|
|
Sociální status integrovaného žáka s Aspergerovým syndromem v třídním kolektivu
Ondráčková, Kamila ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Cílem této diplomové práce je zmapovat oblast sociálního začlenění žáků s Aspergerovým syndromem do třídních kolektivů běžných základních škol. Teoretická část je založena na analýze dostupné odborné literatury, vztahující se k tématu práce. Věnuje se definování diagnózy Aspergerův syndrom a jejím projevům, pojmu integrace se zaměřením na integraci žáka s Aspergerovým syndromem a dále termínu klima třídy a možnostem jeho diagnostiky a rozvoje. V praktické části, která vychází z poznatků části teoretické, se potom autorka zabývá analýzou sociálního statusu integrovaných žáků s Aspergerovým syndromem. Sociometrické techniky jsou zde zkombinovány s projektivní metodou a obojí je doplněno vlastním dotazníkem pro pedagogické pracovníky a kvalitativními postupy, především rozhovory s pedagogy a pozorováním ve třídě. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Psychologické aspekty bezpečného klimatu školní třídy
Táborská, Pavla ; Čáp, David (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá tématem bezpečného klimatu školní třídy. Práce nabízí v první části obecný nástin této komplexní problematiky a v druhé části se zaměřuje na tuto problematiku z pohledu vybraných psychologických aspektů bezpečného klimatu školní třídy. Psychologické aspekty jsou pro přehlednost děleny na vývojové, osobnostní a sociálně-psychologické. Součástí bakalářské práce je také návrh výzkumného projektu (korelační studie), který si klade za cíl zjistit vztah mezi klimatem školní třídy a vybranou psychologickou charakteristikou - self-efficacy. Klíčová slova Klima školní třídy, dotazníky měřící klima školní třídy, vývojové aspekty, self- efficacy, locus of control, vývoj skupiny, resilience tříd, návrh korelační studie.
|
|
| |
|
|
Žákovské problémy při řízení školní třídy
Holubová, Klára ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Hanyš Holemá, Irena (oponent)
Diplomová práce nese název ,, Kázeňské problémy při řízení školní třídy.'' Cílem diplomové práce je ověření funkčnosti vybraného pedagogické postupu, jehož základem jsou zejména metody a techniky dramatické výchovy, jež lze využívat ve školní praxi a od nichž lze očekávat přispění k utváření kladných vztahů a snížení míry kázeňských problémů. Teoretická část se zabývá pojmem kázeň, školní třída v prevenci a řešení neukázněného chování a dramatickou výchovou jako prevencí kázeňských problémů. Praktická část je rozdělena dle jednotlivých výzkumných metod, které jsou podrobně charakterizovány a vyhodnoceny. V závěru se práce věnuje vyhodnocení stanovených cílů a jejich ověření.
|
|
|
Využití inovativních metod výuky ke zkvalitnění vzájemných vztahů mezi žáky na prvním stupni základní školy
Schneiderová, Martina ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Kargerová, Jana (oponent)
ANOTACE: Cílem diplomové práce je zjistit, zda zavedení inovativních přístupů ve vyučování může pomoci ke zkvalitnění vzájemného chování, komunikaci a spolupráci dětí v již zavedeném kolektivu. Snahou uvedeného přístupu je utváření a rozvoj pozitivního třídního klimatu a tím podnětného prostředí pro výuku inovativními metodami (metodami moderního vyučování). Teoretická část se zabývá problematikou vzniku inovativních metod spojeného s novým pohledem na osobnost dítěte, popisuje některé alternativní školy a programy, ve kterých mají inovativní metody svůj původ. Cílem teoretické části je vymezení pojmu metody výuky s akcentem na metody inovativní, které mají vliv na utváření pozitivního třídního klimatu. Dále se teoretická část zabývá pojmem inovace a jeho pojetím, rolí učitele a charakteristikou žáka středního školního věku. Výzkumná část popisuje průběh a realizaci zavedení inovativních metod u žáků 4. ročníku základní školy. Cílem praktické části je zjištění, zda lze v zavedeném kolektivu pomocí inovativních přístupů vyvolat pozitivní změny klimatu třídy. Formou dotazníků jsou analyzovány výsledky zjištění a následně porovnány s výsledky dotazníkového šetření v kontrolní skupině. KLÍČOVÁ SLOVA: metoda, inovace, osobnost dítěte, osobnost učitele, třídní klima
|
|
|
Agresivita žáků na českých školách
Mazánek, Karel ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Volf, Petr (oponent)
Práce se zabývá agresivním chování žákům na českých školách. Po významných teoriích agresivity 20. století se především zaměřuje na význam klimatu školní třídy pro celou problematiku agresivity žáků, kde je kladen důraz na postihnutí otázek kolem autority učitele a vytváření třídních pravidel chování. V poslední části jsou ústředním tématem kompetence učitele a to nejen jejich vymezování k agresivnímu chování žáků, ale též zamyšlení se nad jejich životností v době stále se zvětšujících požadavků na roli učitele.
|
|
|
Klima školní třídy
Molová, Kristýna ; Linková, Marie (vedoucí práce) ; Kropáčková, Jana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na téma klima školní třídy a s tím související výskyt šikany v různých typech základních škol. Její teoretická část se zabývá popisem a definováním hlavních témat, a to klimatem ve třídě a šikanou ve třídě. Zároveň se soustřeďuje na popis žáka, učitele, jakožto spolutvůrce třídního klimatu a jejich vztahu, popis projevu a prevence šikany a v neposlední řadě přibližuje pojem alternativní školy. Praktická část se zabývá výzkumem, jak u žáků, tak u učitelů s cílem zjistit jaké klima panuje ve třídě, v jaké míře se vyskytuje šikana a jak velký důraz je kladen na osvětu šikany a na vztah učitele a žáka. Zároveň porovnává shodu názorů mezi žáky a učiteli na daná témata. Žákům byl pro zjištění potřebných dat předložen dotazník, s učiteli veden polostandardizovaný rozhovor.
|
|
|
Situace žáka se speciálními vzdělávacími potřebami v klimatu třídy
LEHOVCOVÁ, Lucie
Předložená bakalářská práce nese název "Situace žáka se speciálními vzdělávacími potřebami v klimatu třídy." Je zaměřena na zmapování postavení integrovaného žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídě intaktních dětí. Z důvodu rozsáhlého členění pojmu žák se speciálními vzdělávacími potřebami do několika heterogenních skupin byla jako hlavní předmět výzkumu zvolena problematika sluchového postižení. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. První zmíněná část je dále členěna do tří kapitol. Na konci prvního a druhého oddílu je zařazena kapitola shrnující jejich obsah. Náplní první kapitoly je vymezení pojmu žák se speciálními vzdělávacími potřebami. Následující podkapitoly se zaměřují na vymezení sluchového postižení. Je v nich charakterizována sluchová ztráta z hlediska jejího typu a stupně postižení. Dále se zde orientujeme na vztah vůči včasné diagnostice a jejímu vlivu na psychosociální oblast jedince a úlohu školského poradenského zařízení, jež tato cílová skupina využívá mimo jiné také při individuální integraci. Druhá kapitola je věnována psychosociálnímu klimatu třídy. Podkapitoly se zabývají vymezením školní třídy jako sociální skupiny a charakterizují spolutvůrce třídního klimatu učitele, žáky, rodiče. Stěžejním teoretickým východiskem jsou specifika třídního klimatu v rámci začlenění žáka se sluchovým postižením mezi intaktní spolužáky. V poslední kapitole této části je představena metodika výzkumu použitá u zkoumaných žáků se sluchovým postižením z Jihočeského kraje, kteří jsou individuálně integrováni do základních škol hlavního vzdělávacího proudu. V práci je uplatněn kvalitativní výzkum, a to prostřednictvím analýzy osobních dokumentů probandů a pomocí sociometrického šetření. První zmíněná metoda obsahuje data probandů poskytnutá speciálně pedagogickým centrem pro sluchově postižené v Českých Budějovicích a z jejich vypracovaných individuálních vzdělávacích plánů. Sociometrické šetřením vztahů ve třídě proběhlo prostřednictvím zadání testu vlastní konstrukce celé třídě. Ze získaných dat jsou vytvořeny kazuistiky třech vybraných žáků se sluchovým postiženým integrovaných do tříd hlavního vzdělávacího proudu. Z vyhodnoceného sociometrického testu je patrné, že žák se sluchovým postižením nemusí vždy zaujímat pozici na okraji třídy, že může být rovnocenným členem třídní skupiny. Dva ze tří probandů obsadili pozici neoblíbeného, odmítaného a přehlíženého spolužáka. Výjimkou je proband, který i přes nejtěžší stupeň sluchové vady, je třídní skupinou oblíben a zaujímá dokonce pozici hvězdy. Na základě rozboru osobních dat tří probandů a spolužáky zdůvodněných kladných voleb se ukázalo, že na pozici, kterou zaujímají ve třídě, mají pravděpodobně vliv jejich osobnostní atributy. Pozici, kterou jednotliví probandi zaujímají v rámci třídní skupiny, mohou ovlivňovat míry přítomnosti aspektů přispívajících k úspěšné integraci. Mezi takové faktory můžeme zařadit i postoje, jež vůči probandům zaujímají třídní učitelé, jedni z důležitých spolutvůrců třídního klimatu. Problematika integrace žáků se sluchovým postižením do škol hlavního vzdělávacího proudu, pozic zaujatých žáky v rámci třídní skupiny, oblíbenosti všech jejích členů a vzájemných vztahů mezi spolužáky by si zasloužila rozšiřující výzkum, jenž by přispěl k bližšímu specifikování výsledků šetření.
|
|
|
Sociální klima školní třídy v daltonské škole
LOJDOVÁ, Marie
Tato bakalářská práce se zaměřuje na klima školní třídy v daltonské škole. Popisuje, co je klima školní třídy, daltonskou výuku, a se kterými pojmy je to propojeno. Teoretická část se věnuje popisu pojmů, pro lepší orientaci v problematice. Výzkumná část se zabývá porovnáním hlavních složek klimatu školních tříd v daltonské škole.
|
|
|
Klima třídy na 1. stupni ZŠ
NAVRÁTILOVÁ, Andrea
Tato diplomová práce se zabývá klimatem třídy na prvním stupni základních škol. Práce má teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá především poznatky souvisejícími s klimatem. Vysvětlení pojmů sociální skupina, klima školy, klima třídy, prostředí a atmosféra. Podrobně je charakterizován mladší školní věk, ve kterém se zkoumaní žáci právě nacházejí. Dále jsou zde uvedeny ostatní faktory, které klima třídy ovlivňují. Praktická část je zaměřena na výzkum reálného a ideálního klimatu na školách venkovského i městského typu. Dále je zaměřena na rozdíly vnímání klimatu chlapci a děvčaty. Tento výzkum byl prováděn ve školách na Jihlavsku, a to konkrétně v pátých třídách. K tomu byl použit dotazník ?My Class Inventory?. Výsledky výzkumu jsou pak udávány v tabulkách a grafech, k nimž je vždy komentář.
|
host ::
RSS.