|
|
Právní formy perzekuce občanů Protektorátu v letech 1939-1945 ve srovnání s okupovaným Nizozemskem
Mamrilla, Filip ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Právní formy perzekuce občanů Protektorátu v letech 1939-1945 ve srovnání s okupovaným Nizozemskem V roce 1939 bylo Československo rozbito nacistickým Německem bez jediného výstřelu. Necelý rok nato vstoupila německá armáda do Nizozemska v rámci bleskové války na západní frontě. Obě země zůstaly v okupaci téměř šest let, zatímco jejich obyvatelé čelili bezprecedentní perzekuci. Vzhledem k tomu, že obě země sdílejí mnoho podobností i rozdílu, ať již co se týče velikosti, válečného vývoje, nebo formy okupační správy, slouží jako ideální příklad pro srovnání nacistického okupačního režimu v západní a východní Evropě. Čechy a Morava byly k Říši připojeny ve formě protektorátu, institutu mezinárodního práva veřejného, který byl v evropském prostředí nezvyklý a prakticky nevyužívaný. Z Nizozemska byl vytvořen tzv. Říšský komisariát, provizorní státoprávní uspořádání, které mělo zajistit především klid na okupovaném území v zájmu udržení průmyslové produkce. V první řadě se tato práce snaží definovat rozdíl, který nacisté činili mezi okupovanými územími na západě a na východě z hlediska ideologie, protože to do výrazné míry determinovalo jejich přístup a míru represe. Nizozemsko bylo vnímáno nacistickými ideology jako germánská země, která přirozeně patřila do Říše, zatímco Češi, jakožto Slované, byli vnímáni jako...
|
|
| |
|
| |
|
|
Průběh akce Kameny a příběhy jejích obětí
Ježková, Anna ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
(česky) Cílem bakalářské práce je pojednání o pokusech o emigraci občanů z Československa po roce 1948. Zaměřuje se na pokusy o přechod státní hranice spojené s akcí "Kameny", kdy Státní bezpečnost (StB) cíleně provokovala občany nesouhlasící s komunistickým režimem k ilegálnímu přechodu státní hranice. Přechod přes hranice byl však pouze fingovaný, pod taktovkou StB, která aktéry zatkla a podrobila perzekuci. Bakalářská práce byla vytvořena na základě podrobného prostudování výslechových protokolů zatčených lidí při pokusu o přechod státní hranice. V těchto protokolech uložených v Archivu bezpečnostních složek (ABS) se nacházejí podrobné životopisné informace, popisy průběhu akce "Kámen" a důvody, které vedli k pokusu o přechod hranice. Tato bakalářská práce obsahuje popis přechodů přes falešné státní hranice a také poukazuje na důvody, které tito lidé měli pro její přechod. Ať již šlo o záležitosti osobního rázu nebo vyplynuly z nesouhlasu s nastalou politickou situací.
|
|
|
Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960
Kafka, Jan ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Jan Kafka: Církevní politika KSČ a státu v severovýchodních Čechách v letech 1948-1960 Zkrácená anotace v českém jazyce Předkládaná práce sleduje vývoj a formy církevní politiky státu v rámci regionu severovýchodní Čechy. Analyzuje roli jednotlivých státních institucí a bezpečnostních složek, pozornost věnuje zejména roli pracovníků církevních oddělení národních výborů (tzv. církevních tajemníků). Práce dále zkoumá reakci jednotlivých církví na státní politiku a popisuje, jaké strategie a postoje zaujímali církevní představitelé (např. katolický biskup Mořic Pícha), duchovní, řeholníci a řeholnice. Sledován je i vliv státní politiky na vztahy mezi církvemi.
|
|
|
60. až 80. léta v československé rockové hudbě - doba rozkvětu i zmaru
Solar, Martin ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
60. až 80. léta v československé rockové hudbě - doba rozkvětu i zmaru Bakalářská práce Abstrakt Bakalářská práce popisuje vztah mezi komunistickým režimem a tuzemskou rockovou scénou od jejích počátků až po pád totality. Rozebírá postupy státního aparátu proti hudební komunitě i možnosti, jaké se rockovým hudebníkům v jednotlivých dekádách nabízely pro jejich tvorbu. V práci jsou popsány nejznámější kauzy typické pro jednotlivá období - počátky rock'n'rollu v Československu, akce proti dlouhovlasým mladíkům, underground a alternativní hudba v letech sedmdesátých a v neposlední řadě punk, nová vlna a metal v letech osmdesátých. Nechybí ani srovnání se situací na západ od československých hranic a zamyšlení nad faktory, které vedly establishment k vyhraněnému vztahu k rockové hudbě. Přestože československý režim byl ve své politice vůči rockové hudbě jedním z nejméně tolerantních, snahy o potlačení její obliby nikdy nebyly zcela úspěšné a ve své podstatě jen prohlubovaly odcizení a znechucení větší části mládeže vůči komunistickému režimu. Martin Solar
|
|
| |
|
|
Specifika kolektivizace na okrese Svitavy v letech 1949-1960
Jiráček, Jiří ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Tato práce se zabývá procesem kolektivizace na území spadajícím do kompetence Okresního národního výboru Svitavy. Práce představuje hospodářskou i sociální přeměnu regionu po odsunu německých obyvatel. První kapitola podává obecnou charakteristiku okresu Svitavy a také ONV Svitavy jako hlavního prostředníka kolek- tivizace mezi vládou a jednotlivými obcemi. Další kapitola se soustředí na průběh kolektivizace na Svitavsku, a to podle dělení na tři etapy - první etapa (1949-1953), druhá etapa (1953-1954) a závěrečná etapa (1954-1960). Regionální vývoj je zasazen do souvislostí s celorepublikovými událostmi spojenými s fenoménem kolektivizace. Následující kapitola se věnuje individuálnímu průběhu kolektivizace ve vybraných obcích okresu Svitavy. Autor se pokouší na základě mikro-historických sond pouká- zat na zvláštnosti provázející realizaci kolektivizace. Cílem poslední kapitoly je na- stínění mechanismu soudních represí proti soukromým rolníkům. Pozornost se pře- devším upíná k největšímu rolníkovi Františku Blažkovi. Soudní proces s ním se stal zastrašujícím nástrojem k urychlení likvidace tzv. "kulaků". Práce si klade za cíl vylíčit rozdílnosti v zakládání jednotných zemědělských družstev mezi obcemi nově osídle- nými a s původním obyvatelstvem. Okres Svitavy se k tomuto porovnání velmi hodí,...
|
|
|
Židovská komunita ve Zruči nad Sázavou
Augustovová, Jana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Práce se zabývá zaniklou židovskou komunitou ve Zruči nad Sázavou. Hlavní důraz je kladen na vývoj židovského osídlení ve 20. století. Práce je rozdělena do několika kapitol. Kapitolou první je Úvod. Ve druhé kapitole je nastíněna historie města Zruč nad Sázavou. Třetí, nejdůležitější, kapitola je věnována vývoji židovského osídlení od počátku do druhé světové války, která znamenala konec židovské komunity ve Zruči nad Sázavou. Čtvrtá kapitola se věnuje historii Dolních Kralovic, pod jejichž náboženskou obec Zruč spadala. Poslední kapitolou je Závěr. Práce je založena zejména na studiu archivních pramenů. Informace jsou čerpány také ze sekundární literatury.
|
|
|
Kancelář prezidenta republiky po nástupu Klementa Gottwalda
Trpišovská, Jana ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Cílem této práce je komplexně představit změny, ke kterým došlo v Kanceláři prezidenta republiky v období přibližně od února 1948 do smrti Klementa Gottwalda. Po stručném úvodu, který přiblíží tzv. zakladatelské období komunismu spolu se životem Klementa Gottwalda a jeho manželky Marty, následuje úvodní kapitola o poúnorové situaci v KPR. Ta uvozuje dvě velká témata, která budou zkoumána v dalších kapitolách - personální otázka a organizace. Práci uzavře kapitola o mocenské roli Hradu a samotného Gottwalda- prezidenta v letech 1948-1953. Literatura k tomuto období většinou popisuje hlavně obecné rysy zakladatelského období a roli Klementa Gottwalda. Samotné prezidentské kanceláři se pozornost nevěnuje, z postižených zaměstnanců napsal paměti jen Miroslav Jirásek. Využila jsem tedy hlavně práce Karla Kaplana, pro popis situace po smrti Gottwalda byla důležitá kniha vzpomínek Ladislava Nováka - kancléře Antonína Zápotockého, Antonína Novotného a Ludvíka Svobody. V práci byly vyžity materiály z několika archivů, i přes to se všechny otázky zodpovědět nepodařilo. Neexistuje například spis akčního výboru v KPR, jeho činnost se tedy dá zmapovat jen velmi omezeně. Národní archiv nabízí množství materiálů z provenience ústředního výboru KSČ, které se však KPR věnují velmi málo, stejně jako materiály...
|
host ::
RSS.