|
|
Aktivní slovní zásoba vybraných slovních druhů u dětí předškolního věku
Větrovská Zemánková, Alžběta ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na speciálně pedagogické - logopedické téma. Zabývá se problematikou aktivní slovní zásoby v předškolním věku. Hlavní cíl práce spočívá v analýze této oblasti u dětí s vývojovou dysfázií a dětí intaktních. V rámci výzkumného šetření je prováděn rozbor aktivní slovní zásoby na základě testu, vytvořeného k tomuto účelu. Test obsahuje tři subtesty, zaměřené na různé slovní druhy, jedná se o substantiva, verba a adjektiva. Pomocí testu lze hodnotit rozsah aktivního slovníku i kvalitu vyjadřování probandů. Výsledná data ukazují, že kvalita vyjadřování se mezi výzkumnými skupinami liší mnohem výrazněji než rozsah aktivní slovní zásoby. Dále jsou zde podrobněji popsány rozdíly v rozsahu aktivní slovní zásoby v závislosti na slovním druhu a na způsobu dotazování se na testové položky, které se liší v rámci jednotlivých částí subtestů. Výzkum obsahuje rovněž analýzu vlivu vybraných sociálních aspektů na rozsah aktivní slovní zásoby i na kvalitu vyjadřování. U intaktních probandů se jako statisticky významný faktor v souvislosti s rozsahem aktivního slovníku ukázal počet sourozenců a délka předškolního vzdělávání. Kvalita vyjadřování pak signifikantně korelovala s domácím gramotnostním prostředím a genderem. U skupiny s vývojovou dysfázií nebyla v tomto ohledu nalezena žádná...
|
|
|
Vývojová dysfázie u dětí s kochleárním implantátem
Volfová, Markéta ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vývojové dysfázie jako rizikového faktoru kochleární implantace. Zmíněná diagnóza může svým charakterem zásadně narušit vývoj řeči po kochleární implantaci. Hlavním cílem této práce byla identifikace a komparace využívaných komunikačních systémů osob s kochleárním implantátem a diagnostikovanou vývojovou dysfázií. V rámci charakteristiky úrovně verbální komunikace jsme se zaměřili na morfologicko-syntaktickou rovinu jazyka. Kvalitativní šetření proběhlo na základních školách pro sluchově postižené. Výzkumný vzorek tvořilo pět žáků těchto škol. Žáci byli vybráni na základě užívání kochleárního implantátu, diagnostikované vývojové dysfázie a dalších určených faktorů. Potřebná data byla získána na základě pozorování a prostřednictvím dílčích subtestů testové baterie Diagnostika jazykového vývoje. Provedeným šetřením bylo zjištěno, že preferovaný a častěji užívaný komunikační systém je i přes kochleární implantaci znakový jazyk. Všichni žáci z výzkumného souboru jsou schopni komunikace prostřednictvím mluvené řeči, kterou ale potřebují doplňovat a podpořit alespoň jednotlivými prvky znakového jazyka. Morfologicko-syntaktická rovina mluvené řeči byla nápadná u všech žáků výzkumného souboru. Žáci byli schopni aplikovat některá gramatická pravidla. Aplikovali...
|
|
|
Podpora rozvoje dítěte se specificky narušeným vývojem řeči
Sekalová, Dagmar ; Durdilová, Lucie (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na téma specificky narušeného vývoje řeči neboli vývojové dysfázie. Diplomová práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část práce je tvořena třemi hlavními kapitolami. První kapitola se zabývá pojmy komunikace, narušený vývoj řeči a ontogenezí řeči. Druhá kapitola představuje terminologické vymezení specificky narušeného vývoje řeči neboli vývojové dysfázie, její etiologii, symptomatologii, diagnostiku a terapii. Třetí kapitola přibližuje problematiku předškolního věku. Empirická část práce je zpracována ve čtvrté kapitole. Obsahuje kazuistiku chlapce se specificky narušeným vývojem řeči, zaměřuje se na popis rodinné situace, dále popisuje chlapcovu osobní anamnézu, jeho psychomotorický a řečový vývoj. Dále se práce zaměřuje na poskytovanou podporu k jeho rozvoji a hodnotí progresi po roce intenzivní péče. Součástí diplomové práce jsou také pracovní listy, zaměřené na rozvoj dítěte s tímto druhem narušené komunikační schopnosti. Pracovní listy se skládají z pěti oblastí, které by měly být rozvíjeny. Mezi tyto oblasti patří: zrakové vnímání, sluchové vnímání, rozumové, grafomotorické a komunikační schopnosti. V České republice je nedostatečné množství komplexních informací, materiálů, které by mohly rodičům vytvořit ucelenou představu, jak...
|
|
|
Diagnostika jazykových schopností u dětí s vývojovou dysfázií
Podpěrová, Helena ; Seidlová Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Diplomová práce Diagnostika jazykových schopností u dětí s vývojovou dysfázií se zabývá dětmi s vývojovou dysfázií v předškolním a raně školním věku (6 až 8 let). Součástí diplomové práce je zmapování zdrojů, které se této problematice věnují a definují pojem vývojová dysfázie v českém a zahraničním prostředí, neboť jde o velmi problematický termín, který je třeba nejprve pečlivě definovat. Teoretická část popisuje stav logopedické a speciálně-pedagogické diagnostiky dětí s vývojovou dysfázií u nás i v zahraničí. Mapuje, jakým způsobem tuto vývojovou poruchu logopedi a speciální pedagogové diagnostikují, jaké nástroje k tomu využívají a jaká diagnostická kritéria používají ve svých praxích. Cílem výzkumné činnosti v rámci diplomové práce je zjistit, zda a jakou hodnotu by mohla mít Baterie testů fonologických schopností (Seidlová Málková, Caravolas 2013) pro diagnostický proces vývojové dysfázie. A také pokusit se odhalit, které z testů této diagnostické baterie mají potenciál přispívat v procesu diferenciální diagnostiky dítěte s vývojovou dysfázií. Klíčová slova: vývojová dysfázie, SLI (Specific language impairment), diagnostika, diagnostická kritéria, jazyk, BTFS (Baterie testů fonologických schopností).
|
|
| |
|
|
Dítě s vývojovou dysfázií v inkluzivní škole
Horynová, Jana ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
Tématem této bakalářské práce je inkluzivní vzdělávání dítěte s vývojovou dysfázií. Práce je členěna na čtyři kapitoly, z nichž první tři jsou teoretické, čtvrtá kapitola praktická. První kapitola pojednává o vývoji intaktního dítěte předškolního a mladšího školního věku, s akcentem na vývoj řeči dítěte. Druhá kapitola je věnována problematice vývojové dysfázie, její etiologii, symptomatologii, diagnostice a terapii. Třetí kapitola vymezuje pojem inkluze a uvádí základní faktory a podmínky úspěšného inkluzivního vzdělávání v České republice, včetně jeho legislativního zabezpečení. Čtvrtá, výzkumná část, je zpracována jako kazuistika dítěte s vývojovou dysfázií. Popisuje proces vzdělávání dítěte v inkluzivní škole, upozorňuje na obtíže, které vývojová dysfázie způsobuje v jednotlivých vzdělávacích oblastech. Dále se práce zaměřuje na identifikaci výhod a nevýhod inkluzivního vzdělávání pro jednotlivé aktéry vzdělávacího procesu. V závěru uvádí hlavní předpoklady úspěšné inkluze dítěte s vývojovou dysfázií. Realizovaný výzkum je kvalitativní. KLÍČOVÁ SLOVA: Vývojová dysfázie, specificky narušený vývoj řeči, inkluze, inkluzivní vzdělávání
|
|
|
Slovní zásoba u dětí mladšího školního věku se specificky narušeným vývojem řeči
Pilská, Helena ; Šumníková, Pavlína (oponent) ; Květoňová, Lea (oponent)
Předkládaná práce se zabývá slovní zásobou, tedy lexikálně - sémantickou jazykovou rovinou, a to u dětí mladšího školního věku se specificky narušeným vývojem řeči. Zaměřuje se na aktivní i pasivní slovní zásobu. V první části rigorózní práce je nastíněn teoretický základ. Kapitoly zaměřující se na samotné šetření popisují testování pomocí výkonového nestandardizovaného testu inspirovaného diagnostickým testem The Comprehensive Receptive and Expressive Vocabulary Test - Second Edition (CREVT - 2). Tento test určený k hodnocení slovní zásoby je standardizovaný pro populaci Spojených států amerických. Testování bylo prováděno u respondentů se specificky narušeným vývojem řeči a pro porovnání u stejně velké kontrolní skupiny dětí stejného věku bez diagnostikovaného vývojového opoždění řeči. Klíčová slova: mladší školní věk, specificky narušený vývoj řeči, aktivní slovní zásoba, pasivní slovní zásoba
|
|
|
Rodičovská zkušenost s dětmi s narušeným vývojem řeči
Podpěrová, Helena ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Předložená bakalářská práce zpracovává data, která byla sesbírána pomocí dotazníku Children's Communication Checklist - 2 (CCC-2), jehož autorkou je D.V.M. Bishopová (2003) a jehož adaptovaná verze byla administrovaná rodiči dětí se specificky narušeným vývojem řeči (SLI) a dětí intaktních (I) v rámci projektu ELDEL, který se na evropské úrovni zabýval vývojem jazykových a gramotnostních dovedností. Cílem této výzkumné studie bylo zhodnotit schopnost tohoto dotazníku odlišit od sebe děti se specificky narušeným vývojem řeči a děti intaktní. Hlavním úkolem bylo porovnat tyto dvě skupiny a zjistit, zda v jednotlivých subtestech dotazníku a v celkových skórech mezi nimi existuje statisticky významný rozdíl. Vzorek dvou skupin, který byl sledován, se skládal ze 77 dětí v předškolním věku (5-6 let). Byla provedena kvantitativní analýza získaných dat, na jejímž základě bylo zjištěno, že mezi sledovanými skupinami existují statisticky významné rozdíly. Pro podrobnější rozbor jednotlivých subtestů v dotazníku a zmapování rozdílů mezi nimi byla použita položková analýza. Závěry analýz jsou diskutovány v kontextu s teoretickými východisky, aktuálními vědeckými poznatky, možnými limity a případnými možnostmi pro další bádání. Klíčová slova: specificky narušený vývoj řeči, řeč, jazyk, pragmatika, Dotazník...
|
|
| |
|
|
Porozumění českým větám u dětí s rizikem dyslexie a SLI
Bláhová, Veronika ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit úroveň porozumění českým větám různé gramatické obtížnosti u dětí s rizikem dyslexie a se specificky narušeným vývojem řeči. Hlavním úkolem zde bylo odhalit, zda lze mezi výkony dětí ze sledovaných dvou skupin experimentálních (se specificky narušeným vývojem řeči - SLI a s rodinným rizikem pro vznik dyslexie) a ze skupiny kontrolní (děti s běžným vývojem řeči) v testu porozumění detekovat statisticky významné rozdíly. Vzorku tří skupin jedinců ve věku zhruba sedmi let byl administrován pro daný účel speciálně adaptovaný test mapující aktuální výkon v porozumění mluveným větám. Na základě analýzy získaných dat byly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi skupinou SLI a skupinou kontrolní i mezi skupinou SLI a Rodinné riziko. Předpokládaná sestupná tendence výkonu v jednotlivých blocích testu nebyla u dětí z experimentálních skupin doložena.
|
host ::
RSS.