|
| |
|
| |
|
|
Přístupy k žákovi s poruchami učení a chování na druhém stupni základní školy z pohledu asistenta pedagoga
Bergmannová, Klára ; Bartoňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Tématem práce je charakteristika přístupů k žákovi se specifickými poruchami učení a chování na druhém stupni v rámci běžné třídy základní školy. V teoretické části práce je charakterizován systém školství v České republice a legislativní rámec základního vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Dále je ze skupiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vymezena skupina žáků se specifickými poruchami učení a chování. Blíže je charakterizována podpora, která je těmto žákům poskytována a stručně vymezena náplň práce asistenta pedagoga. Vzhledem k tomu, že se specifické poruchy učení často pojí s dalšími obtížemi, je blíže popsán syndrom ADD/ADHD a v poslední části je specifikována osobnost žáka. Cílem bakalářské práce je zpracovat a charakterizovat přístupy k žákovi, kterému byla diagnostikována specifická porucha učení - dysgrafie a porucha chování na bázi ADHD z osobních zkušeností z pozice asistenta pedagoga. Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda sběru dat zúčastněné pozorování a polostrukturovaný rozhovor, který byl realizován s třídním učitelem třídy, ve které je žák vzděláván a se samotným informantem výzkumného šetření. Základní technikou byla zvolena případová studie. KLÍČOVÁ SLOVA Specifické poruchy učení, ADD, ADHD, asistent pedagoga, podpůrné opatření
|
|
|
Přístupy k rozvoji komunikačních dovedností žáků mladšího školního věku
Přibylová, Šárka ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se týká komunikačních dovedností žáků mladšího školního věku v běžné základní škole. V práci jsou sledovány expresivní i receptivní složky řeči a pokroky v nich dosažené. Teoretická část se zaměřuje nejprve na komunikaci obecně a vymezení termínů s ní souvisejících. Rovněž je zde popsána narušená komunikační schopnost a její jednotlivé druhy jsou blíže rozepsány. U jednotlivých druhů jsou uvedeny symptomy, diagnostika a prevence. V neposlední řadě se teoretická část zabývá vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Rovněž jsou přiblíženy termíny, které se tohoto tématu dotýkají a následně jsou detailněji rozpracována podpůrná opatření či pomůcky. Výzkumná část se pomocí smíšeného výzkumu (kvalitativní i kvantitativní) zaměřuje na žáky mladšího školního věku, kteří navštěvují běžnou základní školu. Jsou pozorována specifika, která se objevují v komunikačních schopnostech těchto dětí. Šetření je realizováno ve dvou etapách v časovém horizontu čtyř měsíců, aby bylo možné sledovat případné pokroky. Výsledky jsou prezentovány jak kvalitativně, tak kvantitativně. Kvantitativní formou je u jednotlivých cvičení zaznamenáno, kolik žáků dané cvičení zvládlo, či nezvládlo. Dále jsou kvalitativní formou zaznamenány jednotlivé odpovědi žáků, a jejich srovnání v rámci obou...
|
|
|
Vnímání inkluzivního vzdělávání učiteli základní školy
MALÁ, Tereza
Tato diplomová práce se věnuje tématu inkluze a vnímání inkluzivního vzdělávání učiteli na základních školách. Za cíl si klade prozkoumat názory, postoje učitelů, jejich zkušenosti a prožívání ve vztahu k inkluzivnímu vzdělávání, které je v České republice realizováno od 1. září 2016. V teoretické části je popsána historie a současné pojetí inkluzivního vzdělávání na základě školských dokumentů, doposud zpracovaných odborných studií a další odborné literatury. Teoretická část také představí žáky se speciálně vzdělávacími potřebami. Kapitola je věnována i asistentům na školách. Praktická část představí popis a vyhodnocení výzkumného šetření. Výzkum je realizován pomocí kvalitativního přístupu za využití metody rozhovoru s učiteli z 1. a 2. stupně základních škol. Následně je využito obsahové analýzy dat a rozhovory jsou transkribovány a analyzovány, aby mohlo dojít k jejich vyhodnocení a celkovému zpracování. Výsledky budou mezi stupni porovnány. V diskuzi se objeví porovnání mnou získaných poznatků a poznatků českých odborníků a také vliv studia speciální pedagogiky na práci učitelů s žáky s SVP. Na závěr je připojen rozhovor s vyučující na speciální škole, jakožto zástupcem odlišného pohledu na inkluzi.
|
|
|
Vnímané profesní kompetence pro inkluzivní tělesnou výchovu z pohledu pražských učitelů základních škol
Nováková, Eva ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Strnad, Pavel (oponent)
Vnímané profesní kompetence pro inkluzivní tělesnou výchovu pohledu pražských učitelů základních škol je popsat vnímané kompetence pedagogů při odborném naplňování samotné podstaty výuky tělesné výchovy (TV) nkluzivních třídách. na jimi pociťované bariéry znemožňující bezpečné a kvalitní vedení hodin TV inkluzivních třídách. áměrem práce je zároveň nastínit možnosti systémová zlepšení. Výzkum byl realizován u 12 pedagogů (ženy, průměrný věk 45 let) kladních škol, které jsou zapojeny do projektu Pohyb pro rozhovoru, který měl hodinovou dotaci a byl veden přímo na půdě základní školy. respondentů neabsolvoval do začátku projektu specializovaný problematice inkluzivní TV. Většina z nich by měla o takové další vzdělávání zájem. Nejvíce informací čerpají pedagogové z - považuje inkluzi za vhodnou, čtvrtina pedagogů s 8 % názor nevyjádřilo. Z rozhovoru vyplynulo, že pedagogové současné době dobře připraveni. Klíčová slova: nkluze, aplikovaná tělesná výchova, zdravotní tělesná výchova, podpůrná opatření, žáci se SVP
|
|
|
Integrace dětí s ADHD v předškolním věku
HRDLIČKOVÁ, Lucie
Syndrom ADHD představuje poruchu pozornosti spojenou s hyperaktivitou, která se projevuje již od raného dětství. Hlavním cílem je deskripce syndromu ADHD dětí v předškolním věku a identifikace, zda je či není přínosná. Je stanovena jedna hlavní výzkumná otázka: Je integrace dětí se syndromem ADHD v předškolním věku přínosná? Dále jsou stanoveny tři dílčí výzkumné otázky: Je integrace s podporou asistenta pedagoga pro žáka přínosná? Je integrace dětí se syndromem ADHD přínosná pro ostatní spolužáky? Mají učitelé, kteří s dětmi pracují dostatečné informace o syndromu ADHD? Praktická část bakalářské práce je zpracována metodou kvalitativního výzkumu se skupinou asistentů pedagoga s praxí ve vzdělávání dětí se syndromem ADHD, který je uskutečněn technikou polostrukturovaného rozhovoru. První část rozhovorů je zaměřena na základní údaje o informantech. Druhá část je zaměřena na přínos integrace dětí se syndromem ADHD v předškolním věku. Otázky ve třetí části se týkají přínosu integrace dětí se syndromem ADHD s podporou asistenta pedagoga. Čtvrtá část rozhovoru je orientovaná na přínos integrace dětí se syndromem ADHD pro ostatní žáky a poslední část rozhovoru je zaměřena na informovanost pedagogických pracovníků o syndromu ADHD. Je provedena analýza rozhovorů a následná syntéza. Práce dochází ke zjištění, že přínos integrace dětí se syndromem ADHD není možné jednoznačně vyhodnotit, zatímco přínos integrace s podporou asistenta pedagoga je možné vyhodnotit jako jednoznačně pozitivní. Přínos integrace pro ostatní spolužáky není jednoznačně vyhodnotitelný. Práce dále zjišťuje, že vyučující nemají o syndromu ADHD dostatečné množství informací.
|
|
|
Inkluzivní vzdělávání z pohledu učitele středních škol
KOUBOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce se zabývá inkluzivním vzdělávání z pohledu učitele. V teoretické části je popsán vývoj vzdělávání dětí s postižením - a to od dob separace, kdy se žáci s jakoukoli vadou či problémem segregovali od ostatních, až po koncept inkluze, jenž se snaží toto pojetí překonat a celý ho obrací. Inkluzivní vzdělávání staví totiž na myšlence společného vzdělávání a začlenění. S tím je spojeno téma individuálního vzdělávacího plánu, podpůrných opatření apod. V praktické části jsou v rámci kvantitativního šetření položeny výzkumné otázky, jež se zaměřují zejména na to, jak učitelé vnímají inkluzi ve školách, její aspekty a zda jsou připraveni s touto koncepcí pracovat.
|
|
|
Intervence asistenta pedagoga v procesu inkluzivního vzdělávání na běžné základní škole
Čejdová, Aneta ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá pracovní náplní asistentů pedagoga pracujících s žáky se zdravotním postižením na běžné základní škole. V rámci inkluzivního vzdělávání přibývají na běžných základních školách žáci se zdravotním postižením a v důsledku toho také asistenti pedagoga. Pro mnohé školy je práce s asistenty v počátku a stále se objevují různé nejasnosti. Tato problematika je dnes velmi aktuálním tématem, které je diskutované jak v odborné, tak v laické veřejnosti. Cílem této diplomové práce je vymezit pracovní náplň asistentů pedagoga na běžné základní škole a dílčím cílem je zjistit, jak asistenti pedagoga svou profesi vnímají, případně, co by na ní změnili. K naplnění těchto cílů byly použity metody kvalitativního výzkumu, především semi-strukturovaný rozhovor doplněný informacemi z dotazníku na demografické údaje respondenta. Na zpracování rozhovorů bylo použito kódování s poznámkami a získaná data byla zpracována analytickou indukcí do protokolu. Výsledkem výzkumného šetření je přehled činností asistenta pedagoga a pohled na jeho fungování v týmu pedagogů a dalších odborných pracovníků. Ze získaných dat vyplývá, že asistenti pedagoga stále pracují především s žáky, ke kterým jsou přiděleni (žáci se SVP) a nedávají tak prostor učiteli, aby i on mohl s těmito žáky individuálně pracovat....
|
|
|
Role učitele ve vzdělávání "sociálně znevýhodněných" žáků
Hirtová, Lenka ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Marádová, Eva (oponent)
Práce se zabývá tím, jakou roli hraje učitel při vzdělávání žáků vyrůstajících v podmínkách sociálního vyloučení. Cílem práce je prostřednictvím kvalitativního výzkumu porozumět vztahu jedné konkrétní základní školy ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, zjistit jak se učitelé v každodenní praxi vypořádávají s požadavky inkluzivního vzdělávání, zda mají žáci vyrůstající v podmínkách sociálního vyloučení přístup k institucionalizované pomoci v podobě podpůrných opatření vycházejících z koncepce společného vzdělávání a jakou roli v přístupu k této pomoci hrají učitelé. Základními teoretickými východisky pro výzkumnou práci je koncept sociálního vyloučení a pojetí učitelské role v rovině očekávání, koncepce a realizace. Práce představuje legislativní rámec, který formuluje aktuální očekávání státu vůči škole při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Text zároveň reflektuje, jak se tento legislativní rámec odráží v praxi základní školy, při práci učitelů v konkrétní třídě, s konkrétními žáky. Skrze analyticky stanovená kritéria pro distribuci podpory, názory učitelů a metody práce se pak Autorka vrací k odpovědím na klíčové otázky výzkumu. Autorka mimo jiné dochází k závěru, že dětem vyrůstajícím v podmínkách sociálního vyloučení je na základní škole odepřen přístup k...
|
host ::
RSS.