|
|
Postoje seniorů k domácímu násilí
VOLFOVÁ, Markéta
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou domácího násilí z pohledu seniorů. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická pasáž je rozdělená na tři hlavní části. První a stěžejní je věnována vymezení pojmu domácího násilí. V úvodu je popsán historický kontext s přesahem do dnešní společnosti a s tím související rozvoj legislativy v České republice. Dále jsou v práci vymezeny příčiny, které přispívají ke vzniku domácího násilí. Na tyto příčiny navazují dopady a to z hlediska psychického, fyzického i ekonomického. V závěru první části je věnován prostor aktérům domácího násilí, čili obětem a agresorům. U obětí domácího násilí je nejvíce pozornosti věnováno domácímu násilí páchaného na seniorech. Druhá část je věnována vymezením pojmu senior. Tato část zahrnuje postoje společnosti k seniorům a s tím související problém - ageismus. Závěr teoretické části se věnuje postojům, jeho složkám a funkcím. Empirická část zahrnuje již vlastní výzkum, jehož hlavním cílem bylo zjistit názory, které zaujímají senioři k domácímu násilí, včetně rozdílů z hlediska pohlaví. Dále si práce kladla za cíl zjistit, zda mají respondenti dostatek informací o tomto společenském fenoménu. Pro výzkum byla zvolena kvantitativní strategie. Jako technika sběru dat byl použit dotazník vlastní konstrukce. Po kontrole a následném vyřazení bylo pracováno s 227 dotazníky. Sběr dat probíhal v období od ledna do března roku 2020. Z provedeného výzkumu celkově vyplývá, že o uvedené problematice je informována necelá polovina respondentů. Dále bylo zjištěno, že názory respondentů na domácí násilí jsou v určité míře stále ovlivněny stereotypy, které se k této problematice vztahují. Na základě statistického testování ale nebylo potvrzeno, že by přijímání těchto nepravdivých tvrzení záviselo na pohlaví. Výzkum potvrdil, že muži jsou více tolerantní k projevům domácího násilí a mají větší tendenci domácí násilí tajit a řešit vše bez pomoci zvenčí.
|
|
|
Vývojová dysfázie u dětí s kochleárním implantátem
Volfová, Markéta ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vývojové dysfázie jako rizikového faktoru kochleární implantace. Zmíněná diagnóza může svým charakterem zásadně narušit vývoj řeči po kochleární implantaci. Hlavním cílem této práce byla identifikace a komparace využívaných komunikačních systémů osob s kochleárním implantátem a diagnostikovanou vývojovou dysfázií. V rámci charakteristiky úrovně verbální komunikace jsme se zaměřili na morfologicko-syntaktickou rovinu jazyka. Kvalitativní šetření proběhlo na základních školách pro sluchově postižené. Výzkumný vzorek tvořilo pět žáků těchto škol. Žáci byli vybráni na základě užívání kochleárního implantátu, diagnostikované vývojové dysfázie a dalších určených faktorů. Potřebná data byla získána na základě pozorování a prostřednictvím dílčích subtestů testové baterie Diagnostika jazykového vývoje. Provedeným šetřením bylo zjištěno, že preferovaný a častěji užívaný komunikační systém je i přes kochleární implantaci znakový jazyk. Všichni žáci z výzkumného souboru jsou schopni komunikace prostřednictvím mluvené řeči, kterou ale potřebují doplňovat a podpořit alespoň jednotlivými prvky znakového jazyka. Morfologicko-syntaktická rovina mluvené řeči byla nápadná u všech žáků výzkumného souboru. Žáci byli schopni aplikovat některá gramatická pravidla. Aplikovali...
|
host ::
RSS.