|
|
Komiksy časopisu Ohníček v letech 1968-1971: sémiotická analýza
Řezníková, Ivana ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Práce se zabývá žánrem komiksu v časopise Ohníček v počátečním období normalizace: jeho vztahem ke světovým trendům, cílovou čtenářskou skupinou, mytologickými a ideologickými strukturami a způsobem vizuálního vyjádření. Jádrem práce je podrobná analýza jedenácti komiksů, které vycházely v Ohníčku v letech 1968-71 (ročníky 19-21). Na úrovni žánru se komiksy v Ohníčku výrazně přiblížily dobrodružným příběhům, které se těšily na přelomu let šedesátých a sedmdesátých velké popularitě, zároveň se ale původně "dospělý" výtvarný výraz značně přizpůsobil dětskému čtenáři. Tři z analyzovaných komiksů reprezentují komiksový seriál, kde epizody v jednotlivých číslech časopisu jsou vzájemně pevně provázány dobrodružnou narativní linií. Zbylých osm má charakter stripu, typově odpovídá gagu nebo bajce. U každého z komiksů je sledován jazyk, výtvarná stránka, způsob, jakým je artikulován děj, a distinktivní znaky, které titul odlišují jak od ostatních komiksů v listu, tak od žánrové klasiky. Jak grafická podoba komiksů, tak jejich narativní linie jsou ovlivněny faktem, že Ohníček je určen dětským čtenářům. Závěrem analýzy jsou obecná schémata týkající se typu hrdiny a podoby fikčního světa v závislosti na narativním typu a srovnání české komiksové tradice s podobou, k jaké žánr dospěl v evropském a americkém...
|
|
|
On Sense Division in a Bilingual Dictionary
Hagenhoferová, Lucie ; Vachková, Marie (vedoucí práce) ; Šemelík, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou členění heslové statě na jednotlivé oddíly, tj. členěním na významy, a úzce s tím související problematikou uspořádání těchto oddílů, tj. řazením významů, přičemž v centru zájmu stojí překladový pasivní německo-český slovník. Okrajově je pojednáno rovněž odlišování významů pomocí různých prostředků, tj. lišení významu. S jmenovanými třemi tématy, která představují chronologický sled lexikografických rozhodnutí, koreluje problematika ekvivalence a chápání pojmu významu. V teoretické části jsou představena specifika členění na významy a řazení významů v jednojazyčné a v překladové lexikografii, v praktické části jsou možnosti členění na významy a řazení významů exemplifikovány na deseti vybraných substantivních lemmatech, která byla zpracována pro vznikající Velký německo-český akademický slovník. Pro každé lemma je navržena nejvhodnější forma záznamu do lexikální databáze, která je pak srovnána s příslušným slovníkovým záznamem ve zdrojovém slovníku Duden - Deutsches Universalwörterbuch. Rozdíly mezi formami mikrostruktury ilustrují nutnost revize a případné modifikace převzaté struktury na základě korpusové analýzy za využití různých korpusových nástrojů, internetových rešerší a konzultace mnohých příruček.
|
|
|
Šedá / šedivá barva a její reflexe v češtině a v českých slovnících
Fimanová, Barbora ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vyjádřením šedé barvy českými lexémy šedý a šedivý. Metodologicky vychází z pojetí označení barev v kontextu kognitivní lingvistiky představených v první kapitole. Praktická část práce předkládá analýzu českého slovníkového materiálu a korpusových dat se zaměřením na časté kolokace jednotlivých lexémů. Poznatky vedou k určení jednoho z adjektiv jako označení základní barvy v pojetí B. Berlina a P. Kaye. Výzkum dále přispívá i k objasnění problému, ve kterých oblastech se analyzované výrazy významově liší či překrývají. K tomuto účelu je v práci využita typologie sémantické struktury barevného pojmu K. Waszakowé. Z výsledků vyplývá, že původně adjektiva odkazovala k jiným objektům reality, ale postupně se lexémy šedý a šedivý významově i konotačně sbližují, přesto však nefungují zcela synonymně. Klíčová slova barvy, šedý, šedivý, význam, konotace, kolokace, prototyp, označení základní barvy, české jazykové slovníky
|
|
|
Současný a společenský tanec: odlišná taneční prostředí pohledem tanečníka a diváka
Slavíková, Petra ; Stavělová, Daniela (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Práce je zaměřena na problematiku neverbální komunikace prostřednictvím tance z perspektivy taneční antropologie. Jejím cílem je zanalyzovat taneční prostředí současného a společenského tance z pohledu tanečníků a diváků. Snahou je vytyčit rozdíly ve způsobu komunikace mezi těmito druhy tance prostřednictvím tanečních performancí a sledovat, jak tanec funguje jako prostředek "řeči", na jaké úrovni komunikace probíhá a jaké významy a sdělení v tanečním projevu nachází publikum. Na fenomén tance v jeho přirozeném prostředí je nahlíženo sémioticky jako na řeč v určitém kontextu. Metoda terénního výzkumu těchto prostředí tance se opírá o zúčastněné pozorování a polostrukturované rozhovory s tanečníky i diváky. Konkrétně je výzkum prováděn ve studiu Nová scéna - Lidé v pohybu v Praze, kde se vyučuje současný tanec, a v tanečním klubu Akcent Dobruška zaměřeném na společenský tanec. Klíčová slova: Antropologie tance, neverbální komunikace, současný tanec, společenský tanec, sémiotika, performance, publikum, význam.
|
|
|
Význam oběti za hřích
Ciprová, Marie ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Záměrem této práce je se pokusit znovu poodhalit význam oběti za hřích. K tomuto novému pohledu se dostává pomocí synchronních metod a podrobné analýzy vybraných textů Leviticu (z první, čtvrté a šesté kapitoly) i analýzy jednotlivých slov v širším kontextu. Nejdříve se tedy snaží dospět k hlubokému porozumění tomu, co je hřích, poté tomu, že se obětované zvíře zřejmě stává hříchem a tento hřích pak je zabit. Také vstupuje do dění kněz, který provádí obřady s krví a tukem. Oba obřady mají patrně velmi hluboký smysl. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Smrt, posmrtný život a umírání v jazykovém obrazu světa žáků českých a krajanských základních a středních škol
Wildová, Zuzana ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Pacovská, Jasňa (oponent) ; Šindelářová, Jaromíra (oponent)
Disertační práce Jazykový obraz smrti, posmrtného života a umírání u žáků základních a středních škol se věnuje rekonstrukci jazykového obrazu smrti těchto skupin žáků, jeho vzájemné komparaci a jeho srovnání s rozvinutým psychologickým konceptem smrti. Dále charakterizuje, jak se v jazykovém obrazu smrti u žáků projevuje tabuizace tohoto tématu a jaké modifikace jazykového obrazu světa obraz smrti u žáků vykazuje. V první části se práce zabývá pojetím smrti v jazyce a kultuře, a tedy také jazykovou a socio-kulturní tabuizací tohoto fenoménu. Věnujeme se zde vývoji nazírání na smrt v historii a také vývoji konceptu smrti u dětí a mládeže. Teoretickým východiskem pro tuto práci jsou metody kognitivní lingvistiky a jejího přístupu ke zkoumání jazyka. Charakteristikou tohoto lingvistického přístupu, jeho metod, jakož i hlavních směrů a představitelů se zabýváme v další části práce. Z metod kognitivní lingvistky vycházíme nejen při zpracování, ale také při sběru jazykových dat. Ve třetí části práce analyzujeme jazyková data systémová, textová a empirická. Textová data čerpáme z textů intencionální literatury pro děti a mládež, z textů učebnic českého jazyka pro 2. stupeň základních škol a z textů publikovaných na sociálních sítích. Empirická data, získaná prostřednictvím dotazníkového šetření...
|
|
|
Syntax of Adjective Compounds in a Bilingual Dictionary
Schmidtová, Iva ; Vachková, Marie (vedoucí práce) ; Hejhalová, Věra (oponent)
Předložená diplomová práce si klade za cíl přiblížit problematiku zpracovávání syntaxe u slovníkových hesel složených adjektiv pro Velký německo-český akademický slovník. Lze předpokládat, že právě tato slova, která patří ke komplikovanější lexice, činí potíže nerodilému mluvčímu při porozumění i produkci textu. To vyplývá již z podstaty německého jazyka, který na rozdíl od češtiny často vytváří složeniny. Problematický nemusí být pouze význam těchto slov, ale i jejich používání. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části je provedena charakteristika adjektiv jako slovního druhu, a protože každé slovo se vždy vyskytuje v nějakém určitém kontextu, je dále největší pozornost věnována valenci adjektiv. Dříve byla valence adjektiv upozaděna, pojednáváno bylo především o valenci sloves a substantiv. Přestože rodilý mluvčí má syntaktické valenční struktury v podvědomí automatizované, a přestože se v případě cizího jazyka struktury výchozího a cílového jazyka mohou podobat, měly by být ve slovníku důsledně uváděny. Ve výkladovém jednojazyčném i v překladovém dvojjazyčném slovníku by měl uživatel získat co nejobsáhlejší informace o hledaném slovu. V praktické části je na příkladu deseti vybraných složených adjektiv zkoumáno, do jaké míry jsou valenční struktury zohledňovány v již...
|
|
|
Radikální interpretace, pravda, objektivita
Vašíček, Jan ; Koťátko, Petr (vedoucí práce) ; Marvan, Tomáš (oponent)
Nikdo se nemůže mýlit ve většině toho, co si myslí o světě. Jaké má důvody tohle Donald Davidson tvrdit? Tato práce se zabývá spojením tří důležitých témat Davidsonova myšlení - radikální interpretace, pravdy a objektivity. V experimentu radikální interpretace půjde o určení základních podmínek komunikace. Na jejich základě bude vidět, po krátkém shrnutí nedostatků jiných teorií, proč je možné mluvit o objektivní a epistemicky nezávislé pravdě. Zde se rovněž upřesní vztah pravdy k poznání. Zkoumáním toho, jak se konstituuje obsah našich přesvědčení, se ukáže fundamentální závislost myšlenek o objektivním světě na společenské základně komunikujících osob. V tom bude dále obsažen Davidsonův argument proti globálnímu skepticismu. Nejprve na ne zcela uspokojivém příkladu "vševědoucího interpreta" a později s pomocí pojmu triangulace se upřesní, v jakém smyslu lze u Davidsona mluvit o objektivitě a do jaké míry je odůvodněné nazývat ho realistou.
|
|
|
Smysl života v díle Karla Čapka
Hodinková, Marie ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce "Smysl života v díle Karla Čapka" pojednává o problematice smyslu života, jak ji viděl Karel Čapek. Nejdříve se tato práce zabývá Čapkovou osobností a charakterem doby, ve které žil. V této diplomové práci je Karel Čapek charakterizován jako autor, do jehož děl se promítly jeho filozofické názory, které byly ovlivněny především pragmatismem. V této diplomové práci jsou rozebírána Čapkova díla, která pojednávají o problematice smyslu života. Konkrétně jsou to dvě Čapkovy prózy - "Obyčejný život" a "Život a dílo skladatele Foltýna". Tyto romány jsou v této práci rozebrány nejprve samostatně a posléze jsou srovnány.
|
|
|
Strukturalismus a pojem diskursu u Paula Ricoeura
Skoumal, Petr ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na strukturalismus a pojem diskursu v díle francouzského filosofa Paula Ricoeura. Cílem práce je ukázat Ricoeurovu snahu o propojení strukturalismu a hermeneutiky a následně vyložit, jakým způsobem toto propojení funguje jako obecné paradigma humanitních věd. Výchozím bodem je Ricoeurova revize Saussurova strukturálního přístupu, rozlišujícího jazykový systém (langue) a mluvu (parole), a následné zakotvení pojmu diskursu. Dále výklad postupuje k úzce související problematice textu. Ricoeur totiž nepoužívá termín diskurs pouze pro mluvený jazyk, ale také pro psané jazykové útvary (texty), čímž implementuje pojem diskursu do hermeneutického přístupu. Jeho propojení se strukturalismem je pak možné provést prostřednictvím kruhové dialektiky vysvětlování a rozumění, v níž se strukturalismus ukáže jako nezbytný prostředek hermeneutického poznání. Ricoeurovo hermeneutické myšlení je dále charakterizováno tzv. pohybem od textu k jednání, mezi nimiž, respektive mezi způsoby jejich interpretace Ricoeur nachází jisté paralely. Tím se dostává od hermeneutiky textu k hermeneutice jednání. Své závěry potom předkládá jako obecné paradigma humanitních věd. Přisuzuje jim tak hermeneutickou povahu. Hluboké hermeneutické porozumění je však podle Ricoeura nedosažitelné bez...
|
host ::
RSS.