|
|
Tvárnost sémantických reprezentací a faktory, které ji ovlivňují
Janáková, Alžběta ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Šimík, Radek (oponent)
Práce kriticky reflektuje studii Shiri Lev-Ari "Social network size can influence linguistic malleability and the propagation of linguistic change", v níž se tvrdí, že velikost sociální sítě má přímý vliv na tvárnost sémantických reprezentací. Tato studie bude konceptuálně replikována na češtině, přičemž budou zohledněny další faktory, které mohou tvárnost sémantických reprezentací ovlivňovat. Práce bude mít podobu první fáze registrovaného reportu. Bude provedeno pilotní otestování. V teoretické části práce bude souhrnně představena literatura o vztahu jazyka a sociálních sítí a k metodologii zkoumání sociálních sítí, literatura o lexikálním strhávání (entrainment) a faktorech, které ovlivňují jazykovou akomodaci. Dále se bude práce věnovat procesům jazykového učení, lexikálního strhávání, strukturního primingu, sebemonitorování a metodám jeho měření a přizpůsobování komunikace dialogickému partnerovi. V části metodologické bude představen propracovaný a podrobný návrh experimentálního zkoumání, na jehož základě by bylo možné ověřovat představené hypotézy daného výzkumu. Experiment bude pilotně otestován. Klíčová slova: Psycholingvistika, sémantika, sociální sítě, osobnost
|
|
|
The expression of speaker's bias in Czech polar questions
Staňková, Anna ; Šimík, Radek (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zjišťovacími otázkami v češtině, zejména jejich popisem po syntaktické a sémantické stránce. Kromě toho se věnuje dodatečným významům na pragmat- ické rovině, tj. předpokladům mluvčího o tom, jakou dostane odpověď. Předpoklady, které lze v angličtině zahrnout pod termín bias, pramení z předchozích zkušeností mluvčího anebo z jeho aktuálního kontextu. Mohou být vyjádřeny pomocí několika formálních prostředků: slovosledu (interogativní vs. deklarativní), polarity (kladná vs. otázka s negací) a částic (např. copak). Negace ve zjišťovacích otázkách je dvou typů: sémantická a pleonastická. Ve své práci navrhuji syntaktickou a sémantickou analýzu českých zjišťovacích otázek s negací za použití generativního a formálně-sémantického přístupu. Analýzy sémantické a pleonastické negace se opírají o teorii Repp(ové) (2013) a dvojici operátorů verum/falsum. Vedle toho navrhuji analýzu pohybu slovesa do iniciální pozice v interogativním slovním pořádku. Cílem práce je charakterizovat vztah formálních prostředků a významových odstínů zjišťovacích otázek. Hypotézy pocházející z literatury či mých vlastních analýz jsem testovala pomocí hodnocení přirozenosti. Experiment sestával z několika částí zaměřených na otázky s negací, ale i na otázky s vybranými částicemi (copak, náhodou,...
|
|
|
Nonword repetition in adult L2 learners of Czech
Striová, Michaela ; Cilibrasi, Luca (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Předchozí studie ukázaly, že děti s vývojovou dysfázií a bilingvní děti mají tendenci dosahovat podprůměrných výsledků v úlohách na opakování pseudoslov. Podobné sklony se mohou objevit i u dospělých bez vývojové dysfázie, kteří se učí druhý nebo cizí jazyk, i když tato oblast zatím nebyla vědecky důkladně prozkoumána. Předkládaná diplomová práce se zabývá studiem opakování pseudoslov u dospělých studentů češtiny jako druhého jazyka. Účastníci výzkumu jsou rodilí mluvčí rumunštiny, kteří se učí česky a žijí v České republice. K výzkumu byl použit test, který vypracovali Sileo a Tyčová (2019). V experimentální části byli účastníci požádáni, aby po výzkumníkovi zopakovali 24 pseudoslov a vyplnili krátký test z českého jazyka zároveň s dotazníkem, jehož cílem bylo určit jejich úroveň začlenění do českého jazykového prostředí. Následně byly na základě opakovacího úkolu analyzovány tři jazykové proměnné: délka pseudoslov, fonologická složitost a morfologická složitost. K posouzení významnosti zmíněných lingvistických faktorů byly použity Wilcoxonovy dvouvýběrové testy, které umožnily porovnat dlouhá a krátká pseudoslova, pseudoslova s fonologickými shluky a bez nich, a položky s různou morfologickou složitostí. Dále byly provedeny korelační testy pro zjištění potenciálních vztahů mezi proměnnými....
|
|
|
Jazykový posun u českého společenství na Daruvarsku
Flídrová, Eva ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Práce se zabývá jazykovou situaci českého společenství žijícího v oblasti Daruvarska v Chorvatské republice a přibližuje současný jazykový stav komunity etnických Čechů se zaměřením na jazykový posun jako sociolingvistický fenomén. První část práce představuje základní sociolingvistické termíny a principy vycházející z výzkumů bilingvních společenství. V rámci faktorů ovlivňujících etnolingvistickou vitalitu je představena česká menšina v Chorvatsku, od osídlení území až po organizaci současného života české menšiny a institucionální výuku češtiny jako menšinového jazyka. Druhá část práce se věnuje analýze dat z dotazníků sesbíraných v průběhu pobytu v oblasti. Dotazník zkoumá kromě demografických údajů užívání českého jazyka v komunikaci s ostatními členy společenství. Otázky v druhé části dotazníku slouží k posouzení bilingvní dominance. Na základě formulovaných hypotéz je zjišťován postoj k českému jazyku a jazyková volba napříč třemi generacemi mluvčích. Cílem výzkumu je podat průběžnou zprávu o průběhu jazykového posunu v oblasti Daruvarska a zaznamenat současný stav jazyka české menšiny. Klíčová slova Jazykový posun, jazykový kontakt, sociolingvistika, přepínání jazykových kódů, menšinový jazyk, bilingvismus, bilingvní dominance, Češi, Chorvatsko
|
|
|
Posesivní adjektiva - konkurence jmenného a tvrdého adjektivního skloňování
Vraná, Michaela ; Synková, Pavlína (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je ucelit pohled českých gramatik a dalších prací na jazykovou problematiku skloňování posesivních adjektiv a zjistit, jak se čeští novináři pracující ve vybraných komerčních médiích orientují v této jazykové kategorii. V teoretické části jsme se pokusili shrnout, jaký je obraz o posesivních adjektivech v současné české jazykovědě, v praktické části jsme vyložili, jak jsme přistupovali k tvorbě dotazníku na téma užívání přivlastňovacích adjektiv publicisty metodou dotazníku a výsledky našeho průzkumu. Hlavním zjištěním bylo, že respondenti mají tendenci odpovídat spisovně a upřednostňují posesivní adjektiva před genitivy. Tato práce je přínosem, protože sumarizuje znalosti uvedené v gramatikách na dané téma a ukazuje, jak se čeští publicisté vybraných periodik orientují v problematice přivlastňovacích přídavných jmen.
|
|
|
Jiří Haller v kontextu české jazykovědy
Chromý, Jan ; Nebeská, Iva (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Práce se snaží zkoumat postavení Jiřího Hallera v kontextu české jazykovědy, respektive v kontextu vývoje české jazykové kultury. V první kapitole ana Iyzuje dílo Jana Gebauera, Josefa Zubatého a Václava Ertla, tedy Hallerových předchůdců. Cílem je hledat společné aspekty jejich přístupu k jazykové kultuře. V druhé kapitole se práce zabývá východisky odborné činnosti Jiřího Hallera, především studií Problém jazykové správnosti, která shrnuje Hallerovy rané teoretické postoje. Třetí část práce zkoumá problematiku sporů o básnický jazyk, snaží se podat ucelený přehled těchto sporů a pokouší se o kritickou analýzu jednotlivých polemických vystoupení. Ve čtvrté části je pak probírána pozdější Hallerova činnost, tj. jeho odborné působení po roce 1932. Základním cílem práce je revidovat tradované .. názory týkající se osobnosti Jiřího Hallera a pokusit se hledat reálnější pohled na jeho působení a dílo.
|
|
|
Lexikálně-chuťová synestézie českých mluvčích
Hupáková, Kateřina ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Tato práce představuje aktuální poznatky o synestézii jako specifickém způsobu vnímání, kdy určitý vjem (tzv. spouštěč) vyvolává vjem jiný, který není reálně přítomen (tzv. průvodce). Zvláštní pozornost upírá na typ synestézie, u něhož je průvodcem chuť (slova > chuti), nazývaný lexikálně-chuťová synestézie. Ve své výzkumné části se věnuje praktickému výzkumu lexikálně-chuťové synestézie u českých rodilých mluvčích. Popisuje metodologii sběru dat, proběhlá dotazníková šetření a volbu respondentů. Svůj hlavní přínos vidí v podrobné charakteristice projevů lexikálně-chuťové synestézie u čtyř vybraných synestetiček, s nimiž byl realizován cca hodinový rozhovor tázající se na povahu jejich prožitků, který se stal stěžejním materiálem práce. Získané informace z realizovaného výzkumu usouvztažněné s poznatky z odborné literatury jsou přehledně shrnuty v závěru práce.
|
|
|
Structural Iconicity and Possessive Constructions: Explorations in Artificial Language Learning
Láznička, Michal ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývala projevy strukturní ikonicity v posesivní klasifikaci. Hypotéza o ikonicitě vzdálenosti předpokládá, že lingvistická vzdálenost mezi posesorem a posesem odráží konceptuální vzdálenost, a je tak menší u nezcizitelného vlastnictví. Role ikonicity vzdálenosti ve zpracování jazyka byla otestována s využitím experimentální metody osvojování umělého jazyka. Navržený experiment sledoval, zda se čeští mluvčí dokážou lépe naučit gramatiku strukturovanou ikonicky. Experiment provedený se 40 účastníky sice neukázal statisticky významné rozdíly ve výkonnosti obou skupin, ovšem výsledky jsou nejednoznačné a získaná data naznačují, že strukturní ikonicita by mohla mít vliv na zpracování jazyka. Výsledky experimentu zároveň naznačují, že mluvčí češtiny dokáží používat zcizitelnost jako jazykovou kategorii.
|
|
|
Šedá / šedivá barva a její reflexe v češtině a v českých slovnících
Fimanová, Barbora ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vyjádřením šedé barvy českými lexémy šedý a šedivý. Metodologicky vychází z pojetí označení barev v kontextu kognitivní lingvistiky představených v první kapitole. Praktická část práce předkládá analýzu českého slovníkového materiálu a korpusových dat se zaměřením na časté kolokace jednotlivých lexémů. Poznatky vedou k určení jednoho z adjektiv jako označení základní barvy v pojetí B. Berlina a P. Kaye. Výzkum dále přispívá i k objasnění problému, ve kterých oblastech se analyzované výrazy významově liší či překrývají. K tomuto účelu je v práci využita typologie sémantické struktury barevného pojmu K. Waszakowé. Z výsledků vyplývá, že původně adjektiva odkazovala k jiným objektům reality, ale postupně se lexémy šedý a šedivý významově i konotačně sbližují, přesto však nefungují zcela synonymně. Klíčová slova barvy, šedý, šedivý, význam, konotace, kolokace, prototyp, označení základní barvy, české jazykové slovníky
|
|
|
Odlišnosti a podobnosti mezi zvuko-barvovou synestezií (chromaestezií) a obdobnými percepčnímy jevy
Kysilková, Lenka ; Šebesta, Pavel (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Synestezie je percepční jev objevující se u části populace. Stimulace jedné smyslové modality způsobí projev i v jiné nestimulované modalitě. Například při zvukové stimulaci se objevuje současný vizuální projev jako barva. Tato práce se zaměřuje na shrnutí fenomenologických poznatků a možných mechanických příčin synestezie. Podobnost synestezie jiným obdobným percepčním jevům jako krosmodální korespondence vnáší nejasnost definice fenoménu a neshodu mezi vědci ve vymezení synestezie. Popisuji rozdíly a podobnosti s krosmodálními korespondencemi. Také kriticky evaluuji metodiku experimentálních studií. Klíčová slova Synestezie, krosmodální korespondence, percepce
|
host ::
RSS.