|
|
Využití historie v mocenských bojích pozdního středověku
Jauernig, Jakub ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Drška, Václav (oponent)
3 Abstrakt Tato práce se věnuje využití narativů o počátcích knížecí moci pozdně středově- kými panovníky, aby ospravedlnili legitimitu své vlády. Její hlavní cíl spočívá v odhalení propojenosti rozšířených narativních pramenů jako kroniky a romány na jedné straně s dosud stále málo probádanými prameny jako například erbovníky, heraldická miscelanea či genealogické svitky na straně druhé. Druhý zmiňovaný typ pramenů začíná v poslední době lákat více medievistů, ale práce s ním je vcelku obtížná, a to hned z několika důvodů. Málo víme o praktickém využití materiálů, jako jsou právě genealogické svitky, které mo- hou dosahovat více než pěti metrů. Dalším důvodem je také fakt, že tento typ pramenů v sobě snoubí několik aspektů. Kombinuje v sobě textovou, obrazovou a diagramovou část, které tvoří jeden integrální celek, který nelze rozkouskovat a zkoumat odděleně. Tento druh pramenů byl plně nabitý historickým, prorockým a symbolickým obsahem a měl zřejmě sloužit nejen k reprezentativním, ale i propagačním účelům panovníků. V této práci mapuji využívání historických narativů na postavě Bruta z Tróje, eponymického za- kladatele ostrovního království Británie v pozdně středověké Anglii a Walesu. Práce se zaměřuje na historiografické prameny, které uvádějí postavu Bruta z Tróje, především Dějiny britských králů od...
|
|
|
Generace druhé knihy Kosmovy kroniky: k obrazu vlády synů Břetislava I.
Panocha, Marek ; Izdný, Jakub (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Práce zhodnotí obraz generace synů Břetislava I. Jádrem této práce bude pokus o analýzu vnímání těchto pěti Přemyslovců, které nám předkládá sama Kronika Čechů děkana Kosmy. Zároveň se ale pokusí shrnout to, co lze vyvozovat z dalších dílčích zpráv jak jeho současníků, tak z informací zahraniční provenience. V následném rozboru se pokusí definovat pozici těchto dějů v kontextu celkového narativu o českých dějinách zkonstruovaného Kosmovou kronikou. Důležitou součástí této práce bude taktéž i rozbor vlivu, který mohl mít tento příběh na interpretace česko-polského královského titulu Vratislava II. (I.) v moderním historickém bádání.
|
|
|
Zawisza Czarny of Garbow at the Court of Sigismud of Luxembourg, King of Hungary
Pastuszek, Ján ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
- 1 - Abstrakt Záviš Čierny z Garbowa patril nielen medzi elitných bojovníkov a turnajových zápasníkov, ale aj medzi popredných a vážených dobových diplomatov. Jeho všestranné služby využívali dvaja významní stredoeurópski panovníci - Vladislav II. Jagelo a Žigmund Luxembursky. Cieľom tejto práce je spracovať a charakterizovať pôsobenie Záviša z Gaborwa po boku Žigmunda Luxemburského, čomu sa historiografia doteraz venovala len rámcovo. Východiskom sú výsledky doterajšieho bádania. Práca sa sústreďuje na štúdium prameňov, najmä naračného a listinného charakteru, a ich analýze a komparácii. Jednotlivé epizódy zo života Záviša z Garbowa spojené so Žigmundom Luxemburským sú kladené do širšieho kontextu politického vývoja krajín strednej Európy, predovšetkým poľského a uhorského kráľovstva, ich vzájomných vzťahov a politickej činnosti kráľa Žigmunda Luxemburského. Ďalší z aspektov práce je zameraný na dobové spoločenské javy, akým je fenomén rytierstva. V neposlednom rade sa práca pokúša odpovedať na otázku vzájomných vzťahov medzi panovníkom a jeho popredným rytierom či jeho odraze v neskorších pamiatkach.
|
|
|
Východní politika Jana Lucemburského: Český král a jeho vztahy s Řádem německých rytířů
Šimeček, Vojtěch ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Diplomová práce Východní politika Jana Lucemburského: Český král a jeho vztahy s Řádem německých rytířů se zabývá diplomatickými vztahy českého krále Jana Lucemburského s Řádem německých rytířů v Prusích v kontextu směřování Janovy politiky vůči zemím, ležícím za východními hranicemi Českého království. Obsah práce je vymezen lety 1320, kdy došlo k prvnímu většímu zásahu českého krále do východních záležitostí a rokem 1346, kdy Jan Lucemburský zemřel. Práce navazuje tematicky na bakalářskou práci Křížové výpravy Jana Lucemburského do Pobaltí. Vychází zejména z poznatků starší německé, české, ale i soudobé historiografie a komparace jejích hypotéz a závěrů s přihlédnutím k analýze pramenů. Jejím cílem je revidovat dosavadní poznání v oblasti Janova východního působení, zejména jeho neochvějné spojenectví s Řádem německých rytířů.
|
|
|
Život a doba rodiny Pastonů skrze jejich dopisy
Savov, Alexander ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Předložená bakalářská práce se zaměřuje na rozbor zachovaných dopisů rodiny Pastonů. V první části jsou krátce popsány dějiny rodu po celé 15. století od vzestupu Williama I. Pastona mezi šlechtickou elitu přes pobyt Johna I. Pastona v Londýně a spravování rodinných statků Margaretou Pastonovou až po spor o hrad Caister. Dále bude v práci zmíněn vztah mezi Pastony a anglickými panovníky Jindřichem VI. a Eduardem IV. a rovněž to, jak je ovlivnily války růží. Práce také porovnává korespondenci rodiny Pastonů s dopisy rodiny Stonorů s cílem vystihnout fungování rodin. Cílem bakalářské práce je rekonstruovat život a dobu rodiny Pastonů, fungování urozených rodin a ukázat, jak vnímali svou dobu sami Pastonové a jak ostatní vnímali je.
|
|
|
Richard III - historický konstrukt. Komparace vybrané literatury.
Štěpová, Hana ; Zelenka, Jan (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na osobu anglického panovníka Richarda III., posledního anglického krále z dynastie Plantagenetů. Představuje diskurzivní analýzu vybrané literatury anglické a americké provenience, zaměřené na výzkum života Richarda III. a vytvářející vlastní historické konstrukty. Takovým konstruktem se v daném kontextu rozumí autorská interpretace doložených a ověřených faktů, ať už s pomyslným kladným či záporným hodnotícím znaménkem. Tyto konstrukty se přitom v případě Richarda III. zásadně liší. Práce se proto snaží zjistit, zda tyto odlišnosti mohou mít spojitost s tradovanou fyzickou deformací Richarda III., jakožto jedním z často zmiňovaných Richardových fyziologických rysů, potažmo, zda se autoři analyzované literatury při tvorbě svých konstruktů nechávají ovlivnit podprahovými předsudky, spojenými s vnímáním odlišností fyzického vzhledu, resp. s fyzickým handicapem. Zjištění, zjištěná touto analýzou, jsou poté vzájemně porovnána za pomoci klasické komparativní metody. Výsledky tohoto srovnání poté práce využívá při odpovědi na hlavní výzkumnou otázku, zda totiž má tradovaný fakt fyzického postižení vliv na odborné interpretace osobnosti Richarda III. Klíčová slova Anglie, Richard III., Anna Nevillová, Eduard IV., vévoda z Clarence, války růží, Titulus Regius, postižení
|
|
|
Problematika nástupnictví v normanské a anjouovské Anglii(1066-1216) v narativních pramenech 12. a počátku 13. století
Malý, Jan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Zelenka, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou následnictví na královský trůn v Anglii v období od nástupu Viléma Dobyvatele na trůn v roce 1066 do smrti Jana Bezzemka v roce 1216. Dané téma nahlíží zejména optikou narativních pramenů, vzniklých převážně ve 12. a na počátku 13. století. Cílem práce je tedy na základě analýzy a komparace těchto pramenů sledovat utváření obrazu následnictví v Anglii a případně zachytit v pramenech vyhledatelné vývojové tendence v přístupu k obsazení trůnu. Jádrem práce je analýza vybraných narativních pramenů z období vlády anjouovské dynastie, které zasazuje do kontextu dalších děl, jež měla vliv na vznik těchto textů a formování názorového spektra jejich autorů.
|
|
|
Vitae sanctorum: úloha franské hagiografické tradice při nástupu Karlovců
Šenk, Martin ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
(česky) Diplomová práce se zabývá raně karolinskou hagiografickou produkcí a její úlohou při nástupu Karlovců k moci. Sledovány jsou přitom dvě hlavní linie. Ta první zkoumá vliv hagiografické produkce na vzestup Karolinského rodu ve Franské říši a na dynastický převrat roku 751. Ve druhé je následně pozornost zaměřena na obraz karolinské expanze do Fríska a Bavorska v hagiografických spisech a na to, jakou legitimizační roli mohly hrát dané spisy v karolinské politice. Po úvodním terminologickém a metodologickém vymezení je nejprve podán popis politického vývoje Franské říše s důrazem na vzestup Karlovců a přehled vývoje latinské hagiografické tradice ve Franské říši se zvláštním zřetelem ke skutečnostem, které jsou v práci dále zkoumány, jakými jsou proměna misijního ideálu, obraz urozeného světce a vyobrazení spolupráce světce a panovníka. Ve třetí kapitole je zevrubně podán vývoj bádání o germánské královské sakralitě a fenoménu urozených svatých a jsou ukázány možnosti užití daných konceptů. Ty jsou pak aplikovány na příkladu svatých z rodu Karlovců - zejména sv. Arnulfa z Met a sv. Gertrudy z Nivelles. V práci je přitom ukázáno, že se jednalo o legitimizační světce a propagace jejich kultu byla politickou záležitostí. Ta měla za cíl posvětit vlastní rod, vyvýšit jej nad ostatní franskou...
|
|
|
V zajetí. Díla Hanse Schiltbergera, Jiřího Uherského a Konstantina Mihailoviće jako svědectví o hledání identity a kulturní integraci v muslimském světě
Srncová, Karolina ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
V zajetí. Díla Johannese Schiltbergera, Jiřího Uherského a Konstantina Mihailoviće jako svědectví o hledání identity a kulturní integraci v muslimském světě - Abstrakt v českém jazyce Bc. Karolina Srncová Diplomová práce se zabývá problematikou pozdně středověké reflexe muslimské společnosti v takzvaných récits de captivité, spisech a memoárech z pera bývalých křesťanských zajatců. Prostřednictvím srovnání svědectví tří Evropanů, kteří strávili dlouhé roky v tureckém a tatarském zajetí, se zamýšlí nad tím, jak probíhala jejich inkorporace do muslimského světa, jak se tento svět jevil jejich očima a jaký obraz si o něm přinesli po návratu do křesťanské Evropy. Vedle literární reflexe "odlišného" se práce rovněž obrací k samotným autorům - k tomu, jakým způsobem vnímali a konstruovali svou kulturní identitu v cizím prostředí, jaké v něm nalézali dlouhodobé modely fungování a jakými narativy se snažili svou "pohanskou" minulost po návratu do vlasti prezentovat. Práce se tak nejen snaží přispět dílčími poznatky k našemu obrazu křesťansko-osmanského střetávání v 15. století, ale také dovést k hlubšímu zamyšlení o kulturní adaptabilitě pozdně středověkého člověka a roli zajatců, lidí mezi dvěma světy, kteří se s úskalími takové adaptace v praxi museli vyrovnat.
|
|
|
Edward IV. z pohledu soudobých kronik
Láníček, Jan ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na srovnání tří kronik z doby vlády Edvarda IV. Jde o Kroniku croylandského opatství, Historia Anglicka Polydora Vergila a Londýnskou kroniku. Zaměřuji se na srovnání konstrukce obrazu krále Jindřicha VI. a Edvarda IV., důvody rozdílů a podobností v popisu událostí- ovlivnění politickými proudy, rozsahem zájmů a vzdělaní autora, jeho osbními motivcemi. Kronika croylandského opatství představuje monastickou kroniku, jejímž autorem je člen dvora Edvarda IV. Polydore Vergil je humanistický učenec, který sepsal na žádost Jindřicha VII. tudorskou reinterpretaci anglických dějin. Autorem Londýnské kroniky byl Robert Fabyan, radní města Londýna stojící v čele soukenického cechu. Z rozporů a podobnosti jejich interpretace dění budu posuzovat možnosti práce s jejich kronikami
|
host ::
RSS.