Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 58 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Proměna partnerství - mezigenerační srovnání
Ešnerová, Aneta ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Vohlídalová, Marta (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje proměnám partnerství mezi dvěma generacemi mužů a žen, kteří se narodili v letech 1960 - 1965 a v období mezi lety 1985 - 1990. Předkládaná práce se zaměřuje především na to, jak druhá demografická tranzice a výrazné společenské změny ve společnosti po roce 1989, ovlivnily intimní životy a partnerství jedinců v České republice. Pozornost je věnována zejména proměně načasování jednotlivých životních tranzic, které se posunuly do vyššího věku a tedy proměnám životních drah, zkušenostem s různými typy partnerství, okolnostem vstupu do partnerství a vlivu moderních technologií a pokroku ve zdravotnictví (v oblasti reprodukce) na intimní život. Práce se zabývá také tím, jak životní plány, hodnoty a priority ovlivňuji partnerské biografie jedinců z různých generací. K naplnění cíle je využita kvalitativní metodologie, konkrétně narativní rozhovory se 16 muži a ženami ze dvou výše uvedených generací.
Návrat do lůna kmene: Tendence v současné kultuře
Dvořák, Jan ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Michel Maffesoli a Zygmunt Bauman přisuzují (neo-)nomádovi rysy Benjaminova flanéra, obzvláště jeho "flanérský" pohled a jeho vztah ke zboží. V konceptu nomáda však tyto rysy dostávají specifickou povahu - v oblasti módy dělají z nomáda spíše migranta, který tvořivě pracuje s vanitas. Nomád, cestující flanér, má podobu cizince-hosta a stává se turistou, jenž se dobrovolně ztrácí ve městě a nechává se překvapovat nenadálými setkáními. Turistův vztah ke vzpomínkám by bylo možné popsat skrze Benjaminův popis mémoire involontaire jako oživené (barthesovské) punctum. Turista si připravuje vzpomínky jako krásně upadající ruiny. Jeho zhmotněné vzpomínky dostávají podobu suvenýrů. Suvenýr tedy není jen reprodukovaná moduritová Eiffelova věž, ale je to i magický předmět. Pokud Benjamin mluví o upadání aury, má na mysli především auru kolektivní. Ta možná mizí, ale místo ní přichází privátní aura, jež z věcí dělá talismany znovuzakouzlující svět. Éra postmechanické reprodukce ukazuje, že kromě mechanické reprodukce lze reprodukovat i biologicky: vzniká kutilský remix. Suvenýry sklesávají do podoby homogenního haraburdí. Zde se projevuje základní postmoderní forma proměny: recyklace. Tuto proměnu lze nakonec využít při analýze proměny usedlíka v nomáda, termínů Gillese Deleuze a Félixe Guattariho, jež funguje jako...
Paměť věcí - odkazy minulosti a Výtvarná výchova
Švidroňová, Žaneta ; Špirk, Ivan (vedoucí práce) ; Kornatovský, Jiří (oponent)
Práce se zaměřuje na věci z dávné i nedávné minulosti jako na nositele vlastních vzpomínek a historie. Zabývá se proměnami v zobrazování a významu věcí z umělecko-historického hlediska na příkladu zátiší a tématu vanitas, symbolizujícího prchavost okamžiku a pomíjivost. Soustředí se nejen na předměty, ale také na jejich prostředí jako na zdroj inspirace kulturní paměti. Dává do souvislosti prostředky zobrazování věcí v současném výtvarném umění a aktuální tendence ve výtvarné výchově. Didaktická část reflektuje postoj žáků ve věku 14-15 let k věcem z dávné i nedávné minulosti a jejich hodnotě. Výtvarná část představuje kombinaci grafických tisků s fragmenty autorských fotografií, znázorňujícími útržky vzpomínek ve ztracených souvislostech z pohledu autorky.
Steinbeck's People in Flight: An Analysis of the Transformative Forces of the Road Taken
Purkrábková, Petra ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem cesty a proměny na základě historicko- sociologického kontextu Velké hospodářské krize a románu Hrozny hněvu od Johna Steinbecka. Práce interpretuje rysy literatury s motivem cesty a důvody proč vybraný román tvoří nedílnou součást Amerického literárního kánonu, konkrétně v rámci literatury zabývající se tématem cesty a proměny. Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část slouží čtenáři k přiblížení se problematice Velké hospodářské krize v rámci historicko-sociologického kontextu, historické tendence pohybu a cestování v Americe a jak se tyto dvě věci prolínají v rámci této práce. Druhou část tvoří analýza literárního díla Hrozny hněvu od Johna Steinbecka spolu s propojením díla a jeho autora, a dále rysů které tvoří dílo součástí Amerického literárního žánru o cestování, putování a proměně. Druhá část je dále rozvinutá v podrobnou analýzu proměn identity postav z Hroznů hněvu. Hlavní pozornost je věnována pojmu proměna a jak se tento pojem pojí s pojmem cesta. A mezi těmito pojmy se nachází člověk který prochází proměnou. Klíčová slova: proměna, mobilita, let, útěk, John Steinbeck, Hrozny hněvu, americký sen, naděje, deprese, 30. léta, období Velké hospodářské krize, Dust Bowl, Kalifornie
Československá anarchistická federace
Linhartová, Lucie ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Gelnarová, Jitka (oponent)
Tématem této diplomové práce je Československá anarchistická federace (ČSAF), konkrétně její vývoj a proměna, kterou prošla za dobu své existence, a dále jaké je její postavení dnes. ČSAF vznikla ještě jako Česká anarchistická federace v roce 1995 a je tak nejdéle působící anarchistickou organizací v novodobých českých dějinách. Snahou je zachytit transformaci ČSAF na základě zkoumání jejich témat a aktivit, skrze které můžeme vidět, kam se posunula a jakým konkrétním vývojem prošla. Cílem této práce je zodpovědět následující otázky Jakým konkrétním vývojem ČSAF prošla? Jaké změny se v rámci ní odehrály, a to jak v oblasti jednotlivých témat, tak v rámci členské základny? Jak se v průběhu let měnilo její postavení? Jaká je její pozice dnes? Práce bude vycházet jak z odborných publikací, které jsou nezbytné pro teoretické vymezení anarchismu, převážně ale bude čerpáno z periodik, která pod hlavičkou ČSAF vycházejí (vycházela) a taktéž z jejich internetových stránek. V neposlední řadě bude využit i vlastní výzkum.
ROZPAD SSSR - RUSKÁ NÁRODNÍ TRAGÉDIE? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu
Lelek, Jakub ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Rozpad SSSR - ruská národní tragédie? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu rozebírá vývoj vnímání fenoménu konce Sovětského svazu ruskou veřejností v období prezidentství Borise Jelcina (1991 - 1999) a Vladimíra Putina (2000 - 2008). V první kapitole je objasněna situace v Rusku po rozpadu SSSR, následně práce popisuje společenské, politické a ekonomické poměry země v průběhu obou zmíněných období. Ve druhé části práce je na základě dostupných průzkumů veřejného mínění a akademických prací, zaměřených na dané téma, analyzován posun názorů Rusů na rozpad Sovětského svazu. Autor práce vychází z předpokladu, že rozpad SSSR byl vnímán jako národní tragédie. Po uskutečněné analýze dochází k závěru, že v ruské společnosti v obou zkoumaných obdobích existovala základní úroveň postsovětské nostalgie, přesto se ale o národní tragédii nejednalo. Nostalgie byla přítomna jak u starší generace, pro kterou Sovětský svaz symbolizoval nejen výrazného světového hráče na poli mezinárodní politiky, ale i vlastní (často idealizované) mládí, tak i u generace mladší, jež nikdy neměla s SSSR přímou zkušenost. Současně autor zjišťuje, že kvůli zhoršující se ekonomické a politické situaci během mandátu Borise Jelcina míra nostalgie rostla, naopak s příchodem nového stylu vedení...
Ozvěny Ovidiových Proměn
Stašová, Ema ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Cílem této práce je porovnat vybrané epizody Ovidiovy epické básně Proměny se třemi díly moderní literatury, jež obsahují zřetelné téma proměny, a v rámci tohoto srovnání sledovat intertextuální vztahy, závislost a inovaci ovidiovských motivů. Na základě komparace starověkého a moderního textu je zkoumáno, které motivy zůstávají navzdory stoletím, jež je od sebe dělí, konstantní a které se naopak vyvíjejí a významově posouvají. Zároveň je učiněn pokus tato díla interpretovat z méně obvyklého úhlu - prizmatem Proměn. Hlavními zkoumanými ovidiovskými postavami jsou Teiresiás, Dafné, Hyakinthos, Orfeus, Ceres, Íkaros, Kallistó a Íó.
Proměny regionálního obrazu a sídelního systému Srbska po roce 1991 v kontextu rozpadu Jugoslávie
Vukadinovič, Marko ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Vrtiška, Tomáš Josef (oponent)
Proměny regionálního obrazu a sídelního systému Srbska po roce 1991 v kontextu rozpadu Jugoslávie Abstrakt Práce si klade za cíl analyzovat proměny regionálního obrazu a sídelního systému Srbska se zvláštním ohledem na migraci po válečném konfliktu vyvolaným rozpadem Jugoslávie začátkem devadesátých let. Zkoumá věkovou strukturu uprchlíků a vnitřně vysídlených osob a především jejich vliv na demografický růst Srbska a analyzuje závislost jejich místa pobytu na některých geografických a socioekonomických ukazatelích. Prověří také situaci uprchlíků v novém tisíciletí s ohledem na jejich repatriaci či naturalizaci. Závěrečná část práce zjišťuje, zda relativně značné procento této uprchlické populace stále žije v provizorních podmínkách a jak funguje spolupráce státu a agentur, které mají za cíl redukovat počet uprchlých a vnitřně vysídlených osob. Klíčová slova: proměna, regionální obraz, systém osídlení, migrace, rozpad Jugoslávie

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 58 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.