|
|
Elektroforetické stanovení oxidované a redukované formy glutathionu v rostlinném materiálu
Durychová, Eva ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Tato práce vychází z dříve publikované metody pro stanovení dvaceti proteinogenních aminokyselin pomocí kapilární elektroforézy s bezkontaktní vodivostní detekcí a zabývá se možností jejího využití ke stanovení oxidované (GSSG) a redukované (GSH) formy glutathionu s aminokyselinami. Teoretická část se nejdříve věnuje stručnému představení vlastností a významu glutathionu a jeho stabilizací vůči autooxidaci, konkrétně alkylací pomocí N-ethylmaleimidu (NEM) vázajícím se na GSH za vzniku alkylované formy (GSH-NEM). Dále se věnuje stručnému souhrnu dostupných metod k stanovení glutathionu, s detailnějším zaměřením na již vyvinuté metody kapilární zónové elektroforézy. Na závěr ve zkratce představuje elektroforetickou metodu pro stanovení dvaceti proteinogenních aminokyselin, ze které tato práce vychází. V praktické části se nachází postup, s jakým bylo zaváděno stanovení obou forem glutathionu do metody pro stanovení proteinogenních aminokyselin. Nejprve byla testována zjednodušená, časově méně náročná metoda v kratší 50,0 cm kapiláře bez hydroxyethylcelulózy, kde byly obě formy glutathionu separovány na základní linii během 10 minut. U této metody byly zjištěny relativní směrodatné odchylky ploch píků (GSH 2,1 %; 1,2 GSSG %; GSH-NEM 2,2%) a jejich migračních časů (GSH 0,56 %; GSSG 0,59 %; GSH-NEM 1,31...
|
|
|
Přírodní látky potenciálně ovlivňující neurodegenerativní onemocnění
Mňuková, Daniela ; Opletal, Lubomír (vedoucí práce) ; Suchánková, Daniela (oponent)
Mňuková D.: Přírodní látky potenciálně ovlivňující neurodegenerativní onemocnění. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky, Hradec Králové 2022, 88 s. Tato rešeršní diplomová práce čerpá především ze zahraniční odborné literatury. Poskytuje přehled dosud prozkoumaných významných přírodních látek, které potenciálně ovlivňují neurodegenerativní onemocnění. V první části práce jsou popsána nejčastější neurodegenerativní onemocnění, jejich charakteristika, epidemiologie, patogeneze a klinický obraz. Mezi tato onemocnění patří Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc, demence s Lewyho tělísky, multisystémová atrofie, Pickova nemoc a další tauopatie, Huntingtonova choroba, spinocerebelární ataxie a amyotrofická laterální skleróza. V druhé části diplomové práce jsou uvedeny přírodní látky, které byly v posledních dvou desetiletích zkoumány v preklinických a klinických studiích pro svůj potenciál příznivě ovlivnit neurodegenerativní onemocnění. V poslední části je diskutován přínos těchto přírodních látek pro terapii a prevenci neurodegenerativních onemocnění. Klíčová slova: neurodegenerativní onemocnění, přírodní sloučeniny, Alzheimerova choroba, bioaktivní sloučeniny
|
|
|
Příprava mikrobiálních, rostlinných a řasových extraktů využitelných do dětské kosmetiky
Janderová, Šárka ; Dzurická, Lucia (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývala přípravou kosmetického produktu pro děti s přídavkem aktivních látek ze sinic, mikrořas a rostlin. V teoretické části byla vypracována rešerše, která shrnuje základní informace o těchto organismech. Byly zde shrnuty antioxidační látky, které jsou v těchto organismech obsaženy. V praktické části bylo ze sinic, řas a rostlin připraveno několik druhů extraktů, které byly následně charakterizovány. Měřen byl obsah fenolických látek, chlorofylů, celkový obsah karotenoidů spektrofotometricky, obsah rozpustných proteinů dle Hartree-Lowryho a profil mastných kyselin v biomase pomocí GC. Dále byl měřen SPF faktor pomocí spektrofotometrické metody a hodnota dopočítávána pomocí Mansurovy rovnice a antioxidační aktivita pomocí metody TEAC. V závěru práce byly vybrány dva nejlepší extrakty, které byly použity pro přípravu kosmetických emulzí. Ty byly následně testovány v senzorické analýze po dobu dvou týdnů.
|
|
|
Návrh zalévacího modulu pro mobilní robot
Vizváry, Peter ; Králík, Jan (oponent) ; Krejsa, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práca je zameraná na návrh zalievajúceho modulu pre mobilného robota. Hlavnými cieľmi práce sú návrhy rôznych koncepcií zalievajúceho modulu a ich následné porovnania, zakončené výberom finálnej koncepcie, ktorá ústi do jej realizácie vo forme prototypu s následným otestovaním jeho vlastností. Prvá časť práce je zameraná na rozbor problematiky a definíciu zadanej úlohy spolu s hlavnými parametrami a požiadavkami. Druhá časť obsahuje prehľad známych riešení danej problematiky a návrhy vlastných koncepcií zalievajúceho modulu a jeho jednotlivých súčastí. Návrhy sú porovnané a zhodnotené z hľadiska ich úžitkových vlastností, zložitosti a ceny. V tretej časti prichádza na základe hodnotenia najsľubnejších variantov k výberu finálnej koncepcie a zároveň k návrhu a výberu finálneho konštrukčného riešenia. Štvrtá časť je zameraná na návrh a realizáciu prototypu, obsahuje výber a návrh potrebných komponentov, zostavenie modulu a vytvorenie riadiaceho programu zalievajúceho modulu. Záverečná, piata časť obsahuje testovanie funkčných vlastností prototypu, ich zhodnotenie a následné návrhy na jeho vylepšenie.
|
|
| |
|
|
RNA interference u rostlin
Čermák, Vojtěch ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Kulich, Ivan (oponent)
RNA interference je jedním z dějů, které umožňují v buňkách regulovat aktivitu genů. Tento proces je většinou spouštěn přítomností dvoušroubovicové RNA v buňce. Z takovéto RNA mohou být vyštěpovány duplexy malých RNA, většinou o délce 20-25 nukleotidů, za pomoci proteinu zvaného Dicer. Jednovláknové malé RNA uvolněné z těchto duplexů jsou základním kamenem RNA interference a lze je třídit do několika skupin na základě jejich biogeneze. U rostlin se setkáváme s miRNA a siRNA. Malé RNA asociují s proteinem zvaným Argonaut a navádějí jej na základě sekvenční komplementarity k cílové molekule. Argonaut může fungovat buďto sám nebo v komplexu s jinými proteiny. V závislosti na charakteru proteinů účastnících se tohoto děje spouští malé RNA různorodé procesy, které mohou vést ke štěpení mRNA (proces, na který stačí samotný komplex Argonaut a malá RNA), blokování translace nebo modifikacím chromatinu. S RNA interferencí se lze setkat u většiny Eukaryot, kde hraje roli ve vývoji organismů, jejich reakci na stres, úpravách chromatinu a také v obraně proti virům. U rostlin se setkáváme s rozmanitou škálou mechanismů, kterými může RNAi fungovat a kterým začínáme teprve postupně rozumět a doceňovat jejich význam.
|
|
|
Mechanorecepce u rostlin
Martinek, Jan ; Vosolsobě, Stanislav (vedoucí práce) ; Kulich, Ivan (oponent)
Rostliny jsou sesilní organismy, které si nemohou najít lepší podmínky někde jinde a musí se přizpůsobit prostředí, ve kterém vyrostly. Proto si vyvinuly schopnost vnímat celou řadu environmentálních podnětů, které jim umožňují získat představu o podmínkách v jejich okolí. Jednou ze skupin podnětů, kterým jsou vystaveny, jsou mechanické stimuly spojené například s poryvy větru, kontaktem s překážkami, dotykem herbivorů nebo okolních rostlin. Jistým druhem mechanických stimulů jsou také zvuk a gravitace. Masožravé nebo popínavé rostliny mají vysoce specialisované struktury vytvořené pro vnímání a odpověď na mechanické stimuly, poněkud méně nápadná, ale o to zajímavější a významnější reakce na mechanické podněty existuje i u nespecializovaných rostlin. Tato práce se pokouší shrnout jak je mechanorecepce u rostlin rozšířena a jaké jsou její adaptivní funkce, od vnímání dotyku opory u úponků, přes aktivaci pastí masožravých rostlin až po přizpůsobení na růst na větrném stanovišti a navigaci kořenů skrz překážky v půdě. V další části práce shrnuje současné poznatky o molekulárních procesech provázejících vnímání mechanických podnětů, transdukci, integraci a odpovědi na mechanické působení a v poslední části práce nabízí možné schéma průběhu mechanorecepce od počátečního stimulu až po změnu fenotypu.
|
|
|
Effectors of RAB GTPases and their role in plant secretion
Růžičková, Martina ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Motyka, Václav (oponent) ; Klíma, Petr (oponent)
SOUHRN Rab GTPázy jsou malé signální molekuly, které hrají důležitou roli ve váčkovém transportu. Jejich správné fungování umožňuje regulaci váčkového transportu mezi buněčnými organelami a také směrem do buněčné stěny, kdy je zdrojem materiálu pro růst a prodlužování buněk. Zapojení Rab GTPáz v regulaci endomembránového transportu je jeden z evolučně velmi konzervovaných aspektů řízení a kontroly sekrece. Mezi interaktory Rab GTPáz patří také různé 'downstream' efektory. Jedním z nich je komplex exocyst, který je nejvíce známý pro své zapojení do váčkového transportu na plazmatické membráně. Tento komplex je složen z osmi různých podjednotek (Sec3, Sec5, Sec6, Sec8, Sec10, Sec15, Exo70 and Exo84) a byl objeven jako efektor Sec4p Rab GTPázy v kvasinkách. Dostupné informace z živočišných modelových organismů uvádějí SEC15 podjednotku jako podjednotku která interaguje s Rab GTPázami. Jaká je situace v rostlinách není dosud známo. Početné studie uvádějí důležitou funkci komplexu exocyst v 'tip growth' (vrcholový růst) pylových láček a kořenových vlásků, ve vytváření semenných obalů a také ve tvorbě buněčné přepážky, buněčné stěny a prodlužování hypokotylu. Také je známo zapojení komplexu exocyst v recyklaci auxinových přenašečů - PIN proteinů. V genomu Arabidopsis můžeme nalézt dva paralogy SEC15 podjednotky...
|
|
|
Znalost rostlin u studentů gymnázií v Ústeckém kraji
Horák, Bohuslav ; Novotný, Petr (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
V teoretické části práce jsem zmapoval současný rámcový vzdělávací program v České republice a zároveň jsem zdokumentoval současné metody výuky rostlin na školách. Dále jsou v práci popsány základní charakteristiky rostlin, metody uchovávání rostlin a výzkumné metody, jež byly při tvorbě práce použity. Výzkumná část práce se zabývá znalostmi rostlin u žáků gymnázií v Ústeckém kraji a zároveň jsem se v ní snažil předložit možnosti, jak tzv. "poznávačky" rostlin učinit zajímavější a lépe pochopitelné. V práci jsou použity informace z interview od učitelů a z dotazníkového šetření od žáků gymnázií v Ústeckém kraji. Na základě výsledků z těchto výzkumných metod jsem stanovil odpovídající počty druhů rostlin pro výuku poznávání. Jelikož publikací k tomuto tématu je jen velmi málo, využil jsem znalostí a zkušeností pedagogů biologie na gymnáziích a podle jejich doporučení se řídil při sestavování pracovních listů.
|
|
|
Námětové vycházky s dětmi předškolního věku, orientované na environmentální činnosti
Strašáková, Lenka ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Jančaříková, Kateřina (oponent)
STRAŠÁKOVÁ, Lenka. Námětové vycházky s dětmi předškolního věku orientované na environmentální činnosti. [Diplomová práce]. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovi, 2010. 126 s. Hlavním tématem diplomové práce je komplexní poznávání přírody při vycházkách s dětmi v mateřské škole. Práce začleňuje současné kurikulum, se kterým musí učitelky mateřských škol plánovat a realizovat veškeré činnosti, které v MŠ probíhají. Ve vztahu k předchozímu kurikulu zároveň porovnává nové možnosti pro pedagogickou činnost. V teoretické části jsou vymezeny hlavní pojmy vztahující se ke zvolenému tématu a opírající se o dostupnou literaturu. V empirické části je využita k průzkumu dotazníková metoda, jejímž cílem je zjistit, zda učitelky mateřských škol cíleně a komplexně plánují poznávání přírody ve svých třídních a školních vzdělávacích programech. Je zde také zahrnuta evaluace, ze které by měly učitelky vycházet k plánování dalších činností, které budou dále plánovány a realizovány. Klíčová slova: dítě v mateřské škole, vycházka, zvířata, rostliny, pozorování a poznávání přírody, program pro předškolní vzdělávání
|
host ::
RSS.