|
|
Problematika psychologické práce s Neslyšícími
Veselá, Michaela ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
Předkládaná dizertační práce si klade za cíl hlouběji představit psychologickou práci s neslyšícími klienty, a to jak z terapeutického, tak diagnostického hlediska. Hlavním zaměřením práce je proto proces modifikace a překladu psychologických testů do českého znakového jazyka a specifika terapeutické práce s Neslyšícími. Autorka vychází z přesvědčení, že Neslyšící jsou jazyková a kulturní menšina se všemi specifiky, které toto označení přináší. V práci mapuje historické, lingvistické a sociální souvislosti, které ovlivňují nebo v minulosti ovlivňovaly komunitu Neslyšících a mají přímý dopad na utváření identy Neslyšících. V rámci diagnostické části autorka předkládá modifikovaný psychologický test PFT (C- W) do znakového jazyka, popisuje proces překladu a způsobu modifikace testu. Použitelnost takto upraveného test ověřila na vzorku 20 neslyšících jedinců. Toto ověření mělo za cíl zjistit relevantnost a spolehlivost testu v kontextu Neslyšících. Práce dále zkoumá výzvy spojené s adaptací dalších psychologických testů pro Neslyšící. Zkoumány jsou metody překladu instrukcí do znakového jazyka, s důrazem na komplexní inteligenční testy a jejich verbální složky. Diskutována je také potřeba vytvoření testových baterií normovaných pro Neslyšící, umožňujících objektivní a srovnatelné výsledky. V...
|
|
|
Závěrečná učňovská zkouška podle jednotného zadání - popis současného stavu ve vybraných SOU pro sluchově postižené v České republice
Maděrová, Sára ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tzv. závěrečnou zkouškou podle jednotného zadání, kterou od školního roku 2014/2015 povinně skládají všichni žáci středních škol poskytujících střední vzdělání s výučním listem. Cílem práce je popsat současnou podobu této zkoušky ve vybraných tzv. středních odborných učilištích a odborných učilištích pro sluchově postižené. Pozornost je věnována především uplatnění závazného jednotného zadání vs. využití tradičních, na konkrétní škole dlouhodobě zaužívaných podob realizace této zkoušky, individualizaci zkoušky pro jednotlivé žáky a zohlednění tzv. podpůrných opatření doporučených školským poradenským zařízením. Při výzkumném šetření je využito metod obsahové analýzy kurikulárních dokumentů, observace během závěrečné zkoušky a polostrukturovaných rozhovorů s pedagogy. Klíčová slova: jednotné zadání, odborné učiliště pro sluchově postižené, podpůrná opatření, střední odborné učiliště pro sluchově postižené, střední vzdělání, výuční list, závěrečná zkouška, žák se sluchovým postižením, žák se speciálními vzdělávacími potřebami
|
|
|
Ztráta sluchu v adolescenci či rané dospělosti - popis aktuální situace v České republice na základě případových studií
Šimralová, Kristýna ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
(česky)1 Tématem bakalářské práce je ztráta sluchu v adolescenci či rané dospělosti. V práci je popsána jedinečnost tohoto vývojového období, specifika částečné či úplné a progresivní či náhlé ztráty sluchu a konečně změny, které ztráta sluchu do života mladého člověka přináší - v osobním, studijním a pracovním životě, ve sféře hledání řešení nových situací se ztrátou sluchu spojených, v komunikaci, ve vztazích aj. Součástí práce je také výzkumná sonda. Jejím cílem bylo - s využitím polostrukturovaných rozhovorů s deseti respondenty - zjistit, jak péče o osoby, které částečně či úplně ztratily sluch v období adolescence či rané dospělosti, aktuálně vypadá v České republice. Klíčová slova (česky) adolescence; komunikace; kvalita života; ohluchnutí; raná dospělost; ztráta sluchu 1 Překlad abstraktu do českého znakového jazyka: https://youtu.be/P15sKvySHNk
|
|
|
Děti s mentálním a souběžným sluchovým postižením: Jejich vzdělávání a komunikace
Homolková, Alexandra ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
(česky) Bakalářská práce se zabývá vývojem komunikačních schopností a procesem, který probíhá při vzdělávání dětí s mentálním a souběžným sluchovým postižením, jak je popsáno v zahraniční i tuzemské literatuře. Cílem práce je pokusit se popsat, jak je k takovýmto dětem přistupováno ve vybraných zařízeních, jaké jsou používány formy komunikace, jejich benefity a limity, které se při výběru objevují i to, jak ovlivňují jejich vzdělávání. Z toho důvodu se práce zabývá také vzdělávacím systémem a variantami, které nabízí. Problematika je nahlížena v širších souvislostech, včetně okolních vlivů. Jedná se o práci přinášející případové studie, které popisují situaci konkrétních dětí v konkrétních zařízeních. Informace o situaci ve vybraných zařízeních České republiky byly získány prostřednictvím kvalitativních rozhovorů se speciálními pedagogy a pracovníky speciálně pedagogických center. Klíčová slova (česky) Alternativní a augmentativní komunikace, komunikace, mentální postižení, neslyšící člověk, raná péče, sluchové postižení, speciálně pedagogické centrum, vzdělávání
|
|
|
Adjektiva v českém znakovém jazyce?
Zahumenská, Jitka ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
Tématem této diplomové práce je hledáni odpovědi na otázku, zda v českém znakovém jazyce existuji prostředky pro vyjádřeni vlastnosti substancí, a pokud ano, zda je lze považovat za adjektiva, která vypadají a funguji obdobně, jak je tomu v jazyce českém. Autorka si uvědomuje rozdílnou modalitu českého a českého znakového jazyka, ze které může vyplývat odlišná klasifikace slovních druhů v mluvených a znakových jazycích. Proto se nejdříve zabývá problematikou jazykového typu a problematikou klasifikace slov/znaků do slovních druhů/druhů znaků obecně. Následně podle sémantického, morfologického a syntaktického kritéria pro klasifikaci slov/znaků do slovních druhů / druhů znaků popisuje formu a fungováni výrazů vyjadřujících vlastnosti substancí v českém znakovém jazyce a dáváje do kontrastu s formou a fungovánúu adjektiv v jazyce českém. Ke zkoumání prostředků vyjadřujících vlastnosti substancí v českém znakovém jazyce posloužil autorce vzorek českého znakového jazyka získaný ze spontánni komunikace neslyšicích respondentů: a metodou elicitace. Autorka se dotýká také otázky vyjadřováni posesivity v českém znakovém jazyce. V závěru práce potvrzuje některé ze zjištěných skutečnosti o adjektivech českého znakového jazyka prostřednictvim jejich odrazu v psané češtině českých neslyšicích.
|
|
| |
|
|
Neslyšící-jazyková a kulturní menšina
Komárková, Barbora ; Okrouhlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Cílem práce je podat ucelený pohled na neslyšící jako na jazykově kulturní menšinu. Diplomová práce je rozdělena na čtyři tématické části. První část vysvětluje, kdo může být považován za neslyšícího. Je zmíněn přístup jak jazykově kulturní, tak přístup medicínský. Druhá část popisuje charakteristiky českého znakového jazyka jako přirozeného jazyka. Objasňuje, proč je znakový jazyk nedílnou součástí komunity neslyšících, kultury neslyšících, a tím i jazykově kulturního přístupu. Velký důraz je kladen na vztah jazykově kulturního přístupu k vývoji neslyšícího dítěte, především na otázku uspokojování základních psychických potřeb dítěte. V poslední části je podán obecný popis termínů komunita i kultura a následně detailní popis komunity neslyšících a jednotlivé charakteristiky kultury neslyšících. Veškeré popisy jsou doplněny příklady. Na závěr jsou zmíněny právní dokumenty, které by měly přispět k většímu zdůraznění pohledu na neslyšící jako na jazykově kulturní menšinu.
|
|
|
Vlastní jména místní v českém znakovém jazyce. Znaky větších měst České republiky a hlavních měst v Evropě
Hay, Ivana ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji vlastním jménům místním v českém znakovém jazyce. Cílem práce bylo vytvořit klasifikaci urbonym (vlastní jména měst) v českém znakovém jazyce, zpracovat otázku motivovanosti jednotlivých znaků získaných od neslyšících obyvatel města Prahy, okrajově popsat generační rozrůzněnost materiálu a sociální a kulturní aspekty užívání vlastních jmen místních českou komunitou neslyšících. V práci též přibližuji zpracování vlastních jmen místních v existujících slovnících českého znakového jazyka a představuji zde i několik zahraničních slovníků, které jsou zaměřeny na znakovou zásobu choronym a urbonym. Materiál byl získán s využitím elicitační metody od 19 neslyšících respondentů - obyvatel města Prahy a byl natočen na videokameru. Videonahrávky obsahují znaky vybraných větších měst v ČR a hlavních měst v Evropě. Součástí bakalářské práce je CD-ROM, které obsahuje získané znaky měst v České republice a hlavních měst v Evropě v českém znakovém jazyce. Navíc jsou zařazeny i videonahrávky znaků hlavních měst v Evropě, které jsem získala přímo od zahraničních Neslyšících, obyvatel těchto měst nebo států, ve kterých se příslušné hlavní město nachází.
|
|
|
Změny ve výšce realizace znaků českého znakového jazyka vlivem koartikulace
Lachmanová, Denisa ; Richterová, Klára (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
Tato práce se věnuje změnám ve výšce realizace znaků českého znakového jazyka vlivem koartikulace. Teoretický základ práce vychází z odborné české a zahraniční literatury o fonologických procesech v řeči. Součástí práce je prvotní vhled do problematiky klasifikace fonologických procesů ve znakových jazycích. Výzkum změn ve výšce realizace znaků českého znakového jazyka vlivem koartikulace navazuje na aktuální výzkumy o změně výšky artikulace znaku u mluvčích holandského, amerického, australského a novozélandského znakového jazyka (Ormel, Crasborn, Kooij 2013; Tyrone, Mauk 2010; Grosvald, Corina 2012a; Russell, Wilkinson, Janzen 2011; Lucas et al. 2002; Schembri et al. 2009). Cílem výzkumu je u jednoručních znaků s místem artikulace v oblasti hlavy (cílových znaků VĚDĚT (VÍM) a PAMATOVAT) popsat změny ve výšce artikulace znaku, k nimž dochází vlivem "fónového" okolí. Materiál do výzkumu byl pořízen během natáčení znakovaných projevů 15 participantů, mluvčích českého znakového jazyka. Celkem bylo excerpováno a analyzováno 1440 tokenů cílových znaků. Výsledky výzkumu jsou porovnány s dosavadními poznatky o koartikulaci v cizích znakových jazycích. Klíčová slova: český znakový jazyk, produkce znaků, místo artikulace, koartikulace, výška znakování, redukce v řeči, typ znaku.
|
|
|
Znaky států Evropy v českém znakovém jazyce
Kuchařová, Lucie ; Okrouhlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Zeměpisná vlastní jména tvoří nepochybně důležitou součást lexika každého jazyka, a to jak jazyka mluveného, tak i znakového. Ve znakových jazycích tato oblast nebyla dosud podrobně popsána. Pokud byly výzkumy různých národních znakových jazyků zaměřeny na oblast proprií, pak se jednalo zejména o vlastní jména osobní, která jsou důležitou součástí kultury neslyšících. Jak se zdá, ani zařazování zeměpisných vlastních jmen do slovníků znakového jazyka a znakové řeči není příliš systematické a tato problematika je spíše podceňována. Z rozsáhlé oblasti zeměpisných jmen jsem si ke zpracování zvolila znaky evropských států. Znalost názvů států a zejména států Evropy je důležitá, neboť v dnešní době je zdůrazňována orientace v dění ve světě a navíc se Česká republika stala součástí mezinárodního společenství Evropské unie. V této době je také možné mnohem více poznávat ostatní kultury a státy. Domnívám se, že ze států světa patří evropské státy jsou u nás nejznámější a že vzhledem k poloze České republiky je jejich znalost považována za nezbytnou. Ve své práci se nejprve zaměřím na zařazení těchto jazykových pojmenování, tzn. choronym, do systému jazyka a rovněž i na vymezení států Evropy a jejich názvů, protože jak se ukazuje, geografické příručky nejsou v tomto ohledu jednotné. V dalších částech se pokusím...
|
host ::
RSS.