|
|
Distanční praktická výuka a učení
Zdobinská, Helena ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Jedličková, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce mapuje výuku praktických přírodovědných aktivit během vynuceného distančního vzdělávání v období pandemie covid-19. V teoretické části distanční výuku definuji a zabývám se jejími charakteristikami, ke kterým například patří chybějící fyzický kontakt, využití komunikačních platforem, synchronní a asynchronní způsob výuky, určitá nutnost samostatnosti a potřebná úroveň digitální kompetence. K získání dat byly sestaveny anonymní dotazníky pro žáky a jejich učitele přírodovědných předmětů (přírodopisu či biologie, chemie, fyziky). Otázky byly otevřené, uzavřené s výběrem možností nebo hodnot na škále. Výzkumný vzorek se skládal z 543 žáků a 24 učitelů ze základních škol a gymnázií v Praze a Středočeském kraji. Odpovědi jsem rozřadila do kategorií a spočítala četnosti. U škálových odpovědí byl zjištěn průměr, medián, minimální a maximální hodnota. Pro otestování nezávislosti mezi odpověďmi na vybrané otázky jsem použila Pearsonův chí kvadrát test nezávislosti. Ukázalo se, že učitelé při distanční výuce zadávali méně praktických aktivit, jako jsou pokusy, pozorování a tvorba, než bylo pro ně běžné při prezenční výuce. Naopak větší pozornost dostala práce s textem. Ze sledovaných metod byla podle žáků nejvhodnější tvorba. Většina učitelů vedla hodiny kombinací synchronního i...
|
|
|
Zkušenosti s distanční výukou na vybrané konzervatoři a základní škole
Řehák, Vojtěch ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dvořáková, Danuše (oponent)
Bakalářská práce je zaměřená na zkušenosti s distančním vzděláváním v pokročilé době pandemie COVID-19. Popisuje, jak se vyvíjelo distanční vzdělávání na dvou vzdělávacích institucích - na konzervatoři a na základní škole. Teoretická část bakalářské práce bude zaměřena na vytvoření vhodného konceptuálního rámce a bude se zabývat základní terminologií vztahující se k formám vzdělávání, popisem distančního vzdělávání, platforem a analýzou České školní inspekce i MŠMT k distančnímu vzdělávání. V teoretické části bude dále periodizace průběhu školního roku 2020/2021 s uvedenými výsledky vzdělávání. Cílem bakalářské práce je popsat průběh distančního vzdělávání a vybrat příklady pozitivní zkušenosti během distanční výuky na vybrané ZŠ a konzervatoři a identifikovat jejich možné využití v tradiční výuce. Výsledková část definuje pět různých kategorií popisující průběh distančního vzdělávání. Detailně popisuje zkušenosti s distanční výukou z hlediska organizace, z hlediska absence, výsledků vzdělávání, technologického zázemí a osobnosti pedagoga jako člověka. Dále charakterizuje základní kladné zkušenosti, které dotazovaní respondenti vyhodnotili jako využitelné v běžné výuce. Mezi takové kladné zkušenosti patří aktivní využívání kombinace prezenčního i distančního vzdělávání, stálé využívání platforem...
|
|
|
Distanční vzdělávání na vybrané Základní škole speciální
Soukalová, Květa ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Záhořová, Karolína (oponent)
Teoretická část bude seznamovat s cílovou skupinou - škola a žáci s lehkým, středně těžkým a těžkým mentálním postižením. Tito žáci jsou stále převážně vzděláváni na ZŠS, proto práce bude popisovat RVP ZŠS a poukáže na zařazení ZŠS v českém školském systému. Dále se zaměří na možnosti forem distančního vzdělávání a možnost aplikací a přístupů, které je možné využít při distanční výuce. V praktické části bude využito dotazníkové metody, rámc níž budou osloveni rodiče a všichni pedagogičtí pracovníci Speciální základní školy Poděbrady, příspěvková organizace. Dotazníkovou metodou se autorka zaměří na hodnocení a konkrétní praktické zkušenosti těchto pedagogů. Výstupem budou příklady dobré praxe pro případ distanční výuky pro školy obdobného zaměření.
|
|
| |
|
|
Rizika závislostního chování na sociálních sítích u žáků 2. stupně základních škol v okrese Louny
Bažoutová, Lucie ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce zachycuje problematiku závislostního chování na sociálních sítích u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) a u žáků intaktních na 2. stupni základních škol. Internet a sociální sítě jsou právě u mladistvých běžnou součástí života a jeho každodenní užívání má kromě výhod také svá rizika. Teoretická část přináší základní informace o pozitivních a negativních vlivech online světa a také popisuje především behaviorální závislosti a sociální sítě. Na závěr se věnuje prevenci a vhodné intervenci. Praktická část práce je realizovaná metodou dotazníkového šetření u žáků na druhém stupni základních škol s cílem zjistit, zda mají žáci využívající sociální sítě určité předpoklady k potencionálnímu riziku vzniku závislostního chování na sociálních sítích v pozdějším věku. Dílčím cílem je poté ověřit, zda může distanční forma výuky zvýšit pravděpodobnost vzniku tohoto závislostního chování a zda jsou ke vzniku náchylnější žáci se speciálními vzdělávacími potřebami či žáci intaktní. Na základě dotazníkového šetření jsou shrnuta jednotlivá rizika, která mohou vznik závislostního chování zvyšovat. Patří sem zejména seznamování s digitálními technologiemi již v mladším školním věku, velké množství aktivně využívajících sociálních sítí či nadměrné trávení volného času v online světě, které...
|
|
|
Digitální technologie a mezigenerační propast v pedagogice
Javůrek, David ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mazáčová, Nataša (oponent)
Tato práce shrnuje zjištění o vlivu digitálních technologií na výuku a vývoj přístupu žáků, studentů a učitelů k digitálním technologiím. Digitální technologie se prudce rozvíjejí, digitální kompetence učitelů a žáků je však ne vždy zvládnou následovat. Práce upozorňuje na mezigenerační propast v pedagogice způsobenou digitálními technologiemi a zaznamenává její změnu po začátku roku 2020. Cílem práce je zjistit nakolik digitální technologie a jejich využívání ovlivňují výuku a porozumění mezi žáky a vyučujícími; vzhledem k pandemii viru covid-19 se práce zaměřuje na porovnávání využívání digitálních technologií ve výuce před rokem 2020 a po 11. březnu 2020, kdy došlo k zákazu osobní přítomnosti žáků a studentů na základních, středních a vysokých školách. V bakalářské práci bylo použito ke sběru dat nestrukturovaného pozorování a polostrukturovaného rozhovoru, ke zjištění jak si žáci poradí s časem tráveným na počítači.
|
|
|
Změny v přístupu k výuce u učitelů v době pandemie COVID-19
Petrovická, Barbora ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
naší práci se zaměřujeme na období celosvětové pandemie COVID jejích počátcích, konkrétně na jaře a na podzim roku 2020. Věnujeme především českého školství. ní úzce související distanční výuka ve školách ovlivnily přístup pedagogů ke vzdělávání a také jejich duševní zdraví. teoretické části práce se pokoušíme vymezit základní pojmy, jako je osobnost učitele, profesní rozvoj, motivace, stres, syndrom vyhoření, psychohygiena. Věnujeme se pochopitelně i vysvětlení toho, co to vlastně je distanční výuka. Praktická část pak byla realizována skrze polostrukturované rozhovory vedené s učiteli teoretických předmětů na středních odborných školách, kteří byli do celého vzdělávacího procesu zapojeni právě v době, kdy výuka musela být kvůli špatnému vývoji pandemie vedena Jako nejpalčivější se nám jevily otázky nedostatečné technické připravenosti pedagogů tím související malé sebevědomí při práci s technikou, ale i záležitosti mizivé podpory ze strany vedení škol, ať už při proškolování v užívání on line nástrojů, tak při nutnosti péče o duševní zdraví žáků, zaměstnanců škol i rodičů.
|
|
|
Zkušenosti učitelů s individualizací výuky v distančním vzdělávání
Patta, Emil ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
V době mimořádných opatření k pandemii koronaviru byli učitelé nuceni přejít na distanční výuku bez předchozí zkušenosti a odborného zaškolení, a čelili tak silné profesní výzvě. Každý z nich se se změnou vyrovnával odlišně. Měl příležitost reflektovat své pojetí výuky. Diplomová práce má za cíl především popsat, jak distanční výuka proměnila přístup různých typů učitelů k individuálním potřebám žákyň a žáků resp. individualizaci výuky. V teoretické části budou z dostupných odborných publikací popsány vybrané přístupy k typologii učitelů resp. jejich vyučovacím stylům. Zdůvodněn bude význam individualizace jako jednoho z klíčových principů současného vzdělávání. Shrnuty budou způsoby, jakými může učitel 1. stupně reagovat na individuální potřeby žákyň a žáků ve výuce. Popsány budou charakteristické znaky distanční výuky, její výhody a limity. V praktické části budou prostřednictvím kvalitativního výzkumu formou dotazníku a hloubkových rozhovorů mapovány přístupy učitelů k individualizaci v prezenční i distanční výuce. Klíčová slova individualizace, distanční výuka, učitel primární školy, prezenční výuka, vyučovací styl, vzdělávací strategie, dotazník, rozhovor
|
|
|
Distanční vzdělávání z pohledu pedagoga na 1. stupně ZŠ
Malá, Alexandra ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá současným stavem distančního vzdělávání na 1. stupni ZŠ konkrétní škole ve 4. a 5. ročníku v období školního roku 2020/2021. Stěžejní část představuje struktury řízení distančního vzdělávání realizující vybrané metody online výuky - tvorbu studijních materiálů (distančních opor), zpřístupnění těchto materiálů žákům a realizaci zpětné vazby oběma směry. Dále se věnuje pedagogickým a didaktickým aspektům distančního vzdělávání včetně srovnání odlišností mezi distanční a prezenční výukou v období: leden až červen 2020 a září 2020 až květen 2021. Empirická část diplomové práce byla realizována jako akční výzkum. Je zde porovnáváno období počátku distanční výuky, březen 2020 - PRVNÍ FÁZE, s dobou od října 2020 - DRUHÁ FÁZE. Také jsou zde porovnány výkony dvou vybraných žáku a vliv distančního vzdělávání na jejich výkon od ledna 2020 do května 2021. Podpůrná zjištění k dané problematice jsou podložena prostřednictvím několika metod (dotazníkového šetření, diskuse s žáky a výsledky žáků z testů). Závěr práce zahrnuje zhodnocení procesu výuky v první a druhé fázi distančního vzdělávání, dopady na žáka a doporučení dalších postupů. KLÍČOVÁ SLOVA Distanční vzdělávání, e-learning, akční výzkum, informační systém, reflexe.
|
|
| |
host ::
RSS.