|
|
Svoboda projevu v ČR
Krump, Václav ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Resumé Svoboda projevu v ČR Tato diplomová práce se zabývá svobodou projevu v České republice, především jejími limity a také judikaturou spojenou s tímto klíčovým politickým právem. Je tvořena pěti kapitolami. První kapitolou je úvod, kde je zdůrazněna důležitost a nezbytnost svobody projevu pro jedince i společnost, v úvodu je také popsán hlavní záměr této práce. Druhá kapitola stručně shrnuje historii a vývoj svobody projevu v Čechách s důrazem na její vyjádření v dokumentech ústavního charakteru, tato kapitola končí přijetím Listiny základních práv a svobod, která stanovila současný ústavní stav svobody projevu. Třetí kapitola je nazvána "Zakotvení svobody projevu". Nejprve zkoumá garantování svobody projevu v Listině základních práv a svobod a následně v mezinárodním úmluvách, zejména v Paktu o občanských a politických právech a v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv. V této kapitole jsou také zmíněna některá další ústavně zaručená práva související se svobodou projevu. Podkapitola 3.4 ozřejmuje definování "projevu" v českém právu. Poslední část třetí kapitoly se věnuje subjektům svobody projevu a obsahuje i speciální práva novinářů a členů Parlamentu České republiky. Čtvrtá kapitola popisuje limity svobody projevu. Je rozdělena do tří podkapitol podle možných důvodů omezení předpokládaných odst. 4...
|
|
|
Limity svobody projevu ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva
Kovářová, Veronika ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Resumé Limity svobody projevu ve světle judikatury Evropského Soudu pro lidská práva Tato práce pojednává o svobodě projevu a jejích přípustných limitech tak, jak tyto hranice deklaruje Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") v článku 10. Svoboda projevu je každému garantována. Nicméně svoboda projevu není absolutní, omezování svobody projevu prostřednictvím zásahů vnitrostátních orgánů do svobod jednotlivce je možné za splnění přítomnosti některého z ospravedlnitelných cílů dle odstavce 2 článku 10, při současném užití tzv. testu legality, legitimity a proporcionality. Čili jinými slovy, opatření užité vůči osobě musí být stanoveno zákonnou normou, musí sledovat dosažení legitimního cíle a musí být nezbytné v demokratické společnosti. Tento test Evropský soudu pro lidská práva (dále jen "Soud") aplikuje vždy, když shledá zásah do svobody projevu přítomným. Tato práce se zaměřuje na judikaturu Soudu ve věcech stížností pro porušení svobody projevu s ohledem na posuzování přípustnosti užití legitimních limitačních klauzulí ze strany vnitrostátních orgánů aplikujících právo. Struktura obsahu této práce věcně odpovídá skladbě článku 10 odstavce 2 Úmluvy, co se týče zajištění cílů dosažených omezením podle okruhů ospravedlnitelných důvodů zásahů do svobody projevu. Mezi tyto...
|
|
|
Právo na ochranu osobnosti ve vztahu k médiím
Havel, Marian ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce Právo na ochranu osobnosti ve vztahu k médiím je konflikt dvou ústavně zaručených práv - práva na ochranu osobnosti a svobody projevu. Obě tato práva jsou zakotvena v Listině základních práv a svobod a z toho důvodu požívají stejné úrovně právní ochrany. Jako rovnocenná práva si však mohou konkurovat. Diplomová práce tato práva hodnotí a jejich konflikty analyzuje. Diplomová práce je rozdělena do čtyř základních kapitol, kterými jsou Právo na ochranu osobnosti fyzické osoby, Svoboda projevu jako základ mediálního práva, Právo na ochranu osobnosti versus svoboda projevu v judikatuře Ústavního soudu a Vývoj médií a jeho vliv na ochranu osobnosti fyzické osoby. V první a druhé části práce analyzuje právo na ochranu osobnosti a svobodu projevu. Tyto kapitoly se věnují pramenům obsahujícím úpravu těchto práv, základním pojmům vymezujícím tato práva, jejich významu, mezím a možnostem jejich omezení. Třetí část diplomové se zabývá obecnými principy, podle kterých by měly být řešeny jednotlivé konflikty práva na ochranu osobnosti fyzické osoby se svobodou projevu a analyzuje konkrétní judikaturu českých soudů. V části čtvrté je pak nastíněn vývoj médií od počátku 70. let 20. století s důrazem na jejich vliv na ochranu osobnosti fyzické osoby. Na základě analýzy čtyř...
|
|
|
Mediální svoboda projevu versus právo veřejných osob na soukromí
Holubová, Eliška ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Trampota, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce s názvem Mediální svoboda projevu versus právo veřejných osob na soukromí je zabývat se aspekty konfliktu svobody projevu médií, zejména tisku, s právem na soukromí veřejných osob. Práce je formálně rozdělena do osmi kapitol, ideově se člení na dvě části - obecnou, jež vytváří teoretickou základnu pro další analýzu, a zvláštní, která se zabývá fotografiemi jako specifickým typem mediální svobody projevu a zkoumá jejich vliv na narušení soukromí veřejných osob. Práce v závěru přichází s vlastním originálním řešením tohoto konliktu. První kapitola analyzuje v historickém rámci svobodu projevu a tisku, dotýká se právního zakotvení a filozofických kořenů svobody projevu, problému cenzury a technologických výzev spojených s nástupem elektronických médií. Druhá kapitola kriticky zkoumá roli médií jako hlídacího psa demokracie se zaměřením na současnou debatu v rámci britského mediálního systému. Třetí kapitola se zabývá právem na soukromí a reflektuje i změněný koncept soukromí v postmoderní situaci sociálních sítí. Čtvrtá kapitola se zabývá doktrínou veřejných osob a teoreticky zkoumá konflikt mezi právem na soukromí a svobodou médií. Pátá kapitola se zabývá novinářskou fotografií v kontextu práva na soukromí. Následující tři kapitoly jsou věnovány případovým studiím a zkoumají...
|
|
|
Svoboda projevu a rasový extremismus
Štěrbová, Lenka ; Sádovský, Stanislav (vedoucí práce) ; Stracený, Josef (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je vedle teoretického vymezení základních pojmů, s nimiž práce pracuje, zejména vzájemná korelace svobody projevu jakožto jednoho ze základních lidských práv a rasového extremismu, tedy sociálního jevu ve vyspělé společnosti nežádoucího. První část je věnována především definičnímu vymezení pojmu svoboda projevu pomocí právní úpravy obsažené jak v Listině základních práv a svobod, tak v mezinárodních úmluvách. Přičemž důležité pro vymezení je i její omezení v řadě dokumentů, kterým je v úvodní části věnována pozornost rovněž. Druhá část práce se zaměřuje na vymezení dalšího významného pojmu, se kterým práce operuje, a to konkrétně pojmu rasový extremismus. Součástí této kapitoly je také menší podkapitola, jejímž obsahem je jeden z mnoha případů rasových útoků. Přičemž hlavním důvodem výběru právě tohoto případu byla osobní účast autorky práce při tomto útoku. Hlavním cílem této podkapitoly není pouze poukázat na konkrétní případ, ale hlavním cílem je zejména aplikování teoretických poznatků právě na tomto konkrétním případě. Více případů zvoleno nebylo z toho důvodu, aby práce nezískala nežádoucí kazuistický rozměr. Další část je pak zaměřena zejména na vztah mezi dvěma výše uvedenými pojmy skrz trestní zákoník a jeho paragrafy, které svobodu projevu právě ve...
|
|
|
Prvý dodatek americké ústavy a vývoj jeho interpretace
Haberle, Ondřej ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Prvý dodatek americké ústavy a vývoj jeho interpretace Cílem této práce je analyzovat první dodatek ústavy Spojených států. Hlavním důvodem pro výběr tohoto tématu je můj dlouhodobý osobní zájem o oblasti práva, které jsou obsaženy v problematice prvního dodatku. Práce se skládá z úvodu, šesti kapitol a závěru. Diplomová práce začíná úvodem, kde je diskutována metodologie, moje motivy pro volbu tématu, význam tématu a potenciální přínos této práce pro českou právní vědu. První kapitola se zabývá historickými kořeny práv a svobod prvního dodatku. Zaměřuje se na jejich historický vývoj, a to jak v raně novověké Anglii, tak v jejich tehdejších amerických koloniích. Snaží se zachytit hlavní tendence, které přispěly k zakotvení pozitivních práv a svobod prvního dodatku do americké ústavy. Druhá kapitola se nejprve soustřeďuje na hlavní politické a právní události týkající se přijetí prvního dodatku. Dále se snaží najít interpretační východiska prvního dodatku, a to užitím historické a teleologické výkladové metody. Druhá kapitola také pojednává o působnosti prvního dodatku. Kapitola končí přehledem, jak vnější faktory (např. právní filosofie či politika) ovlivnily rozhodovací procesy Nejvyššího soudu USA jakožto orgánu oprávněného podat právně závazný výklad prvního dodatku. Vývoj interpretace...
|
|
|
Hranice svobody slova v liberální demokracii
Zícha, Lukáš ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Autor si v této práci klade za cíl vytvořit obecný hodnotící politicko-filosofický princip omezení svobody projevu v liberální demokracii, jenž by mohl při rozhodování v konkrétních případech pomoci určit, zda je daný projev stále možné (nutné) tolerovat, či zda už svým obsahem či formou překročil mez únosnosti, a je tedy nezbytné jej omezit. Práce se nejprve věnuje funkcím, jež svoboda projevu ve společnosti plní a přibližuje její význam v historii Evropy počínaje starověkým Řeckem. Dále jsou představeny možné přístupy politické filosofie k jejímu omezení a následně identifikovány dva, jež jsou relevantní pro současnou západní liberální demokracii. Těmito přístupy jsou princip ublížení J. S. Milla a princip obtěžování J. Feinberga. Po jejich detailním rozboru je vytvořen jednotný hodnotící princip, na jehož základě lze posuzovat konkrétní případy v praxi. Výsledný politicko-filosofický princip je následně aplikován na případ rozpuštění Dělnické strany Nejvyšším správním soudem. Autor podrobně přibližuje politickou činnost strany i samotnou metodu, podle níž soud došel ke svému závěru. Obě metody, politicko-filosofickou i právní, následně porovná a zdůrazní podobnosti i rozdíly. V obou případech je činnost Dělnické strany jednoznačně vyhodnocena tak, že je neslučitelná s hodnotami liberální...
|
|
|
Hate speech v české právní teorii a mediální praxi
Moravová, Veronika ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem hate speech ve vztahu ke svobodě projevu. V první části jsem se zabývala legislativní úpravou svobody projevu a hate speech v našem právním řádu. Značný prostor jsem věnovala mezinárodním smlouvám týkajících se této problematiky, jež jsou dle Ústavy součástí právního řádu České republiky a z nichž vnitrostátní úprava do značné míry vychází. Existují dva odlišné přístupy ke svobodě projevu - americký a evropský. První se blíží absolutnímu pojetí svobody projevu, pod jejíž ochranu spadá i hate speech. Druhý hate speech z této ochrany vyjímá. Nejtypičtějšími zástupci těchto dvou přístupů jsou USA a Německo, proto jsem věnovala pozornost i právní úpravě těchto dvou zemí. Protože je toto téma nesmírně široké, vybrala jsem pro praktickou část několik případů, jež jsou určitým způsobem hraniční. Za pomoci těchto extrémů jsem se pokusila o vymezení prostoru svobody projevu. V prvních dvou podkapitolách jsem se pokusila o mediální reflexi dvou kontroverzních kauz, a to vydání knihy Mein Kampf a návštěvy Davida Dukea na stránkách Lidových novin, deníku Právo a Mladé fronty DNES. Další podkapitola je věnována internetu - médiu, které přesahuje území států, a tudíž zde logicky dochází ke střetu výše zmíněných rozdílných pojetí svobody projevu. Snažila jsem se shrnout...
|
|
|
Soukromoprávní hranice svobody projevu v médiích se zřetelem na judikaturu: srovnání české a německé právní úpravy
Kočicová, Věra ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
v českém jazyce Účelem mé práce je analyzovat soukromoprávní hranice svobody projevu v médiích, a to se zřetelem na judikaturu. Práce je zaměřena na hranice svobody projevu ve vztahu k fyzickým osobám. Zvláštní důraz je kladen na komparativní metodu, neboť si práce určila za cíl srovnat právní úpravu českou a německou. Pokusila jsem se v ní zhodnotit, do jaké míry se obě právní úpravy překrývají, co je jim společné a v čem se naopak liší, případně do jaké míry se mohou právní řády vzájemně inspirovat. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, vedle nich obsahuje ještě úvod a závěr. První kapitola se skládá ze dvou částí. V první části jsou popsána média, jejich základní vymezení a charakteristika, včetně jejich úlohy a funkce v judikatuře soudů. Druhá část pojednává o vymezení, ústavním zakotvení a systematice "komunikačních" základních práv a svobod - svobodě projevu, právu na informace a svobodě tisku (médií). Druhá kapitola se zaměřuje na ochranu osobnosti v mediálním kontextu. V první části je přiblížen její význam a ústavní zakotvení, ve druhé jsou pak charakterizována jednotlivá dílčí osobnostní práva, ve třetí části je pojednáno o postmortální ochraně osobnosti. Ve třetí kapitole jsou vymezena kritéria, která by měla být zohledněna při vyvažování práv v případě kolize svobody projevu s...
|
|
|
Čest, potupa, pomluva, nactiutrhání a investigativní žurnalistika
Šatánková, Radana ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Mezioborová práce se zabývá oblastí investigativní žurnalistiky a etiky. V kontextu naší doby nabízí pohled, na jaké informace má občan právo a jaká povaha uveřejněných informací porušuje osobnostní práva jedince. Práce popisuje profesní a etické nároky kladené na pracovníky v médiích, aby byla zřejmá hranice mezi "pátrací žurnalistikou" a honbou za senzací. Čerpám ze stěžejních materiálů Syndikátu novinářů České republiky, etických kodexů našich veřejnoprávních a soukromých médií, knih odborníků na poli mediálních studií a etiky.
|
host ::
RSS.