|
|
Postavení nepřímých odběratelů ve sporech o náhradu škody způsobené porušením soutěžního práva
Moravová, Veronika ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce se zabývá postavením nepřímého odběratele ve sporech o náhradu škody způsobené porušením soutěžního práva. Jejím hlavním cílem je popsat a následně porovnat americký a evropský přístup k soukromoprávnímu vymáhání soutěžního práva, respektive vybrané aspekty, které se dotýkají nepřímých odběratelů. Je třeba podotknout, že zatímco kořeny amerického modelu soukromoprávního vymáhání sahají až do přelomu 19. a 20. století, Evropa začala tomuto tématu věnovat zvýšenou pozornost až v 21. století. Otázka, zda a nakolik se EU při formování evropského pojetí soukromoprávního vymáhání inspirovala americkým vzorem, se proto sama nabízí. Tato problematika nebyla po dlouhá léta na evropské úrovni vůbec regulována. Toto se však změnilo v listopadu 2014, kdy byla přijeta Směrnice 2014/104/EU, která vnesla nové světlo na koncepci evropského soukromoprávního vymáhání soutěžního práva. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola představuje úvod do problematiky, jejímž smyslem je zasadit dané téma do širšího kontextu. Na několika stranách je zde obecně popsán soukromoprávní pilíř vynucování soutěžního práva, jeho výhody a nevýhody a vztah k veřejnoprávnímu pilíři. Následně je ve stručnosti popsána historie a současný stav soukromoprávního vymáhání v USA a EU. Druhá kapitola se zabývá aktivní...
|
|
|
Volný pohyb zdravotnických prostředků
Moravová, Veronika ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
1 Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá střetem zájmu na volném pohybu zdravotnických prostředků se zájmem na ochraně zdraví a bezpečnosti. Dělí se do dvou hlavních částí, přičemž první část je zaměřena na pre-market fázi, tedy na fázi před uvedením zdravotnického prostředku na trh. První část sestává ze dvou kapitol, ve kterých je popsán historický vývoj regulace zdravotnických prostředků a jeho oddělení od regulace léčivých přípravků, a dále způsob, jakým se zdravotnické prostředky dostávají na trh, co vše musí splnit, aby mohly být volně obchodovány napříč členskými státy. V této části je řešena zejména otázka, zda toto oddělení (tedy odklon od tzv. "starého přístupu" k "novému přístupu"), bylo krokem správným směrem nebo "historickou chybou". Je zde důkladně rozebrán systém CE certifikace zdravotnických prostředků založený na participaci externích auditorů - oznámených subjektů. Druhá část práce je věnována post-market fázi (po uvedení zdravotnického prostředku na trh). Pozornost je zaměřena na dva "uzlové problémy", tedy na oblasti, ve kterých v praxi dochází ke kolizi zájmu na volném pohybu se zájmem na ochranu zdraví a bezpečnosti, a to na hraniční výrobky a paralelní obchod (konkrétně na problémy spojené s přebalováním, přeznačováním a překlady informací poskytnutých výrobcem). V této části je...
|
|
|
Postavení nepřímých odběratelů ve sporech o náhradu škody způsobené porušením soutěžního práva
Moravová, Veronika ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce se zabývá postavením nepřímého odběratele ve sporech o náhradu škody způsobené porušením soutěžního práva. Jejím hlavním cílem je popsat a následně porovnat americký a evropský přístup k soukromoprávnímu vymáhání soutěžního práva, respektive vybrané aspekty, které se dotýkají nepřímých odběratelů. Je třeba podotknout, že zatímco kořeny amerického modelu soukromoprávního vymáhání sahají až do přelomu 19. a 20. století, Evropa začala tomuto tématu věnovat zvýšenou pozornost až v 21. století. Otázka, zda a nakolik se EU při formování evropského pojetí soukromoprávního vymáhání inspirovala americkým vzorem, se proto sama nabízí. Tato problematika nebyla po dlouhá léta na evropské úrovni vůbec regulována. Toto se však změnilo v listopadu 2014, kdy byla přijeta Směrnice 2014/104/EU, která vnesla nové světlo na koncepci evropského soukromoprávního vymáhání soutěžního práva. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola představuje úvod do problematiky, jejímž smyslem je zasadit dané téma do širšího kontextu. Na několika stranách je zde obecně popsán soukromoprávní pilíř vynucování soutěžního práva, jeho výhody a nevýhody a vztah k veřejnoprávnímu pilíři. Následně je ve stručnosti popsána historie a současný stav soukromoprávního vymáhání v USA a EU. Druhá kapitola se zabývá aktivní...
|
|
|
Hate speech v české právní teorii a mediální praxi
Moravová, Veronika ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Štechová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem hate speech ve vztahu ke svobodě projevu. V první části jsem se zabývala legislativní úpravou svobody projevu a hate speech v našem právním řádu. Značný prostor jsem věnovala mezinárodním smlouvám týkajících se této problematiky, jež jsou dle Ústavy součástí právního řádu České republiky a z nichž vnitrostátní úprava do značné míry vychází. Existují dva odlišné přístupy ke svobodě projevu - americký a evropský. První se blíží absolutnímu pojetí svobody projevu, pod jejíž ochranu spadá i hate speech. Druhý hate speech z této ochrany vyjímá. Nejtypičtějšími zástupci těchto dvou přístupů jsou USA a Německo, proto jsem věnovala pozornost i právní úpravě těchto dvou zemí. Protože je toto téma nesmírně široké, vybrala jsem pro praktickou část několik případů, jež jsou určitým způsobem hraniční. Za pomoci těchto extrémů jsem se pokusila o vymezení prostoru svobody projevu. V prvních dvou podkapitolách jsem se pokusila o mediální reflexi dvou kontroverzních kauz, a to vydání knihy Mein Kampf a návštěvy Davida Dukea na stránkách Lidových novin, deníku Právo a Mladé fronty DNES. Další podkapitola je věnována internetu - médiu, které přesahuje území států, a tudíž zde logicky dochází ke střetu výše zmíněných rozdílných pojetí svobody projevu. Snažila jsem se shrnout...
|
host ::
RSS.