|
|
Vývoj arcibiskupství St Andrews v průběhu 15. století z náboženské a kulturní perspektivy
Menhard, Jan ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Malý, Jan (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce je analýza St. Andrews jakožto náboženského a kulturního centra skotského křesťanství v průběhu 15. století, kdy se ve městě formovaly důležité instituce, které ovlivňovaly jeho další směřování. Jmenovitě šlo o založení univerzity v roce 1413 a následné povýšení biskupství, které ve městě fungovalo od 9. století, na arcibiskupství (1472). První kapitola stručně představí historii St. Andrews do konce 14. století, na kterou navazuje samotná analýza vzniku, fungování a transformace univerzity a církevních institucí a jejich vzájemný vztah během zkoumaného období. Analyzován je též vztah papežství a výše zmíněných institucí, a také bezprostřední kroky, které vedly k povýšení biskupství na arcibiskupství. V rámci práce jsou představeny i důležité osobnosti zkoumaného období, jako například biskupové Henry Wardlaw, James Kennedy či první arcibiskup Patrick Graham. Časový rámec zkoumaného období končí až v polovině 16. století s nástupem reformace, jelikož ta znamenala další skutečný zlom v dějinách Skotska.
|
|
|
Veršované kroniky jihoněmeckého kulturního okruhu a jejich výpovědní hodnota v historiografii a sebereflexi středověké společnosti
Zvířecí, Anna ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Velička, Tomáš (oponent) ; Nejedlý, Martin (oponent)
V rámci disertační práce "Veršované kroniky jihoněmeckého kulturního okruhu a jejich výpovědní hodnota v historiografii a sebereflexi středověké společnosti" jsou analyzovány následující středohornoněmecké veršované kroniky: Německá císařská kronika, Světová kronika a Kniha o knížatech Janse Enikela a Veršovaná kronika Otakara Štýrského. Chronologicky na sebe doba vzniku jednotlivých pramenů navazuje, místa jejich sepsání (Bavorsko, Rakousy, Štýrsko) představují ohniska středohornoněmecké kronikářské tvorby a kronikáři reprezentují rozličné sociální vrstvy. Německá císařská kronika vznikla v polovině 12. století v církevním prostředí bavorského Řezna, dílo vídeňského kronikáře z vyšší městské vrstvy Janse Enikela na konci 13. století a Veršovaná kronika Otakara Štýrského pochází z přelomu 13. a 14. století z prostředí šlechtického. Na základě výpovědní hodnoty těchto kronik jsou posléze stanoveny všeobecné teze k obrazu středověké společnosti v jejich verších. Jednotlivé kapitoly představují dílčí kroky, které vedly k takto široce stanovenému cíli. Nejprve byly stanoveny metodické postupy a relevantní odborná literatura nejenom k otázce samotných pramenů, ale i k politickým i společenským dějinám období, které je popisováno. Stranou nemohla zůstat ani jazyková otázka. Následující kapitoly jsou...
|
|
|
Fenomén vrcholně středověkého kazatelství se zaměřením na dominikánská latinsky psaná kázání ze 13. století
Benda, Matouš ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Doležalová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se věnuje latinskému kazatelství ve 13. století, mapuje jeho stav a proměny a blíže rozebírá novou specifickou formu kázání, tzv. thematického kázání. Druhým obsahovým těžištěm práce je Řád bratří kazatelů, který vzniká v témže období. Obě tato ústřední témata práce jsou zasazena do kontextu vrcholně středověkých fenoménů, jež měly značný vliv na formování jak kazatelství, tak dominikánského řádu. Právě jeho vlastní reflexe přístupu ke kazatelství je předmětem rozboru textů pocházejících od dvou magistrů řádů. Specifika dominikánského kazatelství a jeho souvislost s thematickým kázáním té doby jsou podepřeny rozborem tří dominikánských kázání pronesených na pařížské univerzitě.
|
|
|
Vliv francouzské katolické emigrace na emancipaci anglické katolické menšiny po roce 1789
Kajanová, Martina ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá migrací francouzského obyvatelstva do Velké Británie po vypuknutí Velké francouzské revoluce v roce 1789. Jejím cílem je objasnit, v jaké míře a v jakých souvislostech měla francouzská katolická emigrace vliv na emancipaci anglické katolické menšiny v letech 1789-1799. Práce se zároveň zaměřuje na fungování émigrés ve Velké Británii a mapuje jejich činnosti a aktivity. Práce je rozdělena na tři části. V první části je nastíněna situace katolické církve ve Francii a Anglii v 18. století, druhá část se věnuje politickému přístupu Velké Británie vůči francouzské migrační vlně a ve třetí části se práce se zabývá přímo kulturním a emancipačním přínosem émigrés ve Velké Británii. Pro popsání a zmapování situací, do kterých nejprve francouzští migranti vstoupili, využívá práce desktriptivní analýzu. Pro kritické zhodnocení proměny situací v průběhu pobytu francouzských migrantů ve Velké Británii práce využívá komparativní metodu. Klíčová slova: katolická církev, francouzská migrace, Velká Británie, emancipace, émigrés
|
|
|
Život a doba rodiny Pastonů skrze jejich dopisy
Savov, Alexander ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Předložená bakalářská práce se zaměřuje na rozbor zachovaných dopisů rodiny Pastonů. V první části jsou krátce popsány dějiny rodu po celé 15. století od vzestupu Williama I. Pastona mezi šlechtickou elitu přes pobyt Johna I. Pastona v Londýně a spravování rodinných statků Margaretou Pastonovou až po spor o hrad Caister. Dále bude v práci zmíněn vztah mezi Pastony a anglickými panovníky Jindřichem VI. a Eduardem IV. a rovněž to, jak je ovlivnily války růží. Práce také porovnává korespondenci rodiny Pastonů s dopisy rodiny Stonorů s cílem vystihnout fungování rodin. Cílem bakalářské práce je rekonstruovat život a dobu rodiny Pastonů, fungování urozených rodin a ukázat, jak vnímali svou dobu sami Pastonové a jak ostatní vnímali je.
|
|
|
Jindřich Břetislav jako český a říšský kníže
Voska, Ondřej ; Izdný, Jakub (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Anotace: Cílem studentovy bakalářské práce je prozkoumat okolnosti udělení říšského knížecího titulu pražskému biskupovi Jindřichu Břetislavovi v dobovém kontextu. Student se zaměří na osobu samotného Jindřicha Břetislava a blíže prozkoumá otázku souběžné držby českého a říšského knížectví i pražského biskupství. Student tento krok osvětlí v kontextu lenních vztahů mezi Svatou říší římskou a českým knížectvím na konci 12. století. Jako prameny mu budou sloužit především Milevský letopis opata a kronikáře Jarlocha, zápisky kronikáře Ansberta nebo Český diplomatář (CDB).
|
|
|
Christianizace Britských ostrovů: komparace vybraných aspektů iroskotské a římské misie
Pecková, Tereza ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Zelenka, Jan (oponent)
Diplomová práce "Christianizace Britských ostrovů: komparace vybraných aspektů iroskotské a římské misie" se zabývá obdobím, kdy došlo ke christianizaci Britských ostrovů, a konkrétně se zaměřuje na dějiny iroskotské a římské misie, jejich organizaci, klíčové osobnosti a zvyky. Irské křesťanství se vyvíjelo v prostředí odlišném od toho, jež panovalo na evropské pevnině, a postupem času si tak vybudovalo svá vlastní specifika a mnohé odlišnosti jak v církevní organizaci a celkovém spravování církve, tak v liturgii nebo v církevním umění. Hlavním cílem práce je především komparace aspektů mnišství, církevní organizace a liturgie obou misií a jimi vybudovaných církevních organizací, čímž by autorka chtěla dojít ke stanovení role iroskotské misie při christianizaci Britských ostrovů a vymezení jedinečnosti irského křesťanství. Autorka se dále zaměřuje na vzájemné vztahy obou misií a jejich střetávání, které vyvrcholilo v roce 664 na synodě ve Whitby. Doplňkovým cílem práce je pak analýza vzájemných vztahů iroskotské a římské misie se světskou mocí.
|
|
|
Vitae sanctorum: úloha franské hagiografické tradice při nástupu Karlovců
Šenk, Martin ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
(česky) Diplomová práce se zabývá raně karolinskou hagiografickou produkcí a její úlohou při nástupu Karlovců k moci. Sledovány jsou přitom dvě hlavní linie. Ta první zkoumá vliv hagiografické produkce na vzestup Karolinského rodu ve Franské říši a na dynastický převrat roku 751. Ve druhé je následně pozornost zaměřena na obraz karolinské expanze do Fríska a Bavorska v hagiografických spisech a na to, jakou legitimizační roli mohly hrát dané spisy v karolinské politice. Po úvodním terminologickém a metodologickém vymezení je nejprve podán popis politického vývoje Franské říše s důrazem na vzestup Karlovců a přehled vývoje latinské hagiografické tradice ve Franské říši se zvláštním zřetelem ke skutečnostem, které jsou v práci dále zkoumány, jakými jsou proměna misijního ideálu, obraz urozeného světce a vyobrazení spolupráce světce a panovníka. Ve třetí kapitole je zevrubně podán vývoj bádání o germánské královské sakralitě a fenoménu urozených svatých a jsou ukázány možnosti užití daných konceptů. Ty jsou pak aplikovány na příkladu svatých z rodu Karlovců - zejména sv. Arnulfa z Met a sv. Gertrudy z Nivelles. V práci je přitom ukázáno, že se jednalo o legitimizační světce a propagace jejich kultu byla politickou záležitostí. Ta měla za cíl posvětit vlastní rod, vyvýšit jej nad ostatní franskou...
|
|
|
Politické působení Anselma z Canterbury
Kalina, Jan ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na politické působení sv. Anselma a analyzuje období strávené v úřadech převora a opata v Bec a arcibiskupa v Canterbury. Během let prožitých v normandském klášteře převzal úlohu učitele a misionáře a nasbíral značné množství vědomostí a zkušeností, jež jej připravily na budoucí dráhu metropolity. Soustředil jsem se především na teorie a tradice, které přijal za své a jež později sám obohatil, ale též v krátkosti představuji některé z jeho nejvýznamnějších původních teologicko-filozofických textů. Zmiňuji důležitou roli Lanfranca z Pavie v jeho životě, na jehož církevní reformu se v Anglii snažil Anselm navázat. Zastával pontifikát v období vlády dvou králů, Viléma II. Ryšavého a Jindřicha I. Studium pramenů potvrzuje, že oba muži se značně politicky i povahově lišili. Za panování Viléma II. se coby arcibiskup pokoušel uplatnit své teorie v praxi, především pak učení o spoluvládě. Setkával se ovšem s neutuchajícím odporem dvora. Po jeho předčasné smrti se metropolitova situace dramaticky změnila, neboť Jindřich I. se ukázal být mužem kompromisu. Na konci života nalézáme Anselma na vrcholu politické kariéry, kdy se mu podařilo dosáhnout jednoty a spolupráce s králem.
|
|
|
Postavení ordálu v systému středověké spravedlnosti a důvody jeho užití
Brázdová, Lucie ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Hlavním tématem této bakalářské práce jsou různá zdůvodnění existence ordálů (neboli božích soudů) ve středověkém právním systému. První dvě kapitoly jsou věnovány definici ordálu a stručnému uvedení do kontextu historie ordálu s důrazem na Evropu. Následující část se zaobírá analýzou jednotlivých právních pramenů z oblasti Čech, Irska a Anglie a jejich komparací. Ukazuje jak rozdíly v použitých druzích ordálů, tak případy, v jakých se v právních textech ocitají. Poslední část představuje možná zdůvodnění užití ordálů a snaží se na ně nahlížet z pohledu jejich provázanosti s přísahou jako dalším středověkým důkazním prostředkem
|
host ::
RSS.