|
|
Kaplířové ze Sulevic na prahu raného novověku
Kozojed, Petr ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje dějinám rytířského rodu Kaplířů ze Sulevic, a to od doby první zmínky před polovinou 14. století až po skon posledního mužského člena rodu na počátku 18. století. Rod Kaplířů ze Sulevic patří mezi významné příslušníky českého rytířského stavu. V průběhu 14. a na počátku 15. století členové rodu budovali svoji majetkovou strukturu, tehdy se konstituovalo hned pět linií, sulevická, osterská, solanská, skalská-řehlovická a vimperská. Díky husitským bouřím se podařilo podnikavým Kaplířům poprvé výrazněji proniknout i mimo hranice vlastních statků. Po polovině 15. století docházelo k jisté stagnaci, s výjimkou vimperské větve, jež naopak dosáhla svého vrcholu. V 16. století se genealogické i majetkové vztahy uvnitř rodu projasnily. Zanikly vimperská a solanská linie, naopak vznikly pnětlucká, třebívlická a tuchořická linie. Právě 16. a počátek 17. století je v obecném pohledu zlatým věkem Kaplířů. V této epoše působilo nejvíce osobností a jednotlivé linie dosáhly také největších majetkových zisků.
|
|
|
Majetkové újmy českých rodin - znárodnění a restituce nemovitostí, kvalitativní výzkum
Kozojed, Petr ; Zimmerhaklová, Hana (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Tématem diplomové práce je poválečné znárodnění majetku z rukou českého obyvatelstva do vlastnictví státu s reflexí k opětovnému navrácení znárodněného majetku zpět do rukou původních vlastníků, respektive do vlastnictví jejich dědiců prostřednictvím restitučního procesu, jenž probíhá od počátku 90. let 20. století v podstatě dodnes. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem obě transakce probíhaly, jakým způsobem byla tehdy poznamenána rodina, jíž byl majetek odebrán a v poslední řadě také, jak se projevila restituce předmětného majetku na existenci rodiny v posledních dvaceti porevolučních letech, jakož i jakým způsobem dotčená rodina vnímala dobovou situaci a nakonec i jakým způsobem bylo narušeno vnímání spravedlnosti s ohledem na nedotknutelnost vlastnického práva. V empirické části je diplomová práce postavena na rozhovorech s vybranými 5 narátory, jež jsou vedeny metodou orální historie. Základní otázkou práce je "vztah rodiny k majetku" v průběhu zkoumaných let 1948 - 2012. Základní idea výzkumu vychází z podnětů daných vztahem společnosti k nezměnitelné vlastní historii v návaznosti na změnu právních vztahů, jež s sebou každá nová doba přináší.
|
|
|
Kaplířové ze Sulevic na prahu raného novověku
Kozojed, Petr ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje dějinám rytířského rodu Kaplířů ze Sulevic, a to od doby první zmínky před polovinou 14. století až po skon posledního mužského člena rodu na počátku 18. století. Rod Kaplířů ze Sulevic patří mezi významné příslušníky českého rytířského stavu. V průběhu 14. a na počátku 15. století členové rodu budovali svoji majetkovou strukturu, tehdy se konstituovalo hned pět linií, sulevická, osterská, solanská, skalská-řehlovická a vimperská. Díky husitským bouřím se podařilo podnikavým Kaplířům poprvé výrazněji proniknout i mimo hranice vlastních statků. Po polovině 15. století docházelo k jisté stagnaci, s výjimkou vimperské větve, jež naopak dosáhla svého vrcholu. V 16. století se genealogické i majetkové vztahy uvnitř rodu projasnily. Zanikly vimperská a solanská linie, naopak vznikly pnětlucká, třebívlická a tuchořická linie. Právě 16. a počátek 17. století je v obecném pohledu zlatým věkem Kaplířů. V této epoše působilo nejvíce osobností a jednotlivé linie dosáhly také největších majetkových zisků.
|
|
|
Majetkové újmy českých rodin - znárodnění a restituce nemovitostí, kvalitativní výzkum
Kozojed, Petr ; Zimmerhaklová, Hana (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Tématem diplomové práce je poválečné znárodnění majetku z rukou českého obyvatelstva do vlastnictví státu s reflexí k opětovnému navrácení znárodněného majetku zpět do rukou původních vlastníků, respektive do vlastnictví jejich dědiců prostřednictvím restitučního procesu, jenž probíhá od počátku 90. let 20. století v podstatě dodnes. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem obě transakce probíhaly, jakým způsobem byla tehdy poznamenána rodina, jíž byl majetek odebrán a v poslední řadě také, jak se projevila restituce předmětného majetku na existenci rodiny v posledních dvaceti porevolučních letech, jakož i jakým způsobem dotčená rodina vnímala dobovou situaci a nakonec i jakým způsobem bylo narušeno vnímání spravedlnosti s ohledem na nedotknutelnost vlastnického práva. V empirické části je diplomová práce postavena na rozhovorech s vybranými 5 narátory, jež jsou vedeny metodou orální historie. Základní otázkou práce je "vztah rodiny k majetku" v průběhu zkoumaných let 1948 - 2012. Základní idea výzkumu vychází z podnětů daných vztahem společnosti k nezměnitelné vlastní historii v návaznosti na změnu právních vztahů, jež s sebou každá nová doba přináší.
|
|
|
Kaplířové ze Sulevic na prahu raného novověku
Kozojed, Petr ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje dějinám rytířského rodu Kaplířů ze Sulevic, a to od doby první zmínky před polovinou 14. století až po skon posledního mužského člena rodu na počátku 18. století. Rod Kaplířů ze Sulevic patří mezi významné příslušníky českého rytířského stavu. V průběhu 14. a na počátku 15. století členové rodu budovali svoji majetkovou strukturu, tehdy se konstituovalo hned pět linií, sulevická, osterská, solanská, skalská-řehlovická a vimperská. Díky husitským bouřím se podařilo podnikavým Kaplířům poprvé výrazněji proniknout i mimo hranice vlastních statků. Po polovině 15. století docházelo k jisté stagnaci, s výjimkou vimperské větve, jež naopak dosáhla svého vrcholu. V 16. století se genealogické i majetkové vztahy uvnitř rodu projasnily. Zanikly vimperská a solanská linie, naopak vznikly pnětlucká, třebívlická a tuchořická linie. Právě 16. a počátek 17. století je v obecném pohledu zlatým věkem Kaplířů. V této epoše působilo nejvíce osobností a jednotlivé linie dosáhly také největších majetkových zisků.
|
|
|
Kaplířové ze Sulevic na prahu raného novověku
Kozojed, Petr ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje dějinám rytířského rodu Kaplířů ze Sulevic, a to od doby první zmínky před polovinou 14. století až po skon posledního mužského člena rodu na počátku 18. století. Rod Kaplířů ze Sulevic patří mezi významné příslušníky českého rytířského stavu. V průběhu 14. a na počátku 15. století členové rodu budovali svoji majetkovou strukturu, tehdy se konstituovalo hned pět linií, sulevická, osterská, solanská, skalská-řehlovická a vimperská. Díky husitským bouřím se podařilo podnikavým Kaplířům poprvé výrazněji proniknout i mimo hranice vlastních statků. Po polovině 15. století docházelo k jisté stagnaci, s výjimkou vimperské větve, jež naopak dosáhla svého vrcholu. V 16. století se genealogické i majetkové vztahy uvnitř rodu projasnily. Zanikly vimperská a solanská linie, naopak vznikly pnětlucká, třebívlická a tuchořická linie. Právě 16. a počátek 17. století je v obecném pohledu zlatým věkem Kaplířů. V této epoše působilo nejvíce osobností a jednotlivé linie dosáhly také největších majetkových zisků.
|
host ::
RSS.