|
Moral, social and psychological issues in the works of Robert Louis Stevenson
Macura, Michal ; Clark, Colin Steele (oponent) ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou mravních, společenských a psychologických otázek v díle skotského spisovatele Roberta Louise Stevensona, který je známý především svou novelou Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda a literaturou pro děti, například Ostrovem pokladů nebo Černým šípem. Tato studie se však zaměřuje pouze na díla nějakým způsobem zajímavá z morálního hlediska, jmenovitě na novely Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda (The Strange Case of Dr Jekyll and Mr Hyde) a Odliv (The Ebb-Tide) a povídky "Markheim" a "The Beach of Falesá". Robert Louis Stevenson se narodil roku 1850 do rodiny se silnými presbyteriánskými kořeny. Zároveň však z otcovy strany pocházel ze známé linie stavitelů pobřežních majáků a v jeho zázemí se tak mísily hluboké duchovní tradice s pokrokovým technickým smýšlením. Na přání svého otce Stevenson nastoupil na vysokou školu s úmyslem získat inženýrský diplom, ale studií po roce zanechal a přestoupil na práva. Svá studia sice úspěšně dokončil, ale právnickou profesí se nikdy neživil. Již za svých univerzitních let totiž každé prázdniny odjížděl do Francie, kde vyhledával společnost mladých umělců. Toto bohémského prostředí bylo v přímém rozporu s jeho, téměř bigotním, zázemím a kontrast těchto dvou protichůdných tendencí Stevensona poznamenal i do budoucna. Ve...
|
|
Fillova poválečná škola monumentální malby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze
Patková, Lenka ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Dílo Emila Filly, dnes již téměř bezvýhradně vysoce ceněné a uznávané, se díky své rozmanitosti, pestrosti a obsáhlosti vzpírá jednoznačnému zařazení. Jestliže se s ním dobová kritika vypořádala nálepkou "zajatec kubismu", musíme dnes tento příliš ohraničující posudek přehodnotit. Emil Filla se ve své umělecké i teoretické tvorbě kubismem celoživotně zabýval, vztah k němu a výtvarné pojetí se ovšem vyvíjelo. Tento neustávající proces se odráží i v pozdních pracích slovenských písní a krajinách Českého středohoří. Přesto však výklad kubismu a jeho výtvarné zpracování ve všech svých nuancích není jediným přínosem, který Filla pro vývoj československého výtvarného umění znamenal. Velkou hodnotu dnes spatřujeme rovněž v jeho teoretickém díle. Články věnující se historii výtvarného umění pregnantně formulují nadnesený problém a jednoznačně směřují k jeho výkladu. Jsou to velmi diskrétní vyznání, zároveň však překvapují svým průbojnictvím a hledáním nových cest. Tato práce se snaží poukázat na fakt, že neopominutelnou součástí Fillova odkazu je i jeho pedagogická činnost, kde se vzácně propojily obě dvě složky jeho osobnosti - myslitele a malíře. Ačkoli je působení samotného výtvarného díla nepochybné, zdá se, že na mladou poválečnou generaci pravděpodobně mnohem intenzivněji zapůsobil právě onen myslitelský...
|
|
Leo Strauss a americký neokonzervatismus
Blažek, Jiří ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Leo Strauss a americký neokonzervatismus" se zaměřuje na deskripci pokusu ovlivňování zahraniční politiky USA jednotlivými politickými činiteli, kteří studovali pod vedením politického filozofa Leo Strausse. Práce pojednává zejména o studentech Leo Strausse, kteří se později dostávají do americké politiky. Rovněž autor práce sleduje proces ovlivňování americké zahraniční politiky jednotlivými think tanky a sleduje možnou návaznost amerického neokonzervatismu na myšlenky obsažené v díle a učení Leo Strausse.
|
|
O dynamice "nových válek": clausewitziánská analýza faktorů ovlivňujících dynamiku ozbrojených konfliktů v postkomunistickém prostoru
Kučera, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Ozbrojené konflikty, které propukly po konci studené války na území bývalé Jugoslávie a Sovětského svazu, jsou součástí konceptu tzv. nových válek. Nové války se od těch starých údajně liší ve svých cílech, metodách vedení války a způsobu financování. Výsledky této práce však dokazují, že navzdory předpokládaným změnám v charakteru války dynamika konfliktů v postkomunistickém prostoru, kterou vymezují intenzita, rychlost eskalace a délka konfliktu, odpovídá předpokladům vycházejícím z klasického pojetí války podle Carla von Clausewitz. Podle teorie založené na Clausewitzově díle lze podobu dynamiky konfliktu vnímat jako výslednici tří sil - skupinové nepřátelství, schopnost vybudovat a udržet vojenskou organizaci a racionalita politického vedení. Skupinové nepřátelství působí jako hnací síla směřující ke krvavému vyhrocování konfliktu a naopak politické vedení, které si uvědomuje politické cíle války a její důsledky pro budoucí politický život, by mělo spíše udržovat násilí v mezích odpovídajících politickým účelům. Rychlé vybudování vojenské organizace je pak nutné pro rychlou eskalaci násilí na počátku války. Výslednice těchto tří sil, které v každé válce nabývají jiného rozsahu a jiných poměrů, pak předurčuje průběh konfliktu, jenž lze charakterizovat na modelu konfliktního cyklu. Teorie zabývající se...
|
|
The Bridge
Medek, Lukáš ; Mariánek, Michal (oponent) ; Zubek, Petr (vedoucí práce)
Dílo The Bridge: Pong Evolution symbolicky shrnuje vizuální vývoj v oblasti počítačových her. Práce si všímá nejčastějších grafických a herních prvků, stylů a technologií používaných v historii i současnosti, které následně zpracovává a využívá je v jediném proměnlivém prostředí. V díle je obsažena i kritika současných (a minulých) trendů v počítačových hrách.
|
|
Druhý jako druhé tělo
Čáp, Bohumil ; Kouba, Petr (oponent) ; Čapek, Jakub (vedoucí práce)
Práce si klade otázku, jak je možná zkušenost s druhým člověka. Tzv. problém intersubjektivity je otevřen v prostředí fenomenologické tradice a to konkrétně v kontextu díla Maurice Merleau-Pontyho. Většina pozornosti je proto věnována kapitole "Druhý a lidský svět" jeho práce Fenomenologie vnímání. Cílem práce je odkrýt povahu řešení otázky, které Merleau-Ponty nabízí, a podrobit jeho závěry kritice. Ukazuje se, že Merleau-Pontyho odhalení intersubjektivity jakožto interkorporeity je koherentní, pokud se v překonávání dualismu subjektu a objektu postoupí dále než ve Fenomenologii vnímání. Inspirace k takovémuto domyšlení byla nalezena v pozdějším Merleau-Pontyho díle Viditelné a neviditelné. Zkušenost druhého tak je možné vysvětlit, překonáme-li dualismus individuálního a obecného.
|
|
Goethovy a Schillerovy balady. Kritika a srovnání českých překladů
Böswart, Štěpán ; Svoboda, Tomáš (oponent) ; Veselá, Gabriela (vedoucí práce)
Přínos diplomové práce lze rozdělit do následujících bodů: 1. Které básně byly překládány a jak překladatelé rozuměli pojmu balada? V období německé klasiky byl obsah pojmu jiný než dnes. V různých obdobích se podle toho lišil výběr básní, které překladatelé vybírali jako balady (kolísání je např. v básních s antickými motivy). Srovnání českých překladů by mělo ukázat, jaké bylo pojetí balady v českém kontextu a jak se měnilo v jednotlivých obdobích. V tomto bude srovnávací diplomová práce přínosem k teorii žánru. 2. Jsou balady okrajovou nebo centrální částí v Goethově a Schillerově díle a jak se u nás měnila recepce jejich překladů v různých obdobích? Překládala se od těchto autorů spíše dramata, próza nebo právě poezie? V tomto ohledu bude diplomová práce příspěvkem ke zmapování recepce překladů obou autorů německé klasiky u nás. 3. Jak čeští překladatelé interpretují výchozí text? Dávají důraz na náboženskou a didaktickou složku díla s cílem zdůraznit morální zásady, zaměřují se na líčení individuálního charakteru postav, nebo se drží spíše složky dějové? Každý překlad je zároveň interpretací a může otevřít nové významové složky (Benjamin, 1996). V diplomové práci budou vyhodnoceny české překlady a výsledkem by mělo být určení charakteristických překladatelských postupů a důrazů na významové složky díla.
|
|
Esej o entuziasmu - politická kritika entuziastické estetiky
Stejskal, Jakub ; Ševčík, Miloš (oponent) ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je kriticky vypracovat pojem entuziasmu v jeho estetických souvislostech a ukázat na jeho přetrvávající vliv v současné estetice, především v díle Jean-Françoise Lyotarda. Entuziastická estetika vysvětluje estetickou zkušenost jako silný smyslový prožitek, který nepřipouští participaci intelektu. Síla prožitku je důkazem nelidského zdroje zkušenosti; zdroje, který transcenduje možnosti lidského myšlení, ať už je nazýván Bohem, Jiným, Věcí či Hmotou. Jelikož se subjekt ocitá v pasivní roli nevědomého příjemce této síly, nemůže se ani nijak aktivně podílet na estetické recepci. Takové pojetí estetické zkušenosti však je především politicky velice nebezpečné, protože subjekt se při estetickém prožitku vzdává plně síle, jejíž zdroj nemůže nahlédnout, ve víře, že smyslová extáze, kterou o sobě tato síla dává vědět, je důkazem jejího "božského" původu.
|
|
Filosofie a etika Ladislava Klímy
Kratochvíl, Jan ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Práce se zabývá dílem českého spisovatele a filozofa Ladislava Klímy. Ústředním tématem je rozbor jím vytvořeného filozofického systému, který nazývá egosolismus. V první části je kriticky rozebrána metoda, kterou Klíma ke svým závěrům dospěl a je zvláště přihlédnuto k jeho pojetí "univerzálního vědomí" a času. Práce rovněž zachycuje Klímův přechod od teoretického myšlení k formulaci určitých etických zásad, které pak autor během svého života praktikoval. Dále je celý systém posouzen z hlediska myslitelnosti a jsou rozkryty některé vnitřní kontradikce, jež prokazují na to, že se jedná spíše o určitou specifickou konfesi, než o snahu přinést určitý vnitřně soudržný systém výpovědí Dále práce zkoumá, nakolik Klímovy myšlenky vycházejí z autorů, v jejichž souvislosti se o Klímově díle obvykle mluví. Srovnává se především Klímovo a Schopenhauerovo pojetí vůle, dále Klímovo a Nietzscheho pojetí času. V druhé části jsou rozebírány především autorovi etické závěry a rady, jeho kritika křesťanství a přístup ke smrti a smrtelnosti. Je zde snaha ukázat, že i přes verbálně ostrou kritiku Klíma přejímá mnoho z náboženských forem myšlení, když se pokouší pojímat své Já (ústřední pojem egosolismu) jako určitou představu Boha. Poslední část je věnována určitému nástinu duchovního ovzduší, v němž Ladislav Klíma tvořil a...
|
|
Aesthetics of Loathing and Disgust in the Works of Amélie Nothomb
Izdná, Petra ; Ébert-Zeminová, Catherine (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Cílem diplomové práce Estetika ošklivého a nechutného Amélie Nothombové je analyzovat v díle této frankofonní spisovatelky prvky (resp. figury, motivy, topoi) estetiky ošklivého a následně je interpretovat. Amélii Nothombovou pokládáme za autorku spíše druhořadou. Třebaže jsou její bizarní tragikomedie charakteristické intelektuálními úvahami a sofismaty, pro přílišnou explicitnost působí její romány mělce. Takové hodnocení však nijak nezpochybňuje možnost smysluplné interpretace jejích textů. Přijímáme hypotézu, že určitý Zeitgeist je nej čitelnější právě v textech tzv. menších autorů.
|
host ::
