Název: Hranice svobody slova v liberální demokracii
Překlad názvu: The limits of freedom of expression in a liberal democracy
Autoři: Zícha, Lukáš ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Typ dokumentu: Bakalářské práce
Rok: 2012
Jazyk: cze
Abstrakt: [cze] [eng]
Autor si v této práci klade za cíl vytvořit obecný hodnotící politicko-filosofický princip omezení svobody projevu v liberální demokracii, jenž by mohl při rozhodování v konkrétních případech pomoci určit, zda je daný projev stále možné (nutné) tolerovat, či zda už svým obsahem či formou překročil mez únosnosti, a je tedy nezbytné jej omezit. Práce se nejprve věnuje funkcím, jež svoboda projevu ve společnosti plní a přibližuje její význam v historii Evropy počínaje starověkým Řeckem. Dále jsou představeny možné přístupy politické filosofie k jejímu omezení a následně identifikovány dva, jež jsou relevantní pro současnou západní liberální demokracii. Těmito přístupy jsou princip ublížení J. S. Milla a princip obtěžování J. Feinberga. Po jejich detailním rozboru je vytvořen jednotný hodnotící princip, na jehož základě lze posuzovat konkrétní případy v praxi. Výsledný politicko-filosofický princip je následně aplikován na případ rozpuštění Dělnické strany Nejvyšším správním soudem. Autor podrobně přibližuje politickou činnost strany i samotnou metodu, podle níž soud došel ke svému závěru. Obě metody, politicko-filosofickou i právní, následně porovná a zdůrazní podobnosti i rozdíly. V obou případech je činnost Dělnické strany jednoznačně vyhodnocena tak, že je neslučitelná s hodnotami liberální... The main topic of this paper is freedom of expression and its limits in liberal democracy from the point of view of political philosophy. First of all, the author explores the functions that freedom of expression has in society and its significance in European history beginning in Ancient Greece. Subsequently, the text focuses on all possible approaches to its limitation, two of which are identified as relevant for the case of liberal democracy. These approaches, represented by John Stuart Mill and Joel Feinberg, are closely connected and can be (and usually are) applied together. Therefore, after a detailed analysis of both, a singular assessing principle is created, which makes it possible to evaluate particular cases and tell if the limits of freedom of speech (acceptable in liberal democracy) were transgressed or not. The final principle of political philosophy is then applied to the case of the dissolution of the Workers' party by The Supreme Administrative Court. The author thoroughly examines both the political activities of the party itself and the method followed by the court when deciding the sentence. Afterwards, these two methods (the law and the political philosophy one) are compared, which helps to highlight both their similarities and differences. In both cases, the activity of the...
Klíčová slova: cenzura; Dělnická strana; hranice svobody; Joel Feinberg; John Stuart Mill; liberální demokracie; Nejvyšší správní soud; princip obtěžování; princip ublížení; svoboda projevu; censorship; freedom of expression; harm principle; Joel Feinberg; John Stuart Mill; liberal democracy; limits of freedom; offense principle; The Supreme Administrative Court; Workers' party

Instituce: Fakulty UK (VŠKP) (web)
Informace o dostupnosti dokumentu: Dostupné v digitálním repozitáři UK.
Původní záznam: http://hdl.handle.net/20.500.11956/51244

Trvalý odkaz NUŠL: http://www.nusl.cz/ntk/nusl-315533


Záznam je zařazen do těchto sbírek:
Školství > Veřejné vysoké školy > Univerzita Karlova > Fakulty UK (VŠKP)
Vysokoškolské kvalifikační práce > Bakalářské práce