|
|
Why is Israel still not a member of NATO?
Novotná, Jana ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou potencionálního členství Izraele v Severoatlantické Alianci. Pracuje s hypotézou, že Izrael má spíše zájem na prohloubení vzájemné spolupráce na formální úrovni, než na formálním členství v Alianci. Hlavním cílem této práce je odpovědět na výzkumnou otázku: Proč Izrael stále není členem Severoatlantické Aliance. Odpověď na otázku kombinuje empirickou analýzu společně s teoretickým konceptem národního zájmu. Empirická část zkoumá potencionální národní zájem Izraele na členství v Alianci, a to přes realistický a liberální teoretický přístup. Kombinace empirického a teoretického výzkumu umožňuje nahlédnout zkoumanou otázku ze širší perspektivy. V práci vycházím z teze, že členství Izraele v Alianci čelí překážkám jak na úrovni jednotlivých členských států NATO, tak na úrovni Izraelských politických představitelů. Kromě toho, obě entity vnímají bezpečnost samotnou naprosto rozdílným způsobem, Izrael vnímá svou bezpečnost spíše z realistického teoretického pohledu, protože stále čelí základním bezpečnostním hrozbám ve svém nejbližším okolí, zatímco členské státy NATO už tyto základní hrozby překonaly, a tudíž si mohou dovolit více liberální přístup ke své bezpečnosti. Klíčová slova Izrael, NATO, členství, zájmy, Irán, Palestina
|
|
|
Afghánistán v "přelomovém roce" 2014 a zájmy okolních států
Feistinger, Aleš ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Tato práce se zaměřuje na "přelomový rok" 2014 v Afghánistánu. Předpokládá, že signifikantní změny v politice jednoho státu by měly ovlivnit přístup okolních zemí a jejich zahraniční politiky a spolupráce. Nejprve jsou tedy prozkoumány změny, které se v Afghánistánu v tomto roce udály a které byly silně vnímány světovým společenstvím - prezidentské volby a podpis strategických smluv s USA a NATO. Studie nepopisuje pouze tyto události, zaměřuje se i na možné efekty a signály, které tyto události vyslaly do zahraničí. Následně je zhodnocen stav afghánských problémů ke konci roku 2014. Práce následně hledá důležité změny v zahraniční spolupráci sousedních zemí (a důležitých regionálních aktérů) s Afghánistánem. Monitoruje dlouhodobé trendy takové spolupráce a zaměřuje se i na bezpečnostní rizika s tím, že čím více se tyto trendy změnily, tím významnější byly změny v Afghánistánu pro mezinárodní dění.
|
|
|
Srovnání změn v balučské kultuře v Turkmenistánu a na území historického Balúčistánu v závislosti na míře státních zásahů
Kokaislová, Pavla ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent) ; Pospíšilová, Dagmar (oponent)
Cílem práce je provést zmapování a porovnání způsobu života Belúdžů žijících od začátku 20. století v Turkmenistánu a na severovýchodě Íránu jako etnická minorita s Belúdži, kteří žijí jako původní obyvatelstvo na území zahrnujícím část Afghánistánu - afghánský Sístán, íránský Sístán va Belúdžistán a pákistánský Belúdžistán a sledovat kulturní změny (chápáno jako celý způsob života) v souvislosti se státními zásahy na příkladu jednoho etnika (belúdžského). Belúdžové jako kočovné indoíránské etnikum bez vlastního státu bylo během své etnogeneze ovlivňováno mnoha vnějšími i vnitřními vlivy. Mezi ty zásadní je možné bezesporu počítat politiku říší a změny v politickém uspořádání států, pod které v průběhu dějin Belúdžové spadali. Příslušníci belúdžského etnika žijí v současnosti v mnoha státech na území několika světadílů. Kvůli špatným životním podmínkám, narušení původního způsobu života a za účelem zajištění práce, půdy a pastvin pro dobytek migrovali Belúdžové žijící v oblasti historického Sístánu na začátku 20. století do oblasti dnešního turkmensko-íránského pomezí, odkud někteří odešli do Turkmenistánu a někteří se usadili v severovýchodním Íránu. Předkládaná práce srovnává způsob života Belúdžů hned po jejich příchodu na nové území s nynějším způsobem života a zabývá se proměnou kultury těchto...
|
|
|
Průběh demografického přechodu a možné využití demografické dividendy ve vybraných zemích MENA regionu
Vávrů, Tereza ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Průběh demografického přechodu a možné využití demografické dividendy ve vybraných zemích MENA regionu Abstrakt Cílem této bakalářské práce je zhodnotit průběh demografické revoluce v regionu MENA, především ve dvou vybraných zemích - Íránu a Iráku. Průběh demografické revoluce je zhodnocen na základě analýzy plodnosti a úmrtnosti. Dalším cílem je zhodnotit možné využití demografické dividendy, která v těchto zemích může nastat. Jedná se především o zhodnocení klíčových faktorů, které mají na demografickou dividendu vliv. Nejdříve je analyzován vývoj věkové struktury, která je klíčová pro vymezení počátku i délky období demografické dividendy. Poté přichází na řadu analýza dalších faktorů, jako je zdravotní stav a vzdělání obyvatelstva a jeho zaměstnanost. Tyto faktory rozhodují o tom, zda země dokáže efektivně využít potenciálu demografické dividendy. Je tedy zřejmé, že nejen příznivá věková struktura, ale i správně směrovaná vládní politika jsou pro období demografické dividendy nezbytné. Na závěr práce jsou shrnuty poznatky analýzy, pomocí nichž určíme, v jaké fázi demografické revoluce se Írán a Irák nachází. Dále přibližně vymezíme období demografické dividendy v těchto dvou zemích a zhodnotíme, na kolik jsou schopny využít jejího potenciálu. Klíčová slova: demografická revoluce, demografická...
|
|
|
Negotiation analysis : nuclear negotiations with Iran
Hulvejová, Jana ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Táto práca sa zaoberá témou konfliktu medzi USA a Iránom ohľadom iránskeho jadrového programu a možnosti jeho vyriešenia vyjednaním obojstranne prijateľnej finálnej dohody. Cieľom tejto práce je analyzovať, či medzi USA a Iránom existuje zóna možnej zhody o jadrovej otázke; a ak áno, aký rámec možných dohôd do nej spadá. Aby bolo možné určiť, či zóna možnej zhody existuje, práca využíva metódu analýzy vyjednávaní, ktorá určuje jednotlivé prvky analýzy ako základné záujmy strán, ich alternatívy k dojednanej dohode, prekážky dohody a návrh podoby dohody. Po vložení prvkov do grafickej štruktúry zobrazujúcej jednania, analýza zisťuje, že zóna možnej zhody medzi USA a Iránom o iránskom jadrovom programe existuje a finálna dohoda je možná. Avšak, prítomnosť veľkých potenciálnych prekážok dohody, ako sú silní domáci oponenti dohody na oboch stranách, komplikuje proces vyjednávania. Výsledky analýzy ukazujú, že prekonať prekážky a dosiahnuť obojstranne prijateľné riešenie je možné, ak obe strany znížia dôraz na svoju maximalistickú vyjednávaciu pozíciu, a namiesto toho sa zamerajú na svoje základné záujmy. Aby finálna dohoda vyhovela základným záujmom oboch strán, aktéri musia hľadať kompromisy v rámci jednotlivých bodov dohody, predovšetkým týkajúce sa technológie a transparentnosti jadrového programu, a...
|
|
|
Motivy jaderného programu Íránu
Stanovská, Kateřina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou jaderné proliferace, konkrétně motivy jaderného programu Íránu. Vzhledem k bezprecedentnímu ničivému potenciálu nukleárních zbraní se mezinárodní společenství již tři desetiletí snaží ovlivnit směřování íránské jaderné politiky, bohužel bez větších úspěchů. Cílem této práce je identifikace proliferačních motivů íránské republiky a nastínění určitých kroků vedoucích k jejich minimalizaci. Jako základní teoretický rámec byla zvolena konceptualizace Scotta Sagana, který kategorizuje motivy do tří skupin, a to bezpečnostní vnitropolitické a normativní. Jelikož však modely postrádají jasnou identifikaci proměnných, tento rámec byl doplněn konkrétními indikátory vyplývající z koncepce Stephena Meyera. Práce je pojata jako jednopřípadová instrumentální studie, jejíž závěrem je potvrzení oprávněnosti předpokladu, že samotná východiska realistického přístupu k proliferaci jaderných zbraní nevysvětlují celkovou strukturu motivací Islámské republiky Írán.
|
|
|
Muhammad Réza Pahlaví: Spojené státy americké a šáhův exil (1979 - 1980)
Matoušková, Lenka ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Práce se věnuje období let 1979 - 1980, kdy islámská revoluce nastolila složité vztahy mezi novou íránskou vládou, šáhem Mohammadem Rézou Pahlavím a vládou Spojených států amerických v čele s prezidentem Jimmym Carterem. Cílem je především prozkoumat souvislosti mezi šáhovým exilem a děním v americké administrativě. První část se zabývá nástupem dynastie Pahlaví a jejím působení v dějinách Íránu. Druhá část přibližuje exilová léta, kdy šáh musel často měnit místo svého pobytu, a složitý názorový vývoj mezi předními členy vlády Spojených států v otázce pobytu šáha ve Spojených státech. Třetí část je stručným nástinem dalších navazujících událostí ve Spojených státech a vývoje exilové vlády po šáhově smrti v roce 1980.
|
|
|
Československo-íránské vztahy. Politické a kulturní vztahy v letech 1953-1979.
Nováková, Klára ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Práce pojednává o československo-íránských vztazích v letech 1953-1979. V několika kapitolách, řazených dle tematických celků, se zabývá politickými a diplomatickými vztahy po pádu Mosaddeqa v roce 1953, podporou strany Túde, kulturními vztahy těchto zemí a činností československých i íránských zpravodajských služeb. Po nástupu komunistictického režimu v Československu v roce 1948 se vztahy s prozápadně směřovaným Íránem ochladily, po svržení premiéra Mosaddeqa v roce 1953 se pak ještě více zhoršily, a to především kvůli podpoře komunistické strany Túde, která byla v Íránu perzekuována. Kolem 60. let se však vzhledem k obchodním příležitostem, které Československo v Íránu mělo, začaly vzájemné vztahy postupně lepšit, vyvrcholily pak státními návštěvami v letech 70. Tak jako s mnoha jinými státy, i s Československem byly následně styky téměř přerušeny po islámské revoluci v roce 1979. Práce je primárně založena na archiváliích Ministerstva zahraničních věcí, Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek a na další odborné literatuře. Diplomová práce přináší nové historické poznatky v oblasti československo-íránských vztahů, neboť zpracovává zatím nepříliš probádané téma československé diplomacie a vztahů s Íránem.
|
|
|
Muhammad Réza Pahlaví: perský šáh v exilu 1979 - 80
Matoušková, Lenka ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Práce se věnuje období života íránského šáha Mohammada Rezy Pahlavího v letech 1979 - 1980, kdy pobýval v exilu. Cílem je především zmapovat etapu panovníkova života a poukázat na souvislosti s mezinárodním děním především v Spojených státech amerických, neboť americká administrativa měla značný vliv na události v šáhově životě v těchto letech. První část se zabývá nástupem dynastie Pahlaví a jejím působení v dějinách Íránu. Druhá část přibližuje exilová léta, kdy šáh musel často měnit místo svého pobytu, a to především díky složité mezinárodně-politické situaci po islámské revoluci v Íránu. Třetí část je stručným nástinem vývoje exilové vlády po šáhově smrti v roce 1980.
|
|
|
Irán v ruské zahraniční politice za Putina:Je ruské chování vůči Iránu součástí širší zahraničně-politické strategie?
Typoltová, Johana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Bakalářská práce se věnuje otázce postavení Íránu v ruské zahraniční politice mezi lety 2000 až 2011. Íránu bylo v posledních letech věnováno mnoho pozornosti kvůli jeho jadernému programu. Rusko je jedním ze států, které podpořily sankce Rady bezpečnosti OSN vůči Íránu. Zároveň však Rusko odmítlo podpořit jakékoliv další sankce a s Íránem udržovalo ekonomickou i strategickou spolupráci. Cílem práce je posoudit, zda se ruské chování vůči Íránu řídi podle ruských zahraničně-politických zájmů, jak jsou definované v oficiálních koncepcích zahraniční politiky, nebo pouze reaguje na chování Íránu či vývoj v mezinárodním společenství.
|
host ::
RSS.