Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 44 záznamů.  začátekpředchozí35 - 44  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.04 vteřin. 

The Bridge
Medek, Lukáš ; Mariánek, Michal (oponent) ; Zubek, Petr (vedoucí práce)
Dílo The Bridge: Pong Evolution symbolicky shrnuje vizuální vývoj v oblasti počítačových her. Práce si všímá nejčastějších grafických a herních prvků, stylů a technologií používaných v historii i současnosti, které následně zpracovává a využívá je v jediném proměnlivém prostředí. V díle je obsažena i kritika současných (a minulých) trendů v počítačových hrách.

Druhý jako druhé tělo
Čáp, Bohumil ; Kouba, Petr (oponent) ; Čapek, Jakub (vedoucí práce)
Práce si klade otázku, jak je možná zkušenost s druhým člověka. Tzv. problém intersubjektivity je otevřen v prostředí fenomenologické tradice a to konkrétně v kontextu díla Maurice Merleau-Pontyho. Většina pozornosti je proto věnována kapitole "Druhý a lidský svět" jeho práce Fenomenologie vnímání. Cílem práce je odkrýt povahu řešení otázky, které Merleau-Ponty nabízí, a podrobit jeho závěry kritice. Ukazuje se, že Merleau-Pontyho odhalení intersubjektivity jakožto interkorporeity je koherentní, pokud se v překonávání dualismu subjektu a objektu postoupí dále než ve Fenomenologii vnímání. Inspirace k takovémuto domyšlení byla nalezena v pozdějším Merleau-Pontyho díle Viditelné a neviditelné. Zkušenost druhého tak je možné vysvětlit, překonáme-li dualismus individuálního a obecného.

Goethovy a Schillerovy balady. Kritika a srovnání českých překladů
Böswart, Štěpán ; Svoboda, Tomáš (oponent) ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce)
Přínos diplomové práce lze rozdělit do následujících bodů: 1. Které básně byly překládány a jak překladatelé rozuměli pojmu balada? V období německé klasiky byl obsah pojmu jiný než dnes. V různých obdobích se podle toho lišil výběr básní, které překladatelé vybírali jako balady (kolísání je např. v básních s antickými motivy). Srovnání českých překladů by mělo ukázat, jaké bylo pojetí balady v českém kontextu a jak se měnilo v jednotlivých obdobích. V tomto bude srovnávací diplomová práce přínosem k teorii žánru. 2. Jsou balady okrajovou nebo centrální částí v Goethově a Schillerově díle a jak se u nás měnila recepce jejich překladů v různých obdobích? Překládala se od těchto autorů spíše dramata, próza nebo právě poezie? V tomto ohledu bude diplomová práce příspěvkem ke zmapování recepce překladů obou autorů německé klasiky u nás. 3. Jak čeští překladatelé interpretují výchozí text? Dávají důraz na náboženskou a didaktickou složku díla s cílem zdůraznit morální zásady, zaměřují se na líčení individuálního charakteru postav, nebo se drží spíše složky dějové? Každý překlad je zároveň interpretací a může otevřít nové významové složky (Benjamin, 1996). V diplomové práci budou vyhodnoceny české překlady a výsledkem by mělo být určení charakteristických překladatelských postupů a důrazů na významové složky díla.

Esej o entuziasmu - politická kritika entuziastické estetiky
Stejskal, Jakub ; Ševčík, Miloš (oponent) ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je kriticky vypracovat pojem entuziasmu v jeho estetických souvislostech a ukázat na jeho přetrvávající vliv v současné estetice, především v díle Jean-Françoise Lyotarda. Entuziastická estetika vysvětluje estetickou zkušenost jako silný smyslový prožitek, který nepřipouští participaci intelektu. Síla prožitku je důkazem nelidského zdroje zkušenosti; zdroje, který transcenduje možnosti lidského myšlení, ať už je nazýván Bohem, Jiným, Věcí či Hmotou. Jelikož se subjekt ocitá v pasivní roli nevědomého příjemce této síly, nemůže se ani nijak aktivně podílet na estetické recepci. Takové pojetí estetické zkušenosti však je především politicky velice nebezpečné, protože subjekt se při estetickém prožitku vzdává plně síle, jejíž zdroj nemůže nahlédnout, ve víře, že smyslová extáze, kterou o sobě tato síla dává vědět, je důkazem jejího "božského" původu.

Filosofie a etika Ladislava Klímy
Kratochvíl, Jan ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce se zabývá dílem českého spisovatele a filozofa Ladislava Klímy. Ústředním tématem je rozbor jím vytvořeného filozofického systému, který nazývá egosolismus. V první části je kriticky rozebrána metoda, kterou Klíma ke svým závěrům dospěl a je zvláště přihlédnuto k jeho pojetí "univerzálního vědomí" a času. Práce rovněž zachycuje Klímův přechod od teoretického myšlení k formulaci určitých etických zásad, které pak autor během svého života praktikoval. Dále je celý systém posouzen z hlediska myslitelnosti a jsou rozkryty některé vnitřní kontradikce, jež prokazují na to, že se jedná spíše o určitou specifickou konfesi, než o snahu přinést určitý vnitřně soudržný systém výpovědí Dále práce zkoumá, nakolik Klímovy myšlenky vycházejí z autorů, v jejichž souvislosti se o Klímově díle obvykle mluví. Srovnává se především Klímovo a Schopenhauerovo pojetí vůle, dále Klímovo a Nietzscheho pojetí času. V druhé části jsou rozebírány především autorovi etické závěry a rady, jeho kritika křesťanství a přístup ke smrti a smrtelnosti. Je zde snaha ukázat, že i přes verbálně ostrou kritiku Klíma přejímá mnoho z náboženských forem myšlení, když se pokouší pojímat své Já (ústřední pojem egosolismu) jako určitou představu Boha. Poslední část je věnována určitému nástinu duchovního ovzduší, v němž Ladislav Klíma tvořil a...

Aesthetics of Loathing and Disgust in the Works of Amélie Nothomb
Izdná, Petra ; Ébert-Zeminová, Catherine (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Cílem diplomové práce Estetika ošklivého a nechutného Amélie Nothombové je analyzovat v díle této frankofonní spisovatelky prvky (resp. figury, motivy, topoi) estetiky ošklivého a následně je interpretovat. Amélii Nothombovou pokládáme za autorku spíše druhořadou. Třebaže jsou její bizarní tragikomedie charakteristické intelektuálními úvahami a sofismaty, pro přílišnou explicitnost působí její romány mělce. Takové hodnocení však nijak nezpochybňuje možnost smysluplné interpretace jejích textů. Přijímáme hypotézu, že určitý Zeitgeist je nej čitelnější právě v textech tzv. menších autorů.

Lautréamont's Songs of Maldoror in the critical discourse from Breton to Blanchot
Nitschová, Eva ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Zpěvy Maldororovy v kritickém diskursu od Bretona k Blanchotovi Tato práce představuje čtyři různé přístupy k dílu Isidora Ducasse: v textech Andrého Bretona, Léona Pierre-Quinta, Gastona Bachelarda a Maurice Blanchota sledujeme, jak se v první polovině dvacátého století začíná utvářet kritický pohled na Zpěvy Maldororovy. Zatímco v příspěvcích surrealistů převládá bezmezné nadšení z básníka, které jim nedovoluje vyslovit téměř žádný hodnotící komentář jeho díla, v následujících přístupech se už projevuje patrná snaha Lautréamontovo dílo uchopit a popsat. Pierre-Quint jej vnímá především jako výraz revolty: po obsahové stránce jde o revoltu Maldorora proti Bohu, po formální stránce o Lautréamontovu revoltu proti konvenčnímu užívání jazyka. Bachelard nabízí pohled skrze jediné vybrané téma, a sice bestiář Zpěvů Maldororových - analyzuje tedy především jeden konkrétní prvek, který podle něj propůjčuje dílu jeho charakteristickou živočišnou atmosféru. Konečně Blanchot v díle spatřuje odraz Lautréamontova života a v samotném procesu psaní pak způsob, jakým se Lautréamont vyrovnává s traumaty z dětství a dospívání. Závěrečná kapitola jednotlivé koncepce porovnává a snaží se zhodnotit cestu, kterou lautréamontovská kritika urazila od Bretona k Blanchotovi.

V napětí protikladů - recepce G.K. Chestertona v české meziválečné kultuře
Lukavec, Jan ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent) ; Wiendl, Jan (oponent)
V Chestertonově díle jsem rozlišil tyto základní protikladné t d en ence: tend . k polysémantičnosti, ke vnímání jazyka a světa ozvláštněně, z nizných úhlfl enc 1 pohledu; a tendenci pojímat to, co se týká Chestertonovy osobní ideologie, velmi zaujatě a Výhradně z jednoho úhlu pohledu- tendenci k ideologické monosémantičnosti. Druhá tendence (ač od počátku přítomná) přitom v Chestertonově díle postupně sllila. Ona tendence k polysémantičnosti se z Chestertonova díla zcela neztrácela, stále vice ale sloužila Chestertonově ideologii zavrhující město ve prospěch venkova a odmftajfcf pfiznat jakoukoli hodnotu (i schopnost vybudovat civilizaci a opravdovou demokracii) všem nekřesťanským a nekatolickým národům. Další dvojicí tendencí, které jsem rozlišil v Chestertonově tvorbě, jsou tendence k popření a k znovupotvrzení. Ty chápu v duchu Bachtinovy kategorie karnevalovosti Uejíž mnohé prvky se hojně vyskytuji v Chestertonově díle), modifikované pojetím A. Gureviče a antropologa V. Turnera, jako komplementární principy: princip podvracení, popření (či zproblematizování) skutečnosti a společenského řádu vede k opětné afirmaci, znovupotvrzení, dokonce posíleni řádu. V odlišných recepčních kontextech, v závislosti na odlišných "horizontech očekávání", pak zákonitě tato "polytendenčnost" vyvolávala odlišné...

Bytnost člověka v Heideggerových Příspěvcích k filosofii
Nitsche, Martin ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent) ; Michálek, Jiří (oponent)
Disertační práce `Bytnost člověka v Heideggerových Příspěvcích k filosofii` sleduje dvojí odborný záměr. V první řadě usiluje o to, co deklaruje svým názvem: analyzovat pojetí lidství v klíčovém díle Heideggerovy textové pozůstalosti, v Příspěvcích k filosofii. Druhým záměrem je pokusit se o využití analýz problematiky bytnosti člověka k interpretaci myšlení Příspěvků jako takových. Práce má tři přípravné oddíly. V prvním je analyzována Heideggerova kritika antropologie a interpretována jako poukaz na antropomorfii vztahových struktur světa. Možnost tematizace vztahových struktur se metodologicky opírá o fenomenologii. Tomu se věnuje druhý oddíl, který vykládá Heideggerův důraz na pojmy `střed` (die Mitte) a `(to) mezi` (das Zwischen) jako jednu z podob fenomenologické práce s intencionalitou. Třetí oddíl analyzuje Heideggerův fundamentálně-ontologický přístup k intencionalitě vztahu bytí a člověka v pojmu pobytu z Bytí a času a reinterpretační využítí tohoto přístupu v okruhu Příspěvků. Hlavní část práce má dva oddíly. Čtvrtý (v celkovém pořadí) interpretuje pojem `bytí-tu` (das Da-sein) z Příspěvků jako označení pro středově strukturované vztahové pole vztahu bytí a člověka. Provádí analýzu základních dynamismů, pomocí kterých Heidegger toto pole popisuje (odepření, protikyv, obrat). Pátý oddíl...

V napětí protikladů - recepce G.K.Chestertona v české meziválečné kultuře
Lukavec, Jan ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent) ; Wiendl, Jan (oponent)
V Chestertonově díle jsem rozlišil tyto základní protikladné t d en ence: tend . k polysémantičnosti, ke vnímání jazyka a světa ozvláštněně, z nizných úhlfl enc 1 pohledu; a tendenci pojímat to, co se týká Chestertonovy osobní ideologie, velmi zaujatě a Výhradně z jednoho úhlu pohledu- tendenci k ideologické monosémantičnosti. Druhá tendence (ač od počátku přítomná) přitom v Chestertonově díle postupně sllila. Ona tendence k polysémantičnosti se z Chestertonova díla zcela neztrácela, stále vice ale sloužila Chestertonově ideologii zavrhující město ve prospěch venkova a odmftajfcf pfiznat jakoukoli hodnotu (i schopnost vybudovat civilizaci a opravdovou demokracii) všem nekřesťanským a nekatolickým národům. Další dvojicí tendencí, které jsem rozlišil v Chestertonově tvorbě, jsou tendence k popření a k znovupotvrzení. Ty chápu v duchu Bachtinovy kategorie karnevalovosti Uejíž mnohé prvky se hojně vyskytuji v Chestertonově díle), modifikované pojetím A. Gureviče a antropologa V. Turnera, jako komplementární principy: princip podvracení, popření (či zproblematizování) skutečnosti a společenského řádu vede k opětné afirmaci, znovupotvrzení, dokonce posíleni řádu. V odlišných recepčních kontextech, v závislosti na odlišných "horizontech očekávání", pak zákonitě tato "polytendenčnost" vyvolávala odlišné...