělené učení. Práce je tak přínosem pro reálnou edukační praxi v tématu osobnostního rozvoje coby průřezového tématu RVP.
|
host ::
RSS.