|
| |
|
| |
|
|
Organický a organizovaný
Šarkadyová, Lucie ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Petr (oponent)
Anotace: Práce Organický a organisovaný má dvě hlavní části a nejdříve pojednává o vztahu jedinečného a obecného, o možnostech poznání jedinečného a jeho vymezení se vůči obecnému, a to zejména na poli medicíny. Ptát se budeme, jak můžeme vůbec poznat a popsat organické, které je jedinečné, na které nemůžeme aplikovat obecná pravidla a zákony. Tuto otázku můžeme ještě více generalizovat. Pokud připustíme jedinečnost živého organismu, musíme se ptát, co z toho plyne pro vědu samotnou, která se ho snaží poznat. A druhým cílem práce bude zodpovědět nebo se alespoň přiblížit k odpovědi, tážeme-li se, co je tím, co dělá z organismu jedinečný organismus, a co z toho posléze plyne pro vědění o tomto jedinečném. Autoři, ze kterých bude práce vycházet, jsou především francouzští filosofové věnující se ve své filosofické práci medicíně a sami jsou přitom i lékaři: George Canguilhem, Julien Offray de La Mettrie, Claude Bernard.
|
|
|
Komparativní přístupy Karla Krejčího v jeho pojetí české a polské literatury
Matějková, Veronika ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Trávníček, Jiří (oponent)
Dizertační práce zachycuje a interpretuje střety mezi literárněvědnými dobovými diskurzy na jedné straně a jednotlivcem v postavě bohemisty, slavisty a komparatisty Karla Krejčího (1904- 1979) na straně druhé. Na základě autorových literárněhistorických a komparatistických studií i jeho účasti v soudobých metodologických diskusích dizertace analyzuje, jak se tyto střety promítaly do jeho pojetí literárněvědné metody i práce literárního historika a komparatisty obecně. Vychází přitom z rozporuplné recepce Krejčího vědecké tvorby: zatímco je uznáván jako veličina slavistických studií, tak v celkovém kontextu české literární vědy zaujímá marginální pozici "outsidera". Dizertace sleduje, jak autor stál se svými metodologickými stanovisky v opozici vůči převládajícímu trendu. Jako adept slavistiky kritizoval její tzv. vlivologii a pozitivistické metody; v meziválečném období se přiklonil k sociologii literatury, přestože si nezískala popularitu; přes zaujetí fenomenologií i formalismem hájil svou "historicko-sociologickou" pozici vůči prosazujícímu se strukturalismu; v padesátých letech napsal "marxistické dějiny polské literatury", nikdy se ovšem s marxistickou vědou zcela neztotožnil; tvořil komparatistické studie v době, kdy byla komparatistika ještě odsuzována jako "kosmopolitní vlivologie"....
|
|
|
Analýza biografických vyprávění pamětníků s užitím počítačové textové analýzy
Čepelák, Václav ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Vedle dotazníkových šetření představují texty důležitý zdroj dat pro sociologický výzkum již od počátků jeho rozvoje. Metody analýzy textů v sociologii zahrnují dva základní vývojové proudy: první představuje kvantitativní obsahová analýza Bernarda Berelsona, druhý hermeneutická analýza Hanse-Georga Gadamera. V posledních dvaceti letech jsou pak oba tyto metodologické proudy ovlivněny rozvojem informačních technologií. Předkládaná práce se zabývá jednou z metod počítačové textové analýzy (CATA), která stojí na pomezí obou těchto metodologických proudů, metodu sledování spoluvýskytu slov. Práce představuje tuto metodu v kontextu ostatních metod analýzy textu a zmiňuje se i o inspiračních zdrojích dalšího rozvoje těchto metod, o korpusové lingvistice a text miningu. Ve druhé části pak rozebírá jednotlivé kroky analýzy spoluvýskytů slov v textu: sestavení textového korpusu, sestavení slovníku, výpočet datové matice a vizualizace vzdáleností slov s užitím metody mnohorozměrného škálování. Metoda je dále aplikována na konkrétní data, dva textové korpusy sestavené z přepisů biografických interview s aktéry československé normalizace, s disidenty a komunistickými funkcionáři. U těchto korpusů je posouzena kvalita modelů v závislosti na volbě parametrů (koeficient vzdálenosti, velikost kontextové...
|
|
|
Ohlasy dekonstrukce v recentní historiografii dějin umění
Grygarová, Dominika ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat recepci dekonstrukce v současné historiografii dějin umění a představit důsledky tohoto kritického způsobu myšlení pro disciplínu dějin umění. Termín dekonstrukce je rozlišen na (1) původní filosoficko- kritické psaní Jacquesa Derridy a (2) na metodu, která se od konce 70. let aplikovala do literárních věd, a poté i do dalších humanitních oborů, včetně dějin umění. První, teoretickou částí práce je úvod do Derridova myšlení, epistomologie a strategie dekonstrukce. Druhá část práce se zaměřuje na promítnutí epistemologické proměny a začlenění impulsů dekonstruktivní kritiky do dějin umění. Po zasazení "dekonstruktivních" dějin umění do vývoje disciplíny a po výkladu dekonstrukce v některých uměleckohistorických metodologických příručkách práce přistupuje ke konkrétním dílům historiků umění a jejich individuálnímu zpracování podnětů filosofického přístupu dekonstrukce - Donalda Preziosiho, Normana Brysona, Michael Ann Hollyové, Keitha Moxeyho, přehledově pak zmiňujeme vybranou problematiku u W. J. T. Mitchella, Craiga Owense, Rosalind Kraussové, Stephena Melvilla, Donalda Crimpa, Davida Carriera nebo Victora Burgina. Oproti původní derridovské dekonstrukci nacházíme v její aplikované podobě (dějiny umění, literární věda) několik zásadních proměn. Práce v závěru...
|
|
|
Židovské osídlení Kožlanska. Epigrafický katalog židovského hřbitova v Kožlanech
Vladařová, Petra ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Melmuk, Petr (oponent)
Předmětem diplomové práce bylo vytvoření epigrafického katalogu židovského hřbitova v Kožlanech, jako jednoho z nezbytných podkladů k poznání židovského osídlení zdejšího regionu. První část je věnována popisu zvolených metodických přístupů a řešení dokumentace židovských epigrafických památek, na jejichž základě byl proveden terénní výzkum i následné vyhodnocení. Druhá část přináší výsledné shrnutí terénní dokumentace a v třetí části je předloženo vyhodnocení získaných dat, vycházejících ze zpracovaného epigrafického katalogu. Závěrečná část diplomové práce je věnována historii vybraných židovských rodin, jejichž příslušníci jsou pohřbeni na hřbitově v Kožlanech.
|
|
|
Možnosti neoklasické geopolitiky: systémový přístup
Kofroň, Jan ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Ištok, Robert (oponent) ; Romancov, Michael (oponent)
Předkládaná práce se pokouší uvést neoklasickou geopolitiku jako životaschopný přístup ke studiu mezinárodní politiky z geografické perspektivy. Dizertace je kompaktem šesti článků, které již byly přijaty do tisku, a společného úvodu, který se pokouší vyzdvihnout hlavní body z článků a navíc diskutuje některé otázky, které (i) byly eliminovány z článků v důsledku omezeného prostoru, nebo (ii) je jejich význam spíše kontextuální, ve smyslu, že tyto otázky dávají na články nahlédnout v širší perspektivě akademických debat. První část práce (podporovaná dvěma články) se zabývá současným stavem politické geografie a geopolitiky. Hlavním výsledkem je, že geopolitika je dnes rozdělenou (sub)disciplínou, neboť geografové jsou především aktivní v kritické geopolitice a akademici mezinárodních vztahů pokračují v klasickém geopolitickém uvažování (zejména ti, kteří sami sebe podepisují pod kategorii neorealismu). Hlavní rozdíl spočívá v tom, že geografové chápou prostor jako inter-subjektivní entitu - sociálně konstruovanou, zatímco odborníci mezinárodních vztahů tendují k nahlížení na prostor jako na objektivní faktor. V kombinaci s jinými epistemologickými odlišnostmi, toto odlišné pojímání prostoru vyprodukovalo ohromnou bariéru mezi těmito dvěma obory. Jeden z faktorů oddělujících tyto dva obory ční...
|
|
|
Vincenc Kramář a studium středověkého umění
Břízová, Daniela ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Základem práce je shrnutí a kritické zhodnocení metodologického přínosu Vincence Kramáře pro studium středověkému umění, včetně kritického zhodnocení literatury k tématu. Hlavním cílem práce je pokus o definici Kramářovy metody jím aplikované při studiu středověkých uměleckých děl. Dále je kladen důraz na provázanost Kramářovy metody s postupy Vídeňské školy dějin umění ve srovnání s dobovými znaleckými přístupy hlavních osobností oboru (B. Berenson, G. Morelli). Práce podrobně analyzuje jednotlivé Kramářovy stati o českých středověkých uměleckých dílech. Je v ní zastoupen rovněž vliv Kramářovy profesionální dráhy na rozvoj jeho metody. Výsledkem práce by mělo být přesnější ukotvení Kramářovy osobnosti a jeho vědecké práce v rámci dějin umění v našich zemích a v orientačním kontextu i dobových znaleckých metod zahraničních.
|
|
| |
host ::
RSS.