|
| |
|
|
"Demokratizace kultury": koncepce Andrého Malrauxa
Frajtová, Věra ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce je analýzou principu demokratizace kultury v koncepci Andrého Malrauxa, prvního francouzského ministra kultury, zastávajícího funkci mezi lety 1959-1969. Demokratizace kultury figuruje do dnešních dní jako jeden z hlavních pilířů soudobé francouzské kulturní politiky. Její počátky jsou datovány rokem 1959, kdy ve Francii vzniklo historicky první ministerstvo kultury. První kapitola představuje okolnosti vzniku této instituce stejně jako další státní aktéry, kteří v roce 1959 zasahovali do kulturní oblasti. Vysvětluje, jakým způsobem byl v Malrauxově funkčním období princip demokratizace kultury zařazen na první místa programu nově vzniklého Ministerstva pro kulturní záležitosti. Skrze analýzu Malrauxových projevů definuje druhá kapitola práce hlavní body ministrovy koncepce. Uvádí, jak se tato koncepce promítla v praktických opatřeních Ministerstva pro kulturní záležitosti včetně projektu maisons de la culture, nově budovaných kulturních center, jež jsou dodnes považovány za symbol Malrauxovy éry. Problémy, které se objevily při realizaci projektu maisons de la culture, spustily vlnu kritiky Malrauxovy politiky. Tyto kritiky, dodnes sloužící jako cenné reference studia francouzské kulturní politiky, představuje poslední kapitole práce.
|
|
|
Kulturní politika USA a SSSR po druhé světové válce
Vorlová, Tereza ; Reiman, Michal (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Po druhé světové válce Spojené státy a Sovětský svaz měly téměř opačné modely kulturní politiky, o osm let později uprostřed studené války si jejich kulturní politiky byly tak blízko, jak bylo vůbec možné. Kulturní politika se změnila, tato práce analyzuje kvalitu a směr této změny. K tomuto účelu používá koncept "demonstrativní" kulturní politiky Raymonda Williamse. V Sovětském svazu po válce ideologické kampaně změnily charakter sovětské kulturní politiky v tom smyslu, že trestem již nebyl rozsudek smrti. Cílem těchto kampaní se stalo definovat, ja by nová sovětská kultura měla vypadat. Tato politika se však neodehrávala v praktické, ale spíše v rétorické rovině. Konečným cílem nebylo ovlivnit kulturu, ale spíše ukázat, jak by měla a neměla vypadat. V kulturní politice převážila její demonstrativní složkou. Ve Spojených státech Výbor pro neamerickou činnost zaútočil na nejvýznamnější a nejviditelnější centrum americké kultury - Hollywood. Ani v tomto případě účelem této politiky nebylo vyvíjet skutečný vliv na kulturu, ale spíše zdůraznit, že existují takové jevy jako "neamerická" kultura. V americkém případě tato politika byla ještě více "demonstrativní", než v Sovětském svazu, jednoduše proto, že HUAC neměl žádné skutečné pravomoci v oblasti kulturní politiky. Práce dochází k závěru, že na počátku...
|
|
|
Hrdina v totalitních médiích : srovnávací analýza olympijských vítězství Emila Zátopka (1948,1952)
Dušek, Petr ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Rigorózní práce "Hrdina v totalitních médiích: srovnávací analýza olympijských vítězství Emila Zátopka (1948, 1952)" pojednává o propagandě ve sportovní žurnalistice. Jejím cílem je posoudit, jakým způsobem informoval československý tisk o úspěších jednoho z nejlepších domácích atletů, Emila Zátopka, na olympijských hrách v Londýně a Helsinkách. Na základě odborné literatury a pozorování jsem stanovil hypotézu, že novináři využili Zátopkových triumfů k propagandistickým účelům a z úspěšného sportovce vytvořili socialistického hrdinu. Tuto hypotézu jsem ověřoval kvantitativní obsahovou analýzou v denících Rudé právo a Lidová demokracie. Zároveň jsem zformuloval dvě vedlejší hypotézy: Olympijské hry v roce 1952 měly výrazněji propagandisticky zatížené zpravodajské pokrytí než olympijské hry v roce 1948 a zpravodajské pokrytí obou olympijských her bylo výrazněji propagandisticky zatížené v Rudém právu než v Lidové demokracii. V analýze měřím propagandistickou zatíženost zpravodajských příspěvků, fotografií a reprezentací Emila Zátopka. Veškerý výzkum se opírá o bohatý teoretický základ, který zahrnuje definici propagandy, představení kulturní politiky v období 1948-1952 a vymezení termínu "hrdina" podle odlišných tradic na obou stranách železné opony.
|
|
|
Selhání implementace státní kulturní politiky na příkladu projektu stavby nové budovy Národní knihovny
Petříková, Lucia ; Kohoutek, Jan (vedoucí práce) ; Tomandlová, Věra (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na veřejně politický problém kulturní politiky, a to na případ implementace stavby nové budovy Národní knihovny v Praze. Ve formě případové studie autorka zkoumá události a aktéry veřejné politiky, které sehráli v roli při implementace případu. Události a aktéři jsou analyzovány, za účelem identifikace bodu implementačního deficitu a jeho hlavních příčin. Cílem práce je podat komplexní obraz o případu, včetně všech podrobností, které mohly ovlivnit úspěch implementace, a identifikovat hlavní aktéry, kteří největší měrou přispěli k selhání realizace této stavby. Také se autorka pokouší odhalit hodnoty a skryté motivace aktérů v jejich jednání. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol. Úvodní kapitola shrnuje vybraná teoretická východiska o veřejné politice a implementaci. Autorka uvádí různé přístupy k tvorbě veřejné politiky, dimenzích, ve kterých se realizuje, a uvádí několik teoretických modelů. Důležitou částí první kapitoly jsou teoretické poznatky o analýze implementace. Jsou představeny tři různé přístupy k analýze implementace, podle počátečního bodu zkoumání. Druhá kapitola se zaměřuje na kulturu a kulturní politiku. Třetí kapitola tvoří podrobnou analýzu událostí případu a analýzu aktérů, do něho vstupujících. V závěru práce jsou shrnuty zjištěné příčiny...
|
|
|
Alternativní kultura v České republice po roce 1989
Chorvátovičová, Iva ; Munková, Gabriela (vedoucí práce) ; Veselý, Arnošt (oponent)
Práce se zabývá fenoménem alternativní kultury a jejím vztahem k veřejné politice. V první části se snaží definovat, co to vlastně znamená alternativní kultura a staví tak na poznatcích hlavně ze sociologie a kulturologie. Velmi užitečné jsou konkrétně teorie sociální deviace, teorie subkultur a post-subkultur. Zároveň se práce ohlíží i do minulosti, před rok 1989, kdy byla alternativní kultura jasně vymezeným fenoménem stojícím mimo hlavní kulturní proud a byla zároveň kulturou protizákonnou. Skrze analýzu některých událostí z nedávné minulosti, nachází jak rozdíly mezi alternativní kulturou a postojem k ní před rokem 1989, tak i jisté důležité paralely se současnou situací alternativní kultury. Alternativní kulturu pak specifikuje skrze současné alternativní undergroundové subkultury freetekno - DIY, squatting a street art. Vzhledem ke kontroverznosti těchto subkultur, práce se zabývá také extremismem, jak jsou tyto subkultury vnímané, a politkou proti extremismu. Zároveň se zabývá i současnou kulturní politikou v ČR. Popisuje její vývoj a nastiňuje současnou situaci i možné prostory pro inovace v souvislosti s alternativní kulturou. V poslední fázi se práce zabývá novým fenoménem tzv. kreativních průmyslů a jejich vztahem ke kulturní politice a alternativní kultuře. S pomocí metod kvalitativního...
|
|
| |
|
|
Proměna Literárních novin pod vedením Petra Bílka v letech 2010-2012
Papugová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Batistová, Anna (oponent)
Literární noviny jsou na českém trhu tištěných periodik jedinečným titulem s dlouhou tradicí. Kulturně-politický týdeník vychází s několika přestávkami již od roku 1927 a napříč historickými etapami se jeho zaměření několikrát proměnilo. Cílem této diplomové práce je zachytit a popsat proměnu Literárních novin pod vedením Petra Bílka v letech 2010 až 2012. Věnovat se bude nejenom obsahové stránce, ale také tematické, redakční a vizuální. První kapitola diplomové práce stručně shrne vývoj periodika od roku 1927 do roku 2009 a zároveň uvede nezbytný historický kontext. Druhá a třetí kapitola se pak zabývá již vymezeným období let 2010-2012. V druhé kapitole bude popsán profil periodika, vlastnická struktura, profil čtenářů titulu, přiblíží redakční okruh a jeho proměnu, zmíní externí přispěvatele a také osobnosti, které do Literárních novin ve vymezeném období přispívali. Na závěr představí osobnost šéfredaktora Petra Bílka. Třetí část diplomové práce je pak věnována obsahové podobě titulu. Popíše stálé i nepravidelné rubriky, hlavní témata ve sledovaném období, pravidelné a příležitostné přílohy, vizuální podobu a internetovou verzi www.literarky.cz. V rámci jednotlivých rubrik představí třetí část také hlavní přispěvatele daných rubrik, převažující žánry a témata.
|
|
|
Inspiration from the Czech Cultural Policy to Macau Cultural Policy
Chio, U Ieong ; PROKOP, Petr (vedoucí práce) ; KAŠPAR, David (oponent)
In this paper I am going to analysis all the policy documents since the handover of Macao to China. I will first summarize the current situation of Macao regarding social, economic, political and cultural aspects. Base on the facts and my observation, I will analysis the current issues we are facing in the development of Macao cultural sector. At last, I assume there will be useful reference from the cultural policy of Czech Republic, as a cultural mature country, for Macao. So I am going to find out the differences and similarities in terms of cultural development in the two territories, and therefore some inspirations for Macao from the Czech cultural policy.
|
|
|
Podpora kultury v městských částech v Praze
Mokrá, Jolana ; KAŠPAR, David (vedoucí práce) ; PROKOP, Petr (oponent)
Diplomová práce „Podpora kultury v městských částech v Praze” zkoumá současný stav strategického řízení a podpory kultury ve všech pražských městských částech. Úvod práce ukazuje význam jednotlivých úrovní samospráv při správě a podpoře kultury, a to formou představení kulturních politik i zákonem definovaných povinností. První část výzkumu podává zprávu o tom, jak je téma kultury vnímáno na úrovni městských částí a jak se s ním pracuje v rámci strategických dokumentů. Druhá se pak věnuje městským částem, které ke kultuře přistupují koncepčním způsobem a považují ji za důležitou pro rozvoj lokality. Zkoumá nástroje, které tyto MČ používají k realizaci svých strategických cílů. V závěru práce dokazuje, proč může role MČ při správě, tvorbě, podpoře a realizaci kultury být zásadní.
|
host ::
RSS.