|
| |
|
|
NGOs' perceptions of Japan's role in the nuclear disarmament regime
Naumov, Danila ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje vnímání NGOs v oblasti odzbrojení roli Japonska v rámci globálního jaderného odzbrojení. Cílem výzkumu je prozkoumat postoje předních NGOs v oblasti jaderného odzbrojení v různých bodech jejich vztahu k Japonsku, ale také ke Smlouvě o zákazu jaderných zbraní, která slouží jako rámec interakce mezi nevládními organizacemi a Japonskem. Pro účely vypracování závěrů založených na jejím srovnání a analýze je operacionalizováno několik proměnných - například strategie, které NGO ve svém úsilí o obhajobu, jejich očekávání od potenciální ratifikace TPNW Japonskem nebo faktory, o kterých se domnívají, že brání Japonsku smlouvu ratifikovat - které jsou zpracovány prostřednictvím odborné literatury na téma mezinárodních norem a NGOs obecně. Hlavním zdrojem dat pro analýzu jsou rozhovory a oficiální dokumenty, jako jsou výroční zprávy nebo NGO. V závěru autor nastiňuje zjištění a jak jsou v rozporu s původními očekáváními nebo je potvrzují. Na základě studie japonského případu navrhuje několik možných scénářů dalšího rozvoje strategií nevládních organizací v rámci TPNW.
|
|
|
Nuclear Ban Treaty and Stigmatization of NATO's Extended Nuclear Deterrence: Responses from Germany and Czechia
Svobodová, Markéta ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Markéta Svobodová: Smlouva o zákazu jaderných zbraní a stigmatizace rozšířeného jaderného odstrašení: reakce Německa a Česka (2023) Abstrakt Zastánci Smlouvy o zákazu jaderných zbraní poukazují na to, že nejen jaderné mocnosti, ale i státy benefitující ze systému rozšířeného jaderného odstrašení porušují mezinárodní normu jaderného odzbrojení. Jak budou členské státy NATO reagovat na taková prohlášení, tj. na záměrnou stigmatizaci, považujeme-li normu jaderného odzbrojení za základ vhodného a zodpovědného chování v rámci mezinárodní politiky? Předkládaná diplomová práce si klade za cíl odpovědět na tuto otázku skrze analýzu dvou případových studií, Německa a Česka. Konkrétněji práce prozkoumá diskurzivní strategie, které tyto státy používají k regulaci oběhu potenciálně diskreditujících informací, jež by mohly mít negativní efekt na jejich identitu založenou na obrazu odpovědných členů mezinárodního společenství. Úspěch stigmatizace závisí na míře relevance stigmatizujícího subjektu v každém daném kontextu. V případě Německa tak vazby současného politického vedení na nevládní sektor lobbující za odzbrojení přispěly ve sledovaném časovém období (2013-2023) k posunu od přístupu odmítání stigmatu k určitému stupni přiznání stigmatu. V Česku absence takových vazeb mimo jiné znemožnila nevládním organizacím...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Common position of the European Union on the NPT since 2015
Csúzová, Kristína ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Tato práce se zabývá společným postojem EU k odzbrojení v období od roku 2015, kdy se konala devátá hodnotící konference smluvních stran Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), do roku 2022, kdy se uskutečnila desátá hodnotící konference NPT. Posuzována je změna postoje EU k odzbrojení v důsledku odehrávajících se významných globálních událostí s možnými důsledky pro společný postoj EU, tj. smlouvy o zákazu jaderných zbraní, brexitu a ruské invaze na Ukrajinu. Na základě důkazů vyplývajících ze závěrů prohlášení EU k událostem souvisejícím s TPNV a rozhovorů s vysokými diplomaty zastupujícími různé členské státy EU tato studie prokazuje, že společný postoj EU k odzbrojení zůstal na původní úrovni. Za toto tvrzení je odpovědné jednak Hererrovo (2020) zjištění, že EU historicky tíhne ke status quo, a jednak přijetí a vstup TPNW v platnost. Tato smlouva dále prohloubila stávající rozpory v EU v nejspornější otázce, a to kdy a jakým způsobem by mělo být dosaženo odzbrojení. Tato práce argumentuje, že TPNW vyčerpala již tak omezený prostor EU pro vyjednávání, a tím i její schopnost dosáhnout kompromisu a postupovat ve společné pozici. Klíčová slova NPT, odzbrojení, první pilíř, EU, společný postoj, změna, NPT RevCon 2015, NPT RevCon 2022
|
|
| |
|
|
Aplikace teorie morálních základů na český environmentální diskurz
Rysková, Lenka ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se zabývá morální argumentací spojenou s environmentální problematikou v rámci českého diskurzu. Cílem práce je zjistit, na jakých morálních základech stojí environmentální diskurz v českém prostředí, čehož je dosaženo aplikací teorie morálních základů na tento diskurz. Teoretická část práce mapuje samotnou teorii morálních základů a dosavadní poznatky z její aplikace v politické vědě a v oblasti environmentální problematiky. V praktické části je teorie aplikována na dvě samostatné části environmentálního diskurzu - názorové články na internetových zpravodajských portálech a promluvy v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Kvalitativní obsahovou analýzou je v rámci těchto částí stanoven obraz zastoupení jednotlivých morálních základů. Kombinace výsledků z těchto dvou částí potom slouží k zodpovězení výzkumné otázky.
|
|
| |
host ::
RSS.