|
|
Transformation of Golem in Popular Culture
Kullmanová, Katarína ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Anotácia Diplomová práca sa zaoberá povesťou o Golemovi ako najznámejšej urbánnej židovskej povesti rozšírenej nielen v prostredí židovskej komunity. Do širšieho historického povedomia českej majoritnej spoločnosti sa dostala predovšetkým vďaka svojim neskorším spracovaniam umeleckou a populárnou kultúrou, predovšetkým vďaka dielu Aloisa Jiráska: Staré pověsti české (1894) a filmu Martina Friča: Císařův pekař a pekařův císař (1951), vďaka ktorému dostal Golem dnešnú vizuálnu podobu. Mojim zámerom v práci bude bližšie priblíženie povesti o Golemovi a následné zistenie na koľko vyššie uvedené dva zdroje ovplyvnili vnímanie ľudí na danú tému. Cieľom práce bude priblížiť oblasti v ktorých sa fenomén Golema využíva: literatúra, film, turizmus a jeho premeny v 19. - 21. storočí.
|
|
|
Transformace podoby trickstera v současném ruském dětském folkloru
Ruchkina, Irina ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Tématem této diplomové práce je transformace postavy trickstera v současném ruském dětském folkloru. První část je věnována analýze triksteriády a tricksterských hrdinů. Tato část je založena především na klasických dílech předních etnologů, antropologů a folkloristů - jsou to především práce Clauda Lévi-Strausse, Vladimira Proppa, Jeleazara Meletinského a mnoha dalších. V této části jde především o systematizaci a analýzu klasických vlastností hrdiny-trickstera pro následnou analýzu a srovnání se současným hrdinou sadistických veršovánek - chlapečkem. Druhá část je úvodem do tematiky sadistických veršovánek - věnuje se historii jejich vzniku; historickým, kulturním a sociálním faktorům, které měly vliv na jejich vývoj; systemizaci sadistických veršovánek dle témat a směrů. Podkladem pro tuto část se stala díla ruských antropologů, folkloristů a psychologů. Třetí část mé práce je věnována samostatné srovnávací analýze charakteru hlavního hrdiny sadistických veršovánek - chlapečka jako tricksterské postavy. Analýza je založena na klasických etnografických studiích věnovaných tricksteriádě a také na pracích věnovaných fenoménu sadistických veršovánek. Během této analýzy, kde jsem srovnávala typické charakteristiky a vzory chování klasického trickstera a chlapečka, jsem se snažila dojít k závěru, zda...
|
|
|
Obraz ženy v japonské populární kultuře.
Křivánková, Anna ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Tirala, Martin (oponent)
Práce navazuje na předchozí studium moderní japonské společnosti a populární kultury, tentokrát s přihlédnutím k genderovým stereotypům, konkrétně k negativní stereotypizaci žen. Silná konfuciánská tradice spolu se snahou o modernizaci země dala v Japonsku ve 2. polovině 19. století vzniknout ideálu "dobré ženy, moudré matky" (rjósai kenbo), jehož duch v japonské společnosti dodnes přežívá v podobě značného tlaku na dodržování genderových rolí; ještě na přelomu tisíciletí čelily ty japonské ženy, které se tlaku společnosti odmítly podvolit, nejrůznějším formám skryté i otevřené diskriminace, jejíž součástí byla též intenzivní negativní stereotypizace. Jelikož v utvrzování (ale též narušování) stereotypů obecně hrají velkou roli média a populární kultura, zaměří se tato práce na analýzu dobových popkulturních médií (zejména komiksu) a pokusí se odhalit, zda japonská populární kultura 20. století pomáhala udržovat ideologický status quo, či zda dokázala na dominantní ideologii odpovídat narušováním zavedených stereotypů. Klíčová slova: genderové stereotypy, Japonsko, populární kultura, komiks, rjósai kenbo, manga
|
|
|
Výzkum divácké motivace mužů při sledování televizních seriálů určených ženám
Krivenkaya, Yana ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Předmětem této diplomové práce je výzkum divácké motivace mužů ke sledování vybraných seriálů, které jsou jejich producenty cíleny primárně na ženské publikum. Účelem práce je zanalyzovat a zhodnotit způsob recepce a motivaci mužského publika jakožto publika, kterému daný mediální obsah není primárně určen. Jako teoretické východisko je v práci použit výzkum mediálních publik a genderové teorie, které slouží jako základ pro podrobnější výzkum žánrového a tematického vymezení vybraných seriálů, kterými zde jsou Sex ve městě, Zoufalé manželky a 2 Socky. Z empirického hlediska představuje tato diplomová práce kvalitativní analýzu, v níž jsou prostřednictvím patnáctí hloubkových rozhovorů s narátory zkoumány jak okolnosti a impulzy sledování vybraného vzorku seriálů, tak i motivace a zájem o určitá témata, které k sledování těchto seriálů vedou. Genderová problematika prezentovaná těmito seriály skrze různá emancipační témata se v rámci této analýzy ukázala jako klíčová vedle problematiky socio-ekonomické, jež se v seriálech projevuje skrze životní styl hlavních postav a vyplývá z nástrojů reklamy a product placementu.
|
|
|
Popkulturní vzorce v poetismu
Čepec, Richard ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Vzorce populární kultury v poetismu (abstrakt) Tento text si klade za cíl popsat základní projevy poetismu skrze hlediska aktuální vědy o popkultuře a předchozího přístupu z 20. let 20. století. Poetismus jakožto specifická metoda nazírání světa se rozvinul v oblasti Československa v první polovině 20. let (umělecky svaz Devětsil). Populárně kulturní elementy mají svou vlastní roli a funkci v novém vyjádření reality a demokratizačním procesu v literatuře. Karel Teige a Vítězslav Nezval jsou považováni za klíčové postavy tohoto konceptu. V prvním oddíle text poukazuje k výzkumu populární kultury především ve druhé polovině 20. století a také poukazuje k Teigovým základním teoretickým východiskům z první poloviny 20. let. S vědomím Teigova mnohostranného a interdisciplinárního zaměření tento text klade důraz na jeho statě o literatuře a kinematografii. Závěr tohoto oddílu je, že termíny popkultura a populární kultura nejsou totožné, první je zdrojem nových prvků a témat ve 20. letech ještě ne plně teoreticky popsaných. Druhý termín označuje socioekonomický a kulturní komplex plně integrovaný v kapitalistické společnosti a obvykle propojen s tzv. "vysokým uměním". Teigův koncept je založen na básnické rekonstrukci reality, rovněž s pomocí prvků populární kultury (populární hudba, sport, film, exotika,...
|
|
|
Postava Jidáše Iškariotského prizmatem médií a veřejnosti v 21. století v kontextu státních maturit a současné populární kultury
Dostálová, Marie ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Tato diplomová práce nazvaná "Postava Jidáše Iškariotského prizmatem médií a veřejnosti v 21. století v kontextu státních maturit a současné populární kultury" se věnuje biblické postavě, která zradila Ježíše Krista. Učedníka, jehož jméno se stalo synonymem pro zradu, se týkala jedna úloha v didaktickém testu z českého jazyka a literatury v rámci státních maturit v Česku v roce 2015. Studenti měli podle přídomku a dalších nápověd v zadání poznat, že se jedná o Jidáše. Na otázku si stěžovalo mnoho studentů, kteří ji považovali za těžkou, jiní tvrdili, že s předmětem nesouvisí. Ze stížností vznikla kauza, která se dostala do všech významných médií a o které se ve společnosti hovořilo. V prvních kapitolách jsou popsány oficiální požadavky k maturitě a osnovy středních škol, do nichž Bible patří. Následuje mediální pokrytí kauzy v tištěných a online médiích a na rozhlasových a televizních stanicích. Představeny jsou konkrétní názory studentů včetně jejich vtipů na toto téma, dále reakce odborné veřejnosti a uživatelů, kteří pod internetovými články o tématu diskutovali. Práce charakterizuje Jidáše Iškariotského na základě biblických evangelií a názorů odborníků. Teoretická část práce se zabývá definicí populární kultury. Z ní vychází kapitola, ve které jsou analyzována popkulturní díla, v nichž se nachází Jidáš...
|
|
|
Fenomén antihrdinů v současných televizních seriálech Kvalitativní výzkum recepce seriálu Breaking Bad
Turnová, Zuzana ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o fenoménu antihrdinů v současných televizních seriálech. Tento fenomén pak daný text objasňuje prostřednictvím kvalitativního výzkumu divácké recepce seriálu Breaking Bad. Cílem výzkumu je porozumět motivacím diváků pro výběr a sledování seriálů s hlavním protagonistou, jehož je možné charakterizovat jako antihrdinu. Jedná se tedy o výzkum publika, který v první řadě identifikuje aspekty těchto seriálů, které jsou pro jejich diváky nejvíce atraktivní. Dále pak výzkum objasňuje postoje diváků k postavám typu antihrdiny, neboť velmi časté zobrazování podobných hrdinů současnými seriálovými narativy svědčí o jejich značné popularitě ze strany seriálového publika. Výstupem této práce je tedy vyhodnocení diváckých motivací pro sledování podobně laděných seriálů a identifikace jejich pro diváky nejatraktivnějších aspektů.
|
|
|
Sport ve filmu jako kulturní fenomén
Děkanovský, Jan ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Hubáček, Ondřej (oponent) ; Jirák, Jan (oponent)
Sport ve filmu jako kulturní fenomén Abstrakt: Vztah sportu a médií prodělal v několika posledních desetiletích bouřlivý rozvoj a spojením špičkového sportu a televize vznikl specifický a velice vlivný žánr populární kultury. Vytváření sportovních příběhů, které je pro současná média typické, ale současně vede ke snaze vtisknout těmto příběhům trvalejší a celistvější podobu. Sport se tedy objevuje v nejrůznější formě i na filmovém médiu. Předkládaná práce přináší kulturologický, tedy holisticky a interdisciplinárně zaměřený pohled na fenomén sportu ve filmu. Nejprve se zabývá sportem coby součástí populární kultury, filosofickými koncepcemi kulturního fenoménu hry a klade si otázku po univerzálních schématech typických pro žánr sportovního filmu. K vysvětlení setrvalé obliby sportovního filmu pak využívá studium filmu ve spojitosti s kulturními dynamikami, k nimž náleží i výzkum v oblasti filmových žánrů. Dále zkoumá sportovní film z hlediska kulturně antropologických kategorií mýtu a rituálu. V závěru si všímá schopnosti hraných i dokumentárních filmů se sportovní tematikou stát se reprezentacemi různých ideologií. Stejnou metodologii uplatňuje i k popisu a charakteristice ideologických vzorců vyprávění ve sportovním filmu. Klíčová slova: populární kultura, sport, film, mýtus, rituál, filmový žánr, ideologie
|
|
|
Status populární kultury v současném českém tisku : obsah médií a představy novinářů
Petrášková, Bohumila ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Jiřina (oponent)
Tato práce definuje široký fenomén populární kultury a sleduje způsob, jakým je vyobrazován v současném českém tisku. V první kapitole je populární kultura definována na základě hlavních teoretických východisek. Následně je uvedena do souvislosti s mediálním publikem v masové společnosti, přičemž je zdůrazněno také vymezení popkultury ve vztahu k vyšší kultuře. Teoretickou část práce uzavírá pojednání o roli tisku při definování populární kultury v současné společnosti. Jádro empirické části práce pak tvoří rámcová analýza vybraných periodik napříč spektrem českých deníků (Blesk, Lidové noviny, Mladá fronta Dnes) a týdeníků (Instinkt, Kulturní týdeník A2, Reflex), která zjišťuje, jakým způsobem je populární kultura současným čtenářům předkládána. Analyzovány jsou články publikované v období vysílání první řady sledované popkulturní události reprezentované televizní show StarDance...Když hvězdy tančí. Zjištěné rámce jsou interpretovány v kontextu teoretických konceptů a následně jsou prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů konfrontovány s pohledem novinářů, kteří o populární kultuře každodenně píší, zároveň však v určitém smyslu představují kulturní elitu. Cílem je v návaznosti na analýzu obsahu článků zjistit, jak novináři sami vnímají populární kulturu a jak k jejímu zobrazování v tisku...
|
|
|
Fenomén zdravého životního stylu v online prostředí: výzkum publika
Jindrová, Eliška ; Baslarová, Iva (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Jiřina (oponent)
Diplomová práce "Fenomén zdravého životního stylu v online prostředí: výzkum publika" se snaží přinést podrobnou charakteristiku publika konzumujícího mediální obsahy zaměřené na zdravý životní styl. Pro tyto účely jsou jako publikum definováni čtenáři tematického blogu, přičemž tito čtenáři jsou zároveň sdruženi v komunitě na sociální síti za účelem diskuse o daném tématu. Práce se nejprve snaží o teoretické zarámování fenoménu zdravého životního stylu ve společnosti a v médiích. Následně je proveden výzkum publika, a to pomocí kvantitativních a kvalitativních metod. Nejprve je na základě dotazníkového šetření proveden "předvýzkum", jehož výsledky přinášejí obecnou charakteristiku publika. Kvalitativní výzkum, provedený metodou zakotvené teorie, využívající formu polostrukturovaných rozhovorů s vybranými členy publika, podrobně popisuje, jakou roli hraje zdravý životní styl v jejich životě, jaké hodnoty v tomto směru publikum vyznává a jaké jsou jeho zvyklosti spojené s konzumací mediálních obsahů zaměřených na toto téma, přičemž hlavní důraz je kladen na mediální kanály v online prostředí.
|
host ::
RSS.