|
|
Dovoz a šíření gramofonových desek v Československu v období normalizace
Andrs, Jiří ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá dovozem a rozšiřováním zahraničních hudebních nahrávek, konkrétně gramofonových desek do Československa. Gramofonová deska totiž na rozdíl od jiných nosičů (např. magnetofonový pásek či později kazeta) byla zároveň artefaktem, který zosobňoval atraktivní exotiku západního světa, a díky svému formátu a grafickému řešení představoval v popkultuře ceněný předmět. Práce vychází z předpokladu, že na distribuci gramofonových desek do značné míry závisel rozvoj československých hudebních subkultur. Autor proto zaměří svou pozornost na neoficiální dovážení LP desek prostřednictvím soukromých osob a jen částečně zohlední velice omezený, státem kontrolovaný import tohoto sortimentu. Důležitou otázkou práce bude také dovoz gramofonových desek západní provenience ze socialistických států. V řadě těchto zemí totiž vycházely v licenci západní hudební tituly v mnohem větší míře než v ČSSR. Pro československé občany byly vzhledem k snazší možnosti vycestování do těchto zemí i díky cenám snáze dostupné než západní originály. Student se ve své práci také pokouší korigovat představu rozšířenou v laickém i odborném prostředí o ilegálních hudebních burzách jako o dominantním importním a distribučním kanálu západních hudebních nahrávek do Československa v sedmdesátých a osmdesátých letech. Autor totiž...
|
|
|
Jak jsme žili. Každodenní život mezi polovinou 19. a polovinou 20. století na Kladensku.
Niekurzáková, Kateřina ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pavlorek, David (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na každodennost jedné rodiny od počátku 19. století do 80. let 20. století. Jejím cílem je zdokumentovat a přiblížit každodenní život a rodinné vztahy v rolnické, řemeslnické, úřednické a obchodnické rodině na Kladensku a posoudit, co zde bylo typické anebo zvláštní. Práce se pokusí vysledovat, co se mezi počátkem 19. a polovinou 20. století v životě rodiny nejvíce změnilo a co naopak přetrvalo. Práce se zaměří na důsledky industrializace a urbanizace, na první i druhou světovou válku či nástup komunistického režimu. Klíčová slova rodina, Rakousko-Uhersko, 1. světová válka, první republika, 2. světová válka, vzdělávání, děti, žena, každodennost
|
|
|
Geografie náboženství z feministické perspektivy
Klingorová, Kamila ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent) ; Rochovská, Alena (oponent)
Dizertační práce vychází z postsekularizační teze, která zdůrazňuje vzrůstající roli náboženství v současné společnosti. Náboženství je v postmoderním období chápáno nejen jako objektivní pravda, ale i jako individuální zkušenost člověka. V souvislosti se společenskými změnami se hovoří o nových geografiích náboženství, které do diskuze o projevech náboženství v prostoru zahrnují i individualitu člověka a místa mimo "oficiálně sakrální" prostor. Ke studiu náboženství jako individuální zkušenosti může významně přispět feministická perspektiva, která umožňuje zahrnutí osobních prožitků, zkušeností a emocí člověka a výzkum na úrovni každodennosti. Práce v teoretické rovině práce přispívá k aktuálnímu směřování geografií náboženství, které propojuje s feministickými přístupy. Feministické přístupy rozvíjejí zejména témata hierarchie, ženské zkušenosti, každodennosti, emocionality a tělesnosti, a přispívají tak k výzkumu náboženství v postsekulárním kontextu. V empirické rovině je cílem práce posoudit, jak je utvářeno sakrální místo a jak náboženství formuje každodenní zkušenost žen. Práce tak usiluje o obohacení české kulturní geografie o další prvek formování prostoru v podobě náboženského prožívání. Metodologický rámec práce využívá potenciálu kombinace kvantitativních a kvalitativních metod a...
|
|
|
Každodennost žen-matek za normalizace z hlediska výchovy dětí a péče o rodinu
Kotasová, Eva ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Dudová, Radka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mediálním obrazem každodenností žen v období socialismu. Zaměřuje se na časový úsek let 1970 - 1975, tedy na tzv. ranou normalizaci v ČSSR. Cílem práce je zjistit, jak tuto každodennost v uvedeném období interpretoval dobový časopis Vlasta. Tato analýza je přínosná především proto, že vypovídá o do jisté míry idealistické prezentaci životního způsobu socialistických žen, o jejich každodenních starostech a problémech. V rámci analýzy budou zkoumány články, které pojednávají o péči o rodinu a domácnost, o výchově dětí v rodině a institucionálních zařízeních, o roli muže v rodině, psychickém a fyzickém zdraví, kosmetice, módě atd., tzn. o veškerých aspektech, které ke každodennosti patří a které ji formují. Prostřednictvím těchto témat, která ženy zajímají, časopis současně nenápadně formoval ideál socialistické ženy. Ve sděleních, která se týkají každodenního života, předával ženám hodnoty, stereotypy a dokonce ideologické principy tehdejší socialistické společnosti. Hlavním cílem analýzy je vytvořit komplexní obraz této každodenní praxe v časopise Vlasta. Klíčová slova Každodennost, žena, socialismus, normalizace, časopis Vlasta, péče o rodinu, domácnost, děti
|
|
|
Životní svět trestankyň v řepském klášteře Kongregace sv. Karla Boromejského (na přelomu 30. a 40. let 20. století)
Dopitová, Michaela ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Hladík, Ondřej (oponent)
Cílem bakalářské práce je nastínit každodenní život a osudy trestanek v řepském klášteře Kongregace sv. Karla Boromejského na přelomu třicátých a čtyřicátých let dvacátého století. Práce zahrnuje rozbor trestanek na základě jejich národnosti, sociálního složení, typu zločinu, doby trestu, či náboženského vyznání. Dále se věnuje cílům trestnice, výchovným prostředkům aplikovaným na ženy a respektem trestanek k těmto prostředkům i k samotnému personálu. Popisuje každodenní rytmus v řepském klášteře, včetně činností, které ženy vykonávaly. Sleduje chování a jednání trestanek, jejich vzájemné vztahy, hierarchie mezi ženami a procesy vyjednávání mezi nimi.
|
|
|
Domestifikace televizního zpravodajství: Každodenní sociální užití televizního zpravodajství v prostředí současné rodiny
Fišerová, Sylvie ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Jungová, Eliška (oponent)
Diplomová práce "Domestikace televizního zpravodajství: každodenní sociální užití televizního zpravodajství v prostředí současné rodiny" se zabývá tím, jak a proč jsou v rodinném prostředí užívány večerní televizní zprávy. K tomuto tématu text přistupuje z hlediska auditoriálního přístupu kulturálních studií, počítá s existencí autonomního aktivního publika. Seznamuje čtenáře se základními tezemi studia sociálního užití médií, jako jsou typy sociálního užití, genderové rozdíly v užití a zabývá se i otázkou vztahu dětí a médií. Další část práce je věnována zpravodajství, jeho prvkům a možným způsobům užití tohoto formátu jednotlivými členy rodiny. Popsané koncepty jsou pak v empirické části textu použity jako výchozí nástroje pro analýzu sociálního užití večerních televizních zpráv, metodou kvalitativní zakotvené analýzy. V empirické části autorka dochází k následujícím závěrům: hlavním motivem ke sledování zpráv je informační využití, ovšem zároveň je zpravodajství kulisou k dalším aktivitám, především koupání dětí a činnostem kolem večerního jídla. Nejčastější způsob sledování tak lze označit za "monitorování", při kterém je sledování televizních zpráv sekundární aktivitou k jiné činnosti a diváci sledují vysílání jenom do té míry, aby tušili co se na obrazovce děje. Děti zprávy z vlastní vůle...
|
|
| |
|
|
Gastronomie jako součást životního stylu na stránkách českých celostátních tištěných médií v období první Československé republiky
Zábrodská, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent) ; Burešová, Jana (oponent)
Dizertační práce Gastronomie jako součást životního stylu na stránkách českých celostátních tištěných médií v období první Československé republiky představuje výsledky osmiletého výzkumu gastronomické žurnalistiky v prvorepublikovém tisku. První republika bývá nahlížena idealisticky přes filtr pozitivního sentimentu jako moderní, demokratický a prosperující státní útvar. Realita tomuto pohledu však zcela neodpovídá. Tato práce představuje úzký výsek prvorepublikového životního stylu na příkladu gastronomie, která odráží ekonomickou a sociální úroveň společnosti, a kriticky ji konfrontuje s historickými fakty. Vychází přitom z předpokladu, že gastronomii jakožto nedílné součásti života se média pravidelně věnovala. Obsahová analýza prokázala, že gastronomická žurnalistika měla své pravidelné rubriky ve sledovaných denících, ačkoliv se tak tehdy nenazývala. Analýza zahrnuje pět celostátních deníků vycházejících po celé období první republiky - Lidové noviny, Národní politiku, České slovo, Právo lidu a Venkov - a Rudé právo vzniklé v roce 1920. Svým obsahem listy postihují celé společensko-politické spektrum publika a lze se tak domnívat, že představují téměř kompletní pluralitu názorů. Do analýzy jsou zahrnuta pouze víkendová vydání ve vybraných letech signifikantních pro vývoj mladé republiky - od...
|
|
| |
|
|
Dobová kuchyně v českém reenactmentu ztvárňujícím období 1. pol. 14. století.
Svobodová, Alena ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Středověká kuchyně patří tradičně do hájemství historické nebo kulturní antropologie, protože stravování odráží zvyklosti rozdílných společenských vrstev, etnických skupin a náboženských předpisů (půst, košer jídla). Stravování náleží ke složkám rituálu a proměňuje se v závislosti na hospodářské a společenské změně. Předkládaná práce se trochu netradičně zabývá otázkou, jak se dobová kuchyně vaří dnes. Zvýšený zájem o výzkum středověké každodennosti a dvorské společnosti v posledních dvou desetiletích rozšířil míru poznání tehdejšího života a zpřístupnil tyto informace zájemcům o historii z řad široké veřejnosti. Máloco je víc každodenní, než příprava a konzumace pokrmů. Přesto se zdá, že stejně jako před staletími i dnes je něco tak obyčejného jako vaření odsunuto mimo hlavní zorné pole, mimo podium, na kterém je historie předváděna. Nebo je tomu jinak? Dobová kuchyně je něčím víc, oživuje kořeny našich stravovacích zvyklostí, naší kultury a tehdy stejně jako dnes je společné jídlo tmelem sociální skupiny. Předmětem této práce je seznámit čtenáře s dobovou kuchyní 1. pol. 14. století, a ukázat různé přístupy k dobovému vaření na akcích oživené historie jako cesty, které mají sice společný cíl, ale v provedení se výrazně liší. Proč tomu tak je, když výchozí teoretická základna je k dispozici...
|
host ::
RSS.