|
|
Zkušenost peer konzultantů v oblasti péče o duševní zdraví
Mikula, Martin ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Záměrem naší diplomové práce je deskripce a co možná nejlepší porozumění zkušenosti se peer konzultantů v oblasti peče o duševní zdraví. Dále je identifikace podstatných fenoménů, které při jejich zmíněné zkušenosti mohou vyvstávat a nesou sebou podněty vhodné pro další analýzu. Z těchto důvodů jsme se při realizaci výzkumu rozhodli pro kvalitativní přístup. Konkrétní metodou jsme zvolili Interpretativní fenomenologickou analýzu, která velice dobře umožňuje detailní zaměření pozornosti na podobu zkušenosti jednotlivých respondentů a jejích nuancí. Respondenty byly tři dospělé ženy a dva dospělí muži ve věku od 26 do 56 let. Každý z nich je zaměstnán jako peer konzultant/ka ve zdravotní, či sociální službě. Data jsme získali prostředkem polostrukturovaného rozhovoru jejich analýza měla dvě úrovně. Zaprvé byla nastíněna a analyzována zkušenost jednotlivých respondentů a její detaily. Dále přišel rozbor témat, která byla respondentům společná a zároveň nestal analytický potenciál ve vztahu ke zkoumanému fenoménu. Těmito tématy jsou žitá zkušenost s SMI, iniciace a počáteční obtíže, změny ve vztazích, nové copingové strategie a proměny v identitě či sociálních rolích. V poslední kapitole jsme provedli srovnání výsledků našeho výzkumu s relevantní odbornou literaturou. KLÍČOVÁ SLOVA: Duševní zdraví,...
|
|
|
Sociální sítě a péče o duševní zdraví mladých lidí
Dobrocká, Romana ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
Môj osobný názor je, že vnímanie sveta súčasnou perspektívou a prispôsobovanie sa mu predstavuje kontinuum života. Cieľom diplomovej práce je rozanalyzovať hlavné komunikované témy duševného zdravia na vybraných sociálnych sieťach a preskúmať sociálne siete z hľadiska e-sociálnej práce. Teoretická časť diplomovej práce všeobecne charakterizuje sociálne siete, pojednáva o vzťahu sociálnych sietí s duševnými problémami mladých ľudí a jednotlivo rozoberá nástrahy, ktoré so sebou používanie sociálnych sietí prináša. Ďalej diplomová práca charakterizuje duševné problémy mladých ľudí, ktorým sa venuje zo súčasnej perspektívy a nadväzuje ich na spojitosť so sociálnymi sieťami. Podkapitola sociálnej práce determinuje jej potrebu a možnosti. Koniec teoretickej časti nahliada na sociálnu identitu a potrebu komunity v živote dospievania. Cieľ diplomovej práce je vymedzený štyrmi výskumnými otázkami a sleduje štyri sociálne siete: Twitch, Instagram, Facebook a TikTok. Metóda kvalitatívneho výskumu je uskutočnená pomocou netnografie s doplňujúcim rozhovorom. Výsledky výskumu implikujú: identifikáciu hlavných tém komunikovaných na sociálnych sieťach, sledujú spôsob poskytovania podpory duševného zdravia na sociálnych sieťach, nachádzajú podobnosti a rozličnosti medzi sociálnymi sieťami a hľadajú možnosti...
|
|
| |
|
|
Vliv pořadí narození na člověka se zaměřením na prostřední děti
Sasová, Viktorie ; Kuba, Radim (vedoucí práce) ; Šebánková, Blanka (oponent)
Rodina představuje jeden z klíčových faktorů prostředí, které významně ovlivňují jedince. Předchozí studie ukazují, že to, jakým způsobem bude osoba v rámci tohoto prostředí ovlivněna, je dáno i rolí, kterou v rodině zaujímá. Jedním ze souvisejících faktorů pak může být mimo jiné i pořadí narození. To může hrát roli v utváření charakterových rysů mezi sourozenci a ovlivňovat jejich životní postoje. Pro lepší pochopení efektů pořadí narození se tato práce nejprve zabývá rozdíly mezi sourozenci z evoluční a ekologické perspektivy, dále identifikuje hlavní faktory ovlivňující efekt pořadí narození a popisuje charakteristiky jednotlivých typů pořadí narození. Práce poskytuje vhled na problematiku vlivu pořadí narození se zaměřením na prostřední děti, a to zejména s ohledem na jejich osobnost, sexuální chování a psychické problémy. Aby došlo k lepšímu pochopení jejich pozice v rodině, obsahuje práce i popis hlavních vývojových a psychosociálních specifik prostředních dětí. Výzkumy ukázaly, že pořadí narození má významný efekt na prostřední děti například v oblasti prosociálního chování, volby sexuálních strategií a projevů sebepoškozujícího či sebevražedného chování. Studií, které se přímo zabývají vlivem pořadí narození na prostřední děti, je však relativně malé množství. Zároveň byly tyto studie často...
|
|
|
Rámcování duševních nemocí ve vybraných českých médiích
Lacinová, Kristýna ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje rámcování duševních onemocnění v českých médiích. Definuje koncept rámcování, prezentuje vlastnosti, proces tvorby rámců i efekty rámcování. Zároveň se práce zabývá pojmem duševní onemocnění a jeho kategorizací v Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10). Důraz je kladen na stav duševních onemocnění v České republice. Následně jsou představeny významné výzkumy, které se zabývají rámcováním duševních onemocnění. Cílem kvantitativní obsahové analýzy této práce je zjistit, jak české deníky rámcují duševní onemocnění, a to v letech 2018, 2020, 2022. Analýza se zaměřuje na to, jaké nemoci jsou zmiňovány, jak jsou prezentováni duševně nemocní, jak média rámcují příčiny a řešení duševních onemocnění a jaké mluvčí novináři citují. Výsledky ukazují, že nejčastěji se objevují stigmatizující články a novináři z většiny využívají epizodické rámcování. Nejvíce zmiňovaným onemocněním byla deprese a závislost na drogách. Velmi často novináři přesnou diagnózu vůbec nespecifikovali.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv sociálních sítí na představu o zdravém životním stylu u mladých dívek
Soukupová, Michaela ; Majorová, Simona (vedoucí práce) ; Mahrová, Andrea (oponent)
Autor: Bc. Michaela Soukupová Název: Vliv sociálních sítí na představu o zdravém životním stylu u mladých dívek Cíl: Hlavním cílem práce je zjistit a následně popsat, jakým způsobem sociální sítě ovlivňují mladé dívky ve vybraných faktorech zdravého životního stylu. Vedlejším cílem práce je zjistit, jaký je pozitivní a negativní vliv sociálních sítí na vybrané faktory životního stylu u mladých dívek. Metody: Pro diplomovou práci byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu (internetový dotazník) z důvodu širšího zaměření a potřebného většího počtu respondentů v kombinaci s kvalitativní metodou (polostrukturovaný rozhovor). Dotazníkového šetření se účastnilo 50 respondentek ve věku 15-18 let, polostrukturovaného rozhovoru nezletilá respondentka ve věku 17 let a zletilá ve věku 18 let. Dotazník byl vytvořen v programu Survio a umístěn na sociální sítě Instagram a Facebook. Rozhovor probíhal online formou přes platformu Skype. Výsledky: Dotazníkového šetření se zúčastnilo 50 respondentek ve věku 15-18 let a do polostrukturovaného rozhovoru se zapojily 2 dívky ve věku 17 a 18 let. Výsledky práce ukázaly, že dospívající dívky si pod pojmem zdravý životní styl představují především zdravé stravování a cvičení, což byla také oblast, kterou jsme dále zkoumali. Zjistili jsme, že sociální sítě mají v daných...
|
|
|
Vhled do evropského vzdělávacího systému fyzioterapie: Jak výběr alma mater ovlivňuje kvalitu života a kvalitu vzdělání studentů fyzioterapie
Schramlová, Michaela ; Řasová, Kamila (vedoucí práce) ; Špaňhelová, Šárka (oponent)
Cíl: Cílem práce je deskriptivní popis a porovnání současných vzdělávacích systému a vybraných modalit (psychické zdraví, kvalita spánku a nutriční návyky, pohybová aktivity) u studentů fyzioterapie v Evropě. Metodika: Jedná se o průřezovou, deskriptivní studii zpracovávající dva dotazníky. Respondenty prvního dotazníku byli zástupci univerzit, druhého pak studenti bakalářského programu fyzioterapie. Výsledky: Přestože 75 % studentů hodnotí svou kvalitu života pozitivně a 47 % je spokojeno se svým mentálním zdravím, 65 % ukazuje vyšší míru stresové zátěže, společně s 70,5 % popisujících zhoršenou kvalitu spánku. Minimální pohybovou aktivitu 150 min/týden popisuje 78,9 % studentů, a posilování 2x týdně se věnuje 67 %. Studenti dosahujících horších výsledků stresové zátěže/ psychického zdraví vykazovali i horší kvalitu spánku a nižší množství pohybové aktivity, signifikantně hůře na tom byly ženy. Nejlépe jsou na tom, z pohledu psychického zdraví, pohybové aktivity a kvality spánku studenti z Finska a Kosova, nejhůře naopak studenti z Itálie, Řecka a Portugalska. Studenti z Itálie zároveň udávají největší nespokojenost s organizací studijního programu a komunikace mezi vyučujícími a zároveň i nejméně vyučovaných technik (15/33). Oproti tomu studenti z Kosova vykazovali nejvyšší výsledky v rámci...
|
host ::
RSS.