|
|
Začleňování dětí s poruchami chování z ústavního prostředí do širší společnosti
ROLFOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá začleňováním dětí s poruchami chování z ústavního prostředí do širší společnosti. Cílem práce bylo především zjistit, jak jsou děti schopny do budoucna se znovu začlenit do společnosti. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola vysvětluje základní pojmy, jako je rodina a dítě. Ve druhé kapitole se popisuje výchova v rodině. Ve třetí kapitole se popisují jiţ konkrétní poruchy chování dětí. Ve čtvrté kapitole je nastíněna struktura školských zařízení pro ochrannou a ústavní výchovu. Pátá kapitola se zabývá prostředím zařízení pro ústavní výchovu. Šestá kapitola pojednává o osobnostním vývoji dítěte v ústavní výchově. Sedmá kapitola je o znovuzačlenění dětí v ústavní výchově do společnosti.
|
|
|
Poruchy chování jako sekundární symptom žáků s ADHD na 2. stupni základní školy
Jánský, Miloš ; Šotolová, Eva (oponent) ; Mottlová, Jana (oponent)
Poruchy chování jako sekundární symptom žáků s ADHD na 2. stupni základní školy. Abstrakt: Rigorózní práce se zabývala problematikou poruch chování, jejich etiologií, prognózou a prevalencí a vychází ze současného stavu v ČR. Jejím hlavním cílem bylo zjistit, jaký je vztah mezi poruchami výchovně či sociálně podmíněnými a poruchami, které také někdy nazýváme poruchy specifické, resp. poruchy vycházející z orgánového oslabení (v našem případě hyperkinetické poruchy - ADD/ADHD). Následně je zjišťováno, jak tuto problematiku vnímají učitelé v pedagogické praxi. Práce ověřovala, nakolik jsou jedinci s poruchami hyperkinetického spektra náročnější ve vzdělávacím procesu a v oblasti výchovy oproti jedincům s poruchou výchovně - sociálně podmíněnou. Autor práce vycházel z názoru pedagogického "terénu", že děti s hyperkinetickou poruchou jsou pro pedagogickou, resp. učitelskou práci náročnější. Rigorózní práce se proto poměrně podrobně zabývá hyperkinetickým syndromem - ADD/ADHD, a to v souvislosti s navazujícími sekundárními projevy. Jako jeden z nejvýrazněji rušivých symptomů této poruchy je ve školním prostředí vnímána např. impulzivita, ale také agresivita, která je pojednána v teoretické části. Práci tvoří dvě stěžejní oblasti. Část teoretickou, která pomocí zpracování a prezentace odborných zdrojů popisuje a...
|
|
|
Internátní péče ve školách pro sluchově postižené v ČR - od r. 1786 po současnost
Ondráčků, Alex ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
(česky): V této bakalářské práci je popsán historický vývoj internátní péče v českých školách pro sluchově postižené a v tehdejších ústavech pro hluchoněmé od roku 1786 až po současnost. Zmiňuje režim internátů, mimoškolní činnosti žáků, pedagogický dozor a vybavení internátů. Režim je rozdělen na časové úseky. Práce se zabývá i komunitou Neslyšících, jak v zahraničí tak i u nás. Zkoumá vliv internátu na tuto komunitu. Poznatky jsou usouvztažněny s individuálním vývojem dítěte na internátě, vliv internátu na osobnost dítěte. V práci je čerpáno z odborné jak dobové, tak současné literatury, legislativních norem a jiných dokumentů. Závěr práce popisuje výsledky zkoumání dané problematiky. Internát je pro děti deprivující. Pro neslyšící děti taktéž, pokud nemají komunikaci ve svém mateřském jazyce (znakový jazyk) mezi sebou a ostatními, kontakt s okolím a vykonáváním každodenních činností obvyklých v běžné rodině. Na internátě se rozvíjí komunita Neslyšících, zaniknutím internátů vymizí i tato komunita. Nejlepším řešením jsou samostatné byty s malými skupinami dětí, které do školy dojíždějí a učí se samostatnosti. Tento model funguje mimo jiné i ve Švédsku. Rodinný model s individuálním přístupem by minimalizoval negativní projevy dětí umístěné mimo svou rodinu.
|
|
|
Souvislost mezi sociálním prostředím a konvertitou k extremismu
Mikšíková, Renata ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Krahulcová, Beáta (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou extremismu, sociálně vyloučených lokalit a případného vlivu tohoto prostředí na konvertitu jedince k extremismu. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se soustřeďuje na extremismus a jeho rozdělení, na vliv extremismu v oblasti kriminality a na sociálně vyloučené lokality, jejich specifikaci a problémy. Z psychologického hlediska je popsána možná deprivace u dětí, které v těchto lokalitách vyrůstají. Dále je zmíněno právní ukotvení sociálního začleňování a specifikace kriminality a trestních činů v těchto lokalitách. Blíže se věnuje Ústeckému kraji a problematice sociálního vyloučení. Praktická část obsahuje empirický výzkum členů a sympatizantů s některou z extremistických stran či hnutí. Otázky řízeného rozhovoru jsou zaměřeny na lokality, kde vyrůstali, jejich rodinné poměry a celkový vliv prostředí, které je obklopovalo, na formování jejich postojů a názorů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Různé formy náhradní institucionální péče o dítě v ČR
Procházková, Jana ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se v první části zaměřuje na psychologickou problematiku institucionální výchovy. Začátek práce je věnován historickému vývoji náhradní péče o děti až po současnost. Práce se dál zaměřuje na problematiku odebrání dítěte z původní rodiny a umístění do institucionální péče. Věnuje se problematice rizikových rodičů a rizikových dětí. Velký rozsah práce se zabývá problematikou psychické deprivace, jejímu teoretickému vymezení, typologii reakcí na psychickou deprivaci, diagnostice a psychoterapii psychické deprivace. Další část se zaměřuje na popis zvláštností psychického vývoje psychicky deprivovaných dětí. Další problematikou, která je v práci popsána, je návrat dítěte do původní rodiny, přechod dítěte do náhradní rodinné péče a problematika jedinců, kteří odcházejí z institucionální péče po dosažení zletilosti. Poslední část je věnována specifickým tématům souvisejícím s náhradní péčí o děti, kterými jsou péče o děti s etnickou odlišností a péče o děti se specifickými potřebami. V druhé části bakalářské práce je navržena kvantitativní studie zjišťující, zda má dlouhodobý pobyt v institucionální péči vliv na ekonomické chování a postoje. Studie je navržena pro adolescenty, kteří dlouhodobě vyrůstají v institucionální péči a pěstounské péči. Kontrolní skupinou jsou adolescenti, kteří...
|
|
|
Rizikové faktory ústavní výchovy ve vztahu k užívání nelegálních drog - případové studie
Votava, Tomáš ; Kalina, Kamil (vedoucí práce) ; Reichelová, Lenka (oponent)
Cílem a hlavním zadáním této práce je v jednotlivých případových studiích uživatelů nelegálních návykových látek, kteří prošli ústavní výchovou zjistit, jaké rizikové faktory v souvislosti s ústavní výchovou se vyskytly u zkoumaných osob, jaké byly nejvíce zastoupeny, a jaká životní událost nebo události souvisely s počátkem drogové kariéry zkoumaných osob. V teoretické části práce je nejprve popsána ústavní výchova ohledně její funkce, legislativních a zákonných norem platných v ČR a v důvodech umísťování dětí do ústavní výchovy. Dále je zde ústavní výchova pojednána s ohledem na formování lidské osobnosti, kde jsou popsány jednotlivé rizikové faktory ústavní výchovy vzhledem k vývoji osobnosti, které vycházejí ze současných teoretických poznatků tohoto fenoménu, přičemž hlavní pozornost je věnována psychické deprivaci v dětství v souvislosti s ústavní výchovou. V této práci se jedná o kvalitativní výzkum formou případových studií, a metoda pro získání dat pro účely této práce je polostrukturované interview. Z výsledků této diplomové práce vyplývá, že u zkoumaných osob se v určité míře objevily všechny popsané rizikové faktory ústavní výchovy, ale nejvíce se v jednotlivých případových studiích objevily projevy hospitalismu a další souvislosti, které mohou být příčinou a důsledkem psychické...
|
|
| |
|
|
Náhrdní rodinná péče se zaměřením na dětské domovy
Nováková, Vendula ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Resumé Cílem práce bylo zmapovat systém náhradní rodinné péče o děti, které nemohou žít ve vlastní biologické rodině, a najít nedostatky na současném i nadcházejícím systému. Teoretická část byla zaměřena na rodinu biologickou i náhradní, historii ústavní péče a fakta o všech typech náhradní rodinné péče. Práce uvedla nejen výčet možností péče o dítě, ale i historický vývoj této péče a nedostatky současného systému náhradní rodinné péče. Těchto nedostatků je mnoho, za velmi důležité je však pokládáno nedostatečné financování, nepružnost systému, nedostatečná péče o biologickou rodinu a nedostatek pěstounských rodin.
|
host ::
RSS.