|
|
Katolická populární duchovní hudba a "rytmická píseň" v Československu od 60. do 80. let
Holcová, Alžběta ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
Předkládaná práce zkoumá orálně historickou metodou fenomén katolické populární duchovní hudby a tzv. "rytmické" písně v Československu, přesněji řečeno v oblasti dnešní České republiky v 60. až 80. letech 20. století. Zabývá se celým kontextem fungování "rytmické" hudby, nejen v souvislosti s jejím provozem při liturgii, ale také s náboženským životem zejména mladší generace věřících mimo bohoslužbu. Práce se nejprve zabývá situací v tehdejším Československu, kde se na konci 60. let v jeden čas spojilo reformní dění na zahraniční církevní i domácí politické scéně, a došlo k posílení aktivizace místního církevního a náboženského života, včetně jeho hudební stránky. Československo se díky určitému uvolnění poměrů částečně otevřelo "západním" vlivům křesťanské populární hudby - objevující se tehdy po celém křesťanském světě - které bylo možno v této době do určité míry rozvíjet i na domácí církevní půdě. Dále se práce zabývá československým kontextem a pojmem "rytmická" hudba, který se v souvislosti s křesťanskou populární hudbou objevuje v československých pramenech nejčastěji. Ten označuje nejen specifickou podobu liturgické hudby, odlišné od dosavadní hudby s varhanním doprovodem například využitím pro kostel doposud neobvyklých nástrojů, ale označuje vlastně celou kulturu hudebně náboženského...
|
|
|
Virtuozita a performance maskulinity: Hudební etnografie jednoho pražského neromského gypsy jazzového uskupení
Kašparová, Žofie ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Jurková, Zuzana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Bakalářská práce Virtuozita a performance maskulinity: Hudební etnografie jednoho pražského neromského gypsy jazzového uskupení autor práce: Žofie Kašparová 2014 Abstrakt V této práci etnografickou metodou zkoumám pražskou gypsy jazzovou kapelu Sylvanio Orchestra (název je kvůli zachování anonymity změněn). Ve výzkumu vycházím převážně ze svých pozorování při performancích, z rozhovorů se členy kapely i ze své osobní zkušenosti hudebnice a často jediné ženy v mužském kolektivu. Práce je tedy do jisté míry autoetnografií. Svůj výzkum jsem soustředila na pražskou neromskou kapelu Sylvanio Orchestra, která hraje gypsy jazz. Popisuji, jak vypadají jejich performance, převážně jam sessiony (tedy participativní performance) a jaké mechanismy v nich fungují. Jednou ze základních charakteristik žánru je virtuozita a s ní úzce souvisí soutěživost. Skupina se zvenku jeví poněkud nepřístupnou, což je způsobeno převážně intelektuálními hudebními kódy, které jsou pro outsidera neprůhledné a které souvisí s virtuozitou pro gypsy jazz typickou. Domnívám se, že virtuozita, soutěživost a další znaky gypsy jazzové performance mohou být vnímány jako maskulinní projevy. V závěru práce se pokouším vysvětlit, proč je gypsy jazz dominantně mužskou záležitostí....
|
|
|
Hudební etnografie kreativniho kolektivu SDBS
Poskočilová, Lucie ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
Tato práce je hudebně etnografickým výzkumem činnosti nezávislé pražské komunity sdbs, která se zabývá pořádáním koncertů a hudebních festivalů. Kreativní kolektiv sdbs (jak zní celý název uskupení) se na "alternativní" kulturní scéně objevuje od roku 2010. Za tu dobu uspořádal mnoho koncertů a hudebních festivalů, především se však zaměřuje na tvorbu dvou festivalů: Ruins of Intolerance a Psy-High. Kolektiv sdbs je intelektuální skupina, která svou aktivitu silně konceptualizuje a teoretizuje, což se nejvíce projevuje na dvou zmíněných festivalech, jejichž analýze se proto ve své práci věnuji. Při svém bádání kladu důraz především na činnost kolektivu sdbs na poli hudební produkce. Skrze její výzkum se snažím porozumět konkrétním hudebním prvkům, které identifikuji jako typické pro tuto hudební oblast. Mou snahou je skrze pozorování a dlouhodobé insiderské zkušenosti popsat konkrétní hudební aktivity a na základě rozhovorů s aktéry porozumět a interpretovat myšlenkové koncepty stojící v pozadí popisované aktivity. Svůj výzkum rámuji hudebně-antropologickým modelem Allana P. Merriama, ve kterém sleduji tři analytické složky činnosti komunity: konceptualizaci, chování a hudební zvuk. V celé činnosti kolektivu se objevují silné motivy "vymezení se vůči dominantní kultuře" a "hledání svobody",...
|
|
|
Performance maskulinity v prostředí českého extrémního metalu
Hradecká, Anna Marie ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se metodou reflexivní etnografie zabývá otázkou performance maskulinity v prostředí českého extrémního metalu (konkrétně se zaměřuji na brutal death metal a spřízněné subžánry). Participanty brutal death metalové subkultury v pozici účinkujících i publika jsou až na ojedinělé výjimky muži. Zásadními estetickými kritérii jsou zde brutalita, tvrdost, extrémnost a další hodnoty, jež - jak se v průběhu výzkumu potvrzuje - se participantům pojí s uceleným souborem představ o určitém ideálu dominantního mužství. O dosažení těchto hodnot v co možná největší míře je usilováno jak volbou konkrétních hudebních prostředků a námětů skladeb, tak také ve vizuální stylizaci hudebníků i publika, v jejich aktech jednání a v ustálených pohybech a tancích během hudební produkce. Na základě analýzy tohoto souboru hodnot i způsobů jejich manifestace si kladu otázku, jakými přesnými charakteristikami oplývá ona maskulinní identita, jež je v dané subkultuře performována. Ze svého výzkumu usuzuji, že je to 1) vzájemná spřízněnost s ostatními účastníky, dále 2) síla ve smyslu schopnosti agresivního útoku i vlastní odolnosti a 3) syrovost, nekultivovanost a tudíž "autentičnost". Ukazuje se také, že v dané subkultuře převládá esencialistický genderový diskurz, kde ony výše zmíněné charakteristiky...
|
|
| |
|
|
Masopust v Dolních Chrášťanech: Hudebně etnografický výzkum
Podroužková, Lucie ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
3 Abstrakt V Dolních Chrášťanech se v posledních letech rozvíjí něco, co bychom mohli označit za "novou tradici". Vesnice Dolní Chrášťany se nachází na bývalém německém území, proto byla většina jejich původních obyvatel po 2. světové válce odsunuta a tím byla přerušena i kontinuita slavení masopustu. Po následném dosídlení vesnice se tradice masopustu obnovila, nicméně neměla dlouhého trvání a s postupným odcházením obyvatel byla opět přerušena. Do třetice došlo k obnovení až v novém tisíciletí, tedy po roce 2000, kdy v Dolních Chrášťanech začali působit nově přistěhovalí obyvatelé z městského prostředí, převážně z Prahy. Zdá se, že ti se nesnaží o "autentičnost" za každou cenu. Nechtějí vytvářet "skanzen" původního masopustu, ale podchytit společenský rozměr slavnosti a promítnout do něj aktuální stav a podmínky místního společenství, které sice mohou vypadat na první pohled velmi vzdálené těm původním, ve své podstatě však plní identickou funkci. Právě na tento paradox střetu lidové tradice s jejím pojetím lidí, kteří v atmosféře vesnických tradic nevyrůstali, se ve svém bádání především zaměřím. Původní záměr popsat současnou podobu chrášťanského masopustu a nastínit vazby na jeho starší historickou podobu na základě odborné literatury a hudebně-etnografického materiálu získaného z posledních několika...
|
|
|
We all Know That, Don´t We?: Situating Scholarly Knowledge about the Czech 'Folklore Movement'
Zdrálek, Vít
The text is a reflexive contemplation of the ‘common sense’ in Czech music folkloristics/ethnology from the point of view of the Czech ethnomusicologist whose personal as well as research experience has, significantly in this context, been formed outside the Czech folklore and folkloristics/ethnology practices and discourses. Partly based on reflexive ethnographic observations of the ongoing research project ‘Weight and Weightlessness of Folklore: The Folklore Movement of the Second Half of the 20th Century in the Czech Lands’ (2017-2019) hosted by the Ethnological Institute, Czech Academy of Sciences, partly based on autoethnographic self-inspections of the author’s experience of the ‘alien affect’ towards the dominant Czech folklore discourse in the Czech-German ‘borderlands’ of the 1980s and the 1990s, and partly discussing the post-1989 folkloristics/ethnology versus anthropology debate and the less pronounced, but no less acute music folkloristics/ethnology versus ethnomusicology debate in the Czech Republic, the text formulates what it hopes to be the key questions for understanding the positionality of Czech music folkloristics/ethnological knowledge and creates an intellectual space for self-reflexive disciplinary discussion which it sees as critical for the future of the Czech music folkloristics/ethnological research.
|
|
|
Gamelan jako aktér: Život javánského gamelanu v Praze
Koubek, Daniel ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Šidlo Friedl, Marian (oponent)
Tato práce se zabývá životem javánského gamelanu v Praze. Předmětem autorova záměru je jednak vysvětlit rozdíly v životech těchto nástrojů, zároveň ale také předložit obecnější závěry týkající se je jejich rolí v sociálním kontextu, které vyplývají na povrch, když k těmto nástrojům nepřistupujeme jako k předmětům, nýbrž k aktérům podněcujícím v člověku určité jednání a smýšlení. Jinými slovy, autor analyzoval způsoby, jak lidé, kteří s těmito nástroji přicházeli do kontaktu, popisují svůj vztah k těmto nástrojům, nebo co považují za nejhodnotnější aspekt při hře na javánský gamelan. Zatímco v případě gamelanu z Liběchova bylo možné u lidí, kteří s ním přicházeli do kontaktu, spatřovat fascinaci nástroji, které se do Československa dostali roku 1989 díky diplomatické spolupráci Československa a Indonéské republiky, v případě gamelanu z Velvyslanectví Indonéské republiky v Praze zde prohlubovali kompetence hry na gamelan zejména lidé, kteří v Indonésii nějakou dobu strávili. V této práci, která je převážně příkladem hudebně-etnografického výzkumu založeném na zúčastněném pozorování, zároveň však pracuje s pramennými materiály historické povahy. Autor interpetuje nashromážděná data za pomoci prací sociologa a filosofa Bruna Latoura a etnomuzikologa Eliota Batese. Způsob, jak zacházejí s Actor-Network...
|
|
|
Hudební etnografie pražské katolické scholy
Holcová, Alžběta ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Šidlo Friedl, Marian (oponent)
Předkládaná práce se hudebně etnografickou metodou zabývá fungováním pražské katolické scholy Rytmig působící u kostela sv. Ignáce na Karlově náměstí a zaměřené na současnou křesťanskou populární hudbu. Prostřednictvím etnomuzikologického výzkumu, tedy z pohledu aktivního participanta se pokusím porozumět smyslu této hudební aktivity nejen v kontextu katolické liturgie. Opírám se zejména o knihu Music as Social Life od Thomase Turina, se kterou pracuji s tématem funkce hudby při liturgii a v dalším mimoliturgickém setkávání, které ve schole pozoruji. Co se týče metodologie, opírám se zaprvé o etnomuzikologickou "příručku" pro studenty od Simone Krüger a o knihu Chápající rozhovor od Jean-Claude Kaufmanna, jež se věnuje metodickému postupu při tvorbě rozhovorů, které tvoří stěžejní část mého materiálu. Dále se zabývám přístupem k nácviku, při němž pozoruji silný důraz na otevřenost a inkluzi, která je upřednostňována před výkonem. Možnost participace na liturgické performanci i všech dalších aktivitách je nabízena všem zájemcům bez ohledu na schopnosti, zkušenosti či dokonce vyznání. Klíčová slova: etnomuzikologie, schola, liturgie, katolická církev, inkluzivnost, funkce hudby
|
|
|
Performance maskulinity v prostředí českého extrémního metalu
Hradecká, Anna Marie ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se metodou reflexivní etnografie zabývá otázkou performance maskulinity v prostředí českého extrémního metalu (konkrétně se zaměřuji na brutal death metal a spřízněné subžánry). Participanty brutal death metalové subkultury v pozici účinkujících i publika jsou až na ojedinělé výjimky muži. Zásadními estetickými kritérii jsou zde brutalita, tvrdost, extrémnost a další hodnoty, jež - jak se v průběhu výzkumu potvrzuje - se participantům pojí s uceleným souborem představ o určitém ideálu dominantního mužství. O dosažení těchto hodnot v co možná největší míře je usilováno jak volbou konkrétních hudebních prostředků a námětů skladeb, tak také ve vizuální stylizaci hudebníků i publika, v jejich aktech jednání a v ustálených pohybech a tancích během hudební produkce. Na základě analýzy tohoto souboru hodnot i způsobů jejich manifestace si kladu otázku, jakými přesnými charakteristikami oplývá ona maskulinní identita, jež je v dané subkultuře performována. Ze svého výzkumu usuzuji, že je to 1) vzájemná spřízněnost s ostatními účastníky, dále 2) síla ve smyslu schopnosti agresivního útoku i vlastní odolnosti a 3) syrovost, nekultivovanost a tudíž "autentičnost". Ukazuje se také, že v dané subkultuře převládá esencialistický genderový diskurz, kde ony výše zmíněné charakteristiky...
|
host ::
RSS.