|
Ekonomické vzdělávání v padesátých letech 20. století na příkladu Vysoké školy ekonomické v Praze
Halíková, Petra ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem ekonomického vzdělávání v padesátých letech dvacátého století na konkrétním příkladu Vysoké školy ekonomické v Praze. Založení Vysoké školy ekonomické se stalo významným mezníkem pro ekonomické vzdělávání v Československu. Vysoká škola ekonomická vznikla k roku 1953 na základě vládního nařízení z 19. srpna 1952, č. 40/1952 Sb. o dalších změnách v organizaci vysokých škol. Bylo stanoveno, že studium bude čtyřleté a studenti si budou moci vybrat z pěti fakult. Tato škola vznikla po předchozím složitém vývoji na vysokých školách, vznik Vysoké školy ekonomické předcházelo rušení, přejmenovávání a vznik jiných vysokých škol, které se výuce ekonomie také věnovaly. Odkaz Vysoké školy ekonomické se projevuje v návaznosti na prvorepublikovou Vysokou školu obchodní, která patřila mezi úspěšné vysoké školy u nás a nepochybně se zasloužila o počátky rozvoje ekonomie jako vědy. Výuka na vysokých školách v padesátých letech byla poznamenána marxistickou - leninistickou ideologií, která v té době platila za všeobecnou pravdu. Cílem práce je objasnit, jestli Vysoká škola ekonomická v Praze přispěla k rozvoji ekonomického vzdělávání v padesátých letech. V teoretické části práce je analyzována použitá metodologie pro práci, kterou je společnost znalostí a social history a dále jaké instituce a legislativa předcházely samotnému založení Vysoké školy ekonomické. V aplikační části práce je popsán stav ekonomie jako vědy v padesátých letech v Československu, význam marxismu-leninismu a politické ekonomie pro ekonomii a je zde nastíněný vývoj ekonomie jako vědy v čase.
|
|
Vývoj diplomatických vztahů SRN se zeměmi východní Evropy
Cimalová, Natalie ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá navazováním diplomatických vztahů SRN se zeměmi východní Evropy v období vlády kancléře Willy Brandta. Cílem této práce je analyzovat způsob, jakým smlouvy, které Spolková republika Německo uzavřela se Sovětským svazem, Polskem, NDR a Československem v období Brandtovy vlády přispěly k uvolnění napětí v Evropě a připravily půdu pro konání Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách, jejímž výsledkem byl Závěrečný akt přijatý 1. srpna 1975. První kapitola pojednává o kořenech Brandtovy východní politiky a počátcích jeho politické kariéry. Druhá kapitola se zabývá prvními kroky Brandtovy vlády v souvislosti s jeho východní politikou. Jedná se o setkání Brandta se Stophem v Erfurtu a Kasselu, a dále o uzavření smlouvy s SSSR a Polskem z roku 1970. Třetí kapitola se zabývá normalizací vztahů SRN s NDR. Čtvrtá kapitola pak pojednává o smlouvě SRN s ČSSR z roku 1973, která dotvořila celkovou konstrukci bilaterálních smluv s východními zeměmi. Zde pojednává o otázce neplatnosti mnichovské dohody, kterou bylo nutno vyřešit v rámci uzavření této smlouvy. Pátá kapitola analyzuje souvislost Ostpolitik s konáním Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, která je často považována za vrchol Brandtovy politiky uvolnění.
|
|
Působení českých žen v právnických profesích v ČSR v letech 1918 - 1938
Valentová, Vendulka ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Ženy se v právnických povoláních začaly ve většině evropských států-pomineme-li středověké výjimky-prosazovat až od počátku 20. století.Z evropského srovnání lze uvést,že již před první světovou válkou působily advokátky ve Švédsku (1898) a ve Francii (1900),v ostatních zemích většinou ženy do advokacie vstoupily až v meziválečném období, resp. v počátku 20. let 20. století. Obdobně tomu bylo i v českých zemích resp. v Československu.Boj o otevření právnické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity trval ženám poměrně dlouho, uvážíme-li, že filozofii mohly studovat v bývalém Rakousku-Uhersku již od roku 1898.Teprve v nově vzniklé ČSR byl tento dlouholetý požadavek žen splněn. Ženám bylo umožněno se stát řádnými posluchačkami Právnické fakulty Karlo-Ferdinandovy univerzity usnesením profesorského sboru ze dne 8.11.1918, posléze též Masarykova, Komenského i německá univerzita otevřely své právnické fakulty ženám za stejných podmínek jako mužům. Již v roce 1922 byla na UK promována první žena Anděla Kozáková-Jírová, doktorem veškerých práv. Anděla Kozáková se posléze stala první notářkou. Do konce roku 1927 pak promovalo celkem 92 právniček, z toho 70 na Univerzitě Karlově, 10 na Univerzitě Masarykově, 3 na Univerzitě Komenského a 9 na univerzitě německé. Jednou z překážek, které bránily následnému plnému...
|
|
Československo a Kuba v letech 1959 - 1962
Bortlová, Hana ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
Práce analyzuje dosud málo probádané téma vztahů Kuby a Česko-slovenska v prvních letech kubánské revoluce (konkrétně 1959-1962). Opírá se především o archivní dokumenty tehdejšího čs. komunistického vedení, ministerstva zahraničních věcí, ministerstva zahraničního obchodu a civilní rozvědky (součást tehdejšího ministerstva vnitra). Kapitola, je-jímž předmětem je čs. propaganda zabývající se Kubou, je výsledkem stu-dia dobového tisku a tzv. odborných publikací. Československo na Kubě působilo jako důležitý prostředník sovět-ského vlivu. Čs. výrobky, známé na Kubě už z meziválečného období, ale i z časově méně vzdálené éry Batistovy, zpočátku vhodně doprovázely ex-port sovětské ideologie (léta 1959-1960), později - od druhé poloviny roku 1961, kdy Kuba vstupuje do "socialistického tábora" - se staly ne-zbytnou součástí tzv. internacionální pomoci, kterou sovětský blok Kubě poskytoval. Hospodářská pomoc, zejména investiční celky hrazené ze štědrých úvěrů a dodávky čs. zbraní pak tvořily pilíř čs. politiky vůči Kubě. V souladu se sovětskými zájmy participovalo Československo na konsoli-daci kubánského socialistického režimu ještě dalšími způsoby: pomáhalo organizovat kubánské bezpečnostní služby, příslušníkům kubánských oz-brojených sil poskytovalo vojenský výcvik nebo na Kubu vysílalo své ar-mádní experty....
|
|
Národní shromáždění v letech 1945-1948
Dobeš, Jan ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Kuklík jun., Jan (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Disertační práce se zabývá okolnostmi, za nichž bylo národní shromáždění v Československu obnovováno a za jakých pak až do roku 1948 fungovalo. Všímá si i celkového vývoje v letech 1945-1948, ústavněprávní situace, v níž se Československo nacházelo, profesního složení Národního shromáždění a právního postavení jeho členů. Cílem práce je též ukázat, jak se po válce měnila očekávání kladená na parlament. Pokouší se vysvětlit, jakou úlohu hrál parlament v podmínkách lidové demokracie. V Československu byl po osvobození nastolen zvláštní politický systém, jehož jádro spočívalo v instituci Národní fronty, která sdružovala všechny povolené politické strany. Specifickým rysem tohoto systému byla skutečnost, že v něm neexistovala opozice a ani koalice v běžném smyslu. Všechny strany tvořily vládu. Vzhledem k tomu ani nemá smysl hovořit o parlamentní většině a menšině. Předkládaná práce zkoumá, nakolik tyto mimořádné podmínky poznamenaly činnost parlamentu. Snaží se dokázat, že ačkoliv se od parlamentu očekávalo, že bude spolehlivým partnerem vlády, část poslanců se s takovou pasivní rolí nesmířila. Snažili se korigovat některé vládní návrhy nebo je alespoň podrobovat kritice. V četných rozpravách k prohlášením ministrů formulovali postoje odlišné od oficiální vládní politiky. Parlament tak do jisté míry nahrazoval...
|
|
Financování církví v českých zemích v 20. století
Pustina, Radek ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Závěr Systémy financování církví v jednotlivých zemích světa lze rozdělit do třech hlavních skupin: systém darů a sbírek (např. Francie, USA), systém církevních dávek (např. církevní příspěvek v Rakousku, církevní daně v Německu nebo Švédsku a církevní asignace v Itálii či ve Španělsku) a systém dominantního přímého financování ze strany státu (Belgie, Řecko).1 Co se týče českých zemí, financování církví bylo a je vícezdrojové. "Církve financovaly svou činnost na území českých zemí tradičně z výnosu vlastního církevního majetku, z náhrady za sekularizovaný církevní majetek, z výnosů náboženských fondů, ze státních a obecních dotací a subvencí a z příspěvků a darů členů a příznivců církví."2 "V průběhu 20. století se důležitost některých zdrojů zvýraznila, jiné zdroje byly naopak zatlačeny do pozadí."3 Církve získávaly prostředky pro svou činnost z výnosů z vlastního majetku4 především v první polovině dvacátého století. O část svého majetku přišly prováděním první pozemkové reformy mezi lety 1919 a 1930. Možnost využívat tento zdroj příjmů byla prakticky vyloučena po druhé světové válce. Částečně se církevního majetku dotkly prezidentské dekrety. Především to však byla revize první pozemkové reformy a nová pozemková reforma (společně prováděné v průběhu roku 1948), které vedly "k likvidaci tohoto významného...
|
|
Středověká sakrální architektura horního Pootaví do roku 1420
Bartová, Veronika ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Homolka, Jaromír (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá středověkou sakrální architekturou horního Pootaví do roku 1420 v kontextu dějin, s důrazem na důkladné prozkoumání písemných pramenů a vytváří komplexní pohled na problematiku dané oblasti. Přehledně předkládá zpracování veškeré sakrální architektury vzniklé v době románské a gotické do roku 1420. U románské i gotické sakrální architektury je možné sledovat celou řadu stěžejních aspektů, které umožňují srovnání a sledování vývoje příznačných charakteristických prvků, podle kterých je možné rozdělit tyto stavby do jednotlivých kategorií, ve kterých lze posléze sledovat určitý vývoj, na což bude v této práci kladen důraz.
|
|
Statistické zpracování družicových dat gama záblesků
Bystřický, Pavel ; Mészáros, Attila (vedoucí práce) ; Brož, Miroslav (oponent)
V této práci studujeme gama záblesky (anglicky GRBs - Gamma-Ray bursts) - nejjasnější exploze ve vesmíru, které jsou pozorovány již od roku 1967. Kolem gama záblesků jsou stále nevyřešené otázky. První část práce je věnována úvodu do problematiky gama záblesků, a stručné historii pozorování. Druhá část práce je věnována satelitu Fermi, nejnovějšímu satelitu určenému pro pozorování v gama oboru. Popsána je charakteristika jednotlivých pozorovacích přístrojů. Třetí část práce je věnována observačním datům. V této části je popsáno pozorované rozdělení gama záblesků podle doby trvání, vzdálenosti, tvrdosti spektra. Popsána je též charakteristika hostujících galaxií a diskutována je možnost výskytu gama záblesku v Mléčné dráze. Čtvrtá část diplomové práce je věnována problematice modelů gama záblesků. Popsány jsou dva dnes nejvíce akceptované modely, a to model fireball a cannonball. Pátá část je věnována vytvoření expoziční mapy pro Fermi-GBM. Expoziční mapa je nezbytná pro testování isotropního rozložení gama záblesků. Popsány jsou jednotlivé kroky, jak jsem expoziční mapu vytvořil a problémy, které jsou tvorbou s expoziční funkce spojeny. V závěru kapitole je expoziční funkce porovnána s přístrojem BATSE na družici CGRO a družicí Swift. Data potřebná k vytvoření expoziční mapy jsem získal z níže uvedených...
|
|
Klub vojenství a historie Praha a jeho úloha v bádání o československém předválečném opevnění v době komunistického režimu až do současnosti
Pečená, Dana ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo zjistit, do jaké míry se v období od roku 1948 do r. 1989 a po něm podíleli na poznání československého předválečného opevnění profesionální historici a amatéři, členové Klubu vojenské historie Praha. Možnosti bádání a publikování se v těchto obdobích lišily. Profesionální historici se do roku 1989 o opevnění nemohli zajímat z ideologických důvodů. Znamenalo by to připomínat první republiku a oslavovat její armádu. V 70. letech minulého století se o opevnění začali zajímat nadšenci a ti se sdružili do Klubu vojenské historie Praha. Tento klub mohl vydávat publikace o čs. opevnění až po r. 1989. Bádání ve Vojenském historickém archivu bylo do té doby omezené. V 80. letech se však začala situace v tomto směru uvolňovat. V době socialismu také existovaly osoby, které se díky své profesi zajímaly o opevnění a získávaly o něm informace. Tyto osoby měly vliv na vznik zájmu členů KVH Praha o opevnění. Před rokem 1989 existovala pevnostní muzea, např. Dobrošov a některé objekty opevnění byly prohlášeny za kulturní památku. Role KVH Praha v poznání čs. předválečného opevnění je však nezastupitelná, neboť jeho členové byli jedni z prvních bunkrologických nadšenců, kteří o opevnění bádali v terénu a výsledky svého bádání zveřejňovali a umožnili tak široké veřejnosti seznámit se s...
|
|
Analýza a vlivy zavedení jednotné měny Euro v České republice
Gregor, Jakub ; Revenda, Zbyněk (vedoucí práce) ; Dobes, Milan (oponent)
Diplomová práce hodnotí dosavadní historii Evropské měnové unie. Zaměřuje se na rozbor mechanizmu ERM II. Hlavní část je aměřena na analýzu integrační pozice ČR vzhledem k přijetí Eura. Rozbor maastrichtských kritérií ukazuje nedostatky v několika oblastech, především u kritéria veřejných financí. Třetí část hodnotí scénáře přijetí Eura a aspekty spojené se vstupem do EMU. Datum přijetí Eura bylo posunuto na horizont kolem roku 2011, což vyžaduje minimální setrvání v mechanizmu ERM II po dobu dvou let. Poté by měly převážit pozitiva pro ČR vzhledem k užívání této měny.
|
host ::
