|
|
Psychological and social aspects of healthcare personnel's work with a dying patient
Sláviková, Karolína ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práca "Psychosociálne aspekty práce zdravotníckeho personálu s umierajúcim pacientom" má za cieľ priblížiť spoločensky neatraktívnu problematiku umierania. Napriek tomu, že umieranie je prirodzený proces, často krát sa k nemu pristupuje s dešpektom a obavami. Na túto tému budeme nazerať cez prizmu zdravotníckeho personálu, ktorý je s umieraním a smrťou v dennom kontakte. V teoretickej časti sme sa zo začiatku venovali konceptu smrti z historického hľadiska a neskôr sme tento fokus zúžili na psychologicko-medicínsky pohľad na umieranie. Následne sme predstavili oblasť paliatívnej starostlivosti o umierajúceho pacienta, s ktorou nepochybne súvisí aj problematika eutanázie. Logika veci vyžaduje, aby problematiku eutanázie vystriedala oblasť lekárskej etiky. Týmto pomyselným mostíkom sme sa dostali bližšie k vzťahu zdravotníka a pacienta, špecifikám ich komunikácie, až sme napokon zmapovali psychickú záťaž zdravotníckeho personálu a možné copingové stratégie, či prípadné obranné mechanizmy. Literatúra je doplnená o aktuálne tuzemské ako aj zahraničné výskumy. V empirickej časti diplomovej práce sme si kládli za cieľ objasniťzmapovať a psychosociálne aspekty súvisiace s prácou s umierajúcim pacientom, s dôrazom na identifikáciu záťažových faktorov a stratégií zvládania zdravotníckeho...
|
|
|
Charakteristické odlišnosti ve vyrovnávání se s rozchodem u lidí s rozdílnou časovou orientací
Krejčová, Monika ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem mezi časovou perspektivou člověka a jeho schopností vyrovnávat se s ukončením partnerského vztahu. Časová perspektiva se skládá z pěti časových orientací - pozitivní minulost, negativní minulost, hédonistická přítomnost, fatalistická přítomnost a budoucnost -, které se mezi sebou navzájem liší v osobnostních charakteristikách a vlivu na chování člověka. Naším cílem bylo zmapovat rozdíly mezi nimi ve volbě copingových strategií při vyrovnávání se s rozchodem a ověřit stanovené hypotézy. V rámci výzkumu byly použity tyto metody: Zimbardův dotazník časové perspektivy (ZTPI), otázky týkající se respondentova rozchodu a dotazník Brief COPE, který měřil celkem 14 copingových strategií na výzkumném vzorku 237 respondentů. Výsledky potvrdily rozdílné volby copingových strategií mezi časovými orientacemi. Ačkoli se neukázalo, že by se některé časové orientace (negativní minulost) s rozchodem vyrovnávaly problematicky déle, zdá se ovšem, že používají vesměs maladaptivní copingové strategie, které mohou jejich zvládání rozchodu ztěžovat. V závěru jsou proto zváženy i možnosti aplikace našich výsledků v psychologicko-poradenské praxi. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Strategie zvládání stresu ve vztahu k emoční inteligenci u vězeňských dozorců
Rychnovská, Simona ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Jiřička, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá pojetím stresu a emoční inteligence. Nejprve je pojednáno o významných teoriích stresu, copingových strategiích a odolnosti. Dále jsou předkládány a podrobněji popsány metody zjišťování strategií zvládání stresu. V další kapitole je popsán syndrom vyhoření a příčiny jeho vzniku. Kapitola emoční inteligence se zabývá teoretickými vstupy této problematiky a stejně jako u stresu jsou i v této kapitole předloženy metody zjišťující emoční inteligenci. Poslední kapitola je zaměřena na osobnost vězeňského dozorce a kvalifikační požadavky na tuto profesi. Empirická část se věnuje výzkumu emoční inteligence a strategií zvládání stresu u vězeňských dozorců. Následně jsou zhodnoceny výstupy, kvantitativně zpracovány výsledky těchto dvou proměnných a korelaci mezi nimi.
|
|
|
The psychological aspects of degenerative diseases of the central nervous system.
Vargová, Helena ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Kaplan, Cyril (oponent)
Degeneratívne ochorenia ovplyvňujú nie len centrálny nervový systém, ale silne zasahujú do neurologických, a to predovšetkým motorických, funkcií. Tieto ochorenia nepochybne pôsobia aj na psychické funkcie. Práca sa v teoretickej časti zameriava na možnú koreláciu psychického vyladenia, a to hlavne emočného, a jeho vplyvu na rozvoj či progresiu takéhoto ochorenia. Ďalej sa sústreďuje na kognitívne zmeny, ktoré dané ochorenia sprevádzajú, tiež behaviorálne a emočné zmeny, ktoré pacienti prežívajú. Práca uvádza taktiež copingové stratégie a odporučenia pre degeneratívne poruchy CNS, ktorých problematikou sa zaoberajú recentné výskumy. V empirickej časti je predstavený návrh vlastného výskumu, ktorý sa zameriava na pôsobenie sociálnej podpory a copingových stratégií na pacienta s amyotrofickou laterálnou sklerózou, ako vybraným ochorením, a rovnako skúma jeho motiváciu či prípadné ciele do budúcnosti, ktoré sú súčasťou kvality jeho života. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Syndrom vyhoření a copingové strategie v učitelské profesi
Vondrová, Eliška ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl popsat problematiku syndromu vyhoření u učitelů na základních školách v Česku a určit jimi nejčastěji užívané copingové strategie v boji proti pracovnímu stresu, jenž je s problematikou vyhoření úzce spojen. Podle mnohých autorů se syndrom vyhoření vyvíjí z výrazného a dlouhotrvajícího pracovního stresu (Freudenberger, 1974; Holland, 1982; Peeters & Rutte, 2005). Na základě korelační analýzy byla zjišťována souvislost míry vyhoření s užívanými copingovými strategiemi a výsledky byly následně porovnávány s poznatky dosud realizovaných, především zahraničních, výzkumů. V neposlední řadě byly hledány rozdíly v míře vyhoření a rozdíly v užívání copingových strategií v kategoriích pohlaví/gender, vzdělání, věk, velikost školy a stupeň, na kterém učitelé působí, délka učitelské praxe a třídnictví. S ohledem na syndrom vyhoření byla zjištěna závažná míra vyhoření u 4,6 % zkoumaného vzorku učitelů. Mírné a velmi mírné projevy vyhoření se objevily u 56 % učitelů. Tito jedinci zažívají vyhoření zřídka nebo velmi zřídka. Normy dosáhlo 39,3 % učitelů, kteří zažívají vyhoření buď nikdy, nebo velmi zřídka. Statisticky významný rozdíl se ukázal pouze v kategorii věk, přičemž nejvyšší míry vyhoření dosahují učitelé ve věku 46-60 let. S ohledem na copingové strategie, 34 %...
|
|
|
Zvládání zkušenosti rozvodu rodičů dětmi
Dolejšová, Zuzana ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Cílem této práce je identifikace toho, co mladým dospělým v dětství pomáhalo zvládat zátěžovou situaci, kterou pro ně představuje rozvod rodičů, co jim zvládání situace naopak zhoršovalo, jak na ni nahlíží s odstupem času a zda se s ní již cítí být vyrovnaní. V teoretické části představují stěžejní témata rozvod a copingové strategie. Pozornost je zaměřena především na prožívání a zvládání rozvodu dětmi. Pro ucelenost tématu se tato část také dotýká oblastí krátkodobých a dlouhodobých dopadů rozvodu na děti a porozvodového uspořádání rodiny. Empirická část je založena na kvalitativní analýze 12 rozhovorů s mladými dospělými, kteří prožili rozvod rodičů v dětství. K vyhodnocení dat je použita tématická analýza. Z výsledků vyplynuly protektivní i rizikové faktory, které korespondují s poznatky odborné literatury. Klíčová slova: Rozvod, rodina, psychosociální zátěž, copingové strategie.
|
|
|
Souvislosti copingových strategií a posttraumatického rozvoje u sourozenců dětí s postižením
Soukupová, Marie ; Kucharská, Anna (oponent)
Rigorózní práce se zabývá aktuálními koncepty zvládání náročných životních situací (copingu) a posttraumatického rozvoje u zdravých sourozenců dětí s postižením. První část této práce pojednává o náročných životních situacích v průběhu života zdravého sourozence vedle dítěte s postižením. Dále zkoumá způsoby zvládání obtížných životních situací a zabývá se taktéž copingovými strategiemi zaměřenými do budoucnosti (proaktivní coping). Práce se zaměřuje i na pozitivní důsledky této zkušenosti v rámci konceptu posttraumatického rozvoje. V empirické části jsou prezentovaná data získaná od 9 respondentů metodami rozhovoru, vyprávění inspirované metodou life-story, dotazníkem PTGI-CZ a dotazníkem PCI. Získali jsme obsáhlá data, která jsme podrobili kvalitativní i kvantitativní analýze. Cílem práce bylo zjistit, jaké copingové strategie sourozenci využívají a zda u nich v důsledku jejich zkušenosti dochází k rozvoji. Největší rozvoj byl sourozenci reflektován v oblastech ocenění života a osobní rozvoj. Za strategie, které sourozencům nejvíce pomohly zvládat náročné situace, označili pozitivní smýšlení a pozitivní přehodnocování situace. Výzkumná zjištění považujeme za uplatnitelné při práci se sourozenci, ať už v poradenství (škola, PPP, SPC) či v oblasti psychoterapie.
|
|
|
Psychosociální aspekty zvládání onkogynekologického onemocnéní (se zaměřením na rakovinu prsu)
Šreibrová, Lenka ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce "Psychosociální aspekty zvládání onkogynekologického onemocnění (se zaměřením na rakovinu prsu)" se zabývá nároky, které klade onkologické onemocnění konkrétně na ženy s diagnózou rakovina prsu. V teoretické části jsou přiblíženy charakteristiky nádorového onemocnění prsu včetně popisu jednotlivých stadií onemocnění a nároků, které jsou během nich na ženy kladeny. Zde jsou uvedeny i možnosti psychologické pomoci, kterou mají ženy k dispozici. Dále jsou v teoretické části rozpracovány možnosti léčby a jejich specifika vztažená na změny v životě ženy. Následně je zde rozpracováno téma copingových strategií a obranných mechanismů. V závěru teoretické části je pozornost věnována vlivům prodělaného onemocnění na osobní a rodinný život a změny v interpersonálních vztazích. V empirické části jsme si kladly za cíl zmapovat podpůrné psychologické a další faktory, které ženám během léčby pomáhaly nároky onemocnění zvládnout. Empirická část zahrnuje 11 individuálních rozhovorů se ženami, které prodělaly rakovinu prsu. Výzkumná metodologie je dále doplněna Dotazníkem životní spokojenosti. V rozhovoru jsme se také zaměřily na faktory zdravotnické péče, které ženám pomáhaly a které by naopak bylo možné vylepšit. Ve výsledcích kvalitativní mapující studie jsme určily dva nejdůležitější faktory,...
|
|
|
Zvládání stresu a životních událostí ve vztahu ke smyslu pro humor a psychologické pohodě
Fodorová, Dagmara ; Výrost, Jozef (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Teoretická část diplomové práce se zabývá především definicí a vymezením pojmů humoru, smyslu pro humor, stresu, životních událostí a osobní pohody a současně předkládá přehled základních teorií vztahujících se k těmto tématům. Cílem práce je však hledat jednotlivé souvislosti mezi zmiňovanými tématy. Především se snaží poukázat na pozitivní vliv smyslu pro humor na zvládání stresu a životních událostí. Empirická část práce se snaží ukázat smysl pro humor jako jednu z copingových strategií. Empirická část je založena na zpracování závěrů, které přinesla kvalitativní sonda, založena na hloubkových rozhovorech na téma smyslu pro humor a jeho souvislostí. Kvalitativní rozbor slovního materiálu naznačuje jednak souvislost smyslu pro humor s osobní pohodou a jednak předkládá smysl pro humor jako jednu z copingových strategií stresu a životních krizí. Klíčová slova: humor, smysl pro humor, osobní pohoda, stres, životní události, copingové strategie
|
|
|
Nároky psychické adaptace na onkologickou diagnózu karcinom děložního hrdla: kvalita života a posttraumatický růst ve fázi remise onemocnění.
Hejnová, Kateřina ; Loneková, Katarína (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se věnuje nárokům a specifickým faktorům, které ovlivňují psychickou adaptaci žen na onkologickou diagnózu "karcinom děložního hrdla." Podrobněji se zaměřuje na kvalitu života a posttraumatický růst pacientek ve fázi remise onemocnění. Teoretická část nejprve přibližuje charakteristiky nádorového onemocnění děložního hrdla s ohledem na prožívání pacientek. Dále uvádí téma jeho zvládání ve smyslu copingu a obranných mechanizmů. Následně rozpracovává psychologickou adaptaci na onkologickou diagnózu se zaměřením na další faktory související se společností, pacientkami a nemocí, spolu s problémy ve vyrovnávání se s ní. Poslední část tohoto oddílu uzavírá popis nároků a prožívání jednotlivých klinických stádií nádorového onemocnění pacientkami. Text se v kapitole o fázi zotavování a remise podrobněji věnuje teoretickému zázemí konceptů kvality života a posttraumatického růstu, včetně přehledu nástrojů pro jejich kvantitativní hodnocení. Empirická část mapuje podpůrné psychologické a další aspekty, které pomáhají ženám vyrovnat se s nádorovým onemocněním děložního hrdla. Všímá si proměny těchto faktorů a potřeb vzhledem ke klinickému stádiu onemocnění (léčba, remise, relaps) a vybraným demografickým údajům (věk, děti, velikost bydliště, partnerství). Zaměřuje se také na ty...
|
host ::
RSS.