|
|
Rodinný dům v Hrádku
Pyszková, Dorota ; Malý, Radek (oponent) ; Krupicová, Jana (vedoucí práce)
Bakalářská práce zpracovává projektovou dokumentaci novostavby rodinného domu s ohledem na požadavky tepelné techniky, požární bezpečnosti a akustiky. Jedná se o zděný, samostatně stojící rodinný dům se sedlovou střechou, který má dvě nadzemní podlaží a je částečně podsklepený. Objekt je založen na základových pásech. Součásti projektu je také seminární práce zabývající se zateplováním šikmých střech.
|
|
|
Komparativní analýza knižních recenzí na sociální síti Instagram a v literárních časopisech
Sladovníková, Eliška ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Popularita bookstagramových účtů získává na popularitě a dosahu. Z tohoto důvodu se diplomová práce zaobírá právě podobou knižních recenzí jak na Instagramu, tak i v tištěných a internetových časopisech. Cílem práce je definovat podobu knižních recenzí na Instagramu a v časopisech, podobu bookstagramu a především zhodnotit, zda ovlivňuje literární recenze. Dalším cílem je zjistit i pohled literárních recenzentů a bookstagramerů na knižní obsah na Instagramu. Teoretická část se věnuje především definici knižních recenzí a literárních kritik, způsobům interpretace textu a definuje rovněž nová média a sociální sítě, ze kterých se práce soustředí právě na bookstagram. V analytické části jsou nejprve pomocí přímé deskripce popsány knižní recenze na Šikmý kostel v obou typech médiích a následně jsou mezi sebou porovnány v několika významných kategoriích jako je přítomnost kontextu díla, forma jazyka nebo témata. Dále následují polostrukturované rozhovory s literárními recenzenty a bookstagramery, mezi které byli zahrnuti i dva informanti, jež se věnují oběma mediím. Výzkumná část tak analyzuje podobu literárních recenzí i názory jejich autorů, díky kterým je popsána podoba kvalitní recenze, texty na bookstagramu i jeho možný vliv na publicistiku.
|
|
| |
|
|
Kritický pohled na ženské postavy v současné české literatuře
Kubínová, Anna ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje čtyřem ženským literárním postavám z pera současných českých spisovatelek. Jedná se o Annu Bartákovou z románu Do tmy od Anny Bolavé, Birgit Standtherrovou z knihy A já pořád kdo to tluče od Radky Denemarkové a dvě protagonistky románu Bílá Voda Kateřiny Tučkové, sestru Evaristu a Lenu Lagnerovou. V první kapitole je stručně objasněn význam vybraných románů a jejich autorek v kontextu současné české literatury. Druhá kapitola se věnuje teoretickému vymezení literární kritiky a přináší zamyšlení nad jejím obsahem, cílem a tím, jak se její požadavky proměňují v čase. Zároveň obsahuje krátký exkurz do feministické literární teorie. V metodologické části je představen zvolený postup práce a teoretická východiska, skrze něž je na postavy nahlíženo. V praktické části jsou nejprve interpretovány kritické reflexe a recenze zveřejněné v českých médiích, přičemž zvláštní pozornost je věnována tomu, jak jejich autoři přemýšlí o vybraných postavách. Diplomová práce dále přináší zamyšlení nad zvolenými charaktery opřené o představené teoretické poznatky. Cílem je odpovědět na otázky, jak o ženských literárních postavách uvažují literární kritici a recenzenti a jaké společné rysy tyto charaktery mají a v čem se naopak odlišují.
|
|
|
Vybraná díla Josteina Gaardera a jejich kritický ohlas
Benešová, Anežka ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dvěma díly norského spisovatele a filozofa Josteina Gaardera, novelou Dívka s pomeranči (2004) a románem Hrad v Pyrenejích (2011), a jejich vybranými kritickými ohlasy. Cílem práce je interpretovat obě díla a začlenit je do kontextu jejich kritických ohlasů. Teoretická část práce představuje osobnost autora, jeho život a znaky charakteristické pro jeho tvorbu a v samostatné kapitole dále vymezuje pojmy literární kritika, recenze a interpretace. Praktická část je rozčleněná do dvou kapitol, z nichž každá se věnuje jednomu z vybraných literárních děl - nabízí jeho interpretaci a analýzu kritických ohlasů, do níž byly zahrnuty česky, německy či anglicky psané recenze publikované v denním tisku, online médiích a kulturně zaměřených periodikách či webech. Na rozbor jednotlivých literárněkritických textů navazují samostatné podkapitoly, které shrnují poznatky týkající se společných znaků, či naopak odlišností analyzovaných recenzí.
|
|
|
Kritický ohlas vybraných děl Petra Stančíka v českých médiích
Bočková, Jana ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou kritického ohlasu vybraných děl Petra Stančíka v českých médiích. Teoretická část definuje pojmy literární kritika, postmoderna a postmodernismus. Literární kritika obsahuje podkapitolu zaměřenou na současný stav literárně-kritických textů u nás s důrazem na literární reflexi knih pro děti a mládež. Součástí teoretické části je i charakteristika vybraných kulturně a literárně zaměřených periodik a webů. Celkově byla do analýzy zahrnuta kulturní a literární média A2, Host, iLiteratura.cz, Tvar a Týdeník Rozhlas a zpravodajská periodika a weby Aktuálně.cz, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladá fronta DNES, Právo, Reflex a Respekt. Součástí práce je také představení samotného autora a jeho literární a divadelní tvorby. Praktická část diplomové práce mapuje kritické přijetí tří děl Petra Stančíka - Mrkev ho vcucla pod zem (2013), Mlýn na mumie (2013) a Andělí vejce (2016), ve vybraných českých médiích. Analýza je rozdělena do kapitol podle zvolených knih. Nejprve jsou rozebrány jednotlivé recenze a získané poznatky jsou následně shrnuty v příslušných podkapitolách. Do práce je také zařazen rozhovor se spisovatelem Petrem Stančíkem uskutečněný v kavárně Slavia 30. ledna 2023.
|
|
| |
|
|
Umění dělat umění - 5 rozhovorů s českými umělkyněmi
Spáčilová, Tereza ; Malý, Radek (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Bakalářská práce nazvaná "Umění dělat umění: pět rozhovorů s českými umělkyněmi" se skládá z teoretické a praktické části. Praktickou část tvoří publicistické rozhovory s pěti českými umělkyněmi různých uměleckých disciplín. Rozhovory jsou doplněny o stručné medailónky dotazovaných umělkyň. V teoretické části je interview zasazeno do kontextu, definováno jako žurnalistický žánr a autorka jmenuje jeho základní rozdělení. Samostatné podkapitoly seznamují čtenáře s historii rozhovoru v Česku i zahraničí. V následujících podkapitolách jsou popsána doporučení tuzemských i zahraničních novinářů a novinářek, jak se na interview připravit a jak je vést. Autorka následně prezentuje svou reflexi z tvorby rozhovorů pro tuto práci. Cílem práce je představit proces tvorby a myšlení pěti českých umělkyň různých disciplín pomocí publicistických rozhovorů a v teoretické části tento žurnalistický žánr přiblížit.
|
|
|
Sto let Švejka: proměny kritické recepce románu Jaroslava Haška
Mašek, Filip ; Malý, Radek (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá jedním stoletím české kritické reflexe románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, tedy obdobím od vydání prvního dílu v roce 1921 do roku 2021. Pomocí recenzí v tisku, literárně kritických polemik, vybraných literárně vědeckých studií a relevantních článků sledujeme proměnu kritického diskurzu o zmíněném díle. Vzájemnou koherenci nahlížených pramenů zajišťuje důraz na intratextualitu, přehledový charakter práce doplňují odkazy na další práce. Jednotlivé texty poté tato práce nejen shromažďuje v podobě bibliografických záznamů a rekapitulací klíčových tezí, ale pomocí interpretačních bloků je uvádí do kulturního, historického či společenského kontextu. Pomocí interpretací tvoříme narativ vrcholící v závěru, když podáváme zprávu o vývoji kritické recepce díla. Osudy dobrého vojáka Švejka jsou po svém vydání přijaty mezi širokým čtenářstvem, avšak literární kritika je až na výjimky ignoruje. Rehabilitace se dílo dočkává v druhé polovině 20. let 20. století díky tehdejším kritickým polemikám. Od té doby prochází román několika revizemi - ve 30. letech je interpretován jako proletářský román, během druhé světové války je nacisty zakázán a po komunistickém převratu v roce 1948 je nahlížen optikou socialistického realismu a je akcentována jeho...
|
|
|
Návrh nového vizuálního stylu Švandova divadla
Španělová, Klára ; Slanec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Malý, Radek (oponent)
Práce se zaměřuje na jednotný vizuální styl, který formuje identitu značky. Cílem je graficky navrhnout a zpracovat nový jednotný vizuální styl pro Švandovo divadlo. V teoretické části nejprve popisuji funkce grafického designu v obecném slova smyslu. Věnuji se pak jednotnému vizuálnímu stylu a vysvětluji, proč je pro všechny značky klíčový v kontextu komunikace. Dále zkoumám, jak pracují s grafickým designem lokální divadelní instituce. Hlouběji se zaměřuji na divadla, která se rozhodla svoji vizuální identitu úplně změnit a prošla si redesignem. Následně provádím analýzu současného vizuální stylu Švandova divadla. Hledám konkrétní úskalí a možnosti ke změně. S pomocí získaných poznatků nakonec představuji svůj autorský návrh na nové grafické řešení. Součástí je logo, představení jeho variant, výběr konkrétní barevné palety a písem. Vizuální styl dále prezentuji na sérii čtyř různých plakátů, které uvádějí představení Švandova divadla. Doplňuji ho ještě grafickým zpracováním lístků na představení, ukázkou programu a propagačních předmětů divadla. Hlavním výstupem práce je grafický manuál, kde je popsaná také inspirace a význam jednotlivých rozhodnutí při vytváření grafického řešení.
|
host ::
RSS.