|
|
Zvyšování kvality péče v tísňové péči a její optimalizace
Makal, Petr ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
(česky) Tato diplomová práce se zaměřuje na kvalitu a optimalizaci tísňové péče v České republice. V první části se autor věnuje definici tísňové péče, rizikům, která jsou s ní spojena, poskytování tísňové péče v České republice a Velké Británii, kvalitě sociální péče, standardům kvality, metodám měření a inspekci kvality, a cílové skupině tísňové péče. Po teoretickém úvodu se autor věnuje metodologické části, kde čtenáře seznamuje s průběhem služby z pohledu uživatelů. V rámci výzkumu byla použita kvalitativní metoda polostrukturovaných rozhovorů s devíti účastníky - třemi sociálními pracovnicemi, třemi pracovnicemi dispečinku a třemi uživateli služby z organizace Anděl Strážný, z.ú. Z výzkumu vyplynulo několik zjištění: chybějící informovanost ze strany zdravotnických a sociálních pracovníků, nedostatečná modernizace monitorovacích zařízení, absence vizualizace pracovnic dispečinku ze strany samotných uživatelů, a nedostatek standardizace jak v samotné tísňové péči, tak i v monitorovacích zařízeních. Tyto nedostatky by, pokud by byly řešeny, mohly vést ke zvýšení kvality poskytovaných služeb, jejich optimalizaci a snížení finanční náročnosti. V závěrečné části autor představuje vlastní návrhy na řešení těchto problémů a věří, že jejich aplikace by mohla posunout kvalitu poskytované tísňové péče...
|
|
|
Možnosti a aktuální stav zavádění sociální práce ve školství v České republice
Kubinova, Lucie ; Bosá, Monika (vedoucí práce) ; Vrzáček, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou sociální práce ve školství - v institucích sekundárního vzdělávání v ČR, tedy na 2. stupeň základních škol a na středních školách. Pozice sociálního pracovníka, která není v rámci školního vzdělávacího systému České republiky pevně ukotvena. Tato diplomová práce je rozdělena do dvou částí. cílem diplomové práce je přispět k tématu zavedení sociální pracovníka do škol v České republice. Cílem výzkumu pak je identifikovat podobu aktuálního stavu prostřednictvím vybraných prostředí a identifikovat možnosti zavedení spolupráce sociálního pracovníka ve školách. Jako téma k dalšímu zkoumání bych doporučila vytvoření metodiky sociální práce ve školách v Českém prostředí.
|
|
|
Organizační kultura pobytové sociální služby ústavního charakteru a její změna
Syrový, Jan ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Text diplomové práce je zaměřen na problematiku organizační kultury pobytové sociální služby ústavního charakteru, cílem práce je zjistit, jaké jsou základní znaky a charakteristiky organizační kultury pobytové sociálních služby a navrhnout postupy pro její změnu. V teoretické části je definována organizační kultura, je popsáno, z jakých částí (prvků) se skládá a jak se pracuje s typologií. Specifická pozornost je věnována tématice pobytové sociální služby ústavního charakteru a její transformace na pobytovou sociální služby komunitního charakteru. Další část zpracovává téma řízené změny, specificky pak především vztahu změny, organizační kultury a leadershipu. V empirické část je uveden plán výzkum organizační kultury pobytové sociální služby. Zvolenou metodou je terénní výzkum založený na etnografickém přístupu. Následuje prezentace výsledků výzkumu, diskuse a návrh postupu změny organizační kultury pobytové sociální služby ústavního charakteru na organizační kulturu pobytové sociální služby komunitního charakteru a reflexe tohoto postupu. Závěr obsahuje shrnutí výsledků a zhodnocení naplnění cílů práce. Hlavním zjištěním je, že základními znaky a charakteristikami organizační kultury pobytové sociální služby ústavního charakteru je paternalistický přístup zaměstnanců ke klientům, který...
|
|
|
Neformální péče z pohledu praktických lékařů
Hvojníková, Klára ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Vrzáček, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na proces neformální péče z hlediska role praktických lékařů a zkoumá klíčovou úlohu, kterou hrají v úvodní fázi při nastavení procesu péče v domácím prostředí. Konkrétně se zabývá poskytováním informací a rad na začátku péče, tedy momentem, který může zásadně ovlivnit další proces neformální péče a tím i osud pacienta a jeho blízkých, a je neformálními pečujícími často považováno za klíčový výchozí bod. Práce dále identifikuje bariéry a třecí plochy, které mohou vznikat mezi neformálními pečujícími a praktickými lékaři, a také důsledky nedostatečné informovanosti pro neformální pečující. Ve většině případů nedostatečná informovanost pečujících vede tak k předčasnému ukončení péče v domácím prostředí, bez využití všech dosažitelných podpůrných prostředků, je pak narušen princip subsidiarity. Jejich blízcí jsou přemístěni do specializovaného pobytového zařízení, případně dochází v závěru péče k převozu blízkého člověka do nemocničního zařízení. Tito lidé pak neumírají doma, v kruhu rodinném, ale osamoceni v nemocničních zařízeních, případně jiných specializovaných institucích. Cílem práce je přispět k vývoji strategie - respektive taktiky pro zlepšení spolupráce a komunikace mezi neformálními pečujícími a praktickými lékaři. Dále minimalizovat důsledky nedostatečné...
|
|
|
Sociální podpora pacientů na Klinice dětské hematologie a onkologie
Hakenová, Tereza ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Brnula, Peter (oponent)
Léčba dětí se zhoubným onemocněním představuje velmi tíživou situaci pro pacienty samotné i jejich rodiny. Cílem diplomové práce je zmapovat sociální práci, státní pomoc a podporu od neziskových organizací rodinám onkologicky nemocných dětí. Součástí práce je výzkumné šetření. Výzkum byl koncipován do tří kategorií. V první části bylo provedeno dotazníkové šetření, kterého se účastnily rodiny dětí léčených na Klinice dětské hematologie a onkologie (KDHO) ve Fakultní nemocnici v Motole. Druhou část tvoří rozhovor se zdravotně sociálním pracovníkem. Třetí částí je analýza dokumentace vybraných onkologických pacientů. Hlavními zjištěními jsou - praxe sociální práce je dostačující. Existuje zde rozmanitá státní sociální pomoc, ale je velmi pomalá. Informovanost rodin o možnostech státní sociální podpory je dobrá. Časně rodiny využívaly finanční podporu od nadace Dobrý Anděl a materiální podporu neziskových organizací. Respondenti shodně projevili zájem o informační leták, jehož návrh je součásti diplomové práce. Klíčová slova Dětský onkologický pacient, sociální podpora, sociální pomoc, sociální práce, sociální pracovník, nezisková organizace
|
|
|
Pracovní zátěž onkologických sester a možnosti jejich profesní podpory ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové
Nečasová, Andrea ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Drábková, Hana (oponent)
Jméno studentky: Mgr. Andrea Nečasová Jméno vedoucího DP: Mgr. Petr Vrzáček Imatrikulační ročník: 2008 Osobní číslo: 96984880 Pracovní zátěž onkologických sester a možnosti jejich profesní podpory ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Tématem diplomové práce je pracovní zátěž onkologických sester a možnosti jejich profesní podpory. Teoretická část práce je zaměřena na charakteristiku profese onkologických sester a management řízení lidských zdrojů s hlavní orientací na motivaci pracovníků a podporu týmu. Obsahem empirické části je kvalitativní výzkumné šetření realizované na Klinice onkologie a radioterapie Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Výstupem výzkumu je návrh optimalizace profesní podpory pro onkologické sestry ve vztahu k jejich definované pracovní zátěži a identifikovaným potřebám. Realizovatelným obsahem návrhu jsou především nefinanční složky motivace, a to zachování dodatkové dovolené, znovuobnovení týdenních lázeňských pobytů a pravidelné konzultace s psychologem. Klíčová slova: Onkologické sestry, pracovní zátěž, motivace, profesní podpora.
|
|
|
Kvalita řízení poskytovatelů sociálních služeb
Vrzáček, Petr ; Lorenz, Walter (vedoucí práce) ; Matulayová, Tatiana (oponent) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Sociální smír má v demokraticky fungujících společenstvích vysokou politickou hodnotu, zvláště pak v zemích se socialistickou minulostí. Za jeho dosažení nesou odpovědnost politici vytvořením vhodných legislativních a finančních podmínek, stejně jako organizace a jejich managementy, které v systému plní stanovené funkce. Významnou pozici při výkonu sociální práce mají poskytovatelé sociálních služeb. Zatímco pro sociální služby existují standardy kvality, pro kvalitu řízení zatím žádný oborově relevantní model vytvořen nebyl. Cílem této disertační práce je na základě pragmatismu a konstruktivismu vytvořit model kvality řízení poskytovatele sociální služby. Tento model vzniká jako průnik poznatků obsažených v teorii organizace a aktuálního legislativního nastavení dvou právních forem poskytovatele, kterými jsou spolky a ústavy. Teorie organizace je v práci pojata jako meta teorie tvořená třemi perspektivami, které jsou obsahově syceny sadou sub teorií. Relevance vzniklého modelu je testována v prostředí organizací, které se v letech 2013 - 2019 umístily na čelních pozicích soutěže Neziskovka roku. Vytvořený model kvality řízení má 14 perspektiv, přičemž relevance 12 z nich byla také ověřena. Každá perspektiva dále obsahuje kvalitativní dimenze, jejichž bližší specifikace již nebyla cílem této...
|
|
|
Zvyšování a prohlubování kvalifikace sociálních pracovníků ve veřejné správě ČR
Krušinská, Kristýna ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Havrdová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce Zvyšování a prohlubování kvalifikace sociálních pracovníků ve veřejné správě ČR Abstrakt Práce se zabývá problematikou rozvoje lidských zdrojů ve veřejné správě České republiky. Zaměřuje se především na zvyšování a prohlubování kvalifikace sociálních pracovníků. Obsahuje přehled příslušné legislativy a její vliv na tuto oblast. Popisuje také aktuální trendy a jejich uplatňování ve veřejné správě jak na celostátní úrovni, tak na jednom konkrétním sociálním odboru. Základním východiskem praktické části práce je cyklus systematického vzdělávání. Jsou v ní uvedena zjištění, ke kterým došlo na základě analýzy dokumentů, které se na tomto pracovišti k dané problematice vztahují, rozhovorů s pracovníky a focus groups, kterých se zúčastnili. Výsledkem jsou doporučení jednak směřovaná k zavedení systematického vzdělávání na tomto odboru, jednak určená pro všechny pracovníky, kteří mají zájem o rozvoj vzdělávání na svém pracovišti.
|
|
|
Sociální sítě a péče o duševní zdraví mladých lidí
Dobrocká, Romana ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
Môj osobný názor je, že vnímanie sveta súčasnou perspektívou a prispôsobovanie sa mu predstavuje kontinuum života. Cieľom diplomovej práce je rozanalyzovať hlavné komunikované témy duševného zdravia na vybraných sociálnych sieťach a preskúmať sociálne siete z hľadiska e-sociálnej práce. Teoretická časť diplomovej práce všeobecne charakterizuje sociálne siete, pojednáva o vzťahu sociálnych sietí s duševnými problémami mladých ľudí a jednotlivo rozoberá nástrahy, ktoré so sebou používanie sociálnych sietí prináša. Ďalej diplomová práca charakterizuje duševné problémy mladých ľudí, ktorým sa venuje zo súčasnej perspektívy a nadväzuje ich na spojitosť so sociálnymi sieťami. Podkapitola sociálnej práce determinuje jej potrebu a možnosti. Koniec teoretickej časti nahliada na sociálnu identitu a potrebu komunity v živote dospievania. Cieľ diplomovej práce je vymedzený štyrmi výskumnými otázkami a sleduje štyri sociálne siete: Twitch, Instagram, Facebook a TikTok. Metóda kvalitatívneho výskumu je uskutočnená pomocou netnografie s doplňujúcim rozhovorom. Výsledky výskumu implikujú: identifikáciu hlavných tém komunikovaných na sociálnych sieťach, sledujú spôsob poskytovania podpory duševného zdravia na sociálnych sieťach, nachádzajú podobnosti a rozličnosti medzi sociálnymi sieťami a hľadajú možnosti...
|
|
|
Terénní péče ve Šluknovském výběžku
Havránková, Zuzana ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá terénní sociální péčí ve Šluknovském výběžku, pohraničním regionu Ústeckého kraje. Teoretická část práce mapuje pokrytí regionu poskytovateli služeb terénní péče a zjišťuje překážky rozvoje jejich kapacit. Jednou z možných bariér rozvoje kapacit poskytovatelů je nedostatečná poptávka po jejich službách z důvodu neznalosti nových konceptů terénní péče cílovou skupinou. Cílem empirické části diplomové práce je poznat postoj potencionálních klientů ke službám terénní péče a zjistit preference typu služby sociální péče. Data sbíraná technikou kvalitativního dotazování jsou analyzována trojitým kódováním a interpretováním vztahů výsledných kategorií. Výzkumná zjištění potvrzují nedůvěřivý postoj potencionálních klientů ke službám terénní péče a ukazují značnou míru neinformovanosti o těchto službách. Osoby řešící potřebu péče v regionu se přiklání spíše k zažitému způsobu řešení, tj. pečovat svými silami a poté využít nabídky pobytových služeb. Vnímání terénních služeb péče obyvateli ovlivňuje její využívání, a proto jsou závěrečná doporučení směřována na změny v práci s cílovou skupinou i s širší veřejností. Klíčová slova: terénní péče, pečovatelská služba, osobní asistence, plánování sociálních služeb, Ústecký kraj, Šluknovský výběžek
|
host ::
RSS.