|
Vývoj trhu kreditních derivátů v období krize a jeho možná predikce
Dokulil, Miloš
Tato diplomová práce je zaměřena na trh s kreditními deriváty. Cílem práce je zjistit a kvantitativně vyjádřit kauzální závislosti vývoje trhu kreditních derivátů ve vztahu k dynamice vybraných makroekonomických ukazatelů a na tomto základě jeho možnou predikci. Nejprve s pomocí literární rešerše představí jejich historii a blíže i jednotlivé druhy kreditních derivátů. Následující část se zabývá využitím těchto podkladových nástrojů v praxi, jejich možným obchodování, pojištěním, či spekulacím, ať už na OTC trzích nebo organizovaných burzách. Dále je popsáno dění na kapitálových a obchodních trzích během finanční krize, tj. mezi lety 2005-2010, z nichž jsou čerpána data pro empirickou část práce. V empirické části je na základě několika vybraných a popsaných makroekonomických ukazatelů provedena korelační analýza (vícerozměrný regresní model) obohacená i o test Grangerovy kauzality. V závěru vlastní práce je vedena diskuze o dosažených výsledcích a možných doporučení pro potencionální investory.
|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta s polytraumatem
SKLÁŘOVÁ, Lucie
Polytrauma je současné poranění nejméně dvou tělesných systémů. Na jednotce intenzivní péče je pacient s polytraumatem kvůli hrozícímu selhání jednoho či více orgánů, případně systémů. Ošetřování pacienta je proto systematické, kontinuální a součástí je monitorování stavu a saturace základních potřeb. Ošetřovatelská péče na JIP je závislá na jeho zdravotním stavu a neustále se mění. Sestra většinou přebírá veškerou péči o pacienta a ten na ní bývá závislý. Sestra proto musí znát všechny pacientovy potřeby a zajišťovat je s ohledem na jeho soběstačnost. Soběstačnost je míra samostatnosti člověka při vykonávání denních činností. K jejímu hodnocení se využívá Barthelův test základních všedních činností. V literatuře se jako identický pojem využívá sebepéče. Ta označuje samostatné vykonávání denních aktivit. Empirická část bakalářské práce je zaměřena právě na soběstačnost, sebepéči a aktivizaci pacienta. Cílem výzkumu je zjištění rozdílu v rozsahu poskytované péče u pacienta s polytraumatem na JIP a na standardní ošetřovací jednotce v souvislosti s mírou sebepéče. K naplnění cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Výzkumné otázky zněly: ,,Jak posuzují sestry soběstačnost pacienta s polytraumatem na JIP a na standardní ošetřovací jednotce? Jakým způsobem provádí ošetřovatelskou péči u pacienta s polytraumatem na standardní ošetřovací jednotce? Jakým způsobem provádí ošetřovatelskou péči u pacienta s polytraumatem na JIP?? K zodpovězení otázek a ke zjištění cíle byl použit kvalitativní výzkum pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum byl prováděn na traumatologické JIP a na standardním oddělení. 5 sester a jedna pacientka byli z JIP a dalších 5 sester a dva pacienti byli ze standardního oddělení. Na první výzkumnou otázku byly odpovědi všech respondentů totožné. Hodnocení soběstačnosti pacienta probíhá pomocí Barthelova testu. Odpovědi skoro většiny dotázaných poukazují na to, že tento test je nepraktický a nevyhovující. Výsledky druhé a třetí výzkumné otázky můžeme shrnout do jednoho závěru. Vzhledem k faktu, že sestry z JIP a ze standardního oddělení se vyjadřovaly shodně. Ošetřovatelskou péči provádějí vždy s ohledem na soběstačnost pacienta. Psychicky pacienta podporují ve snaze být více soběstačný. K nácviku soběstačnosti využívají dostupné pomůcky. Pomocí výzkumných otázek jsme dospěli k naplnění cíle. Zjistili jsme, že rozdíl v rozsahu poskytované péče spočívá v počtu aktivit, které za pacienta vykonávají sestry na JIP a na standardním oddělení. Na jednotce intenzivní péče logicky sestry provádějí za pacienta více činností. Je to dáno stavem pacienta, který je v počátku akutní. I přesto se sestry snaží, co nejvíce pacienta aktivizovat v činnostech, které provádět může. Oproti tomu sestry na standardním oddělení mají možnost pacientovu soběstačnost zvyšovat ve více aktivitách. Usilují o to, aby byli pacienti soběstační v hygieně, stravování, chůzi a vyprazdňování. V tom by pacientům měli pomáhat i fyzioterapeuti. Jak se ale shodují sestry z JIP a ze standardního oddělení, tento přístup ne úplně funguje a tak jediným, kdo pacienta aktivizuje, jsou sestry a ošetřovatelky. Práce by měla sestrám sloužit k osvětlení závažnosti polytraumatu a k prohloubení jejich znalostí o řešené problematice.
|
| |
|
Mami, tati, znáte mé oblíbené celebrity? Role celebrit ve světě dětí-uživatelů masových médií
Kalivodová, Hana ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První z nich obsahuje teoretická východiska, tedy rešeršní zpracování literatury k danému tématu a přehled získaných teoretických poznatků. Zabývá se především pojmem celebrita z hlediska mediologie, vztahem celebrit a společnosti, významem celebrit v porovnání s reálnými autoritami, charakteristikou socializace a úlohou masových médií v jejím průběhu. Následuje pojednání o masové komunikaci − v čem je specifická, co dětem přináší či bere. V závěru první části jsou z pohledu vývojové psychologie charakterizována obě věková období dětí, jež jsou následně porovnávána v empirické části práce. Empirické šetření mapuje návyky konzumace masových médií u dětí. Zjišťuje především, jaké celebrity dnešní děti obdivují a jakou roli pro ně hrají. Obsahuje analýzu dat získaných z kvalitativně-kvantitativního výzkumu prostřednictvím dotazníků rozdaných žákům čtvrtých a šestých ročníků Základní školy Polepy u Litoměřic. Cílem práce je získat informace o světě dětí - uživatelů masových médií.
|
|
Vliv učení Viléma z Ockhamu na politiku Ludvíka IV. Bavorského.
Vladyková, Markéta ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Velímský, Tomáš (oponent) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Vliv učení Viléma z Ockhamu na politiku Ludvíka IV. Bavorského Cílem předložené práce je zjistit, do jaké míry byl římský král a císař Ludvík IV. Bavorský při vytváření své státní koncepce ochoten či schopen využít myšlenky obsažené v díle františkánského mnicha Viléma z Ockhamu, který dlouhá léta pobýval u jeho dvora a svými spisy reagoval na aktuální politické dění v římské říši. Po smrti římského císaře Jindřicha VII. Lucemburského došlo k dvojí volbě, v jejímž důsledku se stali římskými králi a vzájemnými soupeři Ludvík Bavorský a Friedrich Habsburský. Následoval několik let trvající boj o trůn, který ochromil veškerou říšskou politiku a skončil teprve Friedrichovým zajetím v bitvě u Mühldorfu. Roku 1316 byl po dvouleté sedisvakanci zvolen nový papež, Jan XXII. Když začal Ludvík Bavorský po bitvě u Mühldorfu plně uplatňovat svá práva k italské části říše, dostal se s Janem XXII. do sporu, který skončil popřením královských práv nejen k horní Itálii, ale také k Německu a Burgundsku, a zahájením procesu proti Ludvíkově osobě. Král veškeré papežovy nároky odmítl prostřednictvím tří apelací, Norimberské, Frankfurtské a Sachsenhausenské, a postoupil svoji při kardinálům a všeobecnému koncilu. Z dochovaných pramenů není jasné, zda byly jednotlivé apelace papeži předány, nebo ne. Pokud se tak stalo,...
|
|
Majetkové újmy českých rodin - znárodnění a restituce nemovitostí, kvalitativní výzkum
Kozojed, Petr ; Zimmerhaklová, Hana (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Tématem diplomové práce je poválečné znárodnění majetku z rukou českého obyvatelstva do vlastnictví státu s reflexí k opětovnému navrácení znárodněného majetku zpět do rukou původních vlastníků, respektive do vlastnictví jejich dědiců prostřednictvím restitučního procesu, jenž probíhá od počátku 90. let 20. století v podstatě dodnes. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem obě transakce probíhaly, jakým způsobem byla tehdy poznamenána rodina, jíž byl majetek odebrán a v poslední řadě také, jak se projevila restituce předmětného majetku na existenci rodiny v posledních dvaceti porevolučních letech, jakož i jakým způsobem dotčená rodina vnímala dobovou situaci a nakonec i jakým způsobem bylo narušeno vnímání spravedlnosti s ohledem na nedotknutelnost vlastnického práva. V empirické části je diplomová práce postavena na rozhovorech s vybranými 5 narátory, jež jsou vedeny metodou orální historie. Základní otázkou práce je "vztah rodiny k majetku" v průběhu zkoumaných let 1948 - 2012. Základní idea výzkumu vychází z podnětů daných vztahem společnosti k nezměnitelné vlastní historii v návaznosti na změnu právních vztahů, jež s sebou každá nová doba přináší.
|
|
Životní spokojenost adolescentů ve vztahu k jejich hodnotovým orientacím
Blížkovská, J. ; Klimusová, H. ; Jelínek, Martin ; Blatný, Marek
Studie se zaměřuje na zpracování dílčího úkolu výzkumného projektu podporovaného GA ČR "Předpoklady životní spokojenosti současné adolescentní mládeže: osobnost, hodnoty a společenské perspektivy. Cílem předloženého příspěvku je pokusit se zmapovat hodnotové orientace současných adolescentů a stručně charakterizovat vztah vybraných osobnostních proměnných k hodnotovým preferencím. Důležitou součástí výzkumného projektu je i ověření těsnosti vztahu mezi typem vyznávané hodnotové orientace a mírou životní spokojenosti. Výzkumný soubor (N=841) tvořili žáci 2. a 3. ročníků všech typů středních škol na jižní Moravě.
|
|
Sociální podnikání nestátních neziskových organizacích
Čuková, Jana ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Štainer, Martin (oponent)
Práce se zabývá fenoménem sociální ekonomiky a sociálního podnikání. Zaměřuje se především na přípravnou fázi zakládání sociálního podniku a metody snížení rizika neúspěchu podniku na trhu v této fázi. Teoretická část práce objasňuje myšlenku sociální ekonomiky a sociálního podnikání a představuje subjekty sociálního podnikání, tedy sociální firmy z řad nestátních neziskových organizací. Druhá teoretická část popisuje strategické plánování, podnikatelský plán a studii proveditelnosti jako metody eliminace rizika neúspěchu podniku na trhu v přípravné fázi zakládání podniku. Empirická část se metodou kvalitativního výzkumu snaží zjistit, jaké kroky v této fázi učinily již existující sociální firmy v České republice a jak je hodnotí nyní. Přináší příklady tzv. dobré praxe a naznačuje tak možnou cestu těm organizacím a osobám, které se sociální firmu rozhodují založit.
|
|
Námět v díle současných českých malířů a jeho vztah k osobnosti tvůrce
Uholyeva, Xenie ; Šípek, Jiří (oponent) ; Slaměník, Ivan (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá osobností výtvarného umělce, některými obsahovými charakteristikami jeho díla a vztahem mezi nimi. Teoretická část začíná úvodem do problematiky interdisciplinárního výzkumu výtvarného umění. V druhé kapitole je přehled dosavadních výzkumů, zaměřených na osobnost výtvarného umělce, na osobnostní koreláty kreativity obecně a na některé typologie umělců, které berou v potaz jejich tvorbu a osobnost. S těmito studiemi později porovnáváme naše vlastní měření. Třetí kapitolu věnujeme námětu ve výtvarném umění. Pojednáváme o námětu jako o aspektu tvorby, který může přinést psychologické informace o umělci. Popisujeme proces tvorby z hlediska geneze námětu. Zabýváme se také vlivem námětu na vnímání uměleckého artefaktu. Ve čtvrté kapitole krátce popisujeme výzkum Stanislava Drvoty, který pak v empirické části reprodukujeme v pozměněné podobě. Ve výzkumné části popisujeme osobnostní charakteristiky umělců pomocí osobnostních dotazníků. S využitím experimentálního nástroje, převzatého od Stanislava Drvoty, hodnotíme obsahové charakteristiky tvorby. V poslední části dáváme do vztahu osobnost umělce a obsahové charakteristiky jeho tvorby.
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s tuberkulózou
Kučerová, Jana ; Prchalová, Eva (vedoucí práce) ; Koblížek, Vladimír (oponent) ; Tomšová, Hana (oponent)
Ošetřovatelská péče o pacienta s tuberkulózou Tuberkulóza je onemocnění, které provází lidstvo již odnepaměti. Její výskyt, zpočátku epidemický, se změnil v endemický… V mé bakalářské práci se zabývám problematikou ošetřovatelské péče o pacienty s tuberkulózou. Jejím cílem je v části teoretické nastínit průběh onemocnění tuberkulózou, opatření nutná k zabránění jejího šíření a popsat základní ošetřovatelskou péči o pacienty s tuberkulózou. V části empirické využívám dotazníkovou metodu k výzkumu znalostí sester o onemocnění tuberkulózou a hygienicko-epidemiologických opatřeních užívaných při jejím výskytu a tyto znalosti porovnávám mezi sestrami z plicních a infekčních oddělení a sestrami z oddělení jiných.
|
host ::
