|
|
Americko-japonské vztahy optikou americké kinematografie
Toman, David ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Kotvalová, Anna (oponent)
Tématem diplomové práce je analýza zobrazování významných historických momentů americko-japonských vztahů v soudobé americké kinematografii, a to konkrétně ve snímcích Poslední samuraj, Pearl Harbor, Dopisy z Iwo Jimy a Císař. Diplomová práce při této analýze vychází z teoretického proudu populární kultura a světová politika a zejména pak z disciplíny populární geopolitika. Jako výzkumnou metodu používá diskurzivní analýzu, skrze kterou sleduje u vybraných filmů tři stěžejní aspekty populární geopolitiky, a sice reprezentační logiku, afekt a intertextualitu. Cílem výzkumu bylo zodpovědět otázku, jak jsou v soudobé americké kinematografii zobrazovány americko-japonské vztahy napříč historií a výsledky pozorování pak zasadit do aktuálního geopolitického kontextu. Diplomová práce ukazuje, že se tvůrci obvykle snaží o vyvážené zobrazování obou stran, a tudíž lze kladné i záporné postavy pozorovat jak na americké, tak i na japonské straně. Japonské záporné postavy obvykle pochází z řad militaristů, což odpovídá politickému narativu americké poválečné okupační správy. Negativní vyobrazování Američanů je naopak trendem posíleným zejména v poslední době důsledkem kauz spojených s válkou proti terorismu. Hlavním zjištěním vyplývajícím z nasbíraných dat je však skutečnost, že ačkoliv je Japonsko konstruováno...
|
|
|
Recepce mediálních strategií využívaných k propagaci japonské kultury v ČR
Grynyuková, Irena ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá zkoumáním japonského kulturního vlivu na dnešní globalizovaný svět. Primárně se zaměřuje na české publikum a jeho vztah k Japonsku. Cílem je konfrontovat aktuální snahy japonské vlády o kulturní export a porovnat je s předpoklady, které má česká společnost o japonské kultuře. Výzkum porovnává výpovědi českých a částečně i slovenských respondentů. Pro sběr byla zvolena kvantitativní analýza, jako nástroj pro sběr dat pak polostrukturovaný dotazník, který se skládal z otevřených a uzavřených otázek. Jeho šíření probíhalo elektronickou formou. Práce je rozdělena na empirickou část, kde se definují hlavní teoretické, historické a společensko-kulturní koncepty Japonska, které jsou vysvětleny v rámci moderní konvergenční kultury a teorie japonského mediálního mixu. Snahy japonské kulturní diplomacie a aplikování soft power jakožto primárního nositele vlivu a politické moci směrem na Západ jsou vysvětleny skrze definování jednotlivých kampaní a konfrontování těchto aktivit s kritikou. V praktické části se provádí samotný výzkum a analyzují se v něm odpovědi 1 609 respondentů napříč třemi předem definovanými vzorky. Ze závěru analýzy vyplývá, že jsou snahy propagace v České republice omezené a probíhají primárně skrze oficiální agentury či skrze samotné fanoušky populárních mediálních...
|
|
|
Obraz změn společenských hodnot v egyptských televizních seriálech
Černá, Barbora ; Oliverius, Jaroslav (vedoucí práce)
Egyptské televizní seriály jsou pro Egypt i další arabské země specifickým fenoménem. Ačkoli je na ně obecně pohlíženo jako na nezajímavou součást popkultury spíše než na druh umění, televizní dramata by neměla být opomíjena sociology, historiky ani badateli na poli kultury. Na jedné straně jsou seriály díky své obrovské popularitě u většinou egyptského obyvatelstva využívány pro šíření ideologického, politického poselství, což v této studii dokazují témata národní jednoty a vzestupu islámského extremismu. Na druhé straně obsah seriálů odráží společenské změny a šíří modernizační vlivy, což je ukázáno na příkladu problematiky sňatků a postavení ženy. Egyptská seriálová produkce je velmi rozsáhlá a rozšířená. Pro tyto vlastnosti představuje účinnou možnost, jak ovlivnit dění v egyptské společnosti. Klíčová slova: televizní seriál, televize, Egypt, popkultura, film, televizní drama, egyptská společnost, sociální změny, satelitní vysílání, média.
|
|
| |
|
|
Portrayal of Journalists in Netflix' Series "House of Cards"
Linhart, Tomáš ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje současné americké popkultuře, konkrétně seriálu House of Cards. Analytická část práce je zaměřena na reprezentaci mediální reality v prvních dvou řadách seriálu. Zkoumá věrohodnost či zkreslení vybraných postav a modelových situací na základě třinácti výzkumných rozhovorů s českými i americkými novináři, které byly provedeny v průběhu března, dubna a května 2020. V první části práce je rozebrána důvěra veřejnosti v média, vliv popkultury na masovou společnost, specifika a etika investigativní žurnalistiky a obecně zobrazení médií v kinematografii. Ve druhé části následuje samotná analýza provedených výzkumných rozhovorů. Hlavním cílem výzkumu bylo zhodnotit věrohodnost zobrazení novinářů v seriálu, vedlejší výzkumná otázka mířila na to, jakým způsobem může jisté zobrazení novinářů v popkultuře teoreticky ublížit reálným novinářům. Nejdůležitějším přínosem této práce jsou originální a mnohdy nesouhlasné náhledy českých a amerických novinářů na seriál jako takový a na zobrazení novinářů. Výsledky výzkumu prokazují, že vnímání etického novinářského chování je výlučně individuální záležitostí, v níž se ukazuje, že aspekty jako národnost, pohlaví, zkušenosti či zaměření nehrají příliš důležitou roli. Výzkumné otázky však i přesto mohou být relativně jednoznačně...
|
|
|
Role médií při šíření japonské kultury
Paták, David ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Předmětem diplomové práce je role konkrétních médií při šíření japonské kultury do světa. Ačkoliv je totiž Japonsko od většiny zbytku světa geograficky i kulturně vzdálené, těší se v současnosti popularitě mezi fanoušky napříč kontinenty. Jedním z původců této popularity je tzv. mediální mix zahrnující různé japonsky specifické mediální produkty od mangy přes anime po videohry. Cílem práce je za pomoci kvantitativního výzkumu provedeného jak v českém, tak anglicky mluvícím prostředí zjistit, jaký význam mají jednotlivá média při popularizaci Japonska, identifikovat to nejdůležitější a následně pomocí deskriptivní analýzy opírající se o teorie globalizace a kulturní hybridizace vysvětlit, čím je dané médium tak specifické. Autor při řešení zvoleného tématu došel k hlavnímu zjištění, že klíčovým médiem pro šíření japonské kultury je anime. Jednou z příčin je komerční strategie japonských producentů, kteří z anime odstraňují kulturní bariéry se záměrem učinit jej globálně co nejpřijatelnějším. S tím souvisí další významný faktor, a sice hybridní vzhled animovaných postav, které nevypadají jako Japonci, nýbrž jako jakási rasová směsice, díky čemuž mají diváci tendenci si je automaticky spojovat s jejich vlastní rasou a snadno se s nimi identifikovat. Významnou úlohu sehrávají také samotní příznivci...
|
|
|
Analýza reprezentace sebevražd a sebepoškozování v populární kultuře v letech 1999-2019
Nainová, Victoria ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na reprezentaci sebevražd a sebepoškozování ve filmových a seriálových snímcích americké produkce za období 1999-2019. Cílem práce je zjistit, jak jsou fenomény zobrazeny a s jakými aktéry populární kultura tyto fenomény spojuje. Teoretická část práce se zabývá sociální a mediální konstrukcí reality, stereotypizací, stigmatizací a pojmovým vymezením fenoménů. Jelikož jsou tyto fenomény součástí sociálně deviantního chování, je mu věnovaný krátký popis pro lepší porozumění. Analýza je provedena metodou kvalitativní obsahové analýzy, která je doplněna o kvantitativní analýzu pro porovnání sociodemografických údajů. Na základě vybraného vzorku, který se skládá ze 23 snímků, proběhlo kódování dat, a to prostřednictvím zakotvené teorie. Tento postup mi umožnil získat přehled o datech a vytvořit typologii, po které následuje interpretace zjištění. Tato zjištění ukazují, jak americká produkce fenomény reprezentuje, s jakými aktéry je spojuje a na základě porovnání s reálnými daty přináší přehled o přesnosti této reprezentace. V souvislosti s mediální konstrukcí reality jsou zjištění spojená s těmito fenomény důležitá, protože neodborná veřejnost může považovat zobrazení těchto fenoménů za relevantní a názory na ně přijímat za své vlastní.
|
|
|
Agenda setting Pavla Novotného v českém mediálním prostředí
Bílá, Anja ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Jansa, Petra (oponent)
Základem teorie agenda-setting je fakt, že témata, která jsou zdůrazňovaná v médiích, se stávají důležitá i pro jejich publikum. Rozšířenou představou je, že těmi, kdo tedy nastoluje agendu, jsou média. Nicméně to zcela neodpovídá skutečnosti. Sdělovací prostředky pouze umožňují rychlé šíření novinek, nejsou to původci témat. Pavel Novotný, česká celebrita a politik, dříve bulvární novinář, momentálně starosta Městské části - Praha Řeporyje, je považován za původce mnoho mediálních kauz v českém prostředí. Bakalářská práce zkoumá pomocí sumarizačního softwarového nástroje aktivitu Pavla Novotného na sociální síti Facebook v průběhu vybraných mediálních kauz. Rovněž zkoumá pomocí mediální databáze aktivitu médií. Jejím cílem je aplikovat teorii agenda- settingu na osobě Pavla Novotného. V teoretické části této práce se autorka zabývá tématy celebrit na politickém poli, mikro- celebritám na sociálních sítích a transformací politické komunikace. Dále je zde popsána osoba Pavla Novotného a představena teorie agenda-setting. V praktické části bakalářské práce je pak provedena analýza aktivity Pavla Novotného na sociální síti Facebook v průběhu vybraných mediálních kauz a článků v médiích s týmž tématem. Dále je porovnána míra mediální pozornosti Pavla Novotného s dalšími politickými subjekty.
|
|
| |
|
|
Prezentace zdravého životního stylu v online prostředí na příkladu pití kávy
Košťálová, Monika ; Zábrodská, Kristina (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Diplomová práce Prezentace zdravého životního stylu v online prostředí na příkladu pití kávy si klade za cíl demonstrovat proces mediální percepce uživatelů internetu na příkladu pití kávy, který je považován za pevně zakořeněnou součást populární kultury a představuje tak univerzální výzkumný předmět vlastní široké mase konzumentů mediálních obsahů. Práce popisuje základní teoretická východiska pro vlastní výzkumné šetření, které si pokládá dvě základní výzkumné otázky: zda je pití kávy prezentováno v online mediálních obsazích jako zdraví prospěšné, nebo škodlivé a jaký je tak majoritní postoj předkládaný internetovému publiku a zda mají tyto mediální obsahy vliv na názor a postoj jejich konzumentů, a lze tak říci, že online prostředí má přímý vliv na formování názorů a postojů svých konzumentů. Pro první výzkumnou otázku byla zvolena metoda kvantitativní obsahové analýzy. Ta přinesla zjištění, že 62 % internetových zmínek o zdravotních dopadech pití kávy má pozitivní ladění. Majoritní postoj předkládaný internetovému publiku je tak tvrzení, že káva je zdraví prospěšná. Předmětem druhé části výzkumu byl kvalitativní experiment složený z dvoufázového šetření formou polostrukturovaného dotazníku. Výsledky přinesly zjištění, že 52 % respondentů změnilo po absolvování experimentu svůj postoj ve...
|
host ::
RSS.