Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 70 záznamů.  začátekpředchozí51 - 60další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Politika interpretace. Rétorické, diskursivní a textové hry v normalizační literární kritice
Andreas, Petr ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Bauer, Michal (oponent) ; Pullmann, Michal (oponent)
Bibliografický záznam ANDREAS, Petr. Politika interpretace. Rétorické, diskursivní a textové hry v normalizační literární kritice. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a komparatistiky, 2014. Vedoucí disertační práce: prof. Petr A. Bílek, CSc. Anotace Tématem této disertace je politika interpretace v normalizační literární kritice a publicistice (1968-1989). Práce kategorizuje a analyzuje diskursivní, rétorické a textové strategie, které používali literární kritici a publicisté (a jednotlivé profesní a názorové skupiny) publikující v oficiálním publikačním prostoru. Metodologicky vychází z konceptu politiky interpretace podle P. C. Hogana, rozvinutého o teorii jednání a teorii řečových aktů. V první, teoreticko-metodologické části (kapitoly II-IV) je představen a rozvíjen pojem politiky interpretace a analyzovány metodologické problémy interpretace literárněkritických a publicistických textů z normalizační éry. V druhé, analytické a interpretační části (kapitoly V-VII) jsou rozlišeny tři roviny politiky interpretace podle umístění ve struktuře kritického aktu a identifikovány kategorie rétorických, diskursivních a textových strategií. V třetí, závěrečné části (kapitola VIII) je zobecněno a syntetizováno poznání o podobě a fungování kritického aktu v normalizační éře. Annotation...
Literární kritika a časopisy 1945 -1948
Hladík, Jakub ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
1 ABSTRAKT Tato práce pojednává o kulturních a kulturněpolitických periodikách vycházejících v období od května 1945 do února 1948 a polemikách, které probíhaly v této době. Práce sestává ze dvou vzájemně propojených částí - z hesláře jednotlivých časopisů a z úvodního literárněhistorického výkladu, jenž shrnuje některé podstatné otázky a problémy na podkladě časopisů a vybraných osobností v souvislosti s dobovým společenským kontextem.
Literárněkritické dílo Jana Lopatky na pozadí jeho osobní knihovny
Špinková, Tereza ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Diplomová práce Literárněkritické dílo Jana Lopatky na pozadí jeho osobní knihovny si klade za cíl literárněhistorický a kritický popis díla Jana Lopatky, pokus o jeho charakteristiku a vymezení tematických bloků, kterým se Lopatka systematicky věnoval, s ohledem na jeho osobní knihovnu. Diplomantka se bude soustředit na porovnání významu, jenž je věnován vymezeným blokům v Lopatkově knihovním fondu, a významu, který zastupují v Lopatkově literárněkritické činnosti. Na základě kompletního soupisu jeho osobní knihovny, který autorka práce připravila, a její znalosti se pak pokusíme Lopatkovo dílo charakterizovat hlavně v této souvislosti. Pozornost bude věnována také rukopisům, strojopisům a Lopatkovým poznámkám v knihách.
Symboly v moderní egyptské literatuře: Historické romány Naguiba Mahfouze
Hainová, Martina ; Ondráš, František (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
Název práce: Obrazy a symboly v historických románech Nağība Maḥfūẓe Autor: Martina Hainová Katedra: Ústav Blízkého východu a Afriky Vedoucí diplomové práce: PhDr. František Ondráš, PhD. Klíčová slova: Nağīb Maḥfūẓ, egyptská literatura, historie, symbol, obraz, egyptologie, vůdce, nacionalismus, identita Tato práce zkoumá roli symbolů ve třech historických románech Nağība Maḥfūẓe, které se odehrávají ve starověkém Egyptě. Ve svém návratu do historie svého národa ukazuje lidem cestu k vlastní identitě a za užití symbolů vysvětluje soudobou situaci v zemi. Snažíme se prokázat, že romány obnovují tradice a propojují moderní Egypt s legendami. Na ukázkách demonstrujeme záměry autora, konfrontujeme jeho odklon od historických faktů a uvádíme důvody, které pro to měl. Pro větší pochopení uvádíme detaily o vývoji historického románu, egyptologii a vlivu evropských autorů na Nağība Maḥfūẓe.
Básník zpívá špatně: mediální ohlas Písně o Viktorce Jaroslava Seiferta v 50. letech 20. století
Maňák, Vratislav ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Tématem rigorózní práce "Básník zpívá špatně. Mediální ohlas Písně o Viktorce Jaroslava Seiferta v 50. letech 20. století" je kampaň proti českému básníkovi Jaroslavu Seifertovi, kterou kvůli jeho skladbě Píseň o Viktorce v roce 1950 vyvolal komunistický týdeník Tvorba. Rigorózní práce je koncipována jako kritická historická analýza. Celý případ sleduje v široké perspektivě a kombinuje pohled mediální, kulturně-politický, estetický a osobnostní. Zabývá se kulturními, politickými a mediálními podmínkami přelomu 40. a 50. let a analyzuje Seifertovu pozici v tomto období. Studuje přijetí Seifertovy poetiky po roce 1948 i básníkův politický profil a jeho vztah ke KSČ. Práce podrobně sleduje široké spektrum okolností, které kritiku Písně o Viktorce vyvolaly a které sahaly až do meziválečného období. Analyzuje recenze zmiňované skladby, jejich dopad na Seifertův pozdější život i na kulturní scénu počátku 50. let. Cílem této práce je nabídnout komplexní pohled na Seifertův případ, který může sloužit jako příklad likvidačních tendencí stalinistické literární kritiky v prvním období existence komunistického režimu v Československu.
Lyrika tzv. normalizace (1970-1977)
Marková, Eva ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Cílem práce je nabídnout celistv jší pohled na lyriku tzv. normalizace, konkrétn na poezii let 1970-1977 vydávanou v SSR, a to prost ednictvím text , které ji reflektovaly v dobovém tisku (Literární m sí ník, Rudé právo, Tvorba). Teoreticky práce vychází p edevším z Bourdieouvy teorie pole a pokouší se popsat, kdo do literárního území 70. let v eskoslovensku náležel, jak vypadala soudobá literární kritika a jaká byla její role v tehdejším literárním život . Práce se zabývá také kulturn -politickou situací, která tehdy básníky a kritiky ovliv ovala.
Kulturní dění v exilovém časopise Svědectví v 70. a 80. letech 20. století.
Karlíčková, Iva ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce mapuje dění v oblasti literární kritiky v časopise Svědectví. Časopis Svědectví byl výrazným exilovým periodikem, do kterého přispívali exulanti, disidenti, spisovatelé, politici, vědci, publicisté, proto si po celá desetiletí zachoval vysokou úroveň. Vznikl 26. října 1956 v New Yorku, ale od roku 1961 vycházel v Paříži. Vedoucí osobností po celou dobu vydávání byl Pavel Tigrid, kterému je v této práci věnována kapitola. Je popsána struktura, rubriky a obsah časopisu, včetně osobností, které se na vydávání časopisu podílely nebo do něho přispívaly. Na základě komparativní analýzy je zkoumán přístup a úroveň literární kritiky v časopise Svědectví a jiných periodikách. Literární recenze jsou podrobně analyzovány na konkrétních dílech. (Jsou to Nesnesitelná lehkost bytí Milana Kundery, Asanace Václava Havla a …a bude hůř Jana Pelce). Srovnávány byly v periodicích Svědectví, Tvar, Tvorba, Host, Lidové noviny a Obrys. Cílem práce je porovnání recenzí v časopise Svědectví s kritikou v jiných periodikách.
Language management in the process of reception of literary texts from the perspective of a native and a non-native speaker of the Czech language
Reuter, Magdalena Antonia ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Sherman, Tamah (oponent)
Předkládaná diplomová práce zkoumá možnosti zmapování recepce literárních textů jakožto procesů jazykového managementu a následně poukazuje na hlavní rozdíly v percepci literárního textu v případě rodilého mluvčího a nerodilého mluvčího. První tři kapitoly práce se zabývají metodologií výzkumu, která se opírá o Teorii jazykového managementu, Neustupného přístup k literární kritice skrze zmíněnou teorii a formalistické a strukturalistické teorie. Samotný výzkum je popsaný ve čtvrté až sedmé kapitole. Zabývá se jednotlivými případy povšimnutí, hodnocení a strategiemi řešení problémů, jak je provádějí dva čtenáři moderní české povídky (jeden rodilý a jeden nerodilý mluvčí). Konkrétně jde o rozpoznání takových procesů a jejich analýzu pomocí následných interview. Cílem práce je sestavení komplexní metodologie pro identifikaci, bližší popis a interpretaci procesů jazykového managementu probíhajících při recepci literárního textu. Dalším cílem je zjištění hlavních rozdílů v tomto procesu, je-li příjemcem textu rodilý resp. nerodilý mluvčí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 70 záznamů.   začátekpředchozí51 - 60další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.