|
|
Ženská práva na Středním Východě a jejich vnímání v Česku
Výborná, Veronika ; Kabrda, Jan (vedoucí práce) ; Klingorová, Kamila (oponent)
Ženská práva v islámském světě jsou diskutabilním tématem. Často nejsou brány v úvahu značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a regiony a jsou opomíjeny mnohé příčiny a souvislosti, které ženám životní podmínky tvoří. Předložená bakalářská práce si klade za cíl představit postavení žen na Středním východě na základě statistických dat v porovnání s muži. Druhá část práce má tyto výsledky konfrontovat s pocity a názory pracovníků českých neziskových organizací, kteří Střední východ navštívili. Postupně jsou prezentována ženská ekonomická práva, občanská práva, politická práva, vzdělání a zdraví ve 21 vybraných zemí tohoto regionu, společně s interpretací možných faktorů a příčin omezení ženských práv. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vnímání nebezpečí v Záběhlicích z pohledu mladých žen
Bittnerová, Kateřina ; Jíchová, Jana (vedoucí práce) ; Klingorová, Kamila (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výzkumem vnímání bezpečnosti a kriminality v pražské čtvrti Záběhlice z pohledu mladých žen. Cílem práce je zjistit, jak velký pociťují mladé ženy strach z vybraných násilných trestných činů, jaká místa považují z pohledu vlastní bezpečnosti za riziková a jaké důvody ovlivňují toto vnímání. V práci bylo využito dotazníkové šetření mezi mladými ženami a polostrukturované rozhovory s příslušníky Městské policie. Výsledky ukázaly, že většina respondentek považuje Záběhlice za bezpečnou čtvrť, z vybraných násilných trestných činů pociťují respondentky největší strach ze znásilnění. Za riziková místa na území Záběhlic byly označeny například podchody, parky či okolí různých budov. Mezi hlavní důvody negativního vnímání těchto míst patřila přítomnost rizikově vnímaných skupin lidí, špatné fyzické prostředí nebo špatná předchozí zkušenost s těmito místy. Klíčová slova: vnímání nebezpečí, strach ze zločinu, násilné trestné činy, mladé ženy, Praha, Záběhlice
|
|
|
Aféra Oradour sur Glane
Klingorová, Kamila ; Emler, David (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Bakalářská práce Aféra Oradour sur Glane pojednává o sporu dvou francouzských regionů, který vyvolal proces v Bordeaux v roce 1953. Během druhé světové války byla limousinská obec Oradour sur Glane srovnána se zemí jednotkami SS. Na masakru se podíleli i alsaští vojáci násilně inkorporovaní do německé armády, tzv. "malgré-nous". V průběhu soudního procesu s vojáky podílejícími se na masakru vznikla aféra Oradour, tedy spor mezi regiony Alsaskem a Limousinem. Alsasko se během aféry postavilo na stranu "malgré-nous" proti oradourský pozůstalým reprezentovaným Limousinem. Každá strana bojovala o svou spravedlnost pomocí manifestací a nátlaku na politické představitele. V čele mobilizace proti soudnímu procesu a následné amnestii udělené "malgré-nous" francouzskou vládou stály na obou stranách asociace chránící práva alsaských vojáků odsouzených v Bordeaux a oradourských pozůstalých. Spor obou stran pokračoval až do roku 2004, kdy proběhlo 60. výročí masakru v Oradouru. Výroční ceremonie se konala v duchu usmíření obou stran, o kterém hovořili jak přítomní politici, tak novináři. Cílem bakalářské práce je zmapovat průběh aféry Oradour a ověřit, zda lze považovat 60. výročí masakru za konec sporu mezi "malgré- nous" a oradourskými pozůstalými.
|
|
|
Geografie náboženství z feministické perspektivy
Klingorová, Kamila ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent) ; Rochovská, Alena (oponent)
Dizertační práce vychází z postsekularizační teze, která zdůrazňuje vzrůstající roli náboženství v současné společnosti. Náboženství je v postmoderním období chápáno nejen jako objektivní pravda, ale i jako individuální zkušenost člověka. V souvislosti se společenskými změnami se hovoří o nových geografiích náboženství, které do diskuze o projevech náboženství v prostoru zahrnují i individualitu člověka a místa mimo "oficiálně sakrální" prostor. Ke studiu náboženství jako individuální zkušenosti může významně přispět feministická perspektiva, která umožňuje zahrnutí osobních prožitků, zkušeností a emocí člověka a výzkum na úrovni každodennosti. Práce v teoretické rovině práce přispívá k aktuálnímu směřování geografií náboženství, které propojuje s feministickými přístupy. Feministické přístupy rozvíjejí zejména témata hierarchie, ženské zkušenosti, každodennosti, emocionality a tělesnosti, a přispívají tak k výzkumu náboženství v postsekulárním kontextu. V empirické rovině je cílem práce posoudit, jak je utvářeno sakrální místo a jak náboženství formuje každodenní zkušenost žen. Práce tak usiluje o obohacení české kulturní geografie o další prvek formování prostoru v podobě náboženského prožívání. Metodologický rámec práce využívá potenciálu kombinace kvantitativních a kvalitativních metod a...
|
|
|
Vliv náboženství na postavení žen ve vybraných státech
Klingorová, Kamila
Vliv náboženství na postavení žen ve vybraných státech Diplomová práce vychází z teoretických konceptů feministické geografie, geografie náboženství a výzkumu genderových nerovností. Pokouší se analyzovat vliv vybraných religií na postavení žen ve společnosti a komparovat křesťanství, buddhismus, hinduismus, islám a kategorii "bez vyznání" v tomto vlivu. Vychází z myšlenky, že genderová rovnost je prvkem důležitým pro sociální a ekonomický rozvoj státu a pro demokracii. Klíčovým výzkumným problémem práce je, jak výrazný vliv má náboženství na postavení ženy ve společnosti. Na základě kvantitativní analýzy dat z vybraných 41 států světa se práce snaží posoudit vliv náboženství na postavení žen v sociální, politické a ekonomické rovině. Jedním z předpokladů práce je, že postavení žen je nejlepší ve společnosti s převahou lidí bez vyznání, dále v křesťanské, buddhistické a hinduistické společnosti a nejhorší je v muslimské společnosti. Na základě výsledků statistické analýzy lze konstatovat, že zapojení žen do veřejné sféry má pozitivní vliv na socioekonomický rozvoj státu. Náboženství umocňuje genderové nerovnosti a ovlivňuje participaci žen ve veřejné sféře, čímž působí na demokracii ve státě i na některé další oblasti fungování společnosti. Klíčová slova: náboženství, feministická geografie,...
|
|
|
Geografie náboženství z feministické perspektivy
Klingorová, Kamila ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent) ; Rochovská, Alena (oponent)
Dizertační práce vychází z postsekularizační teze, která zdůrazňuje vzrůstající roli náboženství v současné společnosti. Náboženství je v postmoderním období chápáno nejen jako objektivní pravda, ale i jako individuální zkušenost člověka. V souvislosti se společenskými změnami se hovoří o nových geografiích náboženství, které do diskuze o projevech náboženství v prostoru zahrnují i individualitu člověka a místa mimo "oficiálně sakrální" prostor. Ke studiu náboženství jako individuální zkušenosti může významně přispět feministická perspektiva, která umožňuje zahrnutí osobních prožitků, zkušeností a emocí člověka a výzkum na úrovni každodennosti. Práce v teoretické rovině práce přispívá k aktuálnímu směřování geografií náboženství, které propojuje s feministickými přístupy. Feministické přístupy rozvíjejí zejména témata hierarchie, ženské zkušenosti, každodennosti, emocionality a tělesnosti, a přispívají tak k výzkumu náboženství v postsekulárním kontextu. V empirické rovině je cílem práce posoudit, jak je utvářeno sakrální místo a jak náboženství formuje každodenní zkušenost žen. Práce tak usiluje o obohacení české kulturní geografie o další prvek formování prostoru v podobě náboženského prožívání. Metodologický rámec práce využívá potenciálu kombinace kvantitativních a kvalitativních metod a...
|
|
|
Projekty obnovy zchátralých kostelů a kaplí v oblastech Hartmanicka a Prášilska
Bouzek, Filip ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Klingorová, Kamila (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou minulého a současného stavu tří vybraných památek na území Hartmanicka a Prášilska, konkrétně synagogy v Hartmanicích, kostela v Dobré Vodě a kostela v Prášilech. Tyto zcela, nebo značně poničené budovy byly ve snaze vrátit jejich původní podobu za pomoci různých sponzorů a dobrovolníků opraveny. V práci se diskutuje především jejich dnešní podoba a využití ve srovnání s původním účelem. Dále se klade důraz na interpretaci církevních památek a jejich roli při zprostředkování identity. Teoretická část se věnuje problematice sakrální krajiny, dědictví, paměti krajiny a klíčovým faktorům vytvářejícím identitu v regionu. Dále jsou v empirické části představeny církevní památky a výsledky zjištěné pomocí rozhovorů a terénního výzkumu. Výzkum ukázal, že i když jsou památky rozdílné, prokázaly se být důležitým prvkem v krajině, který přispívá k vytváření identity v regionu. Obnovené sakrální stavby jsou důležitým symbolem věřících, ale jsou i využívány pro světské účely a mají svůj turistický význam. Klíčová slova: dědictví; obnova; religiózní krajina; Šumava; Česko
|
|
|
Vliv náboženství na postavení žen ve vybraných státech
Klingorová, Kamila
Vliv náboženství na postavení žen ve vybraných státech Diplomová práce vychází z teoretických konceptů feministické geografie, geografie náboženství a výzkumu genderových nerovností. Pokouší se analyzovat vliv vybraných religií na postavení žen ve společnosti a komparovat křesťanství, buddhismus, hinduismus, islám a kategorii "bez vyznání" v tomto vlivu. Vychází z myšlenky, že genderová rovnost je prvkem důležitým pro sociální a ekonomický rozvoj státu a pro demokracii. Klíčovým výzkumným problémem práce je, jak výrazný vliv má náboženství na postavení ženy ve společnosti. Na základě kvantitativní analýzy dat z vybraných 41 států světa se práce snaží posoudit vliv náboženství na postavení žen v sociální, politické a ekonomické rovině. Jedním z předpokladů práce je, že postavení žen je nejlepší ve společnosti s převahou lidí bez vyznání, dále v křesťanské, buddhistické a hinduistické společnosti a nejhorší je v muslimské společnosti. Na základě výsledků statistické analýzy lze konstatovat, že zapojení žen do veřejné sféry má pozitivní vliv na socioekonomický rozvoj státu. Náboženství umocňuje genderové nerovnosti a ovlivňuje participaci žen ve veřejné sféře, čímž působí na demokracii ve státě i na některé další oblasti fungování společnosti. Klíčová slova: náboženství, feministická geografie,...
|
|
|
Proměny religiózní krajiny po roce 1945: příklad obcí na Šumpersku
Švubová, Kateřina ; Klingorová, Kamila (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Náplní této bakalářské práce je výzkum a porovnání religiózní krajiny dvou obcí na Šumpersku, Velkých Losin, kde před rokem 1945 převládalo německé obyvatelstvo, a Bludova, který byl naopak většinově český. Cílem je pozorovat rozdíly v charakteru religiózní krajiny v závislosti na národnostním složení obyvatel před rokem 1945. V teoretické rovině bude práce vycházet z geografie náboženství a historické geografie. Budou zmíněna témata religiózní krajina, sakralizace krajiny, proměny religiózní krajiny v průběhu historie a vliv vysídlení Němců z pohraničí na tyto změny. V druhé části bude cílem sledovat vývoj religiozity obyvatel a na základě zmapování sakrálních objektů porovnat charakter religiózních krajin modelových území, počet a vzhled religiózních objektů rozdělených podle jejich velikosti a typu (např. kostel, kaple, menší sakrální stavby v krajině, drobné sakrální objekty na stavbách, atd.). Také bude monitorováno jejich stáří, zda byly postaveny před rokem 1945 nebo později a zda byly po roce 1945 rekonstruovány. Klíčová slova: náboženská krajina, vysídlení Němců, Šumpersko, geografie náboženství
|
|
|
Vnímání nebezpečí v Záběhlicích z pohledu mladých žen
Bittnerová, Kateřina ; Jíchová, Jana (vedoucí práce) ; Klingorová, Kamila (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výzkumem vnímání bezpečnosti a kriminality v pražské čtvrti Záběhlice z pohledu mladých žen. Cílem práce je zjistit, jak velký pociťují mladé ženy strach z vybraných násilných trestných činů, jaká místa považují z pohledu vlastní bezpečnosti za riziková a jaké důvody ovlivňují toto vnímání. V práci bylo využito dotazníkové šetření mezi mladými ženami a polostrukturované rozhovory s příslušníky Městské policie. Výsledky ukázaly, že většina respondentek považuje Záběhlice za bezpečnou čtvrť, z vybraných násilných trestných činů pociťují respondentky největší strach ze znásilnění. Za riziková místa na území Záběhlic byly označeny například podchody, parky či okolí různých budov. Mezi hlavní důvody negativního vnímání těchto míst patřila přítomnost rizikově vnímaných skupin lidí, špatné fyzické prostředí nebo špatná předchozí zkušenost s těmito místy. Klíčová slova: vnímání nebezpečí, strach ze zločinu, násilné trestné činy, mladé ženy, Praha, Záběhlice
|
host ::
RSS.