|
|
Vytváření nové identity a symbolů české společnosti v letech 1989-1993 (Analýza na základě konceptu občanského náboženství)
Novotný, Josef ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Práce se snaží prokázat aplikovatelnost konceptu občanského náboženství na českou společnost. Po představení konceptu občanského náboženství pocházejícího od R. Bellaha, občanské společnosti a procesu legitimizace (založeném na myšlenkách J. Přibáně) jsou analyzovány projevy prezidenta V. Havla a články z vybraných dobových periodik. V letech 1989-1993 jako transformačním a krizovém období lze sledovat diskuzi o nutnosti vytvořit občanskou společnost, nalézt způsob legitimizace nového stavu a vytvořit novou kolektivní identitu. Zaměření na jedince a občanství vyplývající z těchto článků představuje fundamenty společnosti, v nichž je díky občanskému náboženství rozpoznán transcendentní prvek a univerzalita, které jim dodávají jednotící potenciál a které se mohou skrze mýty prezentovat v partikulární formě.
|
|
|
Legitimizační rétorika politických stran v Jižní Africe
Bílá, Lucie ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem práce je především pomocí metody diskurzivní analýzy provést rozbor politických projevů a oficiálních dokumentů dvou jihoafrických politických stran, National Party a Economic Freedom Fighters. Práce se zaměřuje na jejich legitimizační diskurs, který se v prvním kroku soustředí na legitimizaci vlastní existence a nároku na reprezentaci. Tento nárok na reprezentaci spolu s prosazovanými politikami je dále analyzován s ohledem na deklarovanou skupinu, kterou strana nárokuje reprezentovat a jíž mají přinejmenším tyto politiky sloužit. Součástí je i otázka konzistence této rétoriky.
|
|
|
Analýza legitimizačních strategií Vysokého představitele v Bosně a Hercegovině Paddyho Ashdowna
Kašparová, Zuzana ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Na začátku druhého tisíciletí narůstal v Bosně a Hercegovině vliv Evropské unie; do popředí se tudíž dostal diskurz tranzice, tzv. přesun "od Daytonu k Bruselu". od uspořádání na základě Daytonské mírové smlouvy, která ukončila válečný konflikt v roce 1995, směrem k postupné integraci do euroatlantických struktur. V půlce první dekády století byl Vysokým představitelem ího společenství pro Bosnu a Hercegovinu britský politik Paddy Ashdown, který se tudíž na konstruování tohoto diskurzu podílel. Předmětem zkoumání v této práci je způsob, jakým Ashdown diskurz tranzice legitimizuje. Konkrétní legitimizační strategie jsou z dekoloniální optikou s pomocí kritické diskurzivní analýzy (KDA) Ashdownova projevů. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku, zda je legitimizační strategie součástí koloniálního matrixu moci. S pomocí KDA a dekoloniálního přístupu byla rozpoznána zastřešující legitimizační strategie diskurzu tranzice, která byla na základě kategorizace podle Theo van Leeuwena označena za mythopoesis (odkazování na mýty a příběhy) s kořeny v koloniálním matrixu moci. Ashdownova argumentace je totiž vystavěna kolem příběhu o putování BaH ke šťastnému konci či do země zaslíbené, kterou reprezentuje Evropská unie. Kořeny legitimizace jsou umístěny v koloniálním matrixu moci na základě jazykové opožděné na...
|
|
|
New understanding of corruption and EU legitimacy
Tudjarovska Gjorgjievska, Emilija ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent) ; Perottino, Michel (oponent)
This research aims to investigate the causal linkages between the EU democratic legitimacy and the crises of representative democracies in the field of anti-corruption. The threats of corruption to the EU democratic legitimacy and the approach in handling this negative phenomenon is seen as a symptom of a more profound crisis of the EU integration project. The mutual interdependence between the EU and it is member states in delivering the standards of democracy, it's values and principles is seen through legitimation as an act of actual justification. This actual exercise of the EU indirect legitimacy in normative terms is translated into action through the key actors of representative democracies on a national level, the national parliaments and the political parties. However, the role of the parliaments and the party democracy in the broader EU context, especially evident in Central-East Europe (CEE), has been challenged and weak, suggesting hollowness of democracy. This status has been also challenged by the misuse of political power for private gains, as a general understanding of corruption, also adopted by the EU. However, the mutual reinforcement of corruption and the hollowness of democracy have remained under-acknowledged in the broader neoliberal context. The reasons behind are few:...
|
|
|
Etické aspekty literární produkce v českém disentu
Labudová, Zuzana ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Disertační práce se věnuje etickým aspektům literární produkce českého disentu. Literatura je zde vnímána především jako legitimizační, respektive delegitimizační prostředek. Na příkladu Českého snáře Ludvíka Vaculíka ukazuje, jak je možné prostřednictvím psaného slova (de)legitimizovat a (de)mytizovat sama sebe i druhé a jaké etické otazníky takové jednání přináší. Pracuje s koncepty proliferačního efektu fikce a autorovy pověsti jako symbolického kapitálu, postulátem autenticity literární výpovědi, teorií kolektivního autorství, popisem procesu umlčování a konceptem posledního slovníku a solidarity založené na revizi tohoto slovníku. Představením (de)legitimizačních snah v samizdatové literatuře a literatuře o disentu se snaží přispět k novému pohledu na disent a narušit tak mainstreamovou homogenizaci tohoto mnohovrstevnatého fenoménu.
|
|
|
Současná legitimizační ekologie ve vzdělávání: pozice, vědění a kritika
Wirthová, Jitka ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent) ; Fučík, Petr (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá současným českým prostorem legitimizačních praktik ve vzdělávání jako proměnlivou sférou ospravedlňování a kritiky vzdělávacích cílů zakotvených v globálních transformacích vzdělávacích institucí, autonomií národních států a transnacionálních srovnávacích dat. Český legitimizační vzdělávací prostor od doby debaty o vzdělávací reformě (2004) diverzifikovaly odlišné druhy vědění a aktérů (stání, nezisková, privátní sféra). V této práci argumentuji, že legitimizační jakožto kritické jednání je dnes různými způsoby a procesy (režimy vědění, vzorce aktérství) vyváděno z tradičních jurisdikcí (státní a profesní struktury) a přesouvá se do flexibilnějších struktur, které nazývám topologiemi. V jurisdikcích zůstává většinou pasivní publikum. Nové legitimizační topologie propojují hodnoty a data a v mnohém suplují nefungující státní struktury, ovšem specifickým využívajícím odpojením zároveň i problematizují veřejnou povahu vyjednávání vzdělávacích cílů. Na základě relační ontologie a sociologických topologických studií a prostřednictvím kvalitativní vztahové analýzy legitimizačních praktik ve třech terénech (publikované normativní dokumenty, veřejné diskuse a polostrukturované rozhovory se státními i nestátními aktéry) ukazuji ve sledovaném období (2010-2019) způsoby 1)...
|
|
|
Parenting v kontextu kulturních nerovností: Jak rodiče legitimizují svá rozhodnutí ve výchově dětí
Šulcová, Zuzana ; Frantová, Veronika (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
V této práci se v kontextu studia kulturních aspektů sociálních nerovností zaměřuji na středostavovské rodiče a způsoby, jak legitimizují a hodnotí svůj styl výchovy. Dále popisuji, jak vybírají a hodnotí různé instituce, ve kterých se jejich děti pohybují, jak se vyjadřují o "těch druhých", tedy o rodičích s odlišnými hodnotami, a nakolik se v jejich výpovědích odráží prvky concerted cultivation - výchovného stylu, který je velmi úzce spojen právě se středostavovským ideálem rodičovství. Tento převládající výchovný styl na rodiče vyvíjí tlak a způsobuje symbolický boj o uznání a o pozici v kulturním prostoru. Ve své práci popisuji, vůči komu se informátorky vymezují, jaké výchovné postupy schvalují, jaké jsou jejich hlavní hodnoty a s jakými problémy se potýkají. Také identifikuji čtyři hlavní aspekty, ve kterých se moje informátorky rozcházejí s konceptem concerted cultivation: důraz na budování přátelství, důraz na rovnováhu mezi organizovanou aktivitou a časem na odpočinek, důraz na nevyčnívání z davu a schvalování některých aspektů direktivní výchovy jako jsou tresty, příkazy a zákazy.
|
|
| |
|
|
Móda v rozepři
Schambergerová, Lucie ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Práce nazvaná Móda v rozepři předkládá požadavky kritiků módy a ukazuje, že jsou v rozepři s její definici, tak jak ji v kontextu postmoderní situace definuje J. - F. Lyotard. Obhajuje tvrzení, že diskurz zastřešující požadavky kritiků módy je nesouměřitelný s diskurzem, v rámci kterého je móda definována. Ukazuje, že zde vyvstává logický paradox s ohledem na podstatu módy, kterou je pomíjivost či rychlá proměna (a to minimálně tak rychlá jako je změna ve společnosti) a na vznášený požadavek po zpomalení, stabilitě a další kritiky, které jsou na proměnu jejího tempa navázány.
|
|
|
Rámcování izraelsko-palestinského konfliktu v českých médiích
Houšková, Lenka ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje rámcování izraelsko-palestinského konfliktu v českých denících v letech 2012 a 2014. Prezentuje koncept rámcování, jeho vztah ke konceptům nastolování agendy a primingu, dále proces rámcování, způsoby identifikace rámců v textu a typologii rámců. Následně nabízí přehled vývoje izraelsko-palestinského konfliktu, přičemž je pozornost věnována i vztahu České, respektive Československé republiky vůči Izraeli a Palestině. Druhá kapitola se věnuje také vybraným výzkumům rámcování izraelsko- palestinského konfliktu. Popisuje vybraných šest zahraničních výzkumů a jeden výzkum z českého prostředí. Největší pozornost je věnována jejich závěrům, zejména sadám rámců. Dalším důležitým výstupem jednoho z popisovaných výzkumů jsou způsoby legitimizace a delegitimizace stran konfliktů. Ty jsou spolu se sadami rámců využity v kvantitativní analýze zaměřené na výskyt těchto předdefinovaných rámců v denících MF Dnes, Lidové noviny a Právo a na způsoby legitimizace a delegitimizace činů a postojů jak izraelské, tak palestinské strany konfliktu. Analyzovaná období podzimu roku 2012 a léta roku 2014 jsou spjatá jednak s vojenskou operací Pilíř obrany a hlasováním ve Valném shromáždění OSN o statusu nečlenského pozorovatelského státu pro Palestinu, tak s vojenskou operací Ochranné ostří, která měla...
|
host ::
RSS.