|
|
Transformace forem kriminality od roku 1989 do současnosti očima policistů
Muszela, Dominik ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Téma diplomové práce se zabývá reflexí policejní práce od roku 1989 do současnosti. Práce je rozdělena na část teoretickou, kdy jsou popsány organizační struktury policie se zaměření na kriminální složky, použitá literatura a také diplomové práce mých předchůdců. Dále praktickou, ve které je za pomoci řízených rozhovorů zjišťována reflexe policistů, jenž slouží u policejního sboru celou určenou dobu na jednotlivé okruhy kriminální činnosti. Cílem práce je seznámit veřejnost s názory policistů na jejich práci a její vývoj v průběhu času od revoluce do současnosti. Klíčová slova: Policie České republiky, reflexe, kriminalita, orální historie,
|
|
|
Českoslovenští Židé v Izraeli po druhé světové válce
Šafirová, Lucie ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent) ; Mlynář, Jakub (oponent)
Následující disertační práce se zaměřuje na židovskou menšinu v Československu, která se rozhodla v poválečném období emigrovat do Izraele. Propojením historicko-sociologického poznání kontextu doby a analýzy narativních rozhovorů s pamětníky zachycuje, jak probíhala emigrace z Československa, odkrývá motivační faktory vedoucí k opuštění země, umožňuje porozumět roli sionistického hnutí, spolků a organizací. Nastiňuje, jak vypadala adaptace v Izraeli a jaké oblasti byly pro pamětníky v nové zemi klíčové. Zachycuje vazbu emigrantů na zemi původu. Klíčová slova židovská menšina, poválečné období, sionistické hnutí, emigrace do Izraele, adaptace v Izraeli
|
|
| |
|
|
Dvě Jugoslávie: jedna ztracená, druhá vysněná. Válečný konflikt a rozpad Jugoslávské federace z perspektivy jugoslávské emigrantské komunity v České republice
Hamoudová, Barbora ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá reflexí válečného konfliktu a následného rozpadu Jugoslávie v první polovině 90. let 20. století z perspektivy zástupců různých etnických a náboženských skupin, pocházejících ze zemí této bývalé federace, kteří nalezli nový domov v České republice. Cílem práce je zachycení jejich vzpomínání a vnímání příčin a důsledků této dějinné události prostřednictvím orální historie, a to v souladu s post-pozitivistickým paradigmatem po kulturním obratu v 80. letech 20. století. Na základě analýzy a interpretace orálně historických rozhovorů se pokusím o interpretativní průnik do historické subjektivity těchto narátorů. Bude mě zajímat také otázka jejich postkonfliktní identity a jejich postoj k rozpadu Jugoslávie a k poválečnému transnacionalismu. Mými narátory jsou ex-Jugoslávci, kteří se narodili v 60. a 70. letech v bývalé Jugoslávii na území Bosny a Hercegoviny, v době občanské války (1992- 1995) byli již dospělí lidé a emigrovali během války či bezprostředně po ní. Klíčová slova: Jugoslávie, občanská válka, orální historie, emigrace, nacionalismus, náboženství, post- konfliktní identita, subjektivita, transnacionalismus, diaspora
|
|
|
Mnichovská zrada a její druhé desetiletí. Vytváření a vývoj obrazu roku 1938 v Československu v letech 1948-1958.
Nožička, Josef ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent) ; Němeček, Jan (oponent)
Disertační práce nabízí pohled na vytváření historického obrazu událostí roku 1938 v Československu a jeho proměny v období 1948-1958. Soustřeďuje se zejména na mechanismus jeho vytváření, jeho základní stavební prvky, nejcharakterističtější výkladové rekvisity, motivy a schémata, na jejich změny a posuny v jejich prioritě; především v oblasti odborné historiografie a politické publicistiky, ve vybraných případech i ve filmu, poesii a beletrii. Všímá si souvislostí těchto proměn s propagandistickými kampaněmi studené války - tzv. dokumentovou válkou a kampaní proti buržoasním padělatelům dějin. Hledá paralely mezi sovětskou a československou historiografií tohoto období, zaměřuje se na jejich vzájemné vazby v pojetí Mnichova 1938 i na jejich uvolňování v polovině 50. let.
|
|
|
Horská služba v Beskydech ve vzpomínkách pamětníků
Novák, Tomáš ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá historií Horské služby v Beskydech. Rámcově začleňuje její činnost do širší perspektivy historie záchrany v horském prostředí na našem území. Práce přináší vhled do osobního a pracovního života členů Horské služby a popisuje vzájemnou provázanost těchto rovin. Zkoumá subjektivní motivací pro aktivní činnost v organizaci. Na základě vzpomínek pamětníků přibližuje nejvýznamnější změny v činnosti Horské služby, ke kterým během jejich působení došlo. Metodologicky vychází z metody orální historie. Narátoři byli vybráni tak, aby jejich výpovědi poskytly co nejkomplexnější pohled na zkoumanou problematiku. Jsou mezi nimi zastoupeni dobrovolní i profesionální členové z šesti okrsků oblasti Beskydy. Jejich vzpomínky pokrývají období od roku 1966 po současnost.
|
|
|
"Hitler je v háji, Stalin je v háji a já jsem tu pořád." Analýza životních příběhů manželek a potomků osob odsouzených v procesu v čele s Rudolfem Slánským
Bekrová, Kristýna ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá reflexí politického procesu s protistátním spikleneckým centrem v čele s Rudolfem Slánským v životech rodin odsouzených. Hlavním cílem práce je přiblížit zkušenosti a osobní postoje manželek a potomků odsouzených osob k politickým procesům a zachytit proměny, rozdíly i podobnosti v interpretacích těchto událostí napříč jednotlivými generacemi. Pracovní hypotéza vychází z předpokladu, že vlivem rozdílné historické zkušenosti dochází u jednotlivých generací k odlišnému vnímání událostí 50. let a k posunu v interpretaci politického procesu. První část práce je věnována teoretickým konceptům utváření rodinné paměti, specifikům použitých pramenů a metodologickým postupům. Další část práce přibližuje proces s protistátním spikleneckým centrem a následné snahy o jeho revizi a rehabilitaci odsouzených. Vlastní práce je rozdělena dle časových období, ve kterých je provedena analýza a interpretace vzpomínek samotných aktérů procesu i jejich blízkých příbuzných. Klíčová slova: Politické procesy, rodinná paměť, Rudolf Slánský, 50. léta, perzekuce, trauma.
|
|
|
Historický vývoj a úspěchy oddílu kuželek v Kolíně očima jeho členů
Mierva, Iva ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Petráš, Jiří (oponent)
Tato práce má přispět ke zdokumentování volnočasových aktivit občanů od poloviny dvacátého století. Předmětem výzkumu je historie oddílu kuželek TJ Sokol Kolín. Samotný výzkum byl proveden metodou orální historie se zapojením celkem jedenácti narátorů. Pozornost se upíná zejména na období šedesátých a sedmdesátých let minulého století, kdy členky oddílu úspěšně reprezentovaly Československo na mezinárodních soutěžích. Práce zachycuje oddíl ze dvou pohledů. Jedním je sportovní výkonnost a výsledky oddílu v soutěžích, druhým je pohled samotných aktérů.
|
|
|
Československá námořní plavba očima československých námořníků (1959 -1989)
Krátká, Lenka ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem práce je rozšířit dosud známé poznatky o historii podniku Československá námořní plavba, a to v období od jeho založení v roce 1959 do roku 1989. Těžištěm poznání jsou zde rozhovory s bývalými československými námořníky vedené metodou orální historie. Vedle toho se práce opírá jednak o archivní materiály ze sbírek Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek, jednak o dostupné literární zdroje. V textu je reflektována specifičnost tématu (provozování námořní plavby v zemi bez přímého přístupu k moři, navíc v podmínkách nedemokratického uspořádání státu) a je zde zpracována historie podniku samotného; největší měrou se však autorka soustředí na podmínky života námořníků. Kromě toho, že autorka prezentuje přímá svědectví, v nichž narátoři popisují, jak vypadal život a práce námořníků na československých námořních lodích, rozpracovává především tematické okruhy týkající se cestování, emigrace, působení komunistického režimu na námořních lodích a soukromého života námořníků. Autorka nenabízí jednoznačné závěry, její snahou je nahlížet danou problematiku z nejrůznějších úhlů pohledu. Námořníci nejsou zobrazováni jako výjimeční lidé, ale jako muži, pro které se práce na moři stala smyslem života, což zásadním způsobem ovlivnilo nejen je samotné, ale i životy jejich rodin.
|
|
|
Město Tábor v období tzv. pražského jara a v počátcích normalizace (1968-1970)
Rozkydalová, Pavla ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Hlavním cílem práce je postihnout kulturu okresního města Tábor na pozadí historických událostí let 1968 až 1970. Na pozadí historie jsou popsány jednotlivé kulturní události a život města a ovlivnění politickým děním, které mělo za následek návrat k období před "zlatými šedesátými" léty. Metodou orální historie byly uskutečněny rozhovory s narátory, kteří měli aktivní vztah ke kulturnímu dění města. Na základě jejich svědectví byla vybrána témata ilustrující kulturní pohyb konce šedesátých let jako období uvolnění až po normalizaci, jejímž důsledkem bylo utlumení kulturního vývoje města, především událostí, které se později neslučovaly s politickým vývojem v zemi. Dalšími zdroji, které dokreslují atmosféru tohoto období, jsou prameny politických orgánů města a také Kronika města Tábora. Autorka se snažila na základě sdělení narátorů a s použitím archivních pramenů co nejvěrněji zachytit atmosféru dění ve městě v tomto období. Narátorům byly v rámci rozhovorů položeny otázky z kulturního i politického dění města v daném období, ale stejně tak otázky osobního charakteru. Na jejich základě pak mohl být ilustrován plastický obraz města ve třech daných letech prizmatem pohledu narátorů. KLÍČOVÁ SLOVA Tábor, tzv. pražské jaro, kultura, společenské dění, normalizace, bigbeat, divadlo, kino
|
host ::
RSS.