|
| |
|
|
Názory rodičovské a pedagogické veřejnosti na odklad školní docházky
Holá, Michaela ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku odkladů školní docházky. Teoretická část se zabývá problematikou školní zralosti a připravenosti a analyzuje období přechodu dítěte z mateřské školy na základní školu a relativně vysoké procento odkladu školní docházky. Praktická část byla realizována formou dotazníkového šetření u tří skupin respondentů - rodičů, učitelek mateřských škola a učitelek základních škol. Cílem této části práce bylo posoudit stanoviska rodičovské veřejnosti k odkladu školní docházky a na případnou přípravu dětí na budoucí vstup do povinného vzdělávání. U pedagogické veřejnosti bylo ústředním motivem srovnání postojů učitelek mateřských a základních škol na totožné téma spojené s porovnáním nejčastějších důvodů uváděných v souvislosti s odkladem školní docházky. Tato část byla doplněna o dětskou kazuistiku dvou dětí předškolního věku, pro které bylo téma udělení odkladu školní docházky velmi aktuální. Provedený výzkum ukázal, že všechny skupiny respondentů s odkladem povinné školní docházky souhlasí, ovšem pouze za předpokladu, je-li tento odklad oprávněný. V opačném případě nebyly jejich postoje tak jednoznačné. Mezi nejčastější příčiny, proč je dítěti udělen odklad školní docházky, patří sociální a psychické oblasti. Především se jedná o soustředěnost, výslovnost a slovní...
|
|
| |
|
| |
|
|
Specifika školní zralosti a připravenosti u dětí s poruchou autistického spektra z pohledu speciálních pedagogů a učitelů na základní škole
Nováková, Monika ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce s názvem: "Specifika školní zralosti a připravenosti u děti s poruchou autistického spektra z pohledu speciálních pedagogů a učitelů na základní škole" si klade za cíl zmapovat jednotlivé aspekty, které ovlivňují úspěšné zahájení povinné školní docházky v běžných základních školách z pohledu vybraných speciálních pedagogů a učitelů ze základních škol prostřednictví smíšeného výzkumu. Práce se zaměřuje především na dosažení schopností a dovednosti dítěte s poruchou autistického spektra na počátku školní docházky, a hledá jednotlivé preference respondentů u jednotlivých složek školní zralosti a připravenosti. Prezentovaná data vychází ze studia odborné literatury, z dotazníků a rozhovorů se speciálními pedagogy a s učiteli ze základních škol. Výsledky jak z kvantitativní i kvalitativní části výzkumu potvrzují, že školní zralost je třeba výrazně podpořit a upravit jednotlivé požadavky v oblasti sociálně emoční a jazykové. Z výzkumu vyplývá, že školní zralost v těchto dvou oblastech může být pro žáky těžko dosažitelná. Naproti tomu školní připravenost je něco, čeho dítě s PAS může dosáhnout díky kvalitní intervenci. Výzkumná část identifikovala i další faktory, které mohou ovlivnit školní zralost a připravenost. K těmto faktorům patří oblast rodiny, mateřská škola a učitel jak v...
|
|
|
Diagnostika a způsobilost žáků pro vstup do základní školy
Palanská, Jana ; Opravilová, Eva (oponent) ; Kropáčková, Jana (oponent)
Rigorózní práce se věnuje diagnostice školní zralosti. Zjišťuje, do jaké míry je Screeningová zkouška školní zralosti schopna předpovídat úspěšnost dítěte v prvním ročníku základní školy. Dále přibližuje i problematiku vlivu pohlaví, věku, městského a venkovského prostředí, vzdělání rodičů a úplnosti či neúplnosti rodiny na úspěšnost dítěte ve škole. Práce se skládá ze dvou částí. První část vymezuje charakteristické rysy předškolního a mladšího školního věku, řeší problematiku školní zralosti a školní připravenosti, jejich diagnostiku, poukazuje na možné vlivy působící na školní zralost a připravenost dítěte. V neposlední řadě se zabývá školní nezralostí a odkladem školní docházky. Výzkumná část rozebírá výsledky dětí ve Screeningové zkoušce školní zralosti a porovnává je s klasifikací v prvním ročníku základní školy a pomocí statistických metod zjišťuje predikční validitu testu. Rovněž statisticky hodnotí vliv vybraných činitelů působících na školní zralost.
|
|
|
Analýza příčin odkladů školní docházky v rámci regionálního šetření
Vojtušová, Radmila ; Valentová, Lidmila (vedoucí práce) ; Vyšínová, Pavlína (oponent)
Smyslem diplomové práce bylo zjištění nejčastějších příčin odkladů školní docházky v rámci regionálního šetření a porovnání s názory rodičů, učitelů ZŠ a MŠ. V souvislosti s tímto tématem se autorka zabývala v první části práce charakteristikou dítěte předškolního věku se zaměřením na diagnostiku školní zralosti a problematiku odkladů školní docházky. Hlavní výzkum byl realizován v Pedagogicko-psychologické poradně v Kladně ve třech vybraných letech v rozmezí let 1999-2010. Ke sběru dat byla využita metoda analýzy dokumentů. Dotazníková sonda formou anonymního dotazníku objasnila názory vybraných respondentů a na základě pozorování byla sestavena kazuistika dítěte se specifickými potřebami a OŠD dokládající další vývoj dítěte po nástupu školní docházky. Předložené výsledky práce potvrdily názory odborníků a výzkumů týkajících se problematiky odkladů školní docházky. Bylo zjištěno, že nejčastějšími příčinami odkladů školní docházky ve sledované lokalitě jsou obtíže v oblasti řeči, zrakového a sluchového vnímání, grafomotoriky a pracovní zralosti. Toto zjištění se shodovalo s názory respondentů dotazníkové sondy, kteří označili psychickou oblast školní zralosti za nejvíce problematickou.
|
|
| |
|
|
Problematika školní nezralosti očima učitelek 1. stupně ZŠ
Raková, Světlana ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Krátká, Jana (oponent)
Cílem diplomové práce Problematika školní nezralosti očima učitelek 1. stupně ZŠ je v teoretické části shrnout dosavadní poznatky z odborné literatury týkající se problematiky školní zralosti a školní připravenosti a jejich kontroverze a následně v empirické části zjistit, jaké problémy učitelé základních škol v oblasti tohoto tématu pociťují a jakým způsobem je řeší. Práce je rozčleněna na teoretickou a praktickou část. V části teoretické jsou shrnuty stěžejní poznatky o zvoleném tématu, v části praktické je prezentován vlastní kvalitativní výzkum. Výzkum byl veden formou polostrukturovaných rozhovorů s učiteli 1. stupně základní školy. Rozhovory byly následně přepsány a analyzovány. Analýzou rozhovorů bylo zjištěno, že zkušenosti pedagogů se školní nezralostí žáků 1. stupně jsou velmi pestré. Nejčastěji se oslovení pedagogové setkávali s neschopností dítěte odloučit se od rodičů a s nedostatky v komunikačních schopnostech. Většina pedagogů nejčastěji uváděla v oblasti podpory dětí nedostatečně zralých pro školu individuální přístup. Za negativní jev lze považovat, že většina oslovených škol nemá přípravný program pro budoucí prvňáčky. Jako návrh pro praxi jsem uvedla, aby měli pedagogové prvních tříd automaticky k dispozici asistenta pedagoga - právě asistenta pedagoga hodnotili všichni oslovení...
|
|
| |
host ::
RSS.