|
|
Horizont odpadu
Ochotná, Barbora ; Rypl Žabčíková, Ada (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Město je místem akumulace, produkce a reprodukce výrobních prostředků i spotřeby zboží, odpad se ale typicky akumuluje mimo něj. Vypadává za náš horizont fyzicky i mentálně. Odpad, který vyprodukujeme, mění krajinu a transformuje procesy na zemi, aniž by většina „místa transformace“ navštívila. Projekt pracuje s myšlenkou přesměrování závěrečné fáze produkčního řetězce zpět do místa spotřeby výrobou prvků veřejného prostoru z komunálního odpadu. Zpřítomňování odpadu vede k uvědomění si jeho množství i míry konzumace. Zároveň se z odpadu stává něco mnohem ambivalentnějšího, eventuálně užitečného nebo dokonce krásného.
|
|
|
KNIHOVNA plus - Multifunkční objekt s knihovnou
Ambrosová, Katarína ; Ponešová, Barbora (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Návrh sa pokúša o vytvorenie hybridného priestoru, vhodného pre rozvoj oboch typov ľudského poznania - skrz skúsenosť a skrz jazyk. Hlavný objekt je navrhnutý ako zázemie pre brnenskú technologickú komunitu, ktorá sa venuje najmä vývoju hardwaru a softwaru. Toto komunitné centrum je komplementované s technickou knižnicou 21.storočia, kde už knihy nie sú najdôležitejším zdrojom informácii, ale skôr kulisou. Všetko sa odohráva na spoločnej fyzickej i dátovej platforme. Architektonické riešenie je postavené na princípe dvojitého schodišťa, ktoré umožňuje samostatné oddelené fungovanie dvoch provozov, ako aj ich prepojenie v prípade spoločenských udalostí - workshopov, prednášok či vernisáží. Vzniká tak akési centrum zdieľanej vedomosti.
|
|
|
Za hranicí těla a prostoru
Kubová, Marianna ; Tichá,, Jana (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Po zažití skúsenosti bez zraku sa v pamäti zafixujú silné momenty zdolávania priestoru a vyhodnocovanie správania na základe informácií prijatými inými možnosťami ako vizuálnými. Práve známi priestor, ktorým som prechádzala bez toho aby som ho videla, ukázal nové hodnoty a odrazu som ho vnímala úplne inak. Sústredila som sa na materialitu pohybu, ktorý opisoval nie len jeho fyzické hranice, ale aj rôzne citelné podnety vyžarujúce smerom k môjmu telu a zmyslom. Zažívať priestor inak, by som porovnala k situácií znovu-objavenia zapamätaného miesta z detstva. Na dávno zafixované obrazy detských očí a mysle sa už teraz pozeráme odlišne, dokonca sme schopní toto vnímanie porovnávať. Nie je to tým, že by sme v detstve nemali dobrý zrak, ale nepoznali sme mnoho súvislotí a nezažili určité skúsenosti, ktoré nám teraz pomáhajú viesť život určitým smerom. Pri zažívaní nevidiacej skúsenosti som sa dostala do presne takej situácie. Bola som ako dieťa, ktoré poznalo určitý priesor len obmedzene, inak povedane priestor obmedzený zrakom. Prvotná intuitívna domienka o tom, že pozerať sa na poškodenie zraku nie ako na postihnutie ale ako na inú možnosť zažívania, sa stala inšpiratívnym základom môjho projektu. To, že vnímanie priesotur nezávisí len na fungovaní zraku ale aj na fungovaní mozgu som začala vnímeť u detí. V závislosti od miesta, v ktorom deti vyrastajú, zažívajú meniace sa stavy prostredia, čo suvisí s ich emočným, mentálnym a fyzickým vívinom. Nie vždy ale vyrastajú v takom prostredí, ktoré dokáže stimulovať kognitívny rozvoj a napomáhať k osobnéemu, sociálnému, či školskému rastu. Takýto priestor teda nedokáže podať dostatok rôznych podnetov pre určitý význam, ktoré by mali napomôcť mysleniu v suvislostiach. Detský mozog sa medzi 3-7 rokom vývíja veľmi rýchlo a to pomocou hry, či priestorovvých zážitkov. Mozog nám svojou plasticitou ponúka veľký objem pamäte, kde sa prvotne zapíše, skoro všetko, čo dieťa do 7 rokov okolo seba vidí. Dôležitejšie je ale to, čo neskor v pamäti zostane a nevytratí sa. Ide práve o takú informáciu, ktorá bola silno podporená roznými podnetmi, čo vždy funguje lepšie ako ničím nepodložené neustále opakovanie významu. Tu som sa snažila vložiť mulstisenzorickú skúsenosť, ktorú používajú nevidiaci ako životnú potrebu pri pohybe priestorom a kompenzáciu zraku. Táto skúsenosť je silne spätá s emóciami, ktoré su hlavným prvkom všetkých dlhotrvajúcich spomienok a zážitkov, ktoré si pamätáme. Práve preto je vhodné využivať multisenzorialismus aj pri učení, či je vedené učiteľom alebo cez voľnú hru. U detí vidiacich dokážu multisenzorické podnety podprorovať zdravý emočný vívin ale aj vytváranie synapsií v mozgu. Zároveň vidím ako prínos prepojenie týchto dvoch skupín detí, ktoré si môžu byť navzájom inšpiráciou pri odlišnom spracovaní informácií z prostredia. Cieľom práce je vytvorenie inklúzivného priestoru pre vidiace a nevidiace deti, ktorý podporuje získavanie mnohonásobných podnetov k významom informácií v rámci fungovania predškolského zariadenia.
|
|
|
Mikrokosmos na cestách
Svoboda, Marek ; Zein, Lynda (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Ačkoliv v Evropě existuje mezinárodní dopravní konsenzus ohledně značení, rychlosti jízdy či propojování hospodářsky, kulturně a společensky nejvýznamnějších regionů, jejich specifika se liší v závislosti na geografických či společenských podmínkách. Dálniční odpočívadlo je „kulturní vizitkou“ jednotlivých zemí. Je místem, kde se střetávají lidé různých sociálních skupin a národností. Budování dálničních odpočívek u nás spadá do kompetence státu, který jejich současný nevyhovující stav a počet dosud neřeší a raději prostory pronajímá třetím stranám - nadnárodním korporacím, které je obhospodařují po svém. Z hlavního dopravního tahu tuzemska se tak stává pole čerpacích stanic s fastfoodovými řetězci a na odpočívky bez nutnosti konzumovat nezbývá místo. Momentálně se otevírá jedinečná příležitost, jelikož při dobudovávání dálniční sítě ČR nutně vzniká i potenciál pro vytváření nových dálničních odpočívek bez zatížení korporátními vlivy. Jelikož je současná síť čerpacích stanic již přesycena, nadnárodní korporace nejeví zájem o nové dálničních odpočívky na nově budovaných úsecích dálnic. Stát má tak možnost pojmout jejich vzezření po svém.
|
|
|
KNIHOVNA plus - Multifunkční objekt s knihovnou
Ochotná, Barbora ; Foretník, Jan (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Knihovna je v historii lidské kultury vnímána jako chrám vzdělanosti a poznání. Chrám pro knihy. Jsou to prostory zaplněné miliony knih, v nichž jsou zapsány zkušenosti, zážitky, fantazie a myšlenky lidstva. Knihy jsou médiem, které je zprostředkovávají. Neustále přibývají, jejich počet narůstá do nekonečna. Nové knihy kvitují, popírají nebo nahrazují ty staré. Představují nepřetržitý proud vědění, jehož pravdivost je velmi relativní. Nikdo není schopen přečíst knihy všechny, a poznat tak „objektivní pravdu“. Knihovna navozuje tíseň plynoucí z vědomí nevyhnutelné nevědomosti. Fyzický prostor s knihami pokračuje za hranici zrcadla do neuchopitelné nekonečnosti. Absolutní obklopení knihami a absence kontaktu s vnějším světem umožňuje konfrontaci s hranicemi vlastního poznání, která může být až nesnesitelná. Únik ze světa knih, umožňuje schodiště, které se náhle objeví po průchodu mezi knihovními regály uspořádanými podél křivky, která znemožňuje perspektivní průhled. Mysl nalézá utišení v měkkých prostorách v přízemí nebo přírodě bující na střeše knihovny.
|
|
| |
|
| |
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Půžová, Lenka ; Kristek, Jan (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
BYDLENÍ NA VŠECH ÚROVNÍCH ZEMĚ. PŘÍRODA VŠUDE KOLEM NÁS JAKO ZÁSADNÍ ČINITEL PRO POHODU LIDSKÉHO DUCHA. AUTOMOBILY SITUUJEME POD ZEM MIMO POCHOZÍ PROSTORY A PLOCHU NAD NIMI VYUŽIJEME JAKO ZAHRADY. BYDLENÍ V DUCHU DVOU PROTICHŮDNÝCH ŽIVLŮ, AVŠAK VE VZÁJEMNÉ HARMONII. ZEMĚ A VZDUCH. BYDLENÍ NAD ZEMÍ A BYDLENÍ V ZEMI. VYUŽÍVÁME PŘÍRODNÍ JEVY - VYTÁPĚNÍ DÍKY VELKÝM PROSKLENÝM OKNŮM ORIENTOVANÝM NA JIH, V LÉTĚ ODSTÍNITELNÝCH MULTIFUNKČNĚ PŘIZPŮSOBITELNÝMI PLACHTAMI NA DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍCH STÍNĚNÍ. VYUŽÍVÁME IZOLAČNÍ SCHOPNOSTI ZEMINY A DÍKY ORIENTACI PROSKLENÝCH PLOCH NA JIH DOSAHUJEME VELMI PŘÍZNIVÝCH ENERGETICKÝCH ÚSPOR. KAŽDÝ OBYVATEL MÁ SVÉ SOUKROMÍ, ALE ZÁROVEŇ JE OTEVŘEN SOCIALIZACI SE SOUSEDY.
|
|
|
Život na samotě
Jankovichová, Ludmila ; Fabián, Ondřej (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Odpoveď na to čo je to Zaježová môže byť jednoduchá. Zaježová sú lazy. Vonkajším svetom-spoločnosťou-je Zaježová vnímaná predovšetkým ako alternatívna komunita ľudí , ktorí žijú v spolužití s prírodou a “Zaježová” sa takto “sama” prezentuje. Osobne si myslím, že Zaježovú definujú hlavne silné individuality ľudí, ktorí sú schopní o sebe povedať a prezentovať, že žijú v komunite. V neposlednom rade, Zaježová je miestom, kde som prežila veľkú časť svojho detstva, pretože moji rodičia patrili k týmto silným individualitám a rozhodli sa žiť život “na samote”. Moja práca sa snaží zachytiť to čím je Zaježová skrz rôzne médiá, vrátane architektúry. Výstupom je sada netypických turistických máp a návrh premeny bývalej hasičskej stanice na galériu.
|
|
|
Viniční majer v Jaroslavicích
Mrlíková, Markéta ; Kristek, Jan (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší území bývalé cihelny v Jaroslavicích. Novou náplní území je rodinné vinařství. Pozemek je významně poznamenán původní náplní a tento fakt výrazně určuje nové využití jednotlivých částí pozemku. Objekt vinařství je navrhován v návaznosti na komunikaci od obce Jaroslavice. Vytváří předěl mezi severní a jižní částí pozemku, které mají odlišné funkce. Objekt svým tvarem reaguje na terén do něhož je vtlačen. Pod jednou střechou ukrývá dva odlišné provozy, které se svou podstatou propisují do fasády a utváří tak charakter domu.
|
host ::
RSS.