Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 58 záznamů.  začátekpředchozí41 - 50další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Historie, fikce a ideologie: analýza románu Salaì má pochyby
Švantner, Michal ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Tato práce analyzuje historický román Salaí má pochyby, a to z hlediska záměru, jež autoři jasně deklarují ve studii připojené k románu. Tímto záměrem je jednak zesměšnění přílišné důvěry v brak a v očividné falzifikáty, jednak literární demytologizace mýtů - zde spojená především s papežem Alexandrem VI., Leonardem da Vinci, renesančními humanisty či Tacitovou Germánií -, jež se usadily v historickém diskursu. Práce tedy prostřednictvím naratologické analýzy zkoumá postupy, které jsou v rámci těchto záměrů použity, a všímá si implikací pro teorie vztahu historického a literárního diskursu. Zároveň také ukazuje, že autoři se v závěrečné studii dopouštějí historického objektivismu a nereflektují literárnost vlastního textu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
RPG jako narativní médium
Slavík, Petr ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hrdina, Matouš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá narativem v počítačových hrách, konkrétně pak v RPG a jeho "hybridech". Teoretická část představuje vybrané koncepty herních studií a naratologie, které jsou v praktické části použity jako základ pro možnou metodu analýzi. Tato metoda je demonstrována na čtyřech příkladech formou čtyř krátkých případových studií.
Pedagog v českém filmu
Majerová, Markéta ; Koťová, Magdalena (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Bakalářská práce má analyticko-interpretační charakter. Převažující analytická část obsahuje rozbor čtrnáct děl české kinematografie, v nichž se objevuje postava pedagoga a které byly natočeny v letech 1937-2010. Vybrané filmy jsem rozdělila podle data natočení a zároveň je roztřídila do tří klíčových skupin - filmová produkce do roku 1945, filmová produkce 1945- 1989 a filmová produkce po roce 1989. Interpretační část postihuje problematiku reprezentace pedagoga v českém filmu, zejména se zaměřuji na nápadné shody ve vyobrazení postavy učitele, atributy patřící k učitelské profesi a interakci učitele s žáky, popřípadě širším sociálním okolím. Klíčová slova pedagog, naratologie, film, reprezentace
Svět postav Jáchyma Topola
Vytiska, Vojtěch ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou fikčních světů raných próz Jáchyma Topola: Výlet k nádražní hale a Sestra. Práce se zaměřuje na systém a analýzu postav. Metodou analýzy narativních modalit odhaluje komplikovaný fikční svět. Dále se práce zabývá vypravěčem a jeho spolehlivostí v rámci fikčního světa. V poslední kapitole práce charakterizuje systém postav a navrhuje typologii postav pro Topolův fikční svět.
Svět postav Jáchyma Topola
Procházka, Martin ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
bakalá ské práce Sv t postav Jáchyma Topola V této bakalá ské práci jsem se zam il na t i reprezentativní díla spisovatele Jáchyma Topola, o kterých si myslím, e práv ona vystihují Topolovu tvorbu nejlépe. Tato díla jsem analyzoval, p i em jsem kladl d raz na výstavbu fik ního sv ta a postav, dále na stylistickou stránku a styl vypráv ní. Ka dému analyzovanému dílu nále í rozsah jedné kapitoly. V záv re né, tvrté kapitole jsem na základ zanalyzovaných text provedl jejich komparaci a sna il jsem se uvést jejich podobnosti a odli nosti. Metodologicky jsem vycházel z naratologické práce S. Chatmana a z typologií postav a zp sob jejich charakterizace, výstavby a funkce, tedy s metodami, s nimi jsem se seznámil v rámci úvodu do literární teorie a v interpreta ních seminá ích.
Postmoderní pojetí děl KURTA VONNEGUTA
Adamová, Kateřina ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá vypravěčskými strategiemi Kurta Vonneguta jako postmoderního autora se specifickým stylem. První část diplomové práce je zaměřena zejména na definování postmodernismu v porovnání s modernismem, dále se v ní vysvětlují nezbytné pojmy, se kterými se v práci dále pracuje. Zahrnuje zároveň životní zkušenosti a události, které ovlivnily autorovu tvorbu. Druhá část diplomové práce je věnována rozboru vypravěčské strategie dvou vybraných románů, Snídaně šampiónů a Matky noci. Závěr práce shrnuje nejpodstatnější specifika autorovy práce s vypravěčem zvolených děl. Tato práce celkově nahlíží na Kurta Vonneguta jako na autora, který je významným představitelem postmoderní americké prózy druhé poloviny 20. století, který plně využívá vypravěčských strategií typických pro tento směr či období, jako na autora, který experimentuje a vytváří si svůj naprosto ojedinělý styl.
Narrating an event: Representation of East German revolution 1989 in novel "Helden wie wir" and the historical monography "Die revolution von 1989 in der DDR"
Smyčka, Václav ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Tato práce se zabývá rozborem narativních technik reprezentace historických událostí na příkladu revoluce 1989 v románech Helden wie wir (Hrdinové jako my) a historiografické monografie Endspiel: Die Revolution von 1989 in der DDR. Při zkoumání makrostrukturní roviny děl se odhalí problém s povahou narativního času děl. Jádrem tázání se stane otázka po vztahu historického, osobního a narativního času ve vyprávěcích dílech. Možné řešení se bude hledat na poli hermeneutických teorií Paula Ricoeura.
Proměny vypravěče v próze Jaromíra Johna
Kleňha, Petr ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Proměny vypravěče v próze Jaromíra Johna Tato diplomová práce se zaměřuje na funkci vypravěče a jeho různé podoby v Johnově beletristickém díle. Věnuje se problematice konstruování fikčního světa vypravěčem a tomu, jak právě vypravěč ovlivňuje čtenářovo chápání zobrazených událostí. Nejdříve se snažíme porovnat hlavní soudobé koncepty vypravěče jako naratologické kategorie - především pojetí Shlomith Rimmon- Kenanové, Franze Stanzela a Lubomíra Doležela, z nichž práce terminologicky vychází. Teoretické uchopení vypravěče je východiskem pro naratologickou analýzu Johnova prozaického díla z hlediska uplatněných vypravěčských typů na vzorku vybraných autorových děl: výbor povídek s válečnou tematikou Večery na slamníku, romány Moudrý Engelbert, Výbušný zlotvor, Pampovánek, Honda Cibulků; okrajově Estét a další díla. Současně se práce zaměřuje na popsání stavebních postupů, které jsou pro Johnův autorský styl typické - je to zejména využití ironie, principu koláže a dokumentárních prvků. Ukazuje se, že autorova tvorba náležela ve své době k experimentálnímu proudu české prózy. Rovněž si všímáme vztahu autorovy prozaické tvorby a jeho estetického konceptu. Doufáme, že se alespoň částečně podařilo doplnit literaturu o Jaromíru Johnovi, jehož význam a přínos nebyl prozatím úplně doceněn. klíčová slova:...
Vypravěčské strategie v povídkách Raymonda Carvera
SELNER, Ondřej
Diplomová práce Vypravěčské strategie v povídkách Raymonda Carvera je věnována literárnímu konceptu vypravěče. Na základě rozboru Carverových povídek dochází k několika typologicky odlišným typům vypravěče, které se v textech amerického spisovatele vyskytují. Práce je rozdělena na dvě části - část teoretickou, ve které je stručně nastíněn teoretický zájem o koncept vypravěče a klíčové přístupy (F. K. Stanzel, K. Friedmannová, G. Genette, T. Todorov, D. Cohnová, S. Chatman, J. Culler, J. H. Miller a W. C. Booth), a část praktickou, která již s pomocí předtím nastíněných termínů a přístupů povídky analyzuje a typologicky charakterizuje. Výsledkem je přehledný seznam různých vypravěčských strategií v Carverově povídkové tvorbě.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 58 záznamů.   začátekpředchozí41 - 50další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.