|
|
Redukce tlaku vodíku před vstřikováním do pohonné jednotky
Švestka, Jiří ; Zeizinger, Lukáš (oponent) ; Štětina, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na klíčovou oblast redukce tlaku vodíku a navržení vhodného regulátoru tlaku pro tento účel. Detailně zkoumá celý proces od výroby vodíku, přes jeho distribuci, až po rozmanité možnosti využití. Specifický důraz je kladen na charakteristické vlastnosti vodíku, které jsou zásadní pro efektivní a bezpečný design redukčního ventilu. V práci je představen návrh vysokotlakého regulátoru tlaku, který je optimalizován pro kusovou výrobu, společně s analýzou dynamiky vodíku při jeho průchodu tímto ventilem.
|
|
|
Převodovky s plynule měnitelným převodem
Švestka, Jiří ; Kloss, Ondřej (oponent) ; Kaplan, Zdeněk (vedoucí práce)
Bakalářská práce obsahuje poznatky o vývoji a dnešním použití třecích převodovek s plynule měnitelným převodem použitých v automobilech. Obsahuje konstrukci a princip funkce těchto převodovek. Dále obsahuje jejich výhody a nevýhody vzhledem ke konvenčním převodovkám. V závěru je autorův náhled na vývoj a použití třecích převodovek s plynule měnitelným převodem v automobilech
|
|
|
Mikroohybové optovláknové snímače
Švestka, Jiří ; Štohl, Radek (oponent) ; Šedivá, Soňa (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vlivu mikroohybů na přenášený signál u holého optického vlákna. Vliv mikroohybů na přenášený signál se v této práci zkoumal pomocí změny hmotnosti, síly a výšky hladiny v nádobě pomocí vytvořeného zkušebního přípravku. Z výsledků provedených experimentů se navrhlo zadání laboratorní úlohy pro měření vlivu mikroohybů na přenášený signál do předmětu Optovláknové snímače (MOES).
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Srovnání právní úpravy odpovědnosti za škodu v českém a rakouském občanském právu
Lorenc, Jan ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Tématem této diplomové práce je "Srovnání právní úpravy odpovědnosti za škodu v českém a rakouském občanském právu". Cílem této diplomové práce je poskytnout základní přehled o daném tématu a upozornit na hlavní rozdíly a podobnosti v českém a rakouském občanském právu upravujícím odpovědnost za škodu. Těžiště práce leží ve srovnání mimosmluvní odpovědnosti za škodu, tzn. náhrada škody z protizákonného jednání (deliktní právo) a objektivní odpovědnosti. Práce má dokázat, zda úprava občanskoprávní odpovědnosti za škodu v tradičním rakouském zákoníku - Všeobecném občanském zákoníku (dále jen "ABGB") - je podobná právní úpravě v českém zákoníku a zda ABGB také byl inspirací pro nový český občanský zákoník. Diplomová práce se skládá ze šesti hlavních kapitol, přičemž jádro práce je možno nalézt ve druhé, čtvrté a páté kapitole. První kapitola popisuje historický vývoj civilního práva v Rakousku a v Česku. Druhá kapitola se zaměřuje především na vymezení základních pojmů jako je "odpovědnost za škodu" a "náhrada škody" a předpoklady jejich vzniku. V této kapitole jsou popsány nejdůležitější rozdíly a je rovněž poukázáno na podobnosti obou zákoníků v oblasti pojmosloví a předpokladů odpovědnosti za škodu. Ve třetí kapitole je popsáno systematické zařazení odpovědnosti za škodu v ABGB a v českém zákoníku...
|
|
|
Družstevní a nedružstevní vlastnictví bytu
Nováček, Vladimír ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Cílem této práce je analyzovat právní prostředí jednotlivých forem vlastnictví bytů. Snahou je poskytnout čtenáři možné klady a zápory při rozhodování, kterou formu vlastnictví bytu zvolit. Práce se skládá z pěti hlavních kapitol. První dvě kapitoly jsou věnovány krátkému shrnutí obou hlavních forem vlastnictví bytů, tedy jak družstevního, tak nedružstevního. Po kritickém zhodnocení platné právní úpravy v historickém kontextu se dále věnuji základním a často také aplikačně problematickým právním institutům vlastnictví bytu. Nedílnou součást tvoří pohled teoretický a pohled soudní judikatury. V kapitole třetí analyzuji postup převodu družstevního bytového fondu do vlastnictví členů - nájemců družstevního bytu po roce 1989, kdy se ekonomická a politická situace a tím i přístup k bytovému vlastnictví podstatně změnil a právní úprava musela podstoupit nemalé změny. Tato kapitola tedy popisuje právní cestu a podmínky, které je potřeba splnit k takovému úspěšnému převodu. Ve čtvrté kapitole srovnávám jednotlivé formy vlastnictví bytu na pozadí podstatných právních institutů také s cílem upozornit na problémy, které mohou a pravidelně vznikají v souvislosti s danou formou vlastnictví bytu. V poslední hlavní kapitole popisuji podstatné snahy o úpravu platné právní úpravy, klady a zápory navrhovaných změn, a zároveň...
|
host ::
RSS.