|
Hrad Střekov jako symbol Ústecka v 19. a 20. století
Janečková, Kristýna ; Míšková, Alena (oponent) ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce)
4.0 Resumé v diplomové práci je popsán hrad Střekov jako symbol města Ústí nad Labem a okolí města, především labského údolí v Českém středohoří, a jako památné místo regionu. Časový rozsah práce zahrnuje 19. a 20. století. Jedná se o dobu, kdy hrad, založený před rokem 1319, již dlouho neplnil svou původní funkci jako hrad strážní a celnice, ani jako sídlo šlechty, přestával být i hospodářskou jednotkou a postupně se stával vyhledávaným cílem turistů a inspirací pro umělce. Proto pramennou základnu tvoří především dobové tisky: turistické průvodce, monografie o hradu, místopisná literatura a periodika. Práce je členěna chronologicky podle jednotlivých období. Prvním zkoumaným obdobím je romantismus v 1. polovině 19. století. Hrad, od roku 1563 majetek rodu Lobkowiczů, prochází prvními stavebními úpravami, které ho mají zachránit od dalšího chátrání a zároveň přizpůsobit vzrůstajícímu turistickému ruchu. Střekov je inspirací pro - především výtvarné - umělce, kteří vyzdvihují jeho romantickou polohu v tajemné krajině. Ze známých návštěvníků jsou pro hrad nejdůležitější skladatel Richard Wagner, malíř Ludwig Richter a básník Theodor Korner, kteří motivy ze Střekova zachytili i ve svých dílech. Zabývání se středověkými hrady a především zříceninami, patří v této době k módní záležitosti, autoři však nekladou...
|
|
Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti v letech 1998 - 2008
Jílková, Lenka ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Mládek, Josef (oponent)
Roku 2007 vešla v platnost novelizace systému sociálního zabezpečení v České republice. Cílem přijatých změn bylo posílit motivaci ke vstupu a setrvání na trhu práce, zvýhodnit osoby, které se snaží zlepšit svou situaci pomocí vlastních sil, a sankcionalizace osob, které žijí pouze ze sociálních dávek. Došlo tak k redefinici sociálních dávek a jejich konstrukce. V roce 2007 zároveň došlo k výraznému snížení nezaměstnanosti. Tato práce nazvaná "Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti v letech 1998 -- 2008" posuzuje vliv těchto změn na výši nezaměstnanosti, zvláštní pozornost je věnována dlouhodobé nezaměstnanosti. V práci není opomenut vývoj ekonomického prostředí v České republice v letech 1998 -- 2008, které taktéž působí na výši nezaměstnanosti.
|
|
Úřad práce a jeho úloha při řešení nezaměstnanosti
Stádníková, Jana ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Procházková, Eva (oponent)
Závěr Úřady práce jakožto specializované orgány státní správy směřují svou aktivitu k dosažení rovnováhy poptávky a nabídky po zaměstnání na trhu práce. K dosažení této rovnováhy na trhu práce nabízejí úřady práce bezplatné služby zprostředkování zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání, vhodnou rekvalifikaci, informační a poradenskou činnost, ale také poskytují podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci za zákonem stanovených podmínek, pokud se uchazeč o zaměstnání nachází dočasně v tíživé životní situaci. Úřad práce má vzhledem ke své působnosti ideální podmínky k pozitivnímu ovlivňování stability na trhu práce, a to na základě jednání se zaměstnavateli na straně jedné a uchazeči o zaměstnání na straně druhé. Při samotném zprostředkování zaměstnání využívá zejména interakce mezi uchazečem či zájemcem o zaměstnání a úřadem práce, neboť prostřednictvím informací získaných od uchazeče či zájemce o zaměstnání může flexibilně reagovat na jeho potřeby a zároveň mu přizpůsobovat své služby, vždy s přihlédnutím k tomu, aby bylo dosaženo hlavního cíle evidence, kterým je zprostředkování zaměstnání. Zákon o zaměstnanosti, jako základní právní předpis, je předpisem dynamickým a od své účinnosti prošel již více než dvaceti novelizacemi. Mezi kompetence svěřené úřadům práce patří i rozhodovací činnost...
|
|
Zdevastovaná krajina v městské periferii
Kubínová, Tereza ; Dvořák, Jaroslav (vedoucí práce) ; Cikánová, Karla (oponent)
Tematika zdevastované krajiny městské periferie je v této práci uchopena jako výtvarné východisko pro výtvarnou činnost. Konkrétní zdevastovaná krajina je úzce vymezena prostorem městské periferie. Východiskem pro strukturu teoretické části práce je část praktická, výtvarná. Jádro teoretické části tvoří kapitoly o prostoru městské periferie, geniu loci, destrukčních a tvůrčích procesech, které v tomto prostředí probíhají i o jeho estetice. Výtvarný kontext je zaměřen na změny ve výtvarném myšlení, které proběhly v první polovině 20. století a díky nimž věc začala být vnímána jako možný výtvarný materiál se specifickou symbolikou. Zaměření na věc souvisí s její rolí detailu v prostoru, který svou charakteristikou utváří. Následuje vývoj výtvarného umění vycházející z těchto změn. Praktická část práce je založena na výtvarných výstupech, jejichž jádro tvoří soubory maleb a asambláží čerpající z tematiky devastací v městské periferii. Jedním z využitých výtvarných prostředků je odpadek, jehož význam je proměňován či posouván. Didaktická část práce obsahuje náměty založené na kontrastu tematiky harmonické a devastované krajiny ve výtvarné výchově. Součástí jsou i vlastní realizované praxe a zařazení tematiky zdevastované krajiny do průřezového tématu Environment, které je součástí rámcového vzdělávacího...
|
|
Mimésis v abstraktní malbě
FOUSKOVÁ, Veronika
Je realistický portrét více mimetický než zobrazení umělcova nitra pomocí barev? Cílem práce bude dokázat, že se mimésis týká abstraktní malby úplně stejně jako malby realistické. Teoreticky bude práce vycházet z Aristotelovy Poetiky, kde je mimésis popisována jako cesta k poznání, která je všem lidem vlastní. Stěžejní však bude dílo Hanse-Georga Gadamera, který sice z Aristotela vychází, ale objevuje se zde mnoho nového, proto dojde k porovnání jejich pojetí mimésis. V případě Gadamera bude důležité vysvětlit pojmy, které s nápodobou úzce souvisí.
|
|
Ošetřovatelská dokumentace v domácí ošetřovatelské péči
CHMELAŘOVÁ, Zdeňka
Ošetřovatelská dokumentace je i v současné době stále velmi diskutovaným tématem. Možná právě proto, že stále ještě mnoho zdravotnických pracovníků (lékařů i nelékařů) dostatečně nechápe důležitost a závažnost tohoto dokumentu. Dokumentace nejen že poskytuje validní informace o klientovi a jeho zdravotním stavu, ale také zajišťuje kontinualitu jeho ošetřovatelské péče a v neposlední řadě se stala důkazním materiálem v případě soudních sporů. Dokumentaci lze využít také pro školní a výzkumné účely. Domácí péče je obor, který se poslední dobou velmi rychle rozrůstá a nabírá na popularitě. Jako součást primární a komunitní péče zajišťuje klientovi ošetřování v jeho přirozeném, známem a domácím prostředí, což je pro něho velkou výhodou, neboť nemusí trávit dny v nemocničním zařízení, které je beztak ekonomicky náročnější. Domácí péče poskytuje zdravotní služby indikované ošetřujícím lékařem či praktikem a jsou hrazené zdravotní pojišťovnou. Tato diplomová práce se zabývá ošetřovatelskou dokumentací v agenturách domácí péče, kdy má za cíl popsat demografické vlivy na používání ošetřovatelské dokumentace, zjistit postoj sester z vybraných agentur domácí péče k ošetřovatelské dokumentaci a zanalyzovat ošetřovatelskou dokumentaci ve vybraných agenturách domácí péče. Diplomová práce je složena ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část se zabývá historií domácí péče, statistickými údaji ukazující na růst agentur, jejich zaměstnanců i klientů, poskytováním komplexní domácí péče a zdravotnickou dokumentací. Empirická část byla realizována formou kvalitativního výzkumného šetření. Informace byly shromažďovány technikou hloubkového rozhovoru, který byl sestaven z 1 identifikační otázky a dále 11 otevřených otázek, které tvořily rámec pro celý rozhovor. V tom se respondenti mohli individuálně vyjádřit k dané problematice v rozsahu, v jakém uznali za vhodný. Výzkumný soubor tvořilo 7 sester různého věku, vzdělání a délky praxe, které v současné době pracují v agentuře domácí péče. Vzhledem k obavám sester byla přislíbena totální anonymita, proto lze pouze sdělit, že šlo o sestry z ADP hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Doplňkový výzkum byl proveden v 7 agenturách domácí péče ze stejných regionů, avšak ani jedna sestra nenáleží k žádné agentuře z druhého šetření. V první fázi výzkumného šetření jsme zjišťovali ovlivnění sester demografickými vlivy, jako jsou věk, vzdělání či délka praxe na vedení ošetřovatelské dokumentace a vlastní postoj sester z vybraných agentur při vedení ošetřovatelské dokumentace. Výzkumný soubor tvořilo 7 sester pracující v agenturách domácí péče, které byly vybrány účelově a které byly ochotny na výzkumu spolupracovat. Ve druhé fázi výzkumného šetření jsme se snažili zanalyzovat jednotlivé ošetřovatelské dokumentace vybraných agentur domácí péče. Pro tuto část jsme vybrali 7 agentur, u kterých bylo jejich vedení pod příslibem anonymity ochotné spolupracovat. K výzkumnému šetření byly stanoveny tři cíle a tři výzkumné otázky. Prvním cílem bylo popsat demografické vlivy na používání ošetřovatelské dokumentace. Druhým cílem bylo zjistit postoj sester z vybraných agentur domácí péče k ošetřovatelské dokumentaci. Třetím cílem bylo zanalyzovat ošetřovatelskou dokumentaci ve vybraných agenturách domácí péče. Na začátku šetření jsme položili tyto otázky: Ovlivňují vedení ošetřovatelské dokumentace demografické vlivy, jako jsou věk, vzdělání či délka praxe sestry? Jaký postoj k ošetřovatelské dokumentaci zaujímají sestry z vybraných agentur domácí péče? Korespondují jednotlivé části ošetřovatelské dokumentace s fázemi ošetřovatelského procesu? Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že sestry nejsou ovlivňovány demografickými vlivy při vedení ošetřovatelské dokumentace a že jejich postoj k vedení ošetřovatelské dokumentace je veskrze pozitivní, i když v některých agenturách mají stále velké mezery při vyplňování dokumentace.
|
|
Rousseau a jeho vliv na Francouzskou revoluci
Pravda, Petr ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Šimsa, Martin (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na zhodnocení Rousseauova odkazu. Vychází z konfrontace dvou protikladných obrazů jeho myšlenek. První obraz ho představuje jako myslitele, který svými originálním koncepty připravil úrodnou půdu pro různé nedemokratické režimy a ideologie. Ty se sice vždy zaklínají těmi nejvznešenějšími ideály, ale v jejich jménu páchají pouze největší zločiny a lidi zbavují svobody. Druhý obraz v Rousseauovi vidí nesmlouvavého kritika sociální nespravedlnosti, který jedinou možnost k nápravě viděl ve svobodě a rovnosti. V tomto případě měl být jedním z důležitých inspirátorů na cestě za vítězstvím demokracie a autorem, který nepřestává svými originálními myšlenkami inspirovat a fascinovat. Argumentuji ve prospěch druhého obrazu. Rousseauova kritika morální krize je založena na rozpolcenosti moderního společenského člověka. Ta vyplývá z neustálého rozporu mezi naší přírodní přirozeností a společenským stavem. Jediné řešení viděl v uzpůsobení původní přirozenosti novému společenskému stavu. To může být dosaženo pouze pomocí afektivního pouta k politickému celku. Jen tak si člověk mohl ponechat svojí svobodu, která je základní hodnotou jeho bytí. Ve společnosti se již ovšem nemůže jednat o úplnou volnost, ale o vědomou poslušnost zákonům. Ty jsou přijímány všemi občany, z nichž každý disponuje...
|
|
Rousseau a jeho vliv na francouzskou revoluci
Pravda, Petr ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na zhodnocení Rousseauova odkazu. Vychází z konfrontace dvou protikladných obrazů jeho myšlenek. První obraz ho představuje jako myslitele, který svými originálním koncepty připravil úrodnou půdu pro různé nedemokratické režimy a ideologie. Ty se sice vždy zaklínají těmi nejvznešenějšími ideály, ale v jejich jménu páchají pouze největší zločiny a lidi zbavují svobody. Druhý obraz v Rousseauovi vidí nesmlouvavého kritika sociální nespravedlnosti, který jedinou možnost k nápravě viděl ve svobodě a rovnosti. V tomto případě měl být jedním z důležitých inspirátorů na cestě za vítězstvím demokracie a autorem, který nepřestává svými originálními myšlenkami inspirovat a fascinovat. Argumentuji ve prospěch druhého obrazu. Rousseauova kritika morální krize je založena na rozpolcenosti moderního společenského člověka. Ta vyplývá z neustálého rozporu mezi naší přírodní přirozeností a společenským stavem. Jediné řešení viděl v uzpůsobení původní přirozenosti novému společenskému stavu. To může být dosaženo pouze pomocí afektivního pouta k politickému celku. Jen tak si člověk mohl ponechat svojí svobodu, která je základní hodnotou jeho bytí. Ve společnosti se již ovšem nemůže jednat o úplnou volnost, ale o vědomou poslušnost zákonům. Ty jsou přijímány všemi občany, z nichž každý disponuje...
|
|
Sportovní areál v Brně za Lužánkami
Kristek, Jan ; Foretníková, Ladislava (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
NOVÝ FOTBALOVÝ STADION PRO BRNO LUŽÁNKY Musí být stadion inertní, do sebe uzavřená aréna, která obrací záda ke svému kontextu? První idea konceptu vznikla z dojmů výstavy holandského fotografa Hanse van Meera. Společné pro všechny jeho fotbalové fotografie jsou scenérie krajiny nebo měst, na jejichž pozadí se odehrávají amatérské fotbalové zápasy. Fotbal hraný na čerstvém vzduchu pouze z radosti ze hry a zároveň v přítomnosti úžasných kulis otevřené krajiny působí téměř poeticky. Lze alespoň částečně tuto poetiku přenést i do fotbalového stadionu? Lokalita u Lužánek je výjimečná právě svým kontextem. Nachází se v blízkosti centra Brna a s možností výhledu na panorama Petrova a hradu Veveří. Myšlenka propojit divákův dojem ze hry s geniem loci města, kde se zápas odehrává, se silně promítla do konstrukčního řešení stadionu. To umožňuje sledovat fotbal nejen v atmosféře vřícího stadionu, ale i s nádechem poetiky dalekého výhledu. Základem konceptu jsou čtyři minimalizované desky tribun vetknuté do podesty přilehlých funkcí stadionu. Tribuny jsou provázané lanovou konstrukcí, která tribuny zastřešuje a zároveň s nimi staticky spolupůsobí jako jeden konstrukční celek. Tento koncept vyústil ke komplexnímu řešení konstrukce z betonových, ocelových - tlačených a tažených prvků, které by v praxi umožnili tuto představu realizovat.
|
|
Vnitropolitické souvislosti Hodžova plánu
Váňa, Daniel ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Dufek, Pavel (oponent) ; Kovář, Martin (oponent)
Abstrakt Práce je věnována analýze reakce československé politické scény na Dunajský plán Milana Hodži, který tento slovenský agrárník a národohospodář představil v druhé polovině roku 1935 a v prvních měsících svého premiérského pověření. Autor vycházel ze širších úvah o českých a československých představách o hospodářském a politickém vývoji střední Evropy, podle Františka Palackého "prostoru mezi Německem a Ruskem." V tomto kontextu chápe Palackého přesvědčení o nezastupitelnosti habsburské podunajské říše jako "nárazníku" protisměrné imperialistické expanze obou zmíněných kontinentálních mocností i snahy generací staročeské i mladočeské tuto říši reformovat a zachovat. V první řadě pak analyzuje meziválečné projekty již suverénní československé zahraniční politiky ujmout se inspirativní a vůdčí role středoevropské ekonomické a politické spolupráce na základně malodohodového spojenectví. Tzv. Hodžův plán je pro autora pouze jedním z těchto projektů, kterému, stejně jako předcházejícím, nebyla v nových mezinárodně-politických a mezinárodně-ekonomických souvislostech dána možnost na realizaci. Měl Milan Hodža svůj plán hospodářské a potenciálně politické spolupráce podunajských zemí zpracován z národohospodářského hlediska a vyvolal jím širší politickou i národohospodářskou diskusi v tehdejším Československu? Takové jsou základní otázky, které si autor klade, a na které v závěru práce odpovídá: Milan Hodža svůj plán nikdy národohospodářsky nekonkretizoval a pokus o jeho realizaci nepřekročil hranice diplomatických sondáží. Stejně tak nevyvolal žádné konkrétní reakce tehdejších československých politických stran ani v rámci sněmovních rozprav, ani na stránkách stranických periodik.
|
host ::
